Rozvoj rehabilitace v České republice

Souhrn

Článek zdůrazňuje důležitost rehabilitace. Seznamuje čtenáře s rozvojem rehabilitace, srovnává data roku 2007 a 2019, v některých případech 1999 a 2019. Uvádí zakotvení rehabilitace v právních předpisech a v neposlední řadě zmiňuje zvýšení kvality diagnostiky a léčby.

Klíčová slova:

kvalita života – rehabilitace

Úvod

Rehabilitace je podle definice Světové zdravotnické organizace z roku 2021 činnost, jejímž cílem je optimální znovuobnovení fyzických, psychických, sociálních a pracovních schopností jedince, které byly sníženy v důsledku úrazu či onemocnění v interakci s prostředím. Organizace spojených národů definuje rehabilitaci jako proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, poškozeným úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí, a poskytnout jim prostředky pro změnu jejich života k dosažení vyšší úrovně nezávislosti.

Abychom naplnili tyto definice, je potřeba zahájit rehabilitaci ve zdravotnictví včas a zajistit návaznost na ostatní oblasti rehabilitace. Máme ohromné možnosti, můžeme pomoci pacientům všech klinických oborů k obnovení maximální možné funkční schopnosti po úrazu, operaci, onemocnění, s vrozenou vadou.

Rehabilitace se podílí na konečném efektu práce všech ostatních klinických oborů. Pokud rehabilitaci zahájíme včas, dojde většinou k plnému uzdravení a člověk se vrací zpět do plnohodnotného života jako před nemocí, operací nebo před úrazem. Pokud je ale nebezpečí, že onemocnění či úraz zanechá dlouhodobé nebo trvalé následky, popřípadě omezení aktivity, je nezbytné vyšetřit funkční potenciál člověka a v případě potřeby zahájit pracovní, pedagogickou a sociální rehabilitaci.

U člověka v produktivním věku si musíme zodpovědět otázku, zda se může vrátit do původního zaměstnání nebo nastoupit do jiného zaměstnání či zpět do školy. U starších jedinců a osob s těžkým zdravotním postižením je cílem zachování nebo znovunastolení soběstačnosti a samostatnosti, a tím vytvoření předpokladu pro maximální možnou úroveň kvality života. Abychom mohli včas zahájit rehabilitaci směřující k obnovení funkčních schopností pacienta, a v případě potřeby zajistit další složky kvalitní rehabilitace, musíme mít dostatečné vybavení věcné, prostorové a především personální.

Rozvoj v datech

V práci dokumentujeme rozvoj rehabilitace v České republice, srovnáváme data roku 2007 a 2019. Data z roku 2020 a 2021 jsou z důvodu pandemie covidu-19 zkreslená (tab. 1).

Personální obsazení

Pokud sledujeme personální obsazení, zvýšil se počet rehabilitačních lékařů od roku 2007 do roku 2019 o 220, tj. ze 736 na 950 (graf 1).

Počet fyzioterapeutů se zvýšil o 1 184, z 6 731 na 7 915 (graf 2).

Počet ergoterapeutů se zvýšil o 170, z 358 na 528 (graf 3).

Počet nemocnic stoupl ze 191 na 194, počet lůžkových oddělení včasné léčebné rehabilitace vzrostl o 22 oddělení, ze 45 na 67 (graf 4).

Počet lůžek včasné léčebné rehabilitace vzrostl o 1 167, z 1 410 na 2 577; v roce 2007 tvořil 2,3 % celkového lůžkového fondu, v roce 2019 již 5,3 %. Od roku 1999 do roku 2019, tedy za posledních 20 let, se počet lůžek včasné léčebné rehabilitace zvýšil o 1 476, z 1 101 na 2 577 (graf 5).

Počet hospitalizovaných na lůžkových rehabilitačních odděleních vzrostl o 64 tisíc, z 249 tisíc na 313 tisíc; v roce 2007 tvořil 1,1 % všech hospitalizovaných, v roce 2019 již 1,97 % (graf 6).

Za posledních 20 let, od roku 1999 do roku 2019, stoupl počet hospitalizovaných na lůžkových rehabilitačních odděleních o 130 tisíc, z 183 tisíc na 313 tisíc (graf 7).

Ošetřovací dny

Počet ošetřovacích dnů rehabilitačních oddělení se zvýšil o 109 538 dnů, v roce 2007 činil 422 198 dnů, v roce 2019 byl již 531 736 dnů. V roce 2007 tvořil 2,3 % kapacity, v roce 2019 téměř dvojnásobek, tj. 4,23 % (graf 8).

Průměrná ošetřovací doba klesla v roce 2019 na 14,1 dnů oproti 16,5 dne (graf 9).

