Minimalistická obuv a její vliv na biomechaniku chůze člověka
The effect of minimalist footwear on the biomechanics of human gait
The concept of minimalist footwear is a way of wearing shoes that aims to bring walking in shoes closer to barefoot conditions. Minimalist footwear is usually low-weight footwear shaped to respect the morphology of the foot, with the absence of supporting structural elements, and a thin, flat, and flexible sole. It is supposed to allow a more natural way of walking and positively affect the shape and function of the foot and the whole human body. Several studies deal with its effect on the human musculoskeletal system, but many areas still require further research. This paper aims to summarize the current knowledge on the influence of minimalist footwear on gait the biomechanics of adults.
Keywords:
Adults – foot – shoes – locomotion – biomechanical parameters
Autoři:
Murínová L.; Klein T.; Janura M.
Působiště autorů:
Katedra přírodních věd v kinantropologii, Fakulta tělesné kultury, UP v Olomouci
Vyšlo v časopise:
Rehabil. fyz. Lék., 30, 2023, No. 3, pp. 147-155.
Kategorie:
Přehledový článek
doi:
https://doi.org/10.48095/ccrhfl2023147
Souhrn
Koncept minimalistické (barefoot) obuvi představuje způsob obouvání, který si klade za cíl přiblížit chůzi v obuvi podmínkám chůze naboso. Minimalistická obuv se obvykle vyznačuje tvarem respektujícím morfologii nohy, nízkou hmotností, absencí podpůrných konstrukčních prvků a tenkou, plochou a všemi směry ohebnou podešví. O konceptu minimalistické obuvi se často tvrdí, že umožňuje přirozenější způsob chůze a má pozitivní vliv nejenom na tvar a funkci nohy, nýbrž na celý pohybový aparát člověka. Tento článek si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky o vlivu minimalistické obuvi na biomechaniku chůze dospělého člověka, a tím pomoci osvětlit, zdali lze výše uvedená tvrzení podpořit vědeckými důkazy.
Klíčová slova:
dospělí – noha – lokomoce – biomechanické parametry – obuv
Úvod
Lidstvo používá obuv po desetitisíce let [1–2]. Z počátku obuv představovala ochranný prostředek před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí a zraněním [3], v průběhu let však začala plnit i estetickou funkci a rovněž se stala ukazatelem společenského statusu nositele [4,5]. S rozvojem technologií a průmyslu se začalo upouštět od manuální výroby na míru konkrétnímu jedinci a do popředí se dostala sériová výroba obuvi [4,6], která v mnoha případech nenaplňuje individuální potřeby uživatelů [7–10]. V souvislosti s tím různí autoři uvádějí, že dlouhodobé nošení nevyhovující obuvi může mít negativní vliv na morfologii nebo funkci nohou [11–13], což se může stát podkladem pro vznik či rozvoj muskuloskeletálních potíží [14–17].
V posledních 10–15 letech je pozorován zvýšený zájem laické i odborné veřejnosti o minimalistickou (barefoot) obuv a o vliv jejího nošení na pohybový aparát člověka. Důvodem je zejména předpoklad potenciálních zdravotních benefitů, které má užívání této obuvi přinášet [18–22]. Někteří autoři uvádějí, že používání minimalistické obuvi umožňuje lidské noze vytvořit podmínky podobné bosé chůzi [7,23], tedy přirozenému způsobu lokomoce člověka [24]. Lze tedy předpokládat, že tato obuv může být považována za přirozenější alternativu ke konvenční obuvi [25,26]. Důkazy pro potvrzení jejího vlivu na zdraví člověka a na biomechanické parametry chůze jsou však nedostatečné, a navíc se výsledky studií v některých případech navzájem liší [7,23,27].
Přehled dosavadních poznatků o minimalistické obuvi
V současné době si spotřebitelé mohou vybrat z velkého množství obuvi různého stylu i účelu. Základem osobních preferencí je zejména funkčnost obuvi, její vnější vzhled a pocitu komfortu při jejím obutí [28]. Obuv, a současně i oděvní doplňky pro spodní část těla [29,30], ovlivňují v různé míře nejenom funkci nohou [29], nýbrž i další segmenty těla člověka [31,32]. Pokud jsou tyto prvky nevyhovující, a navíc se nosí dlouhodobě, hrozí riziko vzniku funkčních i strukturálních potíží [3,9,13,33–38].
Konvenční obuv obvykle svou konstrukcí dostatečně nerespektuje šířku nohy, zejména pak v její přední části [8,9,11,39,40]. Jednou z příčin je skutečnost, že konstrukční vlastnosti obuvi jsou podmíněné konstrukcí ševcovského kopyta, dle kterého je daná obuv vyráběna [41]. Konstrukce kopyt je do určité míry unifikována [37], a tudíž dochází k určitému nesouladu s reálným tvarem nohou konkrétního jedince. Příkladem může být párová identičnost kopyt či pravidelnost jejich obvodových a shoda délkových parametrů, které se však u nohou nevyskytují [31,32]. Další otázkou při konstrukci kopyt může být zohledňování (či nezohledňování) rozdílů v morfologii nohou, vyskytujících se např. na základě genetických či environmentálních faktorů [42,43].
