Přínos akupresury v léčbě migrény s hlavním zřetelem ke kvalitě života

Souhrn

Cílem pilotní studie bylo posoudit efekt akupresury u skupiny žen trpících migrenózními bolestmi hlavy na kvalitu života, počet migrenózních dní a počet užitých analgetik a triptanů. Do výzkumného souboru bylo zařazeno na doporučení lékaře neurologa 20 žen ve věku 24–58 let, které migrénou trpěly min. 2 roky a užívaly medikaci ze skupiny triptanů. Soubor byl náhodně rozdělen do experimentální a kontrolní skupiny po 10 účastnicích. U experimentální skupiny byla jako terapeutická metoda využita akupresura. Bylo provedeno celkem osm terapeutických jednotek v průběhu 4 týdnů. Hodnotil se počet migrenózních atak a počet užitých akutních analgetik a triptanů za poslední 4 týdny před začátkem intervence a následně po ukončení 4týdenní akupresurní intervence. Vstupní a výstupní vyšetření bylo provedeno pomocí dotazníku Migraine Specific Quality of Life Questionnaire Version 2.1 (MSQ v2.1), který hodnotí dopad migrény na kvalitu života jedince. Kontrolní skupina migreniček nebyla podrobena žádné jiné terapii. Výsledky hodnocené MSQ v2.1 prokázaly statisticky významné (na hladině a = 0,05) zvýšení kvality života, hodnocené MSQ v2.1, došlo ke statisticky významnému snížení počtu migrenózních dní a ke snížení počtu užitých akutních analgetik a triptanů u skupiny, která absolvovala intervenci pomocí akupresury. U kontrolní skupiny migreniček nedošlo k žádným signifikantním rozdílům.

Klíčová slova:

migréna – akupresura – kvalita života – fyzioterapie

Úvod

Migréna – intenzivní pulzující bolest hlavy, která obvykle postihuje jednu stranu hlavy, přičemž často přichází s nevolností, zvracením a extrémní citlivostí na světlo a zvuk – je problémem, který postihuje velkou část populace. Přestože je migréna třetím nejběžnějším onemocněním na světě a v pořadí druhým nejčastějším, které způsobuje disabilitu [1], neexistuje doposud jednoznačný způsob, jak ji vyléčit. Jsou však známé různé léčebné postupy, především farmakoterapeutické, které mohou pomoci snížit její dopad nebo zabránit jejímu vzniku. I přesto, že existuje řada léčebných strategií, pacienti, lékaři a další zdravotničtí profesionálové neustále hledají alternativy k lékové terapii. Jednou z možností, která se nabízí především v zahraničí a která přináší pozitivní výsledky, je využití akupunktury [2]. Akupunktura však v České republice nepatří k postupům, které je oprávněn provádět fyzioterapeut, na rozdíl od zahraničí, kde fyzioterapeuti tyto postupy provádějí a sdružují se v mezinárodních asociacích [3]. Rozhodli jsme se provést pilotní studii [4], v rámci které jsme použili k ovlivnění migrény akupresuru jako neinvazivní techniku s cílem zhodnotit její efekt při léčbě pacientek s migrenózními bolestmi hlavy, které současně léčebně užívají medikaci ze skupiny triptanů. Položili jsme si dvě základní otázky – zda ovlivní akupresurní terapie kvalitu života ve smyslu zlepšení a zda povede akupresurní terapie ke snížení počtu migrenózních dní u žen trpících migrénou.

 

Migréna – rizikové faktory

Migréna je považována za třetí nejběžnější onemocnění na světě a zaujímá jedno z předních míst mezi neurologickými onemocněními, která značně omezují běžný život pacienta [5]. Celosvětově migrénou trpí 11 % populace. U žen se migréna vyskytuje častěji (15–18 %) než u mužů (6 %) [6], nejčastěji u osob ve věku mezi 18 a 44 lety. S rostoucím věkem se obvykle četnost migrén snižuje [7]. Za časté spouštěče migrény jsou považovány faktory, které souvisejí s nevhodným životním stylem – přemíra stresu, obezita, atmosférické změny, kofein, umělá sladidla, spánkové poruchy, u žen pak také hormonální výkyvy [1,8] a v neposlední řadě jsou známy i specifičtější spouštěče migrenózních atak v rámci stravování jako kofein, čokoláda, alkohol, měkké sýry, červené víno, umělá sladidla nebo potravinové aditivum glutaman sodný [9]. Mezi rizikové faktory pro výskyt migrény patří také genetické predispozice. Pokud jeden z rodičů trpí migrénou, existuje 40% pravděpodobnost, že se migréna projeví také u dítěte, v případě, že trpí migrénou oba rodiče, je pravděpodobnost projevení se migrény u dítěte 75 % [1].