Počet hospitalizovaných podle hlavní diagnózy

Pokud sledujeme počet hospitalizovaných na lůžkových rehabilitačních odděleních v nemocnicích akutní péče podle hlavní diagnózy, pak v roce 2019 bylo na nemoci nervové soustavy hospitalizováno 3 503 pacientů, tj. 9,26 % z celkového počtu hospitalizovaných; nemoci oběhové soustavy 2 625 pacientů (6,94 %); nemoci svalové a kosterní soustavy 13 595 (35,95 %) a poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin 4 025 (10,64 %) (tab. 2).

V roce 2007 tvořila onemocnění nervové soustavy 2 % z celkového počtu hospitalizovaných, v roce 2019 pak 5,42 %; onemocnění svalové a kosterní soustavy 7,6 % v roce 2007, 8,45 % v roce 2019; onemocnění oběhové soustavy 0,5 % v roce 2007, 1,03 % v roce 2019; poranění 1,4 % v roce 2007, v roce 2019 vzrostl počet na 2,27 % (tab. 3).

Ambulantní péče

Počet ambulantních rehabilitačních zařízení stoupl v roce 2019 o 1 021, z 1 642 zařízení na 2 663; počet vyšetření o 23 406, z 1 848 923 na 1 872 329 (graf 10 a 11).

Přepočtený počet lékařů v ambulancích se zvýšil o 177 lékařů, z 493 na 670 (graf 12).

Počet fyzioterapeutů o 430, z 5 111 na 5 541 (graf 13).

Počet ergoterapeutů o 80, z 213 na 293 (graf 14).

Počet rehabilitačních ústavů vzrostl o 10, z 6 na 16, počet lůžek v rehabilitačních ústavech o 1 416, z 991 na 2 407. Počet lázeňských léčeben stoupl o 8, z 86 na 94, počet lůžek klesl o 2 279, z 25 800 na 23 521 (tab. 4).

Celkem bylo v roce 2007 provedeno v rehabilitačních zařízeních 2 297 382 rehabilitačních vyšetření, z toho na ambulancích 1 848 923, na lůžkových rehabilitačních odděleních 47 221, na ostatních odděleních nemocnic 398 949, v domácím prostředí pacienta 2 289 (tab. 5).

V roce 2019 stoupl počet vyšetření na 2 328 157, z toho v ambulancích 1 872 329, při hospitalizaci na lůžkovém rehabilitačním oddělení 64 292, při hospitalizaci na ostatních odděleních 374 464, v domácím prostředí pacienta 17 072 (tab. 6).

V následujícím grafu jsou uvedeni hospitalizovaní pacienti podle věku na odděleních rehabilitační a fyzikální medicíny a na všech odděleních nemocnic (graf 15).

Pro zajímavost uvádíme ještě počty fyzických osob, zaměstnanců rehabilitačních oddělení nemocnic akutní lůžkové péče v dubnu 2022 (tab. 7, 8).

Zkvalitnila se diagnostika a terapie, odborníci zavedli do praxe nové metody jako dynamickou neuromuskulární stabilizaci nebo spirální dynamiku a stále se rozvíjejí zaběhlé metody jako mechanická diagnostika a terapie dle Robina McKenzie, reflexní lokomoce, metoda podle Mojžíšové a další.

V době pandemie se výrazně rozšířila telerehabilitace. K upřesnění diagnostiky v rehabilitaci a k cílené léčbě, například obstřiky, je stále více používán myoskeletální ultrazvuk (UZ). Robotika slouží nejen k diagnostice, ale zejména k léčbě a objektivizaci výsledků léčby, zpětná vazba je velmi důležitá k motivaci pacienta. Vznikly specializované rehabilitační ambulance, příkladem k následování je Centrum pro dlouhodobou rehabilitaci pacientů se získaným poškozením mozku, nejčastěji po úrazu a po cévní mozkové příhodě (CMP), které provozuje kromě ambulancí také denní stacionář. Již léta pracuje ambulance pro rehabilitaci po poliomyelitidě.

Pro 13 center vysoce specializované cerebrovaskulární péče (tzv. komplexní cerebrovaskulární centra) a iktové jednotky byla podle Věstníku č. 2/2010 MZ ČR vyčleněna rehabilitační lůžka. Věstníkem č. 12/2020 MZ ČR vznikla povinnost pro centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče zřídit rehabilitační ambulance zaměřené na vyšetření a léčbu spastické parézy pacientů po CMP vedené lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru rehabilitace a fyzikální medicína a s vyčleněným úvazkem fyzioterapeuta a ergoterapeuta pro tyto potřeby.