Minimalistická obuv jako jednoduchá obuv bez konstrukčních prvků ovlivňujících postavení a funkci nohou se v závislosti od lokality vyskytuje napříč celou historií lidstva [21,44]. Nalezené informace však nemluví o původu ani zvyklostech v rámci běžného nošení minimalistické obuvi v té podobě, jak ji známe dnes či za jakou ji dnes označujeme. V rámci dostupných informací se v oblasti sportu vyskytuje zmínka o obuvi s minimalistickými prvky maratonského běžce Rona Hilla ze 70. let 20. století nebo o uvedení minimalistické běžecké obuvi firmou Nike v roce 2004. Obuv značky Nike byla inspirována atlety trénujícími částečně naboso kvůli předpokladu zlepšení jejich sportovního výkonu, přičemž její vlastnosti měly umožnit přiblížit se podmínkám běhu naboso [24]. Zájem o běh naboso nebo v minimalistické obuvi také vzrostl po uvedení knihy Born to Run od Christophera McDougalla v roce 2009 [20,21]. S narůstající oblibou takového běhu byl však současně zaznamenán i zvýšený výskyt únavových zlomenin metatarzů [20]. V rámci studie s intervencí v podobě přechodu z klasické běžecké obuvi na minimalistickou obuv s rozdělením přední části obuvi pro každý prstec zvlášť byl navíc pozorován i zvýšený výskyt edémů kostní dřeně jedné nebo více kostí nohou, event. výskyt únavové zlomeniny patní kosti [45].
I když jsou názory na vhodnost nošení minimalistické obuvi rozdílné [29], v posledním období její nabídka v tuzemském prostředí vzrůstá, ať už produkcí nových výrobců, nebo rozšířením nabídky tohoto typu obuvi u firem vyrábějících konvenční obuv.
Problematika názvosloví minimalistické obuvi
V pojmenování, charakteristice i ve vlastnostech minimalistické obuvi nacházíme jistou variabilitu [46], která může vznikat na základě absence přesné definice, technické normy, jazykových rozdílů či rozdílů v samotném chápání konceptu této obuvi. Dle nalezených informací byla definice minimalistické obuvi prozatím vytvořena pouze pro obuv určenou pro běh. Současně s ní byl vytvořen i The minimalist footwear index, kterým se stupeň minimalizmu této obuvi posuzuje [47,48].
V cizojazyčné literatuře se kromě nejčastěji užívaných termínů minimalist footwear/shoes nebo minimal footwear/
/shoes vyskytují i termíny barefoot-inspired shoes, barefoot-simulated footwear, barefoot-simulating shoes, barefoot-style footwear, flat-flexible shoes apod. V tuzemském prostředí je tato obuv označována zejména jako barefoot či bosá obuv. Toto pojmenování má odrážet snahu připodobnit chůzi v takovéto obuvi chůzi naboso. Spojení slov bosý a obuv někteří autoři označují za oxymóron, případně ho považují za nelogický, a tedy i za nesprávný [21,49,50], protože při chůzi v jakékoli obuvi není možné předpokládat dosažení stejných podmínek jako při chůzi naboso [27,37,50]. Studie zabývající se srovnáním bosé chůze s chůzí v obuvi uvádí, že použitím obuvi např. dochází v různé míře ke zvýšení rychlosti chůze, trvání a délky kroku a snížení kadence [13,38,51]. S bosou chůzí bývá spojován plošší kontakt nohy se zemí na počátku stojné fáze nebo časově rovnoměrnější distribuce plantárních tlaků bez výrazných vrcholů a tlakových impulzů [52]. Označení obuvi jako barefoot tedy může být spíš považováno za marketingovou strategii [49,50], případně může určovat způsob jejího užívání, tedy její nošení naboso [50].
Charakteristika minimalistické obuvi
V tuzemském prostředí se obvykle slovním spojením barefoot obuv označuje obuv, která tvarem respektuje morfologii nohy (zejména v její přední části) a svojí konstrukcí co nejméně zasahuje do její funkce a přirozeného pohybu. Vyznačuje se nízkou hmotností půlpáru (jednoho kusu z páru obuvi) a také plochou, všemi směry ohebnou podešví, která má (v závislosti na výrobci, typu obuvi a podešve) tloušťku 1,5–8 mm. Vlastnosti podešve mají umožnit noze vnímat terén a přizpůsobit se mu pomocí aktivních i pasivních struktur. Vnitřní prostor obuvi bývá rovný a bez polstrování, které by podepíralo klenbu nohy či jinak určovalo její postavení [7,27,29,36,37,53].