 

Migréna a její mechanizmy

K mechanizmu migrény existuje řada výzkumů, vznikají četné teorie, avšak v současnosti existují dva hlavní myšlenkové proudy. První naznačuje, že migréna je generována vnějšími spouštěči, a druhý, který tvrdí, že za jejím původem stojí z velké části změny v samotném mozku [10]. Aktuálně nejuznávanější popis mechanizmu migrény vychází z neurovaskulární hypotézy, která předpokládá, že je migrenózní bolest způsobena depolarizací nociceptivních trigeminových vláken trigeminovaskulárního systému [1,11]. Jedna z nejstarších teorií – vaskulární teorie migrény – vycházela z hypotézy, že k iniciaci záchvatů migrény dochází prostřednictvím aktivace perivaskulárních nervů zásobujících hlavní mozkové cévy. Dochází k vazokonstrikci těchto cév a tím k poklesu cerebrálního krevního průtoku určitých mozkových částí. Nastává ložisková ischemie a následkem toho se může vyskytnout aura. Poté se cévy v reakci na ischemii a acidózu nadměrně dilatují a manifestuje se bolest hlavy. Tato vaskulární teorie nicméně neobjasňuje, proč k počáteční vazokonstrikci dochází [12]. Další známou teorií je teorie destičková, která popisuje u migreniků dysfunkci krevních destiček. Ve fázi aury dochází ke shlukování trombocytů, ze kterých se uvolňuje serotonin a způsobuje vazokonstrikci. Následně klesá hladina serotoninu, nastává sensibilace receptorů bolesti a vazodilatace doprovázená bolestivou atakou [13]. Dle humorální teorie mohou humorální faktory charakteru vazoaktivních látek zapříčinit vazospazmus, a způsobit tak ischemii. Ve chvíli, kdy hladina těchto látek poklesne, nastane reaktivní bolestivá vazodilatace. Za hlavní humorální faktor je považován serotonin. Jeho metabolit 5-hydroxyindolocotová kyselina (5-HIAA) se vyskytuje v moči ve větším množství při migrenózní atace. Hladina plazmatického serotoninu před migrenózní atakou nejprve stoupá, následně s bolestivou fází klesá a současně se zvyšuje uvolňování 5-HIAA do moče [14]. Studie z roku 2013 [15], ve které se k vyšetření tepen během migrenózní ataky použila magnetická rezonance, odhalila, že bolest hlavy při migréně není doprovázena extrakraniální dilatací tepen a pouze mírnou intrakraniální dilatací. Migrenózní bolest by podle výsledků této studie tedy neměla být spojována s arteriální dilatací [15]. Závěr této studie pak do jisté míry vyvrací výroky každé z předchozích teorií, které předpokládají bolestivost vazodilatace kraniálních arterií.

 

Poznámky k terapii

V popředí léčby migrény stojí farmakologická léčba, ve které se uplatňují dva hlavní přístupy, a to léčba akutní a léčba profylaktická. Akutní léčbou rozumíme podání léčiva ke zmírnění vlastní ataky, ke zmírnění bolesti a zkrácení její délky. Profylaktická medikace má za cíl snížení frekvence, intenzity a trvání záchvatů [11].

