Respirační péče v České republice – multicentrická studie
Authors:
V. Černý 1; I. Herold 2; P. Dostál 1; V. Šrámek 3; I. Novák 4; Pracovní Skupina Sekce Intenzivní Medicíny Při České Společnosti Anesteziologie; Resuscitace; Intenzivní Medicíny
Authors‘ workplace:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulta v Hradci
Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové
1; Anesteziologicko-resuscitační oddělení Klaudiánovy nemocnice, Mladá Boleslav
2; Anesteziologicko-resuscitační klinika Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
3; Interní klinika Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň
Seznam spolupracujících pracovišť je uveden na konci práce.
4
Published in:
Anest. intenziv. Med., 16, 2005, č. 2, s. 105-111
Category:
Intensive Care Medicine - Original Paper
Overview
Cíl:
Zjištění úrovně respirační péče na ARO/JIP v ČR v roce 2004.
Typ studie:
Prospektivní multicentrická jednodenní observační dotazníková studie.
Materiál a metody:
Vyhodnocení dotazníků zaslaných členům SIM ČSARIM.
Výsledky:
Získány údaje z 50 ARO a 20 JIP s 570 lůžky. Doba pobytu 7,8 dne. Hospitalizováno 407 pacientů (58 let), 60 % z 535 ventilátorů s monitorováním plicní mechaniky. Bronchoskopie dostupná na 51 % pracovišť, konziliární formou 46 % pracovišť. Dostupnost vyšetření krevních plynů na oddělení 36 % pracovišť, mimo oddělení 64 %. RTG hrudníku, resp. sonografie, dostupné na 99 %, resp. 89 % pracovišť; možnost CT do 30 min na 91 % pracovišť. Tlak v manžetě měří 73 %, tracheální rourky s odsáváním nad manžetou používá rutinně 17 % a výběrově 50 % pracovišť. Okruh ventilátoru měněn nejčastěji 7. den (34 %). HME používá 51 %, s boosterem 36 %, aktivní zvlhčení 26 %, uzavřený systém odsávání rutinně 40 % a výběrově 50 % pracovišť. 66 % pracovišť používá pronační polohu, 18 % inhalaci NO, 13 % HFV/HFO a otevírací manévry 54 % pracovišť. Chirurgické tracheostomie provádí 49 % a punkční 50 % pracovišť. U 248 pacientů byla použita invazivní ventilace, u 6 pacientů NIV, u 138 oxygenoterapie. Nejčastějšími indikacemi k UPV byly poruchy vědomí (26 %) a stavy po operaci (26 %). Při PCV (n = 88) PIP 21 cm H2O, PEEP 7 cm H2O a FiO2 0,45, při VCV (n = 54) DV 7,8 ml/kg, PEEP 6 cm H2O a FiO2 0,48. Ve 106 případech byly použity jiné režimy. Tracheostomie provedena 8. den. Nejčastějším způsobem odpojování byl SIMV s tlakovou podporou nebo PSV.
Závěr:
Bylo pozorováno zvýšení počtu přijatých pacientů, zkrácení doby pobytu na ARO/JIP, zvýšení podílu ventilovaných nemocných, dostupnosti vybraných diagnostických postupů, používaní vybraných postupů v péči o dýchací cesty a nárůst použití punkčních tracheostomií.
Klíčová slova:
umělá plicní ventilace – plicní mechanika – bronchoskopie – otevírací manévry – tracheostomie – oxid dusnatý – pronační poloha
Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care MedicineArticle was published in
Anaesthesiology and Intensive Care Medicine
2005 Issue 2
Most read in this issue
- Klonidin pro single-shot kaudální blok u operace hypospadie dětí
- První endarterektomie arteria pulmonalis v ČR – kazuistika
- Akútna otrava fluorokremičitanom sodným (Na2SiF6) – kazuistika
- Respirační péče v České republice – multicentrická studie