#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Abstrakty odborných příspěvků


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 75, 2023, No. 3-4, s. 56-93.
Kategorie: Kongresy a konference

Ve dnech 24.–25. října 2023 se v hotelu Vienna House Easy Pilsen v Plzni konalo několik odborných akcí. Byly to 36. kongres pracovního lékařství s mezinárodní účastí, 38. Teisingerův den průmyslové toxikologie a 47. Benův den fyziologie práce, na nichž byly prezentovány následující abstrakty.

 

STÁLE AKTUÁLNA ORTUŤ

Bátora I.1, Otrubová O.2

1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LFUK, Bratislava, SR

2Národné toxikologické informačné centrum, KPLaT, LF UK, Bratislava, SR

 

Autori prehľadne uvádzajú vzrušujúcu históriu ortuti (Hg) od pravekého červeného cinnabaru (HgS), pokusov alchymistov transmutovať ortuť na zlato, terapeutické použitie Hg ako diuretikum a laxans až po toxický efekt na zdravie baníkov (Hg ruda, 18. st. Ramazzini). Raritné je používanie Hg vyznavačmi niektorých Latino a Afro-karibských tradícií napr: Santeria, Woodoo a Espiritismo, ktorí nosia amulety z Hg, striekajú ju na zem, pridávajú ju do sviečok alebo olejových lámp vo viere, že tekutá Hg je spojená s magickými schopnosťami. V súčasnosti sa používa/ vyskytuje pri ťažbe a spracovanie rúd ortuti, elektrolytickej výrobe lúhov a chlóru, ako katalyzátor v chemickom priemysle, výrobe atramentu, spracovaní kože, vo výrobe výbušnín, farieb, plastov, zlata, ocele, vo farmaceutickej výrobe, kozmetike, nachádza sa v odpadových vodách, pri spaľovaní odpadov, v okolí krematórií a pod. Hg sa používa v meracích prístrojoch, na výrobu elektród, amalgámu. Nachádza sa v neónových a fluorescenčných žiarivkách, dezinfekčných látkach atď. V ďalšej časti sa autori zaoberajú toxicitou jednotlivých foriem Hg, pričom zvláštny dôraz kladú na možnosti metabolickej premeny pôvodne málo toxickej kovovej Hg perorálne na vysokotoxické anorganické (sublimát HgCl2, kalomel Hg2Cl2, dusičňan ortuťnatý Hg(NO3)2, kyanid ortuťnatý Hg(CN)2 a organické zlúčeniny Hg (metyl-Hg). Vo zvláštnej kapitole sú uvedené fakty o najväčšej environmentálnej katastrofe v Japonsku v 50-tych rokoch (Minnamata) spôsobenej metylortuťou v mori po úniku Hg z továrne. Autori spomínajú aj dlhoročný spor ohľadne toxicity amalgámu v stomatológii, ktorý kompromisne viedol k obmedzeniu používania amalgámu u detí a gravidných žien. Podobne aféra okolo vzťahu etylHg v thiomersale vo vakcínach a vznikom autizmu u detí sa nepotvrdila. V závere uvádzajú autori 2 raritné intoxikácie kovovou ortuťou (inhalačná a intravenózna).

 

PŘEHLED ANTIDOT A ANTISÉR V TOXIKOLOGICKÉM INFORMAČNÍM STŘEDISKU A TRENDY V JEJICH SPOTŘEBĚ V LETECH 2013–2022

Běhounková M., Kotíková K.

Toxikologické informační středisko v Praze, Klinika pracovního lékařství, 1. LF UK a VFN, Praha, ČR

Úvod: Toxikologické informační středisko (TIS) je jediné pracoviště svého druhu v České republice (ČR). Je mimo jiné zodpovědné za pořizování, uchovávání a distribuci specifických antidot, antiinfektiv a antisér. Většina antidot, antiinfektiva a antiséra v zásobách TIS nejsou v ČR registrována. Jejich okamžitá dostupnost je zajišťována spravováním Specifických léčebných programů (SLP), které schvaluje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Náklady na pořízení prvotní zásoby antidot, antiinfektiv a antisér a obměnu léčivých přípravků s prošlou dobou použitelnosti hradí Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Metody: Byl proveden součet jednotlivých antidot a antisér, které byly v letech 2013–2022 použity k terapii intoxikací. Sledovány byly trendy v jejich spotřebě. Výsledky: Antidotum Anticholium se použilo pro 1–2 pacienty ročně k terapii intoxikace alkaloidy durmanu či rulíku zlomocného nebo k terapii intoxikace léky s centrálním anticholinergním účinkem. Antiséra proti uštknutí exotickými hady – Antivipmyn Tri a Snake Venom Antiserum – byla použita celkem 3x, vždy po náhodném uštknutí chovatelů exotických hadů. Digifab byl použit maximálně 5x za rok k terapii intoxikace digoxinem nebo tisem červeným (Taxus baccata). Chelatační antidotum Dimaval bylo použito pro 1–2 pacienty ročně, nejčastěji k terapii intoxikace kobaltem a chromem z poškozené kyčelní endoprotézy. Peak ve spotřebě Fomepizolu v roce 2013 zapříčinila metanolová aféra (2012–2013). Sezonním výkyvům podléhá spotřeba Legalonu sil používaného k terapii intoxikace muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides), 0 až 15 pacientů za rok. Intoxikace olovem a spotřeba Succicaptalu má klesající tendenci. Naopak stálý nárůst byl zaznamenán ve spotřebě antiséra proti uštknutí zmijí obecnou (Vipera berus) Viperatab, maximum bylo použito v roce 2020 – pro 19 pacientů.

Závěr: Za posledních deset let došlo k poklesu spotřeby antidot k terapii intoxikace kyanidy, těžkými kovy a organofosfátovými insekticidy (Cyanokit, Dimaval, Succicaptal, Natriumthiosulfat, Toxogonin). Nejčastěji vydávaná antidota a antiséra byla Legalon sil a Viperatab. Jejich spotřeba souvisí s volnočasovými aktivitami obyvatelstva (sběr hub, pobyt v přírodě), závisí však také na povětrnostních podmínkách.

 

PROFESIONÁLNÍ STREPTOKOKOVÁ SEPSE – KAZUISTIKA

Boriková A., Nakládalová M., Štěpánek L.

Klinika pracovního lékařství FN a LF UP Olomouc, ČR

 

Streptococcus suis se řadí mezi zoopatogenní streptokoky. Hlavním hostitelem je prase domácí. K přenosu na člověka dochází nejčastěji poraněnou kůží včetně oděrek při manipulaci s masem infikovaných prasat, cestou slizničních lézí, možná je i inhalační cesta. Riziková je také konzumace nedostatečně tepelně zpracovaného vepřového masa. Infekce se u člověka projevuje nejčastěji v podobě meningitidy, infekční endokarditidy, sepse, následkem může být oboustranná hluchota. V největším profesním riziku jsou hlavně zaměstnanci jatek, kafilérií, chovných stanic, veterinární lékaři a technici a zpracovatelé masa.

Předkládaná kazuistika se týká 53leté ženy, u které byla po několika týdnech zhoršujících se potíží diagnostikována infekční endokarditida komplikovaná purulentní meningitidou. Onemocnění si vyžádalo urgentní operační výkon na aortální chlopni. Ověřením pracovních podmínek byla postižené přiznána nemoc z povolání a z důvodu závažného poškození zdraví také invalidita.

 

CHRONICKÉ ONEMOCNĚNÍ BEDERNÍ PÁTEŘE – DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI S POSUZOVÁNÍM NOVÉ POLOŽKY SEZNAMU NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ V OLOMOUCKÉM KRAJI

Boriková A., Nakládalová M., Vildová H., Kabrhelová K.

Klinika pracovního lékařství FN a LF UP Olomouc, ČR

 

Nařízením vlády č. 506/2021 Sb. se do seznamu nemocí z povolání zařadila v kapitole II. nová položka č. 11 – chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Od

1. ledna 2023, kdy tato položka nabyla účinnost, posuzují střediska nemocí z povolání v České republice jednotlivé případy jako možná profesionální poškození. Na Kliniku pracovního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc, která se zabývá posudkovou péčí k uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání pro území Olomouckého kraje, se od ledna 2023 do července 2023 obrátilo v této problematice celkem 18 osob.

Předkládáme krátká zhodnocení jednotlivých případů s jejich rozborem.

Dosavadní praxe ukázala potřebnou kontrolu doložené zdravotnické dokumentace, zvláště délku pracovní neschopnosti a požadovanou diagnózu.

Rovněž vnímáme přísné nastavení podmínek pro šetření nemoci z povolání.

 

PROFESIONÁLNÍ LEPTOSPIRÓZY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE – KAZUISTICKÉ SDĚLENÍ

Bubeníčková J.

Klinika pracovního lékařství, Fakultní nemocnice Hradec Králové, ČR

 

Každoročně je v České republice hlášeno mezi 40 a 60 případy profesionálních nemocí přenosných ze zvířat na člověka získaných při práci v ČR nebo v zahraničí. S dříve častěji posuzovanými diagnózami spojenými s živočišnou výrobou, jako např. trichofycie nebo infekční hrboly dojičů, se dnes setkáváme výjimečně. Antropozoonózám vzniklým v ČR dominuje dlouhodobě borelióza u zaměstnanců vykonávajících práce na venkovních pracovištích. Profesionální přenosná a parazitární onemocnění získaná v zahraničí jsou hlášena jako nemoci z povolání zejména pracovníkům ozbrojených sil; zde dominují střevní infekce. Počet profesionálních infekcí přenosných ze zvířat na člověka je jistě podhodnocen; na hlásicí střediska nemocí z povolání jsou odesíláni – mimo již výše zmíněných – spíše pacienti s méně obvyklými infekčními nemocemi, zato se závažnějším průběhem onemocnění. V posledních letech jsme takto na našem pracovišti posuzovali případy leptospirózy nebo echinokokózy.

 

LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY ŽÁKŮ STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY PŘED ODBORNOU PRAXÍ

Bučková A., Burešová J.

Klinika pracovního lékařství, FN a LF UK Plzeň, ČR

 

Již 6 let provádí Klinika pracovního lékařství FN Plzeň prohlídky žáků Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnické Plzeň před odbornou praxí ve Fakultní nemocnici. Prohlídky absolvují žáci na konci druhého a třetího ročníku, tj. 2 roky po posouzení způsobilosti ke studiu dětským lékařem. Prezentace je zaměřena na porovnání zdravotního stavu studentů, zejména BMI, chronických a psychických onemocnění a jejich vývoj v průběhu studia.