V běžné řeči se také používá výraz kompromisní obuv, který má pojmenovávat jakýsi pomyslný mezistupeň mezi barefoot a konvenční obuví. Tato obuv by svým tvarem měla respektovat anatomii lidské nohy, avšak požadavky na její další parametry mohou být benevolentnější [37]. V kontextu cizojazyčné literatury se však stejně jak u barefoot obuvi, tak i u kompromisní obuvi jedná o minimalistickou obuv.
Pro lepší srozumitelnost textu tak bude dále v článku užíván termín minimalistická obuv, mj. také z důvodu, že se jedná o zpracování informací, které jsou převzaty ze zahraničních studií. Bližší charakteristika obuvi použité v daných výzkumech bude uváděna pomocí parametrů tloušťka podešve (TP), foot drop (FD; rozdíl ve výšce podešve, event. podešve s mezipodešví, podpatní a prstovou částí boty) a hmotnost půlpáru (mp) u velikosti (vel.) obuvi dle evropského číslování.
Dosavadní poznatky o vlivu minimalistické obuvi na biomechaniku chůze člověka a změny v oblasti nohou
Chůzí v minimalistické obuvi se dosud zabývalo jen několik studií [54,55]. V souvislosti s vlivem minimalistické obuvi na zatížení nohy byly zkoumanými proměnnými změna svalové síly a objemu svalů nohy [56]. Chůze v této obuvi klade větší nároky na svalovou aktivitu, a to z důvodu absence konstrukčních prvků, které by vytvářely vnější oporu nohy. Výsledky studií ukazují, že 8týdenní nošení minimalistické obuvi (typ I: TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 210 g u vel. 42; typ II: TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 260 g u vel. 42) dospělými účastníky má vliv na zvýšení svalové síly a zvětšení průřezu vybraných svalů nohy [9]. Stejný efekt popisují i studie s délkou intervence 24 týdnů (6 měsíců), ve kterých byla použita obuv s ucelenou prstovou částí (TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 240 g u vel. 42) [57] nebo s jejím rozdělením pro jednotlivé prstce (TP 4 mm + 3 mm vnitřní stélka, FD 0 mm, mp ~ 183 g u vel. 44) [58]. Současně s otázkou změny objemu svalů nohy bývá diskutována i změna šířky nohy. Její signifikantní zvětšení v důsledku 6měsíčního nošení minimalistické obuvi (TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 240 g u vel. 42) však nebylo v oblasti hlaviček metatarzů prokázáno [57].
Z výsledků studie zabývající se okamžitým vlivem minimalistické obuvi (TP 8 mm, FD 0 mm, mp ~ 180 g u vel. 39) na časoprostorové a kinematické parametry chůze zdravých dospělých vyplývá, že chůze v minimalistické obuvi se oproti chůzi v konvenční obuvi vyznačuje zmenšením úhlu progrese nohou (rotace špiček při chůzi neboli úhlu mezi linií směru pohybu a osou chodidla procházející patou a druhý metatarzem), kratší délkou kroku a zvýšenou kadencí [59]. Další studie popisuje u starších dospělých i zkrácení trvání stojné fáze a doby trvání jednoho kroku [60]. V porovnání s chůzí naboso nebyla při chůzi v minimalistické obuvi pozorována významná změna v rychlosti chůze [61,62], avšak došlo k prodloužení délky kroku a snížení kadence [62].
Aktivita zádových a krčních svalů se z hlediska maximálních amplitud EMG při chůzi v minimalistické obuvi (bez bližší charakteristiky) v porovnání s bosou chůzí významně nelišila [62]. U aktivity svalů dolních končetin byl při chůzi v minimalistické obuvi (bez bližší charakteristiky) v porovnání s konvenční obuví zaznamenán okamžitý efekt snížení aktivity m. tibialis anterior na počátku stojné fáze, což se projevilo plošším nášlapem nohy na zem [61]. Další studie srovnávající bosou chůzi s chůzí v komerční minimalistické obuvi a v obuvi kmene Tarahumara (sandály s podešví z pneumatiky s vázáním z kůže) uvádí, že úroveň dorzální flexe v hlezenním kloubu při došlapu byla o 2 % větší než při chůzi naboso. Dále byl pozorován větší impulz vertikální složky reakční síly podložky a větší hodnota jejího prvního vrcholu při kontaktu nohy se zemí, současně s pomalejší rychlostí jeho dosažení [56]. Větší maximum reakční síly podložky při počátečním kontaktu nohy se zemí a v propulzní fázi při chůzi v minimalistické obuvi (TP 8 mm, FD 0 mm, mp ~ 158 g u vel. 42) v porovnání s chůzí naboso popisuje i studie zabývající se chůzí starších dospělých [61]. Výsledky další studie ukazují i na zvýšení vertikální složky reakční síly podložky v oblasti předonoží a zadonoží a zkrácení trajektorie působiště vektoru reakční síly podložky (CoP – Centre of Pressure) [59].