K akutní léčbě, zejména u slabších migrenózních atak, se obvykle užívají jednoduchá analgetika jako kyselina acetylsalicylová nebo paracetamol. Vyšší analgetický účinek mají dále nesteroidní antiflogistika-antirevmatika, a to deriváty kyseliny octové, diklofenak a deriváty kyseliny propionové [13]. Užívají se také kompozitní spazmolytická analgetika, a to metamizol v kombinaci s pitofenonem [13]. K akutní léčbě se užívají hojně triptany, jež patří mezi specifická antimigrenika dobře účinná i u rozběhnutého záchvatu [5,13]. Jedná se o silné a selektivní antagonisty 5-HT1B a 5-HT1D receptorů. Jejich účinkem je selektivní vazokonstrikce kraniálních cév. Výhodné je jejich rychlé vstřebávání při orálním podání. Nevýhodou je relativně krátký bio­logický poločas, který může nutit k opakovanému podání léku, a četné vedlejší účinky. Mezi nejběžnější nežádoucí účinky se řadí nauzea, parestezie na končetinách i v obličeji, ospalost a pocit slabosti, tíha ve svalech, svírání a píchání na hrudi [13].

V rámci profylaktické léčby se užívají betablokátory, které jsou v profylaxi migrény účinné a velmi dobře hodnocené. Nejlépe prokázané jsou účinky metoprololu a propranololu. K dalším prostředkům v rámci profylaktické léčby patří antiepileptika, jež modulují hyperexcitabilitu mozkové kůry inhibicí excitačních aminokyselin, potlačují depolarizaci, blokují sodíkové a kalciové kanály a zvyšují hladinu serotoninu v séru [9,14,16,17], dále blokátory kalciových kanálů – zde podstata účinku spočívá v blokádě vstupu kalciových iontů z extracelulárního prostoru do nitra buněk, potlačují šířící se Leaovu depresi elektrické aktivity mozkové kůry a snižují vliv hypoxie [14]. Pro léčbu migrény se využívají také tricyklická antidepresiva působící inhibici 5HT2 receptorů a blokující zpětné vychytávání noradrenalinu a serotoninu do aminergních neuronů [13].

Své místo v terapii migrény má v současnosti i bio­logická léčba, která je charakterizována cíleným účinkem zaměřeným na konkrétní receptor v centrální nervové soustavě. Využívá CGRP (calcitonin gene-related peptid) monoklonální protilátky, které se vážou přímo na CGRP. CGRP je neuropeptid vyskytující se na mnoha místech centrálního i periferního systému a mající přímou souvislost s migrenózním záchvatem. Považuje se proto za důležitého činitele v mechanizmu migrén. CGRP monoklonální protilátky vykazují dlouhý bio­logický poločas, a proto je možné je podávat pouze 1× do měsíce i méně často. V současné době jsou v České republice registrována celkem tři léčiva, a to fremanezumab, erenumab a galkanezumab [18–20].

Poměrně často se v současnosti využívá k léčbě chronické migrény terapie pomocí botulotoxinu A [11,21]. Injekce botulotoxinu A se aplikují do konkrétně stanovených míst svaloviny šíje, spánků a čela. Bylo prokázáno, že aplikace tohoto typu botulotoxinu inhibuje reakci intrakraniálních meningeálních nociceptorů při jejich aktivaci agonistou TRPA1 (transient receptor potential ankyrin 1) kanálů a agonistou TRPV1 (transient receptor potential vanilloid 1) kanálů kapsaicinem. Profylaktický účinek botulotoxinu tedy přináší sníženou citlivost k molekulám, které stimulují meningeální nociceptory prostřednictvím TRP kanálů zodpovědných za vyplavení CGRP neurotransmiteru [22].

 