 

SÚDNOZNALECKÁ ČINNOSŤ V ODBORE PRACOVNÉ LEKÁRSTVO

Buchancová J.1, 2, Hrušková M.1, 2

1Ústav verejného zdravotníctva, Jesseniova lekárska fakulta Martin, UK Bratislava, SR

2Pracovná zdravotná služba ŽILPO, s.r.o., Žilina, SR

 

Na odborno-vedeckých podujatiach pracovného lekárstva sa obvykle nestretávame so súdnoznaleckou činnosťou. Práca sa venuje poznatkom, získaným počas 20 ročnej znaleckej činnosti v odvetviach choroby z povolania (CHzP) a pracovné úrazy, interná medicína. Stručne oboznamuje s kritériami odbornosti, dĺžky praxe, nutnosťou splnenia ďalších podmienok pre výkon znaleckej činnosti v medicínskych odboroch. V SR v druhej polovici 20. storočia boli najčastejšími znalecké posudky (ZP) týkajúce sa príčin úmrtia baníkov. Postupne došlo k výraznej zmene s ohľadom na širokú oblasť ochorení, ktorých príčiny sa môžu v rôznej miere viazať na pracovné prostredie a pracovné podmienky. Častou požiadavkou súdu boli otázky na znalca či hlásená CHzP má svoju dominantu vzniku z expozície v danom závode, či a do akej miery obmedzujú rôzne choroby práceschopnosť pre určité činnosti, či, kde a koľko, nebyť CHzP, by pacient mohol robiť aj vo veku starobného dôchodku aj s ohľadom na iné všeobecné choroby, ktoré u neho zisťujeme atď. Zo 168 ZP vypracovaných znalkyňou boli (z rokov 1985–2004) vybrané 4 stručné pozoruhodné kazuistiky (multiorgánové zlyhanie, náhle srdcoa mozgocievne príhody, choroba z ožiarenia, neobvyklý následok pracovného úrazu). Znalecká činnosť si vyžadovala, vyžaduje často množstvo hodín práce. Je mimopracovným dobrovoľným zaťažením. Sú tu aj riziká spojené s ohrozením zdravia, hlavne pri vyjadrení sa znalca odlišne od predpokladu zamestnanca, ev. osoby, ktorá sa dožaduje, predpokladá finančnú kompenzáciu pri súdnom spore. Pri potrebe rozuzliť správne jednotlivé prípady musí znalec, trochu ako detektív, okrem iného siahať neustále aj do aktuálnych hlbín rôznej odborno-vedeckej literatúry. Po zodpovednom rozbore prípadu, nezriedka aj váhovo obsiahleho súdneho spisu, spísaní, nezriedka tiež rozsiahlejšieho rozboru v ZP sa stane znalcovi konečné zodpovedanie otázok, uložených súdom a vyslovenie záveru, uspokojivým uvoľnením. Množstvo riešených rôznorodých prípadov je obohatením praktických skúseností a medicínskeho rozhľadu.

 

SPECIFIKA EXPOZICE OSOB ULTRAFIALOVÉMU ZÁŘENÍ

Buchar P.1, Jelínek J.1, Bublan M.2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava, ČR

 

Ultrafialové záření formálně spadá do oblasti neionizujícího záření, má však některé vlastnosti, které jsou obvyklé pro ionizující záření. Expozice ultrafialovému záření má nejen akutní, ale také kumulativní účinky, závisí tedy na době expozice a expoziční limity mají charakter dávky. Důležitým aspektem expozice je, na rozdíl od zbytku spektra neionizujícího záření, že splnění expozičních limitů neimplikuje neexistenci zdravotních účinků, pouze snižuje riziko na přijatelnou úroveň.

Tento příspěvek zrekapituluje biofyzikální efekty ultrafialové expozice i hlavní myšlenky, které vedly k tvorbě expozičních limitů. Důležitou součástí příspěvku budou i praktické zkušenosti z pracovního prostředí s tímto expozičním faktorem. Výsledky posouzení v pracovním prostředí – především na pracovištích elektrického sváření – ukazují, že k překročení expozičních limitů může dojít již při expozici trvající několik vteřin. Použití ochranných osobních pomůcek (brýle, oděv) je nezbytné a příspěvek se bude věnovat i otázce kategorizace těchto pracovních pozic.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

ZDROJE A RIZIKA EXPOZICE AZBESTU V POPULACI

Bušová M., Pospíšilová, R., Tuček, M.

Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN v Praze, Praha, ČR

 

Azbest je vláknitý minerál ze skupiny silikátů, vyskytující se přirozeně v přírodě v několika základních mineralogických skupinách jako amfiboly nebo serpentiny. Typickou vlastností je vytváření dlouhých vláknitých struktur s tendencí se odštěpovat. Pro svoje význačné technologické vlastnosti žáruvzdornost a nehořlavost byl v minulosti široce využíván zejména při výrobě nehořlavých a izolačních materiálů a ve stavebnictví. V ovzduší se mohou vyskytovat nízké koncentrace azbestových vláken v souvislosti s přirozenou erozí. Vyšší riziko souvisí se zvýšenou koncentrací vláken v ovzduší v souvislosti s těžbou a zpracováním materiálů a při výrobě. V České republice se nenachází žádné ložisko vhodné pro těžbu azbestu, největší naleziště jsou v USA, Austrálii, Indii a Jižní Africe. Největším rizikem expozice azbestu je silikóza, fibróza plic a maligní mezoteliom pleury. Nejohroženější skupinou byli pracovníci přicházející do styku s azbestem v pracovním prostředí. Riziko z pracovního prostředí bylo potencováno u kuřáků synergickým efektem kouření a expozicí z pracovního procesu. Známá je z historie causa používání azbestu do cigaretových filtrů, případně používání azbestu do vodovodního potrubí, nehořlavých textilií a dalších výrobků.

Od roku 1984 byl azbest v České republice zařazen mezi prokázané karcinogeny a jeho používání v různých podobách bylo směrnicí MZ ČR č. 64/1984 omezeno. Náš příspěvek se zabývá přehledem používání azbestu v průmyslové výrobě v minulosti. Uvádíme přehled legislativy od roku 1984, kdy bylo v České republice jeho používání značně omezeno, až po současné legislativou EU připravované zpřísnění limitu pro výskyt a způsoby měření koncentrace vláken azbestu v ovzduší. Vzhledem k omezení výroby s těmito materiály a zákazem dovozu výrobků obsahujících azbestová vlákna se jako největší riziko pro pracovníky i populaci jeví rekonstrukce a likvidace starých budov, ve kterých byly stavební a izolační materiály s obsahem azbestu široce používány. Otevřená zůstává otázka přístupu MŽP pro možnou podporu při likvidaci stavebních materiálů, které společnost a současní majitelé budov nesou jako zátěž z minulosti. Druhou otázkou zůstává rychlost implementace navržených opatření do legislativy a jejich uplatňování.

 

VPLYV VEKU NA KLINICKÝ PRIEBEH INTOXIKÁCIÍ KOROZÍVNYMI LÁTKAMI

Cagáňová B.1, Plačková S.1, Puchoň E.1, Bátora I.2

1Národné toxikologické informačné centrum, KPLaT, UNB, LF UK Bratislava, SR

2Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LF UK, Bratislava, SR

 

Úvod: Intoxikácie korozívnymi látkami stále patria medzi príčiny vážneho poškodenia zdravia, často so smrteľnými následkami. Štúdie zamerané na starších pacientov sú zriedkavé. Cieľom našej štúdie bolo porovnať klinický priebeh intoxikácie u mladších a starších dospelých vzhľadom na typ požitej látky, závažnosť poškodenia sliznice, komplikácie a mortalitu.

Metódy: Retrospektívne sme analyzovali intoxikácie korozívnymi látkami konzultované s Národným toxikologickým informačným centrom (NTIC) v Bratislave počas 20-ročného obdobia (2000–2020). Do súboru boli zaradení len dospelí pacienti, ktorí podstúpili urgentné endoskopické vyšetrenie v priebehu 24 hodín od požitia. Pacienti boli rozdelení do 2 skupín: mladší (< 60 rokov) a starší dospelí (≥ 60 rokov). Údaje sme hodnotili z hľadiska demografických a klinických faktorov. Endoskopické nálezy boli klasifikované podľa Zargarovej klasifikácie.

Výsledky: Analyzovali sme lekárske prepúšťacie správy 176 pacientov. Skupinu mladších dospelých tvorilo 115 a skupinu starších dospelých 61 pacientov. Mortalita u starších pacientov bola signifikantne vyššia v porovnaní s mladšími dospelými (23,0 % vs. 11,3 %, p = 0,041). Zaznamenali sme takmer dvojnásobne vyšší výskyt respiračných komplikácií v skupine starších pacientov v porovnaní so skupinou pacientov do 60 rokov (31,1 % vs. 17,4 %; p = 0,037). Respiračné komplikácie významne korelovali so zvýšenou mierou úmrtnosti (p = 0,001), zatiaľ čo medzi gastrointestinálnymi komplikáciami a úmrtnosťou u starších pacientov nebola významná súvislosť (p = 0,480). Chemická povaha požitej korozívnej látky korelovala s výskytom komplikácií.

Najvyššie riziko komplikácií bolo pozorované u pacientov po požití kyselín, najmä kyseliny chlorovodíkovej (OR = 10,694; p = 0,001).

Záver: Pacienti vo veku ≥ 60 rokov majú dvojnásobne vyššie riziko výskytu život ohrozujúcich alebo letálnych intoxikácií po požití korozívnych látok v porovnaní s mladšími dospelými. Široká dostupnosť vysoko korozívnych prípravkov pre domácnosť zvyšuje počet intoxikácií v populácii. Je dôležité sa zamerať na prevenciu týchto intoxikácií, pretože k závažnému poškodeniu tkaniva dochádza v priebehu niekoľkých minút.

 

OBEZITA – NOVÝ PROBLÉM PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB?