Studie srovnávající chůzi v konvenční obuvi, naboso a v minimalistické obuvi (TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 214 g u vel. 46) z pohledu plantárních tlaků uvádí, že jejich maxima i impulzy byly u podmínek naboso a v minimalistické obuvi srovnatelné co do hodnot i jejich rozložení. Současně byl pro oba typy obuvi pozorován pozvolnější odval chodidla s obdobným načasováním v porovnání s konvenční obuví [63].
Studie zabývající se okamžitým vlivem minimalistické obuvi (TP 8 mm, FD 0 mm, mp ~ 150 g u vel. 40) na stabilitu a variabilitu chůze u mladších a starších dospělých popisuje významný vliv této obuvi na zlepšení dynamické stability u mladších účastníků a snížení variability chůze u účastníků starších [27]. Na základě pozorovaného pozitivního vlivu minimalistické obuvi na posturální i dynamickou stabilitu a zvýšení somatosenzorického vstupu z chodidel u starších dospělých (v porovnání s vlivem konvenční obuvi) může minimalistická obuv u starších dospělých přispívat ke snížení rizika pádů [27,64, 65].
Další studie se zabývaly i možnostmi využití minimalistické obuvi v rámci prevence, terapie či ovlivnění příznaků onemocnění diabetes mellitus nebo osteoartrózy kolenního kloubu. Při sledování okamžitého vlivu minimalistické obuvi (typ I: TP 7 mm, FD 0 mm, mp ~ 200 g u vel. 40; typ II: TP 5 mm, FD 0 mm, mp ~ 111 g u vel. 40) na chůzi jedinců s osteoartrózou kolenního kloubu bylo zaznamenáno snížení maxima i impulzu addukčního momentu síly kolene [53]. Stejný výsledek popisuje i studie, která současně uvádí pozitivní vliv 6měsíčního nošení minimalistické obuvi (TP 5 mm + 3 mm stélka, FD 0 mm, mp ~ 172 g) na snížení bolestí kolenního kloubu [66]. Studie srovnávající efekt 6měsíčního nošení minimalistické obuvi (typ I: TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 150 g u vel. 40; typ II: TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 184 g u vel. 42; typ III: TP 8 mm, FD 0 mm, mp ~ 160 g v závislosti na velikosti boty) s obuví limitující pronaci nohou (stabilizující/podpůrná obuv) však tento vliv nepotvrdila. Výsledky naopak poukazují na větší zmírnění bolestí právě v důsledku nošení podpůrné obuvi. Autoři uvádějí, že rozdíl ve výsledcích těchto studií může být částečně zapříčiněný odlišným zaslepením studie či subjektivním nadhodnocením účinků intervence účastníků předchozí studie [67,68]. Snížení bolesti vlivem nošení minimalistické obuvi nepotvrzují ani výsledky studie sledující parametry síly působící v oblasti mediálního tibiofemorálního kontaktu při chůzi v minimalistické (TP 3 mm, FD 0 mm, mp ~ 184 g u vel. 42) a konvenční obuvi s podpůrnými prvky (sportovní obuv s kontrolou pronace, pracovní obuv) jedinců s osteoartrózou či varózním postavením dolních končetin [69].
Vhodnost nošení minimalistické obuvi pacienty s onemocněním diabetes mellitus je diskutabilní. Nicméně dle názoru některých autorů [23] by v důsledku jejího nošení mohlo být dosaženo zlepšení kondice nohou, což by dále mohlo mít pozitivní vliv na zpomalení rozvoje diabetické neuropatie, případně zmírnění jejích projevů či následků u pacientů v raném stadiu tohoto onemocnění.
Výsledky uváděných studií jsou shrnuty v tab. 1. Seřazení studií v tabulce odpovídá pořadí jejich citování v článku.
Běžné užívání minimalistické obuvi
Minimalistická obuv a její vliv na chůzi a tělo člověka při běžném nošení je stále předmětem diskuzí a výzkumů. Jedním z často diskutovaných bodů je např. vhodnost terénu, po kterém se v minimalistické obuvi doporučuje, či nedoporučuje chodit [7,37]. Existuje názor, že tvrdý terén nemusí pro člověka představovat veliký problém, protože noha i vyšší segmenty těla jsou uzpůsobeny k tomu, aby dobře tlumily nárazy vzniklé při chůzi za běžných podmínek. Plochý či hladký povrch je však pro člověka považován za nepřirozený, ochuzuje nohu o možnou stimulaci a uplatnění její schopnosti dobře se adaptovat na nerovnosti terénu [7,17,37]. Další autoři uvádějí, že důležitější než vlastnosti terénu, po kterém člověk chodí, je samotné provedení chůze, zejména způsob došlapu a odrazu nohou [70,71]. Nevhodná mechanika chůze může totiž zvyšovat riziko opotřebení či zranění pohybového aparátu [7,72].