Akupresura

Akupresura je řazena mezi techniky alternativní medicíny. Při léčbě se aplikuje fyzický tlak na akupunkturní body. Jedná se o bezpečnou nefarmakologickou techniku, pro kterou není zapotřebí speciální vybavení, je neinvazivní, ekonomicky výhodná a vhodná i pro samoaplikaci. Hlavním cílem této techniky, obdobně jako u akupunktury, je mobilizovat obranné síly organizmu, normalizovat, regulovat a dolaďovat normální fyziologické děje. Tímto a preventivním působením přispívá ke zlepšování zdravotního stavu a tělesné i psychické výkonnosti [23,24]. Obě techniky, akupunktura i akupresura, jsou založeny na stejném základním principu aktivace akupunkturních bodů napříč meridiány. Zatímco akupunktura využívá pro zlepšení toku energie v těchto bodech jehel, při akupresuře terapeutovi stačí jeho prsty. Meridiány neboli dráhy jsou spojnice bodů, kterými proudí energie Qi. Energie Qi představuje pomyslnou energii, kterou není možné zaznamenat žádnými přístroji. Qi je klíčovým konceptem v tradiční čínské medicíně a podle čínské medicíny Qi představuje vitální sílu, která proudí skrze tělo a udržuje zdraví a vitalitu člověka. Přičemž tato energie koluje v harmonii principů jin a jang. Tyto dráhy mají společného jmenovatele, jímž je funkce. Každý meridián je spojen s jednotlivými orgány a tkáněmi lidského těla [24–26]. Během akupresurní terapie se tlakem vyvolává mírné podráždění, které je nebolestivé a nepůsobí pouze v kůži v místě akupunkturního bodu, ale i na receptory a tkáně uložené v hloubce. Výsledný efekt tohoto podráždění se vyskytuje často vzdáleně od místa aplikace nebo i celkově má význam pro celý organizmus. Ačkoli tlak na akupresurní body nepůsobí ve své podstatě bolestivě, musí být vždy nadprahový. Subjektivním vyjádřením nadprahovosti podráždění je charakteristický pocit tzv. echo, který se šíří ve směru pomyslné dráhy [27,28].

V dostupném písemnictví můžeme nalézt pouze malý počet studií, které by pracovaly s akupresurou u pacientek trpících primárními bolestmi hlavy [29–33] a které poukázaly na dobrý efekt této terapie vzhledem k různým parametrům. Ne jenom z tohoto důvodu se uvedené studie staly inspirací pro naši studii, kde se právě snažíme objasnit vliv akupresury u pacientek trpících migrénou. Nejen z tohoto důvodu se uvedené studie staly inspirací pro naši studii, ve které se snažíme objasnit vliv akupresury u pacientek trpících migrénou.

 

Charakteristika a průběh studie

Do pilotní studie jsme zařadili 20 žen s dia­gnostikovanou migrénou, které léčebně užívají medikaci ze skupiny triptanů. U všech účastnic byla lékařem vyloučena cervikogenní příčina a minimální doba trvání migrény byla 2 roky. Soubor byl náhodným výběrem rozdělen do experimentální (věk 24–58 let) a kontrolní skupiny (věk 25–46 let).

Před začátkem výzkumu byly všechny účastnice informovány o postupech vyšetření a terapie, byly seznámeny se svými právy a podepsaly informovaný souhlas. Projekt byl schválen Etickou komisí UK FTVS 319/ 2022.

Účastnice v experimentální skupině absolvovaly osm terapeutických jednotek, během kterých byla jako jediná technika prováděna akupresurní terapie. Sestava akupunkturních bodů byla specialistkou pro akupresuru zvolena tak, aby vyhovovala migrenózním symptomům a dia­gnóze migrény jako takové [33].

Sestava byla vybraná odbornicí pro akupresuru takto:

• Lv 3 (bod jater 3) bilaterálně: v horním pólu jamky mezi prvním a druhým metatarzem;
• St 36 (bod žaludku 36) bilaterálně: v dolním vrcholu rovnostranného trojúhelníku, tvořeného hlavičkou fibuly, tuberositas tibiae a bodem hledaným, asi 1 prst laterálně od přední hrany tibie;
• Li 4 (bod tračníku 4) bilaterálně: mezi 1. a 2. kůstkou záprstní ve výši poloviny 2. kůstky záprstní, v úhlu mezi palcem a ukazovákem;
• EX 1 (bod extra 1): mezi obočím;
• EX 2 (bod extra 2) bilaterálně: spánková oblast;
• MM 2 (bod močového měchýře 2) bilaterálně: při vnitřním okraji obočí;
• TO 23 (bod třech ohřívačů 23) bilaterálně: na zevním okraji obočí;
• ZS 20 (bod zadní střední 20): na spojnici mezi ušními boltci na temeni hlavy;
• MM 10 (bod močového měchýře 10) bilaterálně: na laterální straně úponu  m. trapezius v jamce na šíji;
• Žl 20 (bod žlučníku 20) bilaterálně: v týle mezi úponem m. trapezius  a m. sternocleidomastoideus.