Cepáková E.1, Hejlek A.1, 2, Müllerová H.1

1Oddělení pracovního lékařství, Nemocnice České Budějovice a.s. a středisko nemocí z povolání České Budějovice, ČR

2Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice, ČR

 

Obezita se řadí spolu s anorexií a bulimií mezi poruchy příjmu potravy. Obezita je nadměrné hromadění tukové tkáně v těle, které vede k řadě přidružených chorob, jako jsou především kardiopulmonální, vaskulární onemocnění, inzulinová rezistence, diabetes mellitus, postižení pohybového aparátu, dermatologické nemoci, gynekologické poruchy nebo i snížení imunity atd. K hodnocení hmotnosti se nejvíce používá tzv. index tělesné hmotnosti (BMI, Body Mass Index). Jeho vzorec je udávaný v kg/m2. Ideální BMI je do 25. Výskyt obezity v populaci celosvětově stoupá, můžeme hovořit až o epidemii. V České republice trpí nadváhou a obezitou téměř 30 % populace. Téma našeho sdělení se dotýká problematiky pracovnělékařských služeb vzhledem k diagnóze obezity (MKN 10E66). Jako poskytovatel pracovnělékařských služeb našemu zaměstnavateli, Nemocnice České Budějovice, a.s., bylo v minulosti naše oddělení požádáno v několika málo případech o posouzení zdravotní způsobilosti k práci u zaměstnanců s diagnózou obezity, která je omezovala ve výkonu práce. V současnosti řešíme klinicky, resp. pracovnělékařsky tento problém u všeobecné sestry v nepřetržitém provozu lůžkového oddělení. Legislativní podklad pro tyto případy najdeme pouze pro riziko celkové fyzické zátěže kat. 3. Jaké máme další možnosti posouzení v oblasti pracovnělékařských služeb? Naším úkolem je zamyslet se nejprve nad diferenciální diagnostikou a dále nad možnostmi léčby, resp. komplexním klinickým, psychoterapeutickým a posléze pracovnělékařským algoritmem. Jak budeme postupovat dále? Může obezita ovlivnit zdravotní způsobilost k práci nejen ve zdravotnictví? Sdělením bychom chtěli v oboru podnítit diskusi ohledně této problematiky i vzhledem k trendům výskytu četnosti dané diagnózy. Budeme hledat odpovědi.

 

SUICIDAL INGESTION OF CHLORMEQUAT – A CASE REPORT

Čečrle M.1, 2, Mžík M.3, Pejchal J.4, Dlabková A.4, Astapenko D.5, 6

1Toxicological Information Centre, Department of Occupational Medicine, First Medical Faculty of the Charles University and General University Hospital in Prague, Prague, Czech Republic

2Institute of Pharmacology, First Medical Faculty of the Charles University, Prague, Czech Republic

3Institute of Clinical Biochemistry and Diagnosis, University Hospital Hradec Králové, Czech Republic

4Department of Toxicology and Military Pharmacy, Faculty of Military Health Sciences, University of Defence, Hradec Králové, Czech Republic

5Department of Anesthesiology and Intensive Care, University Hospital Hradec Kralove, Faculty of Medicine in Hradec Kralove, Charles University, Czech Republic

6Faculty of Health Sciences, Technical University in Liberec, Czech Republic

 

Chlormequat is a quaternary ammonium salt used as a plant growth-regulating agent (herbicide). Chlormequat is structurally similar to choline, accelerating the synthesis and release of acetylcholine from neurons, which may be the primary toxic mechanism of these herbicides. We present the case of suicidal poisoning with an unknown dose of chlormequat by a 46-year-old woman. Initially, carbofuran was suspected of ingestion. After hospital admission, gastric lavage was performed, activated charcoal was administered, and the patient was connected to the continuous veno-venous hemodialysis with Cytosorb capsule also due to the circulatory shock requiring noradrenaline in the dose 0,3 µg/kg/min. Later, a toxicological analysis based on high resolution mass spectrometry found a high concentration of chlormequat in the blood and urine. Deep coma persisted with clinical signs of areflexia above C1. On the CT scan, malignant brain edema was described. The patient died on day 3 of the ICU stay in palliative care.

 

DIIZOKYANÁTY NA PRACOVIŠTÍCH: VÝSLEDKY A ZÁVĚRY PROJEKTU CÍLENÉHO STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO DOZORU

Dušková Š., Mráz J.

Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Diizokyanáty (DI), průmyslové chemické látky používané především jako stavební bloky při výrobě polyuretanových materiálů, vykazují nepříznivé účinky na lidské zdraví, zejména senzibilizaci dýchacích cest a kůže. Nařízení Komise (EU) 2020/1149 vycházející z nařízení REACH proto požaduje s platností od srpna 2023 snížit expozice DI cíleným školením všech zúčastněných osob. Pro zjištění aktuálního rozsahu expozic DI na pracovištích v České republice a možnost budoucího vyhodnocení účinnosti daného nařízení byl ve spolupráci krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu (SZÚ) realizován projekt cíleného státního zdravotního dozoru zahrnující 147 pracovníků z celkem 28 podniků s různými typy výrobních technologií, kde použití 4,4´-methylendifenyldiisokyanátu (4,4´-MDI) a z něj odvozených sloučenin, 2,4a 2,6 toluendiizokyanátu (TDI) a hexametylendiizokyanátu (HDI) bylo dokumentováno ve 24,4 a 5 podnicích. U každého pracovníka byl jednorázově proveden osobní odběr pracovního ovzduší pro stanovení DI a současně odběr moče pro účely biologického monitorování (stanovení diaminů 4,4´-MDA, TDA a HDA). Dále bylo dotazníkem zjišťováno použití osobních ochranných prostředků a výskyt subjektivních zdravotních obtíží. Celkové počty podniků/pracovníků s pozitivními nálezy 4,4´-MDI, TDI a HDI v pracovním ovzduší činily 5/20, 3/21 a 1/1, přičemž hodnoty hygienického limitu PEL byly překročeny jen ojediněle. Počet pozitivních nálezů zjištěných biologickým monitorováním (odpovídajících koncentraci překračující 95% percentil hodnot u referenční neexponované populace) byl významně vyšší zejména v případě 4,4´-MDA (20 podniků, 71 osob) a zároveň nalezené koncentrace 4,4´-MDA naznačují podstatně vyšší expozice 4,4´-MDI, než by odpovídalo výsledkům analýzy ovzduší. Možnou příčinou uvedeného nesouladu je provádění odběrů ovzduší typicky v čase snížených expozic, zatímco průměrné reálné expozice odhalené biologickým monitorováním byly podstatně vyšší. Pro hodnocení profesionálních expozic 4,4´-MDI proto upřednostňujeme biologické monitorování, nicméně do vyjasnění nesouladu a zavedení limitní hodnoty ukazatele biologických expozičních testů (BET) pro 4,4´-MDA do české legislativy doporučujeme provádět oba typy analýz současně.

Podpořeno MZ ČR (MZDR 21170/2022-1/OVZ) a z institucionální podpory SZÚ (projekt MZ ČR – RVO, Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

 

VÝZKUM DOPADU PRACOVNĚ REHABILITAČNÍCH STŘEDISEK NA PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ OSOB

S TRVALÝM POKLESEM PRACOVNÍ SCHOPNOSTI

Džambasov P.

Asociace pracovní rehabilitace, z. ú., Chomutov, ČR

 

Úvod: V letech 2020–2023 byl realizován inovativní projekt, jehož cílem bylo vytvoření a experimentální ověření nového přístupu, který má potenciál podstatně zvýšit včasnost, účinnost a dostupnost pracovní rehabilitace. Pracovní rehabilitace je součást aktivní politiky zaměstnanosti od roku 2004. Dlouhodobě se potýká s vážnými systémovými nedostatky, které jsou příčinnou její nižší dostupnosti a účinnosti (v porovnání se zahraniční praxí). Dle dostupných dat jsou v ČR mimo trh práce až 2/3 všech osob se zdravotním postižením v ekonomicky aktivním věku.

Pracovní rehabilitace dosahuje nejvyšší účinnosti v případě, kdy je poskytnuta včasně a s využitím multidisciplinárního přístupu. Zákon o zaměstnanosti umožňuje využití pracovní rehabilitace dokonce osobám v dočasné pracovní neschopnosti, pokud je jim doporučena ošetřujícím lékařem v situaci, kdy se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (např. vlivem chronického onemocnění nebo pracovního úrazu). Výzkum mimo jiné prokázal, že v ČR dosud osoby v dočasné pracovní neschopnosti pracovní rehabilitaci nevyužívají.

V rámci příspěvku budou představeny výsledky rozsáhlého výzkumu, který probíhal ve 3 krajích ČR, kde byla po dobu 21 měsíců zabezpečována pracovní rehabilitace ve spolupráci s pilotními„pracovně rehabilitačními středisky“. Pracovně rehabilitační střediska jsou od roku 2004 zakotvena v zákoně o zaměstnanosti jako subjekt podílející se na zabezpečování pracovní rehabilitace. Dosud však nebyla zřízena. V rámci projektu byl vytvořen koncept pracovně rehabilitačního střediska na bázi ambulantního multidisciplinárního týmu. Do pilotního ověření bylo zapojeno více než 120 osob se zdravotním postižením, včetně osob v dočasné pracovní neschopnosti. Projekt zkoumal dopad těchto experimentálních středisek na včasnost, účinnost a dostupnost pracovní rehabilitace, a to v porovnání se 2 kontrolními skupinami.

Metodika: Pro evaluaci byla zvolena kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Co se týče kvantitativních metod, byla zvolena metoda Propensity score matching (PSM), pomocí které byly analyzovány párové soubory intervenční skupiny (IS) a 2 kontrolních skupin. Kontrolní skupina A zahrnovala 120 ekonomicky neaktivních OZP, kteří nebyli podpořeni žádnou intervencí v oblasti pracovního uplatnění. Kontrolní skupina B zahrnovala 1039 uživatelů pracovní rehabilitace, kteří ji využili ve standardním režimu v letech 2018–2019. Dále byla použita popisná statistika, pomocí které byly analyzovány celé soubory intervenční skupiny a kontrolních skupin, a dále data získaná od stakeholderů na konferencích pomocí dotazníkového šetření. Kvantitativní metoda byla zvolena také pro hodnocení kvality života osob vstupujících do intervenční skupiny. Za tímto účelem byla využita metodika WHODAS II.

Z kvalitativních metod byly využity polostrukturované rozhovory, které byly realizovány se dvěma klíčovými skupinami, a to s klienty IS a s realizátory projektu, resp. s vedoucími pilotních středisek. Součástí výzkumného šetření byl také odhad ekonomických dopadů sociální inovace do státního rozpočtu, v případě, že by střediska byla zavedena do praxe.