Projekt ParkinsonCare má za základní cíl zvýšit dostupnost a kvalitu péče pro osoby s Parkinsonovou nemocí v ČR, což ve výsledku vede ke zkvalitnění života osob s touto nemocí. Zavádí Evropské doporučené postupy pro fyzioterapeutickou léčbu a ergoterapii.

V ČR pracuje mnoho specializovaných ambulancí, např. pro vyšetření a léčbu roztroušené sklerózy, lymfatických otoků, poruch pánevního dna, vč. inkontinence, po úrazech a onemocněních ruky vč. dlahování. Ambulance po respiračních onemocněních, stavů po onemocnění a operacích srdce, onkologických onemocnění, pro léčbu psychosomatických poruch a další.

Rehabilitační ambulance pro vyšetření a léčbu dětí s vadným držením těla, skoliózou, po respiračních a dalších onemocněních.

Pokrokem je také zakotvení rehabilitace v právních předpisech. Léčebná rehabilitace je definována v zákoně č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), § 5, odst. 2) písm. f) pod Druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí. „Léčebně rehabilitační péče – jejím účelem je maximální možné obnovení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a psychických funkcí pacienta cestou odstranění vzniklých funkčních poruch nebo náhradou některé funkce jeho organizmu, popřípadě zpomalení nebo zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že jsou při jejím poskytování využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona 12), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Pracovní rehabilitace je definována v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. jako „souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí náklady s ní spojené.“ Zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání, vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, ergodiagnostické vyšetření.

V roce 2008 bylo zřízeno pomocí projektů Equal a PREGNET sedm ergodiagnostických center, která byla v roce 2014 doplněna o dalších šest, výkony a úhrada činnosti center jsou zakotveny ve Věstníku 13/2021 MZ ČR. Jejich cílem je zhodnotit a určit funkční psychosenzomotorický potenciál osob se zdravotním postižením pro účely služeb zaměstnanosti, konkrétně pro účely pracovní rehabilitace a následné možnosti integrace občana se zdravotním postižením na trh práce. Zaměřuje se na funkční potenciál a dovednosti jedince v rámci nemoci či úrazu, tedy na jeho pozitivní schopnosti, na rozdíl od morfologické diagnózy, která vymezuje spíše omezení a kontraindikace činnosti, tedy negativní vymezení.

Kolektiv ergodiagnostických center vytvořil metodické návody – Standardy a postupy pracovní rehabilitace v praxi a Standardy ergodiagnostiky pro účely hodnocení pracovního potenciálu osob se zdravotním postižením. Sociální rehabilitace je zakotvena v zákonu o sociálních službách č. 108/2006 Sb., vyhláška 505/2006 Sb. „Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a kompetencí. Poskytuje se formou terénních a ambulantních služeb nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.“

Diskuze

V ČR došlo od roku 2007 k výraznému rozvoji rehabilitace. Vzrostl počet lůžkových rehabilitačních oddělení, počet ambulantních zařízení, rehabilitačních ústavů a lázeňských léčeben. Stoupl počet lůžek, zvýšil se počet lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a dalších pracovníků. Zkvalitnila se diagnostika a léčba, vč. využití UZ a robotiky, vznikly specializované rehabilitační ambulance, vč. ambulancí pro vyšetření a léčbu spastické parézy u pacientů po CMP a další. Byla zřízena ergodiagnostická centra. Rehabilitační a fyzikální medicína se stala základním samostatným vědním lékařským oborem, je zakotvena ve vyhlášce 361/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č.185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů.

Rehabilitace má nejlepší výsledky, pokud je dodržena včasnost, komplexnost, návaznost, koordinovanost, dostupnost, individuální a psychologický přístup a posouzení multidisciplinárním týmem.

Závěr

Máme ohromné možnosti, můžeme zlepšit kvalitu života člověka, přístup k životu, uvědomění. Vrátit člověka zpět do života, rodiny, školy, práce, společnosti.

Využijme všech možností. Rozvíjejme dále rehabilitaci a z toho vyplývající maximálně možnou kvalitu života člověka, návrat do života.

Všem, kteří jste se podíleli na uvedeném rozvoji rehabilitace, a všem, kteří se nyní podílíte na rozvoji a prosazování rehabilitace na všech úrovních, patří veliké poděkování.

Doručeno/Submitted: 10. 12. 2022

Přijato/Accepted: 15. 1. 2023

Korespondenční autor:

MUDr. Vladislava Míková

Rehabilitační oddělení

Nemocnice Tábor, a. s.

Kpt. Jaroše 2000

390 02 Tábor

e-mail: vladislava.mikova@nemta.cz