Současně je potřebné uvést, že minimalistická obuv obecně není vhodná pro každého jedince [36,70]. Je vždy důležité přihlížet k individuálnímu zdravotnímu stavu člověka a jeho schopnosti vnímání pohybu vlastního těla [73]. I když přechod na minimalistickou obuv není podrobněji specifikovaný, doporučuje se její postupné užívání z důvodu prevence zranění [24,60,74].
Závěr
Minimalistická obuv představuje alternativní způsob obouvání, který si dává za cíl co nejméně omezit přirozenou funkci a pohyb nohou při jejím nošení. Výsledky dosavadních studií uvádí, že při chůzi v minimalistické obuvi v porovnání s chůzí v konvenční obuvi dochází ke změně časoprostorových parametrů chůze. Současně byl popsán pozitivní vliv jejího nošení na dynamickou stabilitu a variabilitu chůze, zvýšení síly i zvětšení průřezu vybraných svalů nohou. Tyto informace jsou však většinou výsledkem pozorování okamžitého efektu či vlivu krátkodobého nošení minimalistické obuvi.
Jelikož zájem o nošení minimalistické obuvi ve společnosti narůstá, je nezbytné zaměřit další výzkum na objektivní a komplexní popsání vlivu jejího dlouhodobého používání na pohybový aparát člověka.
Doručeno/Submitted: 4. 5. 2023
Přijato/Accepted: 20. 6. 2023
Korespondenční autor:
Mgr. Lenka Murínová
Katedra přírodních věd
v kinantropologii
Fakulta tělesné kultury
UP v Olomouci
třída Míru 117
771 11 Olomouc
email: lenka.murinova01@upol.cz
Zdroje
1. Trinkaus E, Shang H. Anatomical evidence for the antiquity of human footwear: Tianyuan and Sunghir. J Archaeol Sci 2008; 35(7): 1928–1933. doi: 10.1016/j.jas.2007.12.002.
2. Pinhasi R, Gasparian B, Areshian G et al. First direct evidence of chalcolithic footwear from the near eastern highlands. PloS One 2010; 5(6): e10984. doi: 10.1371/journal.pone.0010984.
3. Lieberman DE, Venkadesan M, Werbel WA et al. Foot strike patterns and collision forces in habitually barefoot versus shod runners. Nature 2010; 463(7280): 531–535. doi: 10.1038/nature08723.
4. Brázdilová P, Pražáková M, Pavelka F et al. Návrh inovace kopyt na základě provedených měření nohou čs. obyvatelstva. Závěrečná dílčí výzkumná zpráva z řešení výzkumného oborového úkolu K-76-322-003 Ministerstva průmyslu, obchodu a zdravotnictví ČSR a SSR. Zlín: Svit 1985: 45–46.
5. Rossi WA. Fashion and Foot deformation. Podiatry Management 2001; 10: 103–118.
6. Štýbrová M, Chmelařová M. I za mlčícího mluví jeho boty! Umění fyzioterapie 2016; 1(2): 60–63.
7. Bowman K. Celým tělem naboso: zdárný přechod na minimalistickou obuv. Praha: DharmaGaia; 2017.
8. Chantelau E, Gede A. Foot dimensions of elderly people with and without diabetes mellitus – a data basis for shoe design. Gerontology 2002; 48(4): 241–244. doi: 10.1159/000058357.
9. Ridge ST, Olsen MT, Bruening DA et al. Walking in minimalist shoes is effective for strengthening foot muscles. Med Sci Sports Exerc 2019; 51(1): 104–113. doi: 10.1249/MSS.0000000000001751.
10. Rossi WA. Footwear: the primary cause of foot disorders. Pod Manag 2001; 2: 129–138.
11. Morio C, Lake MJ, Gueguen N et al. The influence of footwear on foot motion during walking and running. J Biomech 2009; 42(13): 2081–2088. doi: 10.1016/j.jbiomech.2009.06.015.
12. Wolf S, Simon J, Patikas D et al. Foot motion in children shoes – a comparison of barefoot walking with shod walking in conventional and flexible shoes. Gait Posture 2008; 27(1): 51–59. doi: 10.1016/j.gaitpost.2007.01.005.
13. Franklin S, Grey MJ, Heneghan N et al. Barefoot vs common footwear: a systematic review of the kinematic, kinetic and muscle activity differences during walking. Gait Posture 2015; 42(3): 230–239. doi: 1016/j.gaitpost.2015.05.019.