Výsledky a závěr: Výzkum jednoznačně prokázal, že pracovní rehabilitace zabezpečovaná ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky zvyšuje její účinnost (tzn. získání či udržení zaměstnání) více než 3násobně. V rámci experimentu se podařilo najít vhodné zaměstnání pro více než 70 % zapojených účastníků, přičemž 35 % podpořených účastníků byly osoby ve 3. stupni invalidity. Současně došlo k zapojení dalších skupin oprávněných osob, které do pracovní rehabilitace standardně nevstupují vůbec nebo do ní vstupují v podstatně menším rozsahu (absolventi/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, osoby v dočasné pracovní neschopnosti, osoby ve 3. stupni invalidity a další). Ekonomická analýza ukázala, že zřízení pracovně rehabilitačního střediska má jednoznačně pozitivní dopad do státního rozpočtu díky úspoře výdajů na sociální zabezpečení ekonomicky neaktivních osob a zvýšení příjmů plynoucích z jejich zaměstnání. U všech zapojených osob došlo také k prokazatelnému zvýšení kvality života (bez ohledu na to, zda se jim podařilo zprostředkovat zaměstnání). Navržený koncept využívá kapacit již existujících poskytovatelů služeb a nevyžaduje nákladné budování nové infrastruktury. Koncept také nevyžaduje legislativní změny. Pracovně rehabilitační střediska jsou již zakotvena v §69 Zákona o zaměstnanosti. V rámci příspěvku budou podrobně představeny výsledky výzkumu a bude detailně představen navržený koncept pracovně rehabilitačních středisek. Klíčová slova: rehabilitace, pracovní rehabilitace, pracovně rehabilitační střediska, pracovní schopnost, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, osoby se zdravotním postižením

Podpořeno z prostředků EU a státního rozpočtu ČR v rámci projektu: Vývoj a pilotní ověření konceptu pracovně rehabilitačního střediska, reg. č. CZ.03.3. X/0.0/0.0/17_082/0015504. www.pracovnirehabilitace.cz

 

NEMOCI Z POVOLÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ, UZNANÉ CENTREM PRACOVNÍHO LÉKAŘSTVÍ PARDUBICE V LETECH 2000–2019

Eichlerová A., Korolová E.

Nemocnice Pardubického kraje a.s., Pardubická nemocnice, Pardubice, ČR

 

Centrum pracovního lékařství v Pardubicích uznalo u pracovníků v zemědělství v letech 2000–2019 celkem 91 nemocí z povolání (u 57 žen a 34 mužů). 16 případů se týkalo onemocnění z fyzikálních faktorů (percepční nedoslýchavost, syn. karpálního tunelu, poškození ramene, artróza, epikondylitida, peritendinitida prstů rukou). Ve 24 případech šlo o onemocnění plic a dýchacích cest. V 1 případě to byl karcinom dutiny nosní způsobený prachem tvrdých dřev, ve 3 případech se jednalo o EAA, početně dále převažovaly případy astmatu bronchiálního a alergické rýmy, způsobené převážně rostlinnými či živočišnými alergeny. Kožní nemoci byly zastoupeny 8 případy (iritativní dermatitidy, alergická kopřivka, kontaktní alergické ekzémy), etiologicky se uplatnily saponáty, pryž a zemědělské alergeny. 43 případů představovaly nemoci infekční a parazitární, mezi nimiž dominovalo hlavně 29 případů trichofycií. Dále se vyskytly infekční hrboly dojičů, erysipeloid, dermatofilóza a virová hepatitida E. Závažný až invalidizující průběh měla leptospiróza a purulentní listeriová meningitida. Největší výskyt nemocí z povolání byl mezi ošetřovateli hovězího dobytka. V první polovině sledovaného období byl uznán výrazně vyšší počet nemocí z povolání než ve druhé.

 

HOLISTICKÝ PRÍSTUP K PREVENCII NÁDOROV V RÁMCI LEKÁRSKYCH PREVENTÍVNYCH PREHLIADOK PRI PRÁCI. PROJEKT CPW V SR.

Fabiánová E.1, 2, Oravec Bérešová J.1, 3, Klöslová Z.1, Beláková J.1, Avdičová M.1 a členovia pracovnej skupiny

1Regionálny úrad verejného zdravotníctva so sídlom v Banskej Bystrici, Banská Bystrica, SR

2Fakulta zdravotníctva Katolíckej univerzity, Ružomberok, SR

3Fakulta verejného zdravotníctva, Slovenská zdravotnícka univerzita, Bratislava, SR

 

Projekt „Cancer Prevention at Work“ (Prevencia rakoviny pri práci) sa rieši v rámci Programu EÚ Horizont 2022 vo viacerých štátoch EÚ (Taliansko, Španielsko, Rumunsko, Slovensko) vrátane konzultantov (Nemecko, Dánsko, Španielsko, Taliansko). Hlavným cieľom projektu je vykonať sériu pilotných prieskumov zameraných na hodnotenie účinnosti primárnej prevencie proti ochoreniam Helicobacter pylori (Hp), vírus hepatitídy C (HCV) a ľudský papilomavírus (HPV) v rámci intervenčných programov na podporu zdravia pri práci. Intervencie na uvedené nákazy budú začlenené do existujúcich systémov dohľadu nad zdravím pri práci vo vysoko rizikových populáciách. Projekt sa zameriava na skríning a eradikáciu Hp, skríning a liečbu HCV a očkovanie proti HPV. Zároveň budú mať respondenti a ich rodinní príslušníci možnosť zaočkovať sa proti HPV v indikovaných prípadoch. Za vypracovanie pracovných postupov a systematické poskytovanie informácií k rizikám z HPV bude zodpovedný tím z RÚVZ BB. Ďalej budú poskytnuté informácie a vyšetrenia na HCV a Hp pomocou sérologického stanovenia hladín protilátok s ďalším nasmerovaním na cielenú terapiu v prípade pozitivity. Projekt má pilotnú fázu vo vybranom regióne Slovenska, ktorým je región Banská Bystrica a Brezno. Respondenti tvoriaci kohorty sú zo zdravotníckych zariadení a veľkého železiarskeho podniku. Po vzájomnej komunikácii s príslušnými zdravotníckymi odborníkmi budú vypracované jednotné metodiky zaškolenia tímov pracovnej zdravotnej služby (PZS). Počas pilotnej fázy v rokoch 2023–2025 budú overené postupy a sociálno-ekonomické a behaviorálne kritické miesta tak, aby v rokoch 2026–2027 bolo následne možné pristúpiť k diseminácii holistického prístupu k zdraviu zamestnancov v rámci celého Slovenska a členských štátov EÚ. V diseminačnej fáze projektu budú okrem zdravotníckych odborníkov oslovení zástupcovia príslušných záujmových skupín vrátane zástupcu zamestnancov, zamestnávateľov, samospráv a vedeckej a odbornej komunity.

Poďakovanie

Ďakujeme komisii EÚ za pridelenie grantu pod číslom 101104716 a za koordináciu riešenia časti projektu týkajúcej sa zdravotníckych pracovníkov tímu z UNIBO pod vedením prof. Paola Boffettu.

 

NASAZENÍ VOJÁKŮ (NEZDRAVOTNÍKŮ) VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH A V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB – NOVÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY, NOVÉ VÝZVY A KOMPLIKACE

Fajfrová J.1, Jarešová L.2, Jehličková J.2, Plecháček J.3, Husárová M.3

1Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, ČR

2Sekce vojenského zdravotnictví MO, Praha, ČR

3Vojenský zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Výkon služby vojáků z povolání představuje plnění činností v nejrůznějších pracovních podmínkách a zahrnuje širokou škálu pracovních činností. To znamená, že vojáci jsou při práci (výkonu služby) v určité míře exponováni všem definovaným pracovním faktorům. Biologické faktory jsou typické při plnění úkolů v terénu, v zahraničním nasazení nebo při likvidaci živelných mimořádných událostí. Rok 2020 a nástup pandemie onemocnění covid-19 přinesl nové pracovní riziko pro vojáky „bojovníky“ (nezdravotníky), a to výkon práce ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Vojáci předurčení pro toto nasazení neměli z titulu svého původního pracovního zařazení posouzení zdravotní způsobilosti pro práci ve zdravotnických zařízeních, zejména posouzení ve smyslu zvláštního očkování proti virové hepatitidě B (VHB).

V první fázi se jednalo o nasazení dvou stovek vojáků v řádu 3 dnů, následně bylo vládou nařízeno, že AČR může nasadit najednou až 900 vojáků, což při rotacích po 2 týdnech a dlouhodobém výhledu nasazení představovalo připravit pro tento úkol okolo 5 tisíců vojáků. Pro zdravotnickou službu rezortu MO to znamenalo kontrolu zdravotního stavu předurčených vojáků se zaměřením na očkování proti VHB a zahájení očkování u neočkovaných. Dále zabezpečení proškolení těchto vojáků o zásadách správného chování ve zdravotnických zařízení a o používání osobních ochranných prostředků a manipulace s biologickým odpadem. Neméně důležitým úkolem bylo pro hygienickou službu MO zajistit dostatečná karanténní opatření pro osoby končící nasazení, tak aby nedošlo k zavlečení onemocnění do vojenského kolektivu, což by znamenalo vážné omezení plnění operačních úkolů a bojeschopnosti armády. Tato karanténní opatření byla zásadní, protože, zejména v prvních měsících nasazení, kdy nebylo ještě dostupné očkování proti onemocnění covid-19, většina nasazených skupin musela své působení zkrátit předčasně, a to z důvodu vlastního onemocnění covid-19 u nasazených vojáků.

Toto nové nasazení armády představovalo stovky onemocnění covid-19, které se u vojáků nasazených na výpomoc aktuálně řeší jako nemoc z povolání.

 

VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2022, TRENDY VÝVOJE

Fenclová Z.1, 2, Urban P.1, Pelclová D.2, Havlová D.1, Voříšková M.1, Lipšová V.1, 2, Zacharov S.2

1Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, SZÚ, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

 

Úvod: Autoři předkládají data o vývoji situace v oblasti profesionálních onemocnění hlášených do Národního registru nemocí z povolání (NRNP) v České republice v roce 2022.

Metodika: Byla vyhodnocena data NRNP o profesionálních onemocněních, která nabyla právní moci od 1. ledna do 31. prosince 2022.

Výsledky: Celkem bylo u 6996 pracovníků hlášeno 7439 profesionálních onemocnění (7383 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání). U 422 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Incidence byla 157,6 případů na 100 tisíc zaměstnanců. Proti roku 2021 vzrostl počet profesionálních onemocnění o 1396 (23 %) případů. Nejvíce onemocnění vzniklo na území Olomouckého kraje (1465, tj. 19,7 % případů), u 19 osob vzniklo onemocnění při plnění pracovních úkolů v zahraničí. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno u osob pracujících v Sekci ekonomické činnosti Q – „Zdravotní a sociální péče“ (90,8 % případů), kde převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (6740 případů, z toho 6689x šlo o covid-19). Z jednotlivých diagnóz byl nejčastěji hlášen covid-19, celkem 6748 (90,7 %) případů, z toho 11 onemocnění vzniklo v zahraničí. V sestupném pořadí následoval syndrom karpálního tunelu s celkem 282 případy (152 z přetěžování horních končetin a 130 z vibrací), 60x artróza kloubů horních končetin (44 z přetěžování končetin a 16 z vibrací), 56x kontaktní alergická dermatitida, 55x pneumokonióza uhlokopů, 41x svrab, 39x astma bronchiale a 25x epikondylitida. Jiné diagnózy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle.

