#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Hrudní paravertebrální blokády – závislost meziobjemem aplikovaného roztoku a počtemzasažených nervových struktur (anatomická studie)


: J. Málek 1;  A. Kurzová 1;  J. Šach 2;  A. Doubková 3;  A. Srp 4
: Klinika anesteziologie a resuscitace, UK 3. LF a FNKV, Praha, přednosta doc. MUDr. Jan Pachl, CSc. 2Ústav patologie, UK 3. LF a FNKV, Praha, přednosta prof. MUDr. Václav Mandys, CSc. 3Ústav anatomie, UK 3. LF, Praha, přednosta prof. MUDr. Jan Stingl, CSc. 1
: Anest. intenziv. Med., , 2003, č. 3, s. 121-125
:

Cíl studie:
Paravertebrální blokáda získává v posledních 10 letech stále větší oblibu. Vzhledem k tomu, že na našempracovišti používáme kontinuální metodu z jednoho vpichu, rozhodli jsme se ověřit, zda existuje lineární závislost meziobjemem podaného roztoku a počtem zasažených mezižeberních prostorů.Typ studie: anatomická studie na kadaverech.Název a sídlo pracoviště: UK, 3. LF a FNKV, Praha.Materiál a metoda: Na kadaverózním materiálu jsme provedli standardní technikou oboustranně paravertebrální punkciv oblasti Th4 s tím, že do vpichu na jedné straně jsme aplikovali 10 ml a do vpichu na druhé straně 20 ml roztoku obarvenéhometylenovou modří. Po vyjmutí hrudních orgánů jsme sledovali rozsah modrého zbarvení pod pleurou a počet zasaženýchmezižeberních prostorů.Výsledek: Ve studii jsme použili celkem 16 kadaverů, ale vzhledem k anatomickým a technickým problémům jsme mohlioboustrannou blokádu provést jen u 12 z nich. Prokázali jsme jasnou závislost (p < 0,05) mezi aplikovaným objemema počtem zbarvených interkostálních prostorů u jednotlivých individuálních kadaverů, tj. mezi levou a pravou stranouu téhož preparátu, ale nepodařilo se nám prokázat žádný vztah mezi aplikovaným objemema rozsahem distribuce zbarvení.Při podání stejného objemu roztoku byl u různých kadaverů rozsah zabarvení zcela nepředvídatelný. Při detailním rozborutěchto příčin se ukázalo, že anatomicky není paravertebrální prostor jasně definován, a není ani dobře prokazatelnýzobrazovacími metodami, pokud není aplikován do prostoru roztok. Jako možnou příčinu shledáváme to, že prostor jezřetelný až při průniku Tuohyho jehly a jeho velikost je dána kromě anatomických podmínek i tlakem a rychlostí podávanéhoanestetika. Nižší poddajnost tkání post mortem by vysvětlovala i nižší počet zabarvených mezižeberních prostorů vesrovnání se situací in vivo.Závěr: Na pokusu s kadavery se nám nepodařilo prokázat , že by existoval jasný obecný vztah mezi aplikovaným objemema počtem zabarvených interkostálních prostorů. Význam tohoto zjištění pro klinickou praxi je ještě třeba dále zhodnotit.

Klíčová slova:
anestetická technika – místní anestezie – paravertebrální blokáda – rozsah blokády – anatomická studie

Full text is not available online.
If interested in a scan of this journal, contact NTO ČLS JEP.

Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care Medicine
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#