14. Barton CJ, Bonanno D, Menz HB. Development and evaluation of a tool for the assessment of footwear characteristics. J Foot Ankle Res 2009; 2(1): 1–12. doi: 10.1186/1757-1146-2-10.
15. Lewit K. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. přeprac. vyd. Praha: Sdělovací technika ve spolupráci s ČLS JEP 2003.
16. Price C, Haley M, Williams A et al. Professional appraisal of online information about children’s footwear measurement and fit: readability, usability and quality. J Foot Ankle Res 2020; 13(1): 1–10. doi: 10.1186/s13047-020-0370-x.
17. Véle F. Kineziologie: Přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. 2. rozš. A přeprac. vyd. Praha: Triton 2006.
18. Cowley EE, Chevalier TL, Chockalingam N. The effect of heel height on gait and posture: a review of the literature. J Am Podiatr Med Assoc 2009; 99(6): 512–518. doi: 10.7547/0990512.
19. Hinman RS, Bennell KL. Advances in insoles and shoes for knee osteoartritid. Curr Opin Rheumatol 2009; 21(2): 164–170. doi: 10.1097/BOR.0b013e32832496c2.
20. Kirby K. The rise and fall of the barefoot running and minimalist shoe fads. 2020. [online]. Available from: https://www.facebook.com/kevinakirbydpm/posts/the-rise-and-fall-of-the-barefoot-running-and-minimalist-running-shoe-fadshere-i/3331450240285529/.
21. Lieberman DE, Davis IS, Nigg BM. Introduction: the past, present, and future of research on running barefoot and in minimal shoes. J Sport Heal Sci 2014; 3(2): 65–66. doi: 10.1016/j.jshs.2014.04.001.
22. Rothschild C. Running barefoot or in minimalist shoes. J Strength Cond Res 2012; 34(2): 8–17. doi: 10.1519/SSC.0b013e318241b15e.
23. Davis IS, Hollander K, Lieberman DE et al. Stepping back to minimal footwear: applications across the lifespan. Exerc Sport Sci Rev 2021; 49(4): 228–243. doi: 10.1249/JES.0000000000000263.
24. Davis IS. The re-emergence of the minimal running shoe. J Orthop Sports Phys Ther 2014; 44(10): 775–784. doi: 10.2519/jospt.2014.5521.
25. Menant JC, Steele JR, Menz HB et al. Optimizing footwear for older people at risk of falls. J Rehabil Res Dev 2008; 45(8): 1167–1182.
26. Squadrone R, Gallozzi C. Biomechanical and physiological comparison of barefoot and two shod conditions in experienced barefoot runners. J Sports Med Phys Fitness 2009; 49(1): 6–13.
27. Petersen E, Zech A, Hamacher D. Walking barefoot vs. with minimalist footwear – influence on gait in younger and older adults. BMC Geriatr 2020; 20(1): 88. doi: 10.1186/s12877-020-1486-3.
28. Goonetilleke RS. Designing footwear: back to basics in an effort to design for people. Proc SEAMEC 2003: 25–31.
29. Picciotto B. From the ground to the clouds: minimalist and maximalist footwear in the sport of running. Explor Media Ecol 2016; 15(3–4): 331–342. doi: 10.1386/eme.15.3-4.331_1.
30. Sim-Fook L, Hodgson AR. A comparison of foot forms among the non-shoe and shoe-wearing Chinese population. J Bone Joint Surg Am 1958; 40(5): 1058–1062. doi: 10.2106/00004623-195840050-00007.
31. Au EYL, Goonetilleke RS. A qualitative study on the comfort and fit of ladies’ dress shoes. Appl Ergon 2007; 38(6): 687–696. doi: 10.1016/j.apergo.2006.12.002.
32. Slater K. Human comfort. Goonetilleke RS, The science of footwear. CRC Press 2012.
33. Al-Abdulwahab SS, Al-Dosry RD. Hallux valgus and preferred shoe types among young healthy Saudi Arabian females. Ann Saudi Med 2000; 20(3–4): 319–321. doi: 10.5144/0256-4947.2000.319.
34. Jenkins DW, Cauthon DJ. Barefoot running claims and controversies: a review of the literature. J Am Podiatr Med Assoc 2011; 101(3): 231–246. doi: 10.7547/1010231.
35. McKeon PO, Hertel J, Bramble D et al. The foot core system: a new paradigm for understanding intrinsic foot muscle function. Br J Sports Med 2015; 49(5): 290. doi: 10.1136/bjsports-2013-092690.
36. Pročková P. Život naboso. Umění fyzioterapie 2016; 1(2): 55–59.
37. Pytlová L. Barefoot: žij naboso! Praha: Alferia 2020.
38. Wegener C, Hunt AE, Vanwanseele B et al. Effect of children’s shoes on gait: a systematic review and meta-analysis. J Foot Ankle Res 2011; 4(1): 1–13. doi: 10.1186/1757-1146-4-3.