Závěr: V roce 2022 byl v České republice opět dominujícím onemocněním covid-19. Více než 81 % tohoto onemocnění hlášených v roce 2022 ve skutečnosti vzniklo v předchozích 2 letech, protože interval mezi vznikem onemocnění a jeho uznáním za nemoc z povolání je až několik měsíců. Střediska nemocí z povolání i epidemiologové KHS dosud vyřizují velmi vysoké počty žádostí o nemoc z povolání a někteří pacienti žádají o nemoc z povolání opakovaně. V dalším období proto očekáváme ještě vyšší nárůst tohoto onemocnění. Navíc bude rok 2023 obdobím, kdy vchází v platnost nová položka Seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací.

Práce provedena s podporou MZ ČR-RVO SZÚ, IČ 75010330.

 

EVALUACE PŘÍSTUPU K PRACOVNĚLÉKAŘSKÝM PROHLÍDKÁM V C19 DOBĚ

Fošum M.

Ministerstvo zdravotnictví, Praha, ČR

 

Úvod: V ČR bylo ve zkoumaném období (01/2020– 05/2021) právním řádem, a to po vzoru úmluvy ILO č. 161 a směrnice Rady 89/391/EHS, obligatorně stanoveno posuzování zdravotní způsobilosti k práci. V důsledku protiepidemických opatřeních proti viru SARS-CoV-2 došlo k vládní regulaci poskytování pracovnělékařských prohlídek (PLP).

Metodika: Výzkum byl deskriptivní, smíšený s vícefázovým designem, sekvenční podle dělení Teddie, Tashakkori (Teddie, C., Tashakkori, A. A general typology of research designs featuring mixed methods. Res. Sch. 2006, 13(1), p. 12–28.). Metodou analýzy dat byla komparace. Uzavřené otázky (Likertova škála).

Evaluovány byly pozice v širokém spektru všech dotčených autorit pracovnělékařských služeb (etalon 28, 100% návratnost). Příspěvek komparuje odpovědi na 2 otázky (celá materie 10 otázek) orgánů ochrany veřejného zdraví (KHS, OOVZ) a zástupců tripartity (RHSD = Rada hospodářské a sociální dohody; organizace vlády, zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců). Výsledky:

A) Krizová a mimořádná opatření modifikující poskytování PLP byla nesystémovým zásahem do řízení rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

  1. Vládní instituce:
    OOVZ – ano (n = 10), částečně ano (n = 3), ne (n = 1), nevím (n = 0).
    MPO, VUBP, Sdružení praktických lékařů, SUIP (další vládní orgány) – ano (n = 2), částečně ano (n = 1), ne (n = 0), nevím (n = 1).
  2. Zaměstnavatelé – ano (n = 1), částečně ano (n = 0), ne (n= 1), nevím (n= 1).
  3. Zaměstnanci – ano (n = 7), částečně ano, ne, nevím (n = 0).

B) Došlo ke změně vnímání významnosti PLP v důsledku realizace PLP specifickým postupem v c19 době.

  1. Vládní instituce:
    OOVZ – ano (n = 9), částečně ano (n = 0), ne (n = 0), nevím (n = 5).
    Další vládní orgány – ano (n = 4), částečně ano, ne, nevím (n = 0).
  2. Zaměstnavatelé – ano (n = 2), částečně ano, ne (n = 0), nevím (n = 1).
  3. Zaměstnanci – ano (n = 4), částečně ano (n = 0), ne (n = 3), nevím (n = 0).

Závěr: Orgány zodpovědné za nastavování politiky, realizace a kontroly BOZP projevily názor, že opatřeními došlo k nesystémovému zásahu do BOZP. Došlo ke změně vnímání významnosti PLP (vyjma zástupců zaměstnavatelů).

 

ŠKOLENÍ PRVNÍ POMOCI

Gibitzová J.

Klinika pracovního lékařství, Fakultní nemocnice Plzeň, ČR

 

Klinika pracovního lékařství FN Plzeň v rámci poskytování pracovnělékařských služeb nabízí smluvním partnerům i školení první pomoci. Školení probíhá buď v prostorách kliniky, nebo přímo na pracovišti. Obsah školení je kromě obecné první pomoci přizpůsoben konkrétním rizikovým faktorům ve firmě. Školení probíhá v malých skupinách (do 10 osob), aby byla možnost i praktického nácviku. Teoretickou část školení zajišťuje lékař, s praktickou částí pomáhá zdravotní sestra a asistent ochrany veřejného zdraví. Kromě resuscitace, používání AED, polohování, obvazové techniky, stavění krvácení apod. učíme zaměstnance i správnou techniku měření krevního tlaku. V prezentaci je konkrétní ukázka průběhu školení v jednom z podniků.

 

AKTUALIZACE ERGONOMICKÝCH CHECKLISTŮ

Halásová S.1, Dvořáčková A.1, Lipšová V. 1, 2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

 

Národní referenční pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii práce Státního zdravotního ústavu vypracovalo v roce 2007 „Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik“ pod vedením MUDr. Jany Hlávkové. V současné době, NRP SZÚ ve spolupráci s Českou ergonomickou společností a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, pracuje na aktualizaci vybraných checklistů. V souvislosti s možností uznávat chronické onemocnění bederní páteře nově od 1. 1. 2023 jako nemoc z povolání cítíme jako prioritu vytvořit pro zaměstnavatele funkční screeningový a preventivní nástroj zaměřený zejména na výskyt možných profesionálních rizik, která by mohla vést k tomuto onemocnění.

Z prvotní analýzy stávajících checklistů vyvstává zejména potřeba zohlednění aktuálních potřeb praxe a zakomponování požadavků firem v souladu s platnou legislativou. S cílem získat potřebná data, proběhly v červnu 2023 audity ergonomie ve firmě ZPS FN Zlín, TON Bystřice pod Hostýnem a Greiner Assistec Březová. Výstupem auditů bylo ověření stávajících checklistů přímo konečnými uživateli a zmapování jejích připomínek. Při auditech byly zjištěny nedostatky ve formulaci otázek, absence názorného grafického vyjádření, chybějící definice použité terminologie a limitní hodnoty podle legislativy. Byla zaznamenána i nesrozumitelnost a složitost pro uživatele. Po posouzení a zapracování připomínek do aktualizované formy checklistů proběhnou v měsících říjen a listopad opakované audity ergonomie ve stejných firmách, jejichž cílem bude ověření těchto materiálů. Proces inovace dále otevírá cestu k aplikačnímu výzkumu ve vybraných podnicích s využitím některého z výzkumných projektů. Zde bude cílem digitalizace ergonomických checklistů prostřednictvím internetové platformy nebo mobilní aplikace, případně vytvoření online diskusní platformy, která by sloužila ke sdílení zkušeností, názorů a potřeb praxe.

Hlavním cílem je poskytnout zaměstnavatelům a dozorovým orgánům v oblasti BOZP takovou formu checklistů, která bude reflektovat aktuální požadavky a vytvoří prostor pro efektivnější prevenci muskuloskeletálních onemocnění souvisejících s prací, které jsou jedním z nejčastějších typů zdravotních obtíží u zaměstnanců.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

Financováno z projektu Institucionální podpory MPSV – Číslo projektu: 06-S4-2022-VUBP (9260) „Výzkum rozhodujících faktorů MSD a problémů s bederní páteří, možnosti prevence a nápravných opatření se zaměřením na ergonomická řešení v pracovních systémech (autonomní výzkum)“, 2022–2024.

 

ŠTĚPNÝ PRODUKT GLOBINOVÉHO ADUKTU V MOČI JAKO PERSPEKTIVNÍ UKAZATEL PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE ETHYLENOXIDU

Hanzlíková I., Mráz J., Tvrdíková M., Dušková Š.

Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Metody biologického monitorování expozice toxickým organickým sloučeninám jsou založeny převážně na stanovení výchozích látek a/nebo jejich jednoduchých metabolitů v moči, vylučovaných s poločasem v řádu hodin až dnů. V případě některých elektrofilních chemických látek nebo reaktivních metabolických intermediátů je možno s výhodou využít stanovení jejich aduktů s krevním proteinem globinem, které v organismu přetrvávají po celou dobu života erytrocytů (u člověka přibližně 4 měsíce) a představují tak ukazatele dlouhodobých kumulativních expozic výchozím látkám. Protože však stanovení globinových aduktů je vždy spojeno s nutností odběru krve, byla navržena a zkoumána možnost využít k biologickému monitorování též produkty vznikající v průběhu fyziologického odbourávání těchto aduktů a vylučované močí. Jako modelovou sloučeninu pro tento výzkum jsme zvolili ethylenoxid, plynnou látku používanou jako sterilizační činidlo zdravotnického materiálu. V průběhu 10 let byl u pracovníků průmyslových sterilizoven odebírán vzorek krve pro stanovení globinového aduktu N-(2-hydroxyethyl) valinu (HEV) dle vyhlášky č. 432/2003 a současně vzorek moče pro stanovení odvozeného štěpného produktu N-(2-hydroxyethyl) -L-valyl-L-leucinu (HEVL). Zatímco hladiny HEV u exponovaných pracovníků (desetiny až jednotky nmol/g globinu, biologická limitní hodnota 1,9 nmol/g globinu) jsou obvykle významně zvýšeny proti kontrolní neexponované populaci (<0,1 nmol/g globinu), HEVL v moči vykazuje poměrně vysoké hladiny i u osob neexponovaných (1,0 ± 0,4 µg/g kreatininu), avšak při expozicích blízkých limitní hodnotě PEL pro ethylenoxid (1,8 mg/m3) nebo vyšších jsou hladiny HEVL též signifikantně zvýšeny. Lineární regresní analýzou 270 párů hodnot HEV a HEVL byl odvozen vztah HEVL µg/g kreat = 0,8533 HEV nmol/g glob + 0,5053, R2 = 0,64, podle nějž hodnotě HEV 1,9 nmol/g globinu odpovídá přibližně 2,1 µg HEVL/g kreatininu. Je zvažováno navržení této hodnoty jako biologického limitu pro HEVL, vhodného pro orientační neinvazivní screening pracovníků v expozici ethylenoxidu.

Podpořeno grantem AZV NV19-09-00378 a z institucionální podpory SZÚ (projekt MZ ČR – RVO, Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

 

ANALÝZA NEPŘIZNANÝCH PROFESIONÁLNÍCH NEMOCÍ V ROCE 2022 – MŮŽE NĚCO VYPOVĚDĚT O ČINNOSTI STŘEDISKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE?