Terapeutické jednotky probíhaly 2× týdně po dobu 1 měsíce. Sestava se skládala z šesti akupunkturních bodů na těle a čtyř akupunkturních bodů na hlavě a obličeji. Každý bod byl stimulován tlakem prstu po dobu 1–2 min. Stimulace zvolených bodů probíhala od periferně uložených bodů na dolních končetinách postupně směrem k hlavě. Celková doba terapie byla 25–30 min. Terapie byla prováděna jednou fyzioterapeutkou, která absolvovala kurz akupresury a byla náležitě vyškolena. Kontrolní skupina migreniček v době průběhu studie pouze užívala medikaci ze skupiny triptanů a neabsolvovala žádnou jinou
terapii.

 

Hodnocení efektu terapie

Jelikož migréna, jako jedno z nejčastějších neurologických onemocnění značně ovlivňuje kvalitu života pacienta, zvolili jsme pro vyhodnocení efektu aplikované terapie Migraine Specific Quality of Life Questionnaire Version 2 (MSQ v2.1). Jedná se o dotazník, který je určen právě k hodnocení dopadu migrény na kvalitu života jedince. Skládá se ze 14 otázek týkajících se tří hlavních oblastí. Celkem 11 otázek z oblasti společenského a pracovního života, vč. otázek dotazujících se na to, jak často migréna zabraňuje výkonu těchto aktivit, a tři otázky týkající se psychického rozpoložení spojeného s migrénou. Formulace otázek jsou tohoto charakteru: jak často migrény – narušují vaše vztahy s rodinou, přáteli a ostatními, kteří jsou vám blízcí; zasahují do vašich volnočasových aktivity, jako je čtení nebo cvičení; vám zabraňují dokončovat to, co obvykle děláte v práci nebo doma; omezují vaši schopnost pracovat nebo vykonávat různé činnosti tak pečlivě, jak jste zvyklá; jak často máte pocit, že jste pro ostatní přítěží; jak často se bojíte, že zklamete ostatní, apod. Jednotlivé položky se skórují 6bodovou stupnicí dle četnosti vlivu (1 – vždy, 2 – téměř vždy, 3 – často, 4 – občas, 5 – zřídka kdy, 6 – nikdy). Skóre je následně přeškálováno na stupnici 0–100, kde vyšší skóre značí lepší kvalitu života. Originální dotazník v anglickém jazyce [34] byl přeložen autorským týmem do češtiny a jeho nestandardizovaná verze byla využita u experimentální skupiny na začátku a na konci terapeutické intervence a 1 měsíc po jejím ukončení. U kontrolní skupiny byl dotazník použit na začátku a podruhé v odstupu 4 týdnů, tj. ve shodném termínu jako u skupiny
experimentální.

Pro další hodnocení efektu aplikované akupresurní terapie jsme sledovali počet migrenózních atak a počet užitých akutních analgetik a triptanů. Každá probandka experimentální skupiny si 1 měsíc před zahájením terapeutické intervence zaznamenávala počet migrenózních atak a počet užitých akutních analgetik a triptanů. Stejné záznamy si vedly probandky rovněž v průběhu terapie a potom i následující měsíc po ukončení intervence. Probandky kontrolní skupiny si vedly záznamy shodným způsobem po dobu
2 měsíců.

 

Výsledky

Aplikovaná akupresurní terapie po dobu 1 měsíce přinesla po osmi aplikacích zajímavé výsledky (tab. 1). U probandek v experimentální skupině, tj. u 10 žen, které podstoupily akupresurní terapii, došlo ke zvýšení průměrné hodnoty skóre MSQ v2.1 mezi vstupním a výstupním vyšetřením, u probandek kontrolní skupiny k navýšení skóre nedošlo, naopak došlo ke snížení o 0,3 bodu (tab. 2). Průměrné skóre MSQ v2.1 se u experimentální skupiny (tab. 3) navýšilo o 17,3 bodu; uvedený rozdíl (použit dvojvýběrový párový t-test) je statisticky významný na hladině významnosti a = 0,05. Můžeme tedy konstatovat, že již po osmi aplikacích akupresurní terapie došlo ke zvýšení kvality života hodnocené prostřednictvím MSQ v2.1 u žen trpících migrénou.

