Význam enterální výživy v léčbě kriticky nemocných

Pozitivní význam enterální výživy pro kriticky nemocné je v současné době obecně akceptován. Důvodem je klinicky dokumentovaný příznivý vlivna zkrácení doby hospitalizace a snížení počtu respiračních infekčních komplikací chirurgických pacientů v intenzivní péči. Z experimentální oblastije tento jev vysvětlován sníženou bakteriální translokací a zachovanou IgA aktivitou na střevním a bronchiálním povrchu, udržením funkce střevaa zvýšením krevního průtoku střevem. Na druhou stranu jsou málo zdůrazňována rizika enterální výživy v intenzivní péči, se kterými je třeba počítat.Především je to riziko vzniku nebo prohloubení malnutrice v případě, že nemocný netoleruje plnou dávku nutriční podpory enterálně. V průběhukritického stavu schopnost utilizace enterální výživy kolísá. V případě včas nerozpoznané střevní dysfunkce hrozí regurgitace s aspirací i u ven-tilovaných pacientů, alterace hemodynamické stability a plicní mechaniky, prohloubení důsledků střevní paralýzy s náplní střeva. Proto považujemeza bezpečnějní u nemocných s rizikem vývoje střevní dysfunkce aplikovat časně umělou výživu v menší množství gastricky s pečlivým monitorovánímtolerance a nutný energetický příjem, event. včas zajistit parenterální cestou. Četnost parenterální a gastrické nebo enterální výživy závisí na skladběnemocných v intenzivní péči. Podle literárních údajů se lze více než v polovině případů u nemocných, kteří nemohou na jednotce intenzivní péče jísta jsou indikováni k nutriční podpoře, obejít bez parenterální výživy.

Klíčová slova:
enterální výživa - parenterální výživa - intenzivní péče - kritická péče