Hejlek A.1, 2, Kvasničková S.1, Müllerová H.1

1Oddělení pracovního lékařství, Nemocnice České Budějovice a.s. a středisko nemocí z povolání České Budějovice, ČR

2Zdravotně sociální fakulta JU Č. Budějovice, ČR

 

V roce 2019 ohlásilo středisko nemocí z povolání České Budějovice 81 nově vzniklých případů nemocí z povolání, 2020 pak 85; v roce 2021 náhle už 384 případů a v následujícím roce 2022 celkem 521 profesionálních onemocnění.

Stejně, jako řada středisek nemocí z povolání v ČR, jsme se i my především zabývali rozborem přiznaných nemocí z povolání, a to z různých aspektů. Analýzy dávaly odpovědi na některé odborné otázky, ale zároveň i nové otázky přinášely. Pandemické „koronavirové roky“ podstatně narušily i práci šetření a hlášení profesionálních onemocnění. Ale nejen pandemie sama omezila naši pracovní činnost, ale i její „dozvuk“, který přinesl významné navýšení jednostranné činnosti středisek s velkou administrativní zátěží. Přes veškerou snahu kliniků, resp. i hygieniků práce, za pomoci epidemiologů se zcela zásadně změnila struktura činnosti středisek, především pod tlakem šetření a hlášení nových a nových žádostí pacientů o uznání a odškodnění nemoci z povolání pro covid-19 (SARS-CoV-2) z profesních zařazení zdravotník, pracovník v sociálních službách a posléze vybraných pracovních míst ve školství. Věříme i doufáme, že je tato situace přechodná, než se vrátí tzv.„před kovidové “ časy, zatím ale nepozorujeme významnější pokles těchto druhů žádostí.

Rozhodli jsme se proto podrobit analýze oblast nepřiznaných nemocí z povolání naším střediskem za rok 2022. Je jich za celé středisko celkem 110. Důvody nepřiznání mohou být klinické anebo hygienické. Rozbor klinických a hygienických negativních rozhodnutí přináší řadu praktických poznatků, ale i řadu otázek a podnětů. Navíc sledujeme i případný další osud našich rozhodnutí v rámci správního řízení, jeho výsledkům, období do vydání konečného stanoviska. Zvláštní kapitolou je i dopad na zdravotní způsobilost zaměstnanců v rámci jejich šetření nemoci z povolání s ohledem na její nepřiznání.

 

CHOROBY Z POVOLANIA NA KLINIKE PRACOVNÉHO LEKÁRSTVA A TOXIKOLÓGIE V BRATISLAVE V ROKOCH 2007–2021

Holčíková J., Bátora I.

Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LFUK a UN Bratislava, SR

 

Úvod: Podľa údajov Národného centra zdravotníckych informácií (NCZI) od roku 2001 zisťujeme na Slovensku pokles chorôb z povolania (CHzP). Tento pokles bol najnižší v roku 2020 kedy bolo hlásených 254 novozistených prípadov verzus 577 prípadov v roku 2001, s následným vzostupom v rokoch 2021 a 2022. Hlavným cieľom práce bolo posúdiť vývoj situácie už priznaných profesionálnych ochorení a podozrení na profesionálne ochorenia v našej spádovej oblasti.

Materiál a metodika: Práca predstavuje analýzu dát pacientov, ktorí boli hospitalizovaní na Klinike pracovného lekárstva a toxikológie (KPLaT) v Bratislave v rokoch 2007–2021 (tj. za obdobie 15 rokov) a sú reprezentatívnou vzorkou z nášho regiónu.

Výsledky: V sledovanom období 15 rokov sme zaznamenali na KPLaT vzostup počtu hospitalizovaných pacientov s priznanou CHzP ako i pacientov odoslaných za účelom posúdenia profesionality ochorenia. V porovnaní s rokom 2007 v rokoch 2016–2019 sme zaznamenali skoro 3-násobný vzostup počtu pacientov s priznanou CHzP, v menšej miere sme zaznamenali nárast počtu podozrení na profesionálne ochorenie. V rokoch 2020 až 2021 došlo k poklesu počtu hospitalizovaných pacientov, čo dávame do súvislosti s reprofilizáciou kliniky na infektologické pracovisko počas pandémie ochorenia covid-19.

Počas sledovaného obdobia bolo na našej klinike vyšetrených 1062 pacientov za účelom posúdenia profesionality ochorenia. Z nich 80,3 % spĺňalo klinické kritériá pre priznanie CHzP a žiadali sme u nich hygienický prieskum pracoviska. CHzP sme hlásili takmer u polovice pacientov (47,7 %).

Záver: Napriek sledovanému poklesu priznaných ChzP v rámci Slovenska zaznamenávame na našej klinike nárast počtu pacientov s priznanou ChzP ako aj pacientov s podozrením na CHzP, na ktorom sa môže podieľať lepšia edukácia pacientov i lekárov, lepšia spolupráca s praktickými lekármi a špecialistami, s pracovno-zdravotnými službami, zlepšenie diagnostiky a dostupnosti vyšetrení, modifikácia objednávacieho systému. V neposlednom rade to môže byť ovplyvnené i vznikom nových pracovísk. V uvedenej analýze plánujeme pokračovať za účelom odhalenia nepoznaných rizík, ktoré sa určite v našom regióne vyskytujú a doposiaľ nie sú zdokumentované.

Kľúčové slová: choroby z povolania, KPLaT Bratislava,

analýza dát v rokoch 2007–2021

 

ONEMOCNĚNÍ SVRABEM A OVĚŘENÍ PODMÍNEK VZNIKU ONEMOCNĚNÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ NEMOCI Z POVOLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Holubová M.1, 2, Jokešová K.1, Lehocká H.3 1Odbor ochrany a podpory veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, ČR

3Centrum zdravotnických služeb, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava, ČR

 

Úvod: Svrab (dle MKN-10 kód B86) je kožní parazitární onemocnění vyvolané zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabiei, var. hominis). Svrab je možno zařadit pod položku 1, popř. 3, v kapitole V přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Svrab patří v České republice mezi povinně hlášená infekční onemocnění. Diagnostikované případy svrabu z celé republiky jsou hlášeny do Informačního systému infekčních onemocnění (ISIN). Svrab jako nemoc z povolání je evidován v Národním registru nemocí z povolání (NRNP).

Svrab jako nemoc z povolání: Vyšetření všech pacientů s klinickými projevy suspektního profesionálního svrabu dermatologem je nutné vždy ještě před zahájením léčby, a to nejlépe přímo v ambulanci pro kožní nemoci z povolání. Léčba a zásady hygienických opatření se neliší od obecných pravidel při výskytu tohoto onemocnění.

Je-li podezření na nemoc z povolání podloženo splněním podmínek klinické povahy na základě posouzení střediskem nemocí z povolání, na základě žádosti provádí vlastní ověřování podmínek vzniku onemocnění OOVZ. Pouze v případě, že nemoc z povolání vznikla v zahraničí, ověřuje podmínky vzniku onemocnění středisko nemocí z povolání.

Pouze středisko nemocí z povolání je kompetentní vydávat lékařský posudek o uznání nemoci z povolání. Kazuistika: Předkládaná kazuistika onemocnění svrabem dokládá principy hodnocení podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání přenosných z člověka na člověka, které se uplatňují i u ostatních onemocnění spadajících pod stejnou položku seznamu nemocí z povolání. Dle údajů z Národního registru nemocí z povolání jsou nemoci z povolání přenosné a parazitární, vč. dg. svrab, dlouhodobě hlášeny nejčastěji u osob pracujících ve zvýšeném riziku nákazy, tedy v odvětví zdravotních a sociálních služeb.

 

Podpořeno grantem: IGA_LF_2023_007.

 

NEMOCI Z POVOLÁNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Holubová M.1, 2, Lehocká H.3

1Odbor ochrany a podpory veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, ČR

3Centrum zdravotnických služeb, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava, ČR

 

Souvislost mezi některými profesemi a výskytem nádorových onemocněními je historicky dlouho známá. První zmínky popisují příznaky těchto onemocnění, později byly údaje získány retrospektivními epidemiologickými studiemi. Seznam karcinogenů a jejich cílových orgánů je možné nalézt na stránkách International Agency for Reserch on Cancer (IARC). Chemické látky, fyzikální faktory a pracovní procesy jsou zde zařazeny do 4 skupin, od prokázaných lidských karcinogenů po pravděpodobně nekarcinogenní látky pro člověka.

Situace v České republice: V platném Seznamu nemocí z povolání můžeme zařadit nádorová onemocnění do různých kapitol a položek, konkrétně do kapitoly I (způsobené chemickými látkami, konkrétně arzenem, beryliem, kadmiem, chrómem, niklem a jejich sloučeninami, halogenovanými uhlovodíky, formaldehydem, benzenem, aromatickými nitro a aminosloučeninami, polychlorovanými dibenzodioxiny, PAU, anorganickými kyselinami, etylenoxidem a jinými oxirany, halogenovanými alkyletery, aryletery, dalšími látkami nebo směsmi). Dále lze tato onemocnění zařadit i do kapitoly II (způsobené fyzikálními faktory, konkrétně pod položku nemoci způsobené ionizujícím zářením), kapitoly III (týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, konkrétně nádorové nemoci spojené s azbestem, berylliem, z radioaktivních látek, z koksárenských plynů, prachu dřev, rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého). Do kapitoly IV potom spadají nádorová onemocnění kožní, vyvolaná fyzikálními faktory, zejména UV zářením, dále způsobená sazemi, dehtem, smolou, minerálními oleji a arzenem). Do kapitoly V, která představuje přenosné a parazitární onemocnění, lze zařadit např. hepatocelulární karcinom po proběhlé hepatitidě typu B či C.

Počty hlášených profesionálních nádorů dle Národního registru nemocí z povolání jsou významně nižší než počty hlášených nádorů v obecné populaci dle Národního onkologického registru. Týká se to i nádorů, které jsou primárně spojovány s pracovními podmínkami (např. mezoteliom vzniklý ve spojení s expozicí azbestu).

Statistické údaje svědčí o tom, že problematika profesionálních nádorů není minulostí a důraz na prevenci v oblasti pracovních podmínek je stále aktuální. Zároveň, dojde-li již k výskytu suspektního profesionálního nádorového onemocnění, je pro oficiální uznání nemoci z povolání zapotřebí objektivní vyhodnocení pracovních podmínek v souladu se současným vědeckým poznáním, mnohdy včetně vyhodnocení vlivu kombinace různých nox, které je náročné. Současně je nezbytné upozornit na možnost biologického monitorování expozice a účinku genotoxických faktorů pracovního prostředí.

Práce vznikla za podpory grantu IGA_LF_2023_007.