Pokud hodnotíme frekvenci migrenózních dnů, mezi vstupním a výstupním vyšetřením došlo ke snížení této frekvence – v průměru o 1,7 dne u experimentální skupiny (tab. 4, 5); uvedený rozdíl je statisticky významný (použit dvojvýběrový párový t-test) na hladině významnosti a = 0,05. U probandek kontrolní skupiny se průměrný počet migrenózních dní nezměnil (tab. 6). Můžeme tedy konstatovat, že již po osmi aplikacích akupresurní terapie v průběhu 1 měsíce dojde u žen trpících migrénou ke snížení počtu migrenózních dní.

K zajímavým výsledkům jsme dospěli také při hodnocení počtu užitých analgetik a triptanů. Při porovnání rozdílu v počtu užitých analgetik a triptanů mezi vstupním a výstupním vyšetřením u experimentální skupiny došlo k výraznějšímu snížení počtu užitých akutních analgetik a triptanů v průměru o 1,7. Uvedená změna je statisticky významná (hladina významnosti p < 0,05, použit dvojvýběrový párový t-test). Ve skupině migreniček z kontrolní skupiny se průměrný počet snížil pouze o 0,1 (tab. 7). Můžeme tedy konstatovat, že akupresurní terapie již po osmi aplikacích vede ke snížení počtu užitých akutních analgetik a triptanů.

Diskuze

Cílem naší pilotní studie bylo vyhodnotit, zda po osmi aplikacích akupresurní terapie v průběhu 1 měsíce dojde k subjektivnímu zlepšení kvality života u žen trpících min. 2 roky migrénou a dále zda dojde ke snížení počtu migrenózních dní a rovněž počtu užitých analgetik a triptanů.

Námi provedená studie poukázala na pozitivní efekt aplikované akupresurní terapie, která již po osmi aplikacích v průběhu 1 měsíce pozitivně ovlivnila kvalitu života hodnocenou MSQ v2.1, vedla ke snížení počtu migrenózních dní a v neposlední řadě i ke snížení počtu užitých analgetik a triptanů.

Při hodnocení MSQ v2.1 ke zvýšení skóre došlo celkem u 9 z 10 probandek bezprostředně po ukončení osmi aplikací akupresury.

Rozdíl ve vstupních a výstupních hodnotách MSQ v2.1 u experimentální skupiny prokázal zvýšení kvality života probandek, u kontrolní skupiny nikoli. Výsledky tohoto hodnocení korelují se studií [29], která porovnávala efekt akupresurní terapie a užívání myorelaxancií při léčbě nesourodých chronických bolestí hlavy. Hodnocení efektu v této studii bylo zaznamenáno také dotazníkem Headache Quality of Life a pomocí vizuální analogové škály bolesti. Výsledky obou hodnoticích metod prokázaly, že 1 měsíc akupresurní intervence byl významně efektivnější při léčbě bolesti hlavy než 1 měsíc užívání myorelaxancií. Efekt akupresury byl znatelný ještě 6 měsíců od ukončení intervence [29].

Nezbytným předmětem diskuze jsou v rámci naší studie výsledky probandky č. 1, u které nedošlo bezprostředně po ukončení osmi akupresurních terapii ke zlepšení kvality života spojené s migrénou. Ke zlepšení kvality života dle skóre MSQ v2.1 došlo až v následujícím měsíci od ukončení akupresurní intervence. Tento výsledek lze spojovat s kumulativním efektem akupresury, který se kromě probandky č. 1 projevil také u probandek č. 2, 6 a 8. U probandek č. 3–5, 7 a 9 došlo k poklesu skóre MSQ v2.1 v 1 měsíci od ukončení akupresurní intervence a nebyl zde patrný kumulativní a přetrvávající efekt. U probandky č. 10 zůstaly výsledky stejné jak při výstupním vyšetření, tak při vyšetření následném po 1 měsíci – efekt akupresurní terapie v tomto případě přetrval beze změny dle skóre MSQ v2.1. Vzhledem k získaným výsledkům lze konstatovat, že efekt akupresury na kvalitu života dle MSQ v2.1 je patrný již po dobu akupresurní intervence skládající se z osmi terapeutických jednotek v průběhu 4 týdnů.

