#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Je fúzní gen TEL/AML1 vhodným znakempro sledování reziduální nemoci u dětí s akutnílymfoblastickou leukemií?


Is TEL/AML1 fusion gene appropriate marker for minimal residual disease monitoringin children with acute lymphoblastic leukaemia?

Currently the quantitative detection of clonal-specific rearrangements of immunoreceptor genes (T-cellreceptors and immunoglobulins) is considered to be the standard approach in minimal residual disease(MRD) monitoring in childhood acute lymphoblastic leukaemia. However, optimisation of two independentrearrangements with sensitivity of at least one malignant cell among 10 000 normal cells is notsuccessful in all patients. TEL/AML1 fusion gene is the most common chromosomal aberration inchildhood acute lymphoblastic leukaemia and is present in more than 20% of patients. Comparison ofresidual disease levels examined simultaneously by quantitative polymerase chain reaction onTEL/AML1 transcript and on immunoreceptor gene rearrangements in 41 samples showed very goodoverall correlation with only two exceptions (R2=0,847). Thus, quantitative detection of TEL/AML1transcript can serve as an alternative target for MRD monitoring in patients with TEL/AML1-positiveleukaemia and a lack of sensitive standard markers – immunoreceptor gene rearrangements. Among52 patients with residual disease level tested at the end of induction therapy, the presence ofTEL/AML1-positive cells reliably separated patients with poor prognosis (relapse free survival = 50%, 7 relapses in14 patients) from children with excellent outcome (relapse free survival = 92%, 3 relapses in 38 patients,p=0,0007). Detectable TEL/AML1-positive cells at the end of induction therapy thus predict relapse witha high probability even though the relapse occurs 57 months from the original diagnosis.

Key words:
childhood acute lymphoblastic leukemia, TEL/AML1, quantitative PCR, minimal residualdisease


Autoři: J. Madžo 1,2;  K. Mužíková 1;  E. Froňková 1;  L. Šrámková 1;  L. Zemanová 1;  J. Zuna 1;  J. Starý 3;  J. Trka 1,*
Působiště autorů: CLIP – Childhood Leukaemia Investigation Prague, Klinika dětské hematologie a onkologie, 2 Ústav fyziologie, UK 2. LF, Praha, 3 Klinika dětské hematologie a onkologie, UK 2. LF a FN v Motole, Praha, * korespondující autor 1
Vyšlo v časopise: Transfuze Hematol. dnes,, 2004, No. 4, p. 137-142.
Kategorie: Články

Souhrn

Za standardní postup při sledování minimální reziduální nemoci u dětských akutních lymfoblastickýchleukemií se v současné době považuje kvantitativní detekce klonálně specifických přestaveb imunoreceptorovýchgenů (receptorů T buněk a imunoglobulinů). Optimalizace detekce dvou výše uvedenýchnezávislých přestaveb s citlivostí alespoň jedné maligní buňky mezi desetitisícem normálních buněkse však nezdaří u všech pacientů.Fúzní gen TEL/AML1 je nejčastější chromozomální aberací u dětskýchakutních lymfoblastických leukemií a nalézá se u více než 20 % pacientů. Srovnání hladin reziduálnínemoci paralelně vyšetřených pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce na transkriptTEL/AML1 a na přestavby imunoreceptorových genů ve 41 vzorku ukázalo celkově velmi dobroukorelaci s pouhými dvěma výjimkami (R2 = 0,847). Kvantitativní detekce transkriptu TEL/AML1 tedymůže posloužit jako alternativní cíl pro sledování MRN u pacientů s TEL/AML1 pozitivní leukemiís nedostatkem citlivých standardních znaků – přestaveb imunoreceptorových genů. Mezi 52 pacientys vyšetřenou hladinou reziduální nemoci na konci indukce detekovatelné TEL/AML1 pozitivní buňkyjednoznačně oddělily pacienty se špatnou prognózou (přežití bez relapsu = 50 %; 7 relapsů ze 14 dětí)od dětí s výbornou šancí na přežití (přežití bez relapsu = 92 %; 3 děti z 38; p = 0,0007). DetekovatelnéTEL/AML1 pozitivní buňky na konci indukce tedy předpovídají s vysokou pravděpodobností relaps,i když se vyskytne až 57 měsíců od diagnózy.

Klíčová slova:
dětská akutní lymfoblastická leukemie, TEL/AML1, kvantitativní PCR, minimální reziduálnínemoc

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Hematologie a transfuzní lékařství Interní lékařství Onkologie

Článek vyšel v časopise

Transfuze a hematologie dnes


2004 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#