 

ÚVOD DO PROBLEMATIKY NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Holubová M.1, 2, Lehocká H.3

1Odbor ochrany a podpory veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, ČR

3Centrum zdravotnických služeb, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava, ČR

 

Nemoci z povolání mají významný dopad na zdravotní způsobilost k práci jak z hlediska postiženého jedince, tak z hlediska celospolečenského. U některých nemocí je profesní původ jednoznačný (silikóza, uhlokopská pneumokonióza), existují ale i nemoci, které se vyskytují současně v populaci jako nemoci obecné, tedy vznikají i za jiných než pracovních podmínek (periferní neuropatie, průduškové astma, kožní ekzémy a další). U převážné většiny profesionálních onemocnění není možné zpětné zařazení pracovníka k práci, která vedla k poškození zdraví, i když již klinické a laboratorní známky onemocnění odezněly. Netýká se to případů, kdy lze spolehlivě zajistit přerušení kontaktu s noxou. Nejlepší zdravotní efekt i ekonomický dopad při minimalizaci nákladů přinášejí racionální opatření preventivního charakteru.

Nemoci z povolání jsou v českém právu upraveny celou řadou pracovněprávních předpisů, a to zejména zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.), nařízením vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a dále nařízením vlády č. 321/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zmocňovací ustanovení pro stanovení seznamu nemocí z povolání je uvedeno v § 107 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Na jeho základě bylo vydáno nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (dále jen „Seznam nemocí z povolání“). Seznam nemocí z povolání blíže upravuje jak definici pojmu nemoci z povolání, tak jejich výčet. Samotný proces posuzování a uznávání nemocí z povolání je upraven v § 61 a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Pro naplnění pojmu nemoci z povolání musí být splněny podmínky uvedené v Seznamu nemocí z povolání. Tyto podmínky jsou jednak klinické povahy, tzn. že musí být splněna diagnostická kritéria včetně tíže onemocnění. Dále musí být ověřeno, že se jedná o práci, u níž dle Seznamu nemocí z povolání takové onemocnění může vzniknout (hygienická podmínka).

Co jednotlivé podmínky obsahují, kdo za jejich hodnocení zodpovídá a v neposlední řadě stručná analýza počtu podaných žádostí o posouzení možné nemoci z povolání ve srovnání s konečným počtem uznaných profesionálních onemocnění, budou podrobněji zmíněny ve vlastním příspěvku.

Práce vznikla za podpory grantu IGA_LF_2023_007.

 

VNÍMÁNÍ RIZIKA DENTÁLNÍHO AMALGÁMU ODBORNOU A LAICKOU VEŘEJNOSTÍ

Horňáková A.1, Kapitán M.2, Vavřičková L. 2, Krejčová A.3

1Ústav hygieny a epidemiologie, 1. lékařské fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, ČR

2Stomatologická klinika, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Hradec Králové, ČR

3Ústav environmentálního a chemického inženýrství, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, ČR

Úvod: Příspěvek se zaobírá vnímáním rizik spojených s použitím dentálních amalgámů u laické a odborné veřejnosti. Mezi odbornou veřejnost jsou v našem výzkumu zařazené osoby, které mají vzdělání či praxi v oboru chemie, zubního lékařství nebo všeobecného lékařství. Laická veřejnost jsou všichni ostatní.

Metodika: Jednalo se o kvantitativní výzkum za použití dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval celkem 40 otázek včetně identifikace respondenta. Otázky byly převážně uzavřené, a to dichotomické anebo v Likertově škále. Dále obsahoval otázky otevřené, a to zejména v úvodní obecné části a závěrečné části týkající se stavu chrupu respondenta. Sběr dat probíhal v letech 2019–2021 v různých částech České republiky.

Výsledky: Celkově dotazník vyplnilo 1178 respondentů, z toho 59 % tvořila odborná veřejnost a 41 % laická. Stanovena byla hypotéza, která předpokládala významný rozdíl ve vnímání rizik spojených s používáním dentálního amalgámu. Statisticky významný rozdíl se nám v našich 2 skupinách nepodařilo prokázat. Nicméně lze na základě statistické analýzy konstatovat, že odborná veřejnost se na Likertově škále více přikláněla k extrémním hodnotám (tj. souhlasím/nesouhlasím), rozdělení byla dvou-vrcholová. U laické veřejnosti byla ve většině otázek nejvíc zastoupená hodnota prostřední (tj. nevím), která vedla k jedno-vrcholovým rozdělením.

Závěr: Příspěvek srovnává vnímání zdravotních rizik

spojených s používáním dentálního amalgámu u odborné a laické veřejnosti. Statisticky významný rozdíl prokázaný nebyl, nicméně lze pozorovat rozdíly ve znalostech dané problematiky mezi skupinou odborníků a laické veřejnosti.

 

JE MOŽNÉ ZASTAVIT ZVYŠOVÁNÍ VÝSKYTU NÁDORŮ Z VLIVU CHEMICKÝCH LÁTEK V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

Hornychová M.

Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Je řada způsobů a návrhů, jak snížit výskyt a tím i riziko látek karcinogenních, mutagenních nebo toxických pro reprodukci (dále jen „CMR“).

U většiny CMR látek současné vědecké poznání neumožňuje stanovit úroveň, pod kterou by expozice nevedla k nepříznivým účinkům a úplně neodstraňuje rizika vznikající v důsledku expozice těmto látkám (zbytkové riziko). U některých CMR je vědecky již možné tuto úroveň určit.

Řada požadavků, jako je snížení expozice, omezení jejich používání, omezení počtu exponovaných, technické opatření – včetně používání vhodných pracovních postupů pro kolektivní ochranu i ochranu jednotlivce až po informování a školení pracovníků, je požadována právními předpisy.

Sdělení se proto zabývá některými vybranými požadavky, které jsou pro zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců nezbytné. Stručně se zaměří na historický vývoj v právních předpisech jak v EU, tak v ČR, a na připravované novinky v této oblasti.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

 

AKO SA DARÍ 16-ROČNEJ PRACOVNEJ ZDRAVOTNEJ SLUŽBE (PZS) ŽILPO

Hrušková M.1, 2, Buchancová J.1, Cigániková Z.1, Podstavková S.1, Kulina P., Fraňová M.1, Zelník Š.1, Oleár V.1, 2

1ŽILPO, s. r. o., Žilina, SR

2Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Fakulta zdravotníctva, Trenčín, SR

 

Významnou zložkou preventívnych a ochranných služieb je pracovná zdravotná služba (PZS), ktorej jedným z hlavných cieľov je ochrana zdravia pri práci, čo môže prispievať k eliminácii preventabilných profesionálnych poškodení zdravia. Príspevok sa venuje skúsenostiam zo 16-ročného obdobia činnosti PZS ŽILPO so sídlom v Žiline, ktorá je oprávnená na výkon pre všetky 4 kategórie prác. Prehľadovo a stručne informuje o vzniku, zložení, činnostiach, osobitostiach ale aj problémoch PZS pri výkone svojej praxe. Mapuje vývoj poskytovania činností súvisiacich s PZS, ktorý sa menil s priebežnými zmenami právneho rámca. Pôsobnosť PZS ŽILPO je v rámci celej SR, dominantne v žilinskom regióne. Pod vedením prof. MUDr. Janky Buchancovej, CSc., vykonáva tím odborníkov zdravotný dohľad aktuálne pre 197 subjektov. Neoddeliteľnou súčasťou zdravotného dohľadu je sledovanie zdravotného stavu zamestnancov v zdravotníckom zariadení poliklinického typu pod vedením MUDr. Štefana Zelníka, PhD., a to v ambulancii preventívnej medicíny a ďalších špecializovaných ambulanciách. V sledovanom období bolo vykonaných 14 279 lekárskych preventívnych prehliadok vo vzťahu k práci. Problematika riešenia zdravotného dohľadu v podmienkach SR je aktuálne viazaná najmä na prevládajúci automobilový priemysel, čo sa špecificky odzrkadľuje aj vo výskyte chorôb z povolania (CHzP). Významný podiel na smerovaní PZS malo obdobie pandémie covid-19, počas ktorého bolo v ambulancii preventívnej medicíny ako alternatíva obmedzených činností podaných 26 815 dávok vakcín a odobraných a v laboratóriu ŽILPO spracovaných 23 921 testov. Rôznorodosť riešenej problematiky pri poskytovaní PZS je mimoriadne široká, a tak môže byť obohatením odbornej verejnosti o praktické skúsenosti pri poskytovaní zdravotného dohľadu.

VÝZNAM MAPOVANIA FYZICKEJ ZÁŤAŽE NA PRACOVISKU V PRAXI

Hrušková M.1, 4, Buchancová J.1, Cigániková Z.1, Podstavková S.1, Zelník Š.1, Oleár V.1, 4, Cisariková S.2, Marejková E.3

1ŽILPO, s. r. o., Žilina, SR

2Safirs, s. r. o., Ružomberok, SR

3Regionálny úrad verejného zdravotníctva, Žilina, SR

4Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Fakulta zdravotníctva, Trenčín, SR

 

Nadmernosť parametrov fyzickej záťaže môže viesť k vážnym zdravotným dôsledkom, ktoré sa často prezentujú ako profesionálne poškodenia zdravia – choroby z povolania (CHzP). Aj preto sa činnosti Pracovnej zdravotnej služby (PZS) ŽILPO orientujú na mapovanie, identifikáciu a objektivizáciu faktorov práce a pracovných podmienok, následne na kategorizáciu prác, sledovanie zdravotného stavu zamestnancov a návrh preventívnych opatrení na elimináciu škodlivých účinkov rizikových faktorov práce. Príspevok sa venuje 4 vybraným sledovaným pracoviskám z oblasti automobilového priemyslu (3) a kovovýroby (1) žilinského regiónu, na ktorých fyzická záťaž predstavuje rizikovú prácu a môže významne ovplyvňovať zdravie zamestnancov. Stručne prezentuje o vybraných pracoviskách – o počte ich zamestnancov (n = 479, z toho 281 žien), zmennosti práce a evidovaných rizikových prácach, čo ilustruje aj grafickým znázornením a percentuálnym vyjadrením. Autori kládli dôraz na výsledky merania fyzickej záťaže za obdobie ostatných rokov 2016–2022. Významným z hľadiska zdravotného dohľadu je tiež sledovanie zdravotného stavu zamestnancov výkonom lekárskych preventívnych prehliadok vo vzťahu k práci, ktoré príspevok hodnotí aj z hľadiska vykazovania práceneschopnosti zamestnancov a evidovania chorôb z povolania (CHzP). Evidovaná a v niektorých prípadoch aj dlhodobejšia práceneschopnosť (PN) nesúvisela s profesionálnym vystavením zamestnancov rizikovým faktorom práce a pracovného prostredia. Naopak, z 5 podozrení na CHzP z dlhodobého nadmerného jednostranného zaťaženia (DNJZ) – sy. canalis carpi (3x) a epikondylitis radialis humeri (2x), spĺňali kritériá dlhodobosti, nadmernosti i jednostrannosti iba 3 hlásené CHzP (2x sy. canalis carpi, 1x epikondylitis radialis humeri). Práca poukazuje na význam zdravotného dohľadu s dôsledným priebežným mapovaním fyzickej záťaže vrátane sledovania zdravotného stavu zamestnancov, čo je premietnuté aj v minimálnom počte výskytu profesionálnych poškodení zdravia.