39. Buldt AK, Menz HB. Incorrectly fitted footwear, foot pain and foot disorders: a systematic search and narrative review of the literature. J Foot Ankle Res 2018; 11(1): 1–11. doi: 10.1186/s13047-018-0284-z.
40. de Castro AP, Rebelatto JR, Aurichio TR. The relationship between foot pain, anthropometric variables and footwear among older people. Appl Ergon 2010; 41(1): 93–97. doi: 10.1016/j.apergo.2009.05.002.
41. Rossi WA. The neglect of footwear education of podiatry students and practitioners. J Am Podiatr Med Assoc 1987; 77(7): 357–362. doi: 10.7547/87507315-77-7-357.
42. Breet MC, Venter R. Are habitually barefoot children compelled to wear ill-fitting school shoes? A cross-sectional study. BMC Pediatr 2022; 22(1): 1–9. doi: 10.1186/s12887-022-03263-9.
43. Mauch M, Mickle KJ, Munro BJ et al. Do the feet of German and Australian children differ in structure? Implications for children’s shoe design. Ergonomics 2008; 51(4): 527–539. doi: 10.1080/00140130701660520.
44. Connolly TJ, Barker P, Fowler CS et al. Getting beyond the point: textiles of the terminal pleistocene/early holocene in the northwestern great basin. Am Antiq 2016; 81(3): 490–514. doi: 10.7183/0002-7316.81.3.490.
45. Ridge ST, Johnson AW, Mitchell UH et al. Foot bone marrow edema after a 10-wk transition to minimalist running shoes. Med Sci Sports Exerc 2013; 45(7): 1363–1368. doi: 10.1249/MSS.0b013e3182874769.
46. Marchena-Rodriguez A, Ortega-Avila AB, Cervera-Garvi P et al. Review of terms and definitions used in descriptions of running shoes. Int J Environ Res Public Health 2020; 17(10): 3š562. doi: 10.3390/ijerph17103562.
47. Coetzee DR, Albertus Y, Tam N et al. Conceptualizing minimalist footwear: an objective definition. J Sports Sci 2018; 36(8): 949–954. doi: 10.1080/02640414.2017.1346816.
48. Esculier JF, Dubois B, Dionne CE et al. A consensus definition and rating scale for minimalist shoes. J Foot Ankle Res 2015; 8(1): 1–9. doi: 10.1186/s13047-015-0094-5.
49. Lieberman DE. What we can learn about running from barefoot running: an evolutionary medical perspective. Exerc Sport Sci Rev 2012; 40(2): 63–72. doi: 10.1097/JES.0b013e31824ab210.
50. Nigg BM. Biomechanical considerations on barefoot movement and barefoot shoe concepts. Footwear Sci 2009; 1(2): 73–79. doi: 10.1080/19424280903204036.
51. Cranage S, Perraton L, Bowles KA et al. The impact of shoe flexibility on gait, pressure and muscle activity of young children. A systematic review. J Foot Ankle Res 2019; 12(1): 55. doi: 10.1186/s13047-019-0365-7.
52. D’Août K, Pataky TC, De Clercq D et al. The effects of habitual footwear use: foot shape and function in native barefoot walkers. Footwear Sci 2009; 1(2): 81–94. doi: 10.1080/19424280903386411.
53. Paterson KL, Bennell KL, Wrigley TV et al. Effects of footwear on the knee adduction moment in medial knee osteoarthritis: classification criteria for flat flexible vs stable supportive shoes. Osteoarthr Cartilage 2017; 25(2): 234–241. doi: 10.1016/j.joca.2016.10.001.
54. Gravestock H, Griffiths L, Corbett M et al. Muscoskeletal and spatio-temporal gait changes in walking after an eight weeks minimalist footwear intervention. The British Association of Sport and Exercise Sciences Biomechanics Interest Group, 2014. [online]. Available from: https://eprints.worc.ac.uk/8676/.
55. Wallace IJ, Koch E, Holowka NB et al. Heel impact forces during barefoot versus minimally shod walking among Tarahumara subsistence farmers and urban Americans. R Soc Open Sci 2018; 5(3): 180044. doi: 10.1098/rsos.180044.
56. Xu J, Saliba SA, Jaffri. AH. The effects of minimalist shoes on plantar intrinsic foot muscle size and strength: a systematic review. Int J Sports Med 2023; 44(5): 320–328. doi: 10.1055/a-1908-8867.
57. Curtis R, Willems C, Paoletti P et al. Daily activity in minimal footwear increases foot strength. Sci Rep 2021; 11(1): 18648. doi: 10.1038/s41598-021-98070-0.
58. Campitelli NA, Spencer SA, Bernhard K et al. Effect of vibram five fingers minimalist shoes on the abductor hallucis muscle. J Am Podiatr Med Assoc 2016; 106(5): 344–351. doi: 10.7547/14-084.
