Výskyt pooperační reziduální kurarizace na dospávacím pokoji – cisatrakurium vs rokuronium: prospektivní studie

Cíl studie:
Stanovení incidence pooperační reziduální kurarizace na dospávacím pokoji po aplikaci cisatrakuria nebo rokuronia.

Typ studie:
Klinická, prospektivní, kontrolovaná studie.

Název a sídlo pracoviště:
Klinika anesteziologie a resuscitace univerzitní nemocnice.

Materiál a metoda:
Vyšetřovali jsme reziduální blok u 790 nemocných po celkové anestezii se svalovou relaxací cisatrakuriem (CIS, n = 384) a rokuroniem (ROC, n = 406) bez peroperačního monitorování relaxace. Při příjezdu na dospávací pokoj jsme vyšetřili nervosvalový přenos – stimulace loketního nervu v režimu TOF (train-of-four) proudem submaximální intenzity (30 mA), akcelerometrické vyhodnocení evokované svalové odpovědi přístrojem TOF-Watch^® SX (Organon). Pooperační reziduální kurarizace byla definována jako TOF-ratio < 0,90, rozdíly byly porovnány na pětiprocentní hladině významnosti (p < 0,05).

Výsledky:
PORC jsme prokázali u 24,5 % nemocných ve skupině CIS a 32,0 % ve skupině ROC. Ve srovnání se skupinou pacientů s adekvátním zotavením tito nemocní dostali peroperačně vyšší dávku relaxancia, byli častěji anestezováni méně zkušeným anesteziologem, mezi poslední aplikací relaxancia a předáním na dospávací pokoj u nich uplynul kratší čas, po operaci byli více podchlazení a peroperačně dostali v průměru méně neostigminu (p < 0,05).

Závěr:
Výskyt PORC je nepřijatelně vysoký i po aplikaci látek s intermediární délkou účinku (cisatrakurium, rokuronium). Pokud relaxaci peroperačně nemonitorujeme, doporučujeme rutinní dekurarizaci neostigminem.

Klíčová slova:
pooperační reziduální kurarizace – cisatrakurium – rokuronium – TOF-ratio – dospávací pokoj