 

NANOČASTICE MAGNETITU Fe3O4 – ČASOVÁ A DÁVKOVÁ ZÁVISLOSŤ

Hurbánková M.1, Volkovová K.2, Wimmerová S.1, Moricová Š.1

1Fakulta Verejného zdravotníctva, SR

2Lekárska fakulta, Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, Bratislava, SR

Úvod: K pracovnej expozícii nanočastíc (NČ) oxidov železa dochádza napríklad pri výrobe pigmentov, farieb, atramentu, gumy, plastov, kozmetických a zdravotníckych výrobkov, ktoré sa používajú v terapii a diagnostike. Cieľom našej štúdie bolo zistiť:

  1. či nami vyšetrované NČ prechádzajú cez cievny systém do dýchacieho traktu, a ak áno,
  2. či má stupňujúca dávka nanočastíc Fe3O4 zhoršujúci vplyv na vybrané parametre BAL (toxickejšie účinky) a
  3. v akom časovom úseku dochádza k eliminácii daných nanočastíc z respiračného traktu.

Materiál a metódy: V našej experimentálnej práci sme sledovali časovú (po 1., 7., 14. a 28. dni od i. v. podania Fe3O4 nanočastíc) a dávkovú závislosť (0,1 % LD50 = 0,0364; 1,0 % LD50 = 0,364 a 10,0 % LD50 = 3,64 mg/kg zvieraťa). Zvieratám (laboratórnym potkanom) bola suspenzia nanočastíc podaná do chvostovej žily. Z bronchoalveolárnej laváže (BAL) sme vyšetrili mnohé zápalové a cytotoxické parametre.

Výsledky:

  1. Výsledky ukazujú, že nanočastice Fe3O4 použité v našej štúdii prechádzajú z krvného obehu do dýchacieho traktu.
  2. Závislosť od dávky sme potvrdili len čiastočne. Predpokladáme, že nepriaznivý účinok NČ pravdepodobne nekoreluje s dávkou, ale skôr s veľkosťou častíc – ich povrchovou plochou.
  3. Expozícia nanočasticiam Fe3O4 – za rovnakých experimentálnych podmienok – vyvolala v prvých štádiách v porovnaní s kontrolou rozsiahlejšiu zápalovú a cytotoxickú odpoveď, ale po 28dňovej fáze od i. v. podania boli sledované NČ z dýchacieho traktu obranným mechanizmom postupne eliminované.

Záver: V našom prípade boli NČ podané jednorazovo. Iná by bola situácia pri dlhodobej expozícii, kedy by imunitná obrana organizmu bola súvisle atakovaná. Niektoré NČ môžu predstavovať nové potenciálne zdravotné riziká. V skutočnosti normálne ľudské obranné mechanizmy nemusia byť schopné adekvátne reagovať na novovytvorené častice s jedinečnými vlastnosťami, pretože sa s nimi ľudský organizmus ešte nestretol. Účinok NČ na zdravie sa preto stal otázkou a problematikou aj verejného zdravia (pri pracovnej alebo environmentálnej expozícii) – z čoho vyplýva dôležitá potreba ďalšieho výskumu.

 

ECHINOKOKÓZA – NEOBVYKLÁ NEMOC Z POVOLÁNÍ

Chaloupka J.1, 2, Bubeníčková J.1

1Fakultní nemocnice Hradec Králové, ČR

2Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, ČR

Echinokokóza je parazitární onemocnění způsobené larvami tasemnic rodu Echinococcus (měchožil). Člověk je atypickým mezihostitelem. Infekční jsou vajíčka tasemnic vylučovaná trusem definitivních hostitelů, kterými jsou u multilokulární echinokokózy psovité šelmy (pes, liška, psík mývalovitý). Člověk se nakazí pozřením vajíček echinokoka při nedostatečné hygieně v endemických oblastech. Mezi rizikové faktory patří kontakt se zvířaty, práce s půdou nebo kontaminované nemyté ovoce a zelenina.

Pacient J.F. (*1953) udával v roce 2020 přetrvávající zvýšenou únavnost, bolest a tlaky v levém boku a epizodu horečnatého stavu. Byl proveden UZ břicha s nálezem nejasného útvaru v játrech. Na základě CT vyšetření bylo pojato podezření na v. s. primární tumor jater – infiltrativně rostoucí HCC. Pacient byl hospitalizován na Onkologické klinice, byla provedena jaterní biopsie. Nádorové struktury nebyly zastiženy, nález svědčil pro postižení při echinokokóze. Vyšetření na Klinice infekčních nemocí diagnózu potvrdilo, byla nasazena trvalá léčba antiparazitikem Albendazol. Pacient požádal o šetření profesionality onemocnění. Při vyšetření na KPL bylo zjištěno, že pracoval více než 10 let jako údržbář a provozář u obecního úřadu v malé obci. Náplní práce byla mimo jiné údržba zeleně v obci, sekání trávy, práce v lese včetně vysekávání náletů, úklid odpadků. Při práci s křovinořezem opakovaně docházelo k potřísnění oděvu i obličeje psími exkrementy. Šetřením KHS bylo ověřeno, že při výkonu práce nastávaly opakovaně situace a podmínky, kdy mohlo dojít k nákaze, byly tedy splněny podmínky vzniku nemoci z povolání. Uznali jsme nemoc z povolání a odškodnili pacienta za bolest i ztížení společenského uplatnění. Pacient byl 1 rok v DPN, po ukončení se chtěl vrátit do práce na jinou pozici, žádná mu ale nebyla nabídnuta, odešel do SD. Je trvale dispenzarizován na KIN i KPL, je na trvalé antiparazitické terapii, z hlediska uvedeného onemocnění t. č. bez klinických obtíží, laboratorní známky nemoci i nález na játrech přetrvávají.

 

MALIGNÍ POTENCIÁL RŮZNÝCH DRUHŮ AZBESTU

Janošíková M., Nakládalová M., Boriková A., Štěpánek L.

Klinika pracovního lékařství Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, ČR

Úvod: Azbest je řazen Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny ve všech svých formách k prokázaným lidským kancerogenům (skupina 1). Maligní potenciál jednotlivých druhů se ovšem může lišit. Mimo řady maligních onemocnění s dominujícím mezoteliomem, následovaným rakovinou plic a vzácnější rakovinou hrtanu a vaječníků, jsou s expozicí azbestu spojena i onemocnění nenádorová představovaná hyalinózou a azbestózou. Většina onemocnění se projevuje až po desítky let trvajícím latentním období. Proto vedle nastavených preventivních opatření významnou roli zaujímá dispenzarizace v podobě následných prohlídek. Cíle práce: Srovnání výskytu zejména maligních onemocnění v podnicích zpracovávajících různé druhy azbestu a vyhodnocení maligního potenciálu chrysotilu a krocidolitu na základě dlouhodobého sledování exponovaných osob.

Metodika: Vyhodnocení dat dlouhodobého sledování exponovaných osob ze dvou podniků (A a B) se srovnatelnou mírou prašnosti ovšem s odlišným zastoupením zpracovávaných druhů azbestu. V podniku A byl zpracováván krocidolit v 20% podílu k chrysotilu, na rozdíl od podniku B s téměř výlučným zpracováním chrysotilu. Bylo sledováno 447 osob, 334 mužů a 113 žen a vyhodnocovány údaje profesionální i zdravotní, anamnestické i nálezy vyšetřovacích metod, pro stanovení proměnných pro následnou Coxovu regresní analýzu rizikových faktorů rozvoje mezoteliomu a dalších onemocnění se zaměřením na porovnání maligního potenciálu krocidolitu a chrysotilu.

Výsledky: Výsledky prvních analýz naznačují signifikantně vyšší výskyt mezoteliomu v podniku A zpracovávajícím výrazným podílem krocidolit. Místo pracoviště bylo tedy významným rizikovým faktorem rozvoje maligního mezoteliomu. Vliv kouření, délky expozice, vztah k době latence a další proměnné jsou předmětem podrobnějších analýz. Bližší výsledky budou upřesněny.

Závěr: Vzhledem k dlouhé latenci onemocnění z azbestu i stále hrozící expozici azbestu např. při demoličních pracích, zůstává problematika azbestu a rozvoj souvisejících onemocnění stále aktuálním tématem. Byl prokázán vyšší maligní potenciál krocidolitu s významně vyšším výskytem mezotelimu u exponovaných osob. Prevence i dispenzarizace hrají klíčovou roli.

Výzkum byl podpořen grantem Univerzity Palackého v Olomouci IGA_LF_2023_007.

 

PROBLEMATIKA NANOMATERIÁLŮ

A NANOTECHNOLOGIÍ Z HLEDISKA TERÉNNÍ LABORATORNÍ PRAXE – PŘEHLED DOSAVADNÍCH POZNATKŮ

Jarabicová O.

Státní zdravotní ústav, Praha, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, ČR

 

Nanotechnologie spolu s výzkumem nanočástic patří mezi rychle se vyvíjející oblast vědy. S rozvojem nových technologií včetně nanotechnologií značně přibývá i zdravotních rizik pro zaměstnance. Základní výzkum ve svých studiích ukázal, že vlastnosti nanočástic mohou mít negativní vliv na lidské zdraví. Výše uvedenou skutečnost znásobuje i fakt, že neexistuje standardní metodika pro terénní praxi a pojem „vyráběný nanomateriál“ v české legislativě nefiguruje. Do dnešní doby nejsou známy žádné přípustné expoziční limity. Česká legislativa ani jiný hygienický předpis nemají povinnost nanočásticový charakter v prostředí hlásit ani registrovat. Neexistují ani podklady pro zavedení specifického screeningu poškození zdraví účinkem nanomateriálů. Dle zatím dostupné zprávy Státního zdravotního ústavu v Praze z roku 2011, která se zabývala pasportizací pracovišť s nanomateriály v ČR (v té době jako úkol Hlavního hygienika ČR), figurovalo 131 pracovišť, ve kterých se pracovalo s nějakým typem nanomateriálu. Většinou se jednalo o výzkumné laboratoře