Při hodnocení vlivu akupresury na počet migrenózních dní naše výsledky prokázaly, že vede k jejich snížení. Celkem u osmi probandek z deseti ke snížení došlo, u jedné probandky se počet migrenózních dní nezměnil a u jedné probandky se naopak počet migrenózních dní o 2 navýšil. U kontrolní skupiny jsme nezaznamenali žádnou změnu. Diskutabilní jsou výsledky probandky č. 3, u které se počet migrenózních dní při výstupním vyšetření navýšil o 2 dny. Ke snížení došlo až v následném vyšetření 1 měsíc od ukončení akupresurní intervence, kde výsledky předčily vstupní vyšetření. Výsledky probandky č. 2 se při výstupním vyšetření nezměnily a k nejvýraznějšímu pozitivnímu efektu došlo rovněž až v následujícím měsíci po ukončení terapie. Stejně tak výsledné hodnoty probandky č. 1 prokázaly nejvýraznější zlepšení až následně, 1 měsíc od ukončení intervence. V těchto třech případech je patrný kumulativní účinek akupresury. U ostatních sedmi probandek k projevům kumulativního efektu nedošlo a nejvýraznější zlepšení potvrdilo výstupní vyšetření bezprostředně po ukončení akupresurní intervence. Ve chvíli, kdy byla intervence ukončena, počet migrenózních dní se u 70 % probandek opět navýšil, a přiblížil se tak ke vstupním hodnotám. Projev kumulativního účinku akupresury, ke kterému došlo u zmíněných tří probandek č. 1–3, do jisté míry koreluje s výsledky studie z roku 2018 [30] provedené u migreniček s menstruační migrénou, kde byl největší účinek patrný až 3 měsíce od ukončení intervence. K jistému poklesu ale došlo již v průběhu intervence [30]. Totožný fenomén je patrný pouze u probandky č. 1. Vzhledem k získaným výsledkům lze konstatovat, že efekt akupresury na počet migrenózních dní je patrný již po dobu akupresurní intervence skládající se z osmi terapeutických jednotek v průběhu 4 týdnů, otázkou však zůstává trvání efektu po ukončení intervence.

Při hodnocení počtu užitých analgetik a triptanů během experimentu se ukázalo, že došlo ke snížení počtu užitých analgetik a triptanů u sedmi probandek, u dvou z nich se počet nezměnil a u jedné z nich se počet o dvě hodnoty navýšil. Počet užitých akutních analgetik a triptanů se snížil celkem u 70 % probandek a konkrétně došlo u experimentální skupiny ke snížení v průměru o 1,7 analgetik a triptanů, zatímco u kontrolní skupiny došlo ke snížení pouze o 0,1 analgetik a triptanů. Diskutabilní jsou výsledky probandky č. 3, u které se počet užitých léků při výstupním vyšetření navýšil o dva. Ke snížení došlo až při následném vyšetření 1 měsíc od ukončení akupresurní intervence, kdy se výsledky dorovnaly vstupnímu vyšetření. U této probandky jako jediné nedošlo ke zlepšení počtu užitých akutních analgetik a triptanů bezprostředně po ukončení akupresurní intervence ani v následujícím 1 měsíci po jejím ukončení. Diskutabilní jsou také hodnoty probandky č. 8, u níž se počet užitých analgetik a triptanů nezměnil vůbec. U probandek č. 3 a 8 se tedy efekt akupresury neprojevil příznivě v souvislosti s užívaným počtem akutních analgetik a triptanů. Důvodem těchto výsledků by mohl být nějaký nedostatek v prováděné technice nebo nebyl vyvolán pocit echo, který je nezbytný pro správný efekt terapie. Dalším možným důvodem mohla být nízká senzitivita probandek vůči akupresurní terapii, přičemž by bylo zapotřebí delšího časového horizontu provádění akupresurní intervence, abychom vyvolali potřebný efekt. Stejně tak určitá psychická nerovnováha probandek mohla hrát při intervenci roli, kdy daná probandka nemusela mít dostatečnou důvěru v terapii a vědomě nebo podvědomě užívala analgetika nebo triptany neadekvátně. Projev kumulativního účinku akupresury, ke kterému došlo u probandek č. 1, 2, 4 a 6, koreluje s výsledky studie provedené u migreniček s menstruační migrénou, u kterých byl největší účinek patrný až 3 měsíce od ukončení akupresurní terapie [31]. U probandek č. 3, 5, 7, 9 a 10 došlo ke zlepšení (tj. snížení) počtu užitých akutních analgetik a triptanů již po osmi aplikacích akupresurní terapie. Nicméně výsledky se po 1 měsíci od ukončení intervence dorovnaly nebo přiblížily vstupním hodnotám. Efekt byl tedy patrný pouze po dobu akupresurní intervence. Vzhledem k získaným výsledkům lze konstatovat, že efekt akupresury na počet užitých akutních analgetik a triptanů je patrný již po dobu akupresurní intervence skládající se z osmi terapeutických jednotek v průběhu
4 týdnů.