59. Huber G, Jaitner T, Schmidt M. Acute effects of minimalist shoes on biomechanical gait parameters in comparison to walking barefoot and in cushioned shoes: a randomised crossover study. Footwear Sci 2022; 14(2): 123–130. doi: 10.1080/19424280.2022.2057593.
60. Broscheid KC, Zech A. Influence of barefoot, minimalist, and standard footwear conditions on gait and balance in healthy older adults. J Am Geriatr Soc 2016; 64(2): 435–437. doi: 10.1111/jgs.13980.
61. Franklin S, Li FX, Grey MJ. Modifications in lower leg muscle activation when walking barefoot or in minimalist shoes across different age-groups. Gait Posture 2018; 60: 1–5. doi: 10.1016/j.gaitpost.2017.10.027.
62. Wirth B, Hauser F, Mueller R. Back and neck muscle activity in healthy adults during barefoot walking and walking in conventional and flexible shoes. Footwear Sci 2011; 3(3): 159–167. doi: 10.1080/19424280.2011.633104.
63. D’Août K, Stassijns G, Aerts P et al. Plantar pressure and foot roll-off timing during walking barefoot, in a minimal shoe, and in conventional footwear. Footwear Sci 2015; 7 (Suppl 1): S119–S120. doi: 10.1080/19424280.2015.1038641.
64. Cudejko T, Gardiner J, Akpan A et al. Minimal footwear improves stability and physical function in middle-aged and older people compared to conventional shoes. Clin Biomech 2020; 71: 139–145. doi: 10.1016/j.clinbiomech.2019.11.005.
65. Cudejko T, Gardiner J, Akpan A et al. Minimal shoes improve stability and mobility in persons with a history of falls. Sci Rep 2020; 10(1): 21755. doi: 10.1038/s41598 -020-78862-6.
66. Trombini-Souza F, Matias AB, Yokota M et al. Long-term use of minimal footwear on pain, self-reported function, analgesic intake, and joint loading in elderly women with knee osteoarthritis: a randomized controlled trial. Clin Biomech 2015; 30(10): 1194–1201. doi: 10.1016/j.clinbiomech.2015.08.004.
67. Paterson KL, Bennell KL, Wrigley TV et al. Footwear for self-managing knee osteoarthritis symptoms: protocol for the footstep randomised controlled trial. BMC Musculoskelet Disord 2018; 19(1): 1–10. doi: 10.1186/s12891-018-2144-1.
68. Paterson KL, Bennell KL, Campbell PK et al. The effect of flat flexible versus stable supportive shoes on knee osteoarthritis symptoms: a randomized trial. Ann Intern Med 2021; 174(4): 462–471. doi: 10.7326/M20-6321.
69. Starkey S, Hinman R, Paterson K et al. Tibiofemoral contact force differences between flat flexible and stable supportive walking shoes in people with varus-malaligned medial knee osteoarthritis: a randomized cross-over study. PLoS One 2022; 17(6): e0269331. doi: 10.1371/journal.pone.0269331.
70. Klimpera L. Rozhovor s Lukášem Klimperou. Umění fyzioterapie 2016; 1: 8–9.
71. Lieberman DE. Příběh lidského těla: evoluce, zdraví a nemoci. Brno: Jan Melvil Publishing 2016.
72. Mayerová V. ČOKA: Proč mohou maminky důvěřovat značce „Žirafa“ na dětské obuvi? Umění fyzioterapie 2016; 1(1): 57–61.
73. Brennan R. Správné držení těla: jak se zbavit bolestí páteře, napětí a stresu. 1. vyd. Praha: Slovart 2014.
74. Warne JP, Gruber AH. Transitioning to minimal footwear: a systematic review of methods and future clinical recommendations. Sports Med Open 2017; 3(1):33. doi: 10.1186/s40798-017-0096-x.
Štítky
Fyzioterapie Rehabilitační a fyzikální medicína Tělovýchovné lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Rehabilitace a fyzikální lékařství
2023 Číslo 3
- Parkinsonova nemoc – stanovení diagnózy neurologem
- STADA přináší do Česka inovativní lék pro léčbu pokročilé Parkinsonovy nemoci
- Poruchy řeči a polykání u pacientů s Parkinsonovou nemocí
- Flexofytol® – přírodní revoluce v boji proti osteoartróze kloubů
Nejčtenější v tomto čísle
- Funkční vyšetření a terapie u primárního kostrčového syndromu
- Minimalistická obuv a její vliv na biomechaniku chůze člověka
- Hodnocení funkce horní končetiny po poranění krční míchy pomocí testu GRASSP
- Cílená fyzioterapie u pacientky po implantaci kardioverter-defibrilátoru s chronickou bolestí v oblasti ipsilaterálního ramene a horní končetiny – kazuistika