Přestože naše pilotní studie, kterou považujeme za originální a první svého druhu, která nahlíží na problematiku efektu akupresury u žen s migrénou a jež přinesla zajímavé výsledky, jsme si vědomi limitů naší práce. Největším limitem je relativně nízký počet probandek a dále skutečnost, že kritériem pro výběr probandek nebyl konkrétní druh migrény. Pokud jde o aplikaci akupresury, byly všem probandkám v experimentální skupině ošetřovány stejné akupunkturní body a nebyla tedy prováděna individuální dia­gnostika dle tradiční čínské medicíny. Vzhledem k nízkému počtu výzkumné skupiny a nižší homogenitě vzorku není možné naše výsledky generalizovat na širší populaci migreniků. Cílem naší práce bylo posouzení efektu akupresury na kvalitu života jedince dle MSQ v2.1, počet migrenózních dní a počet užitých akutních analgetik a triptanů nutných pro potlačení bolestivosti atak. Nehodnotily se tedy symptomy, které doprovázejí případnou auru. Vzhledem k tomu, že se jedná o fázi, která je běžně u 30 % migreniků součástí migrenózní ataky, a jedná se tedy o jev relativně častý, byla by tato tematika zajímavá k řešení a vhodná k hlubšímu probádání v případných budoucích studiích.

 

Závěr

Migréna pro svou významnou rozšířenost v populaci patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Nepříznivě ovlivňuje běžný režim člověka i jeho blízkých a může výrazně snížit kvalitu života. Přestože je tato nemoc velmi častá, bývá v současnosti řešena ve většině případů symptomaticky, a to podáváním analgetik nebo antimigrenik. Tento způsob léčby s sebou přináší velké množství nežádoucích účinků. V předložené studii jsme poukázali na možnost ovlivnit kvalitu života pacientek s migrénou využitím akupresury – konzervativní a dostupné léčby, která je vhodná i k autoterapii. Po osmi aplikacích akupresury u probandek došlo ke zlepšení kvality života, snížení počtu migrenózních dní a snížení počtu užitých akutních analgetik a triptanů nutných pro potlačení bolestivosti atak. Příznivé výsledky této práce pobízí k tomu, aby akupresura získala více pozornosti, ať již v terapii migrény, nebo jiných patologických stavů, se kterými se ve fyzioterapeutické praxi běžně setkáváme. Akupresura se tak může stát vhodným doplňkem běžně prováděné terapie.

Doručeno/ Submitted: 26. 6. 2023
Přijato/ Accepted: 9. 10. 2023

Korespondenční autor:
doc. PaedDr. Dagmar Pavlů, CSc.
Katedra fyzioterapie FTVS UK
José Martího 31
162 52 Praha 6
e-mail: pavlu@ftvs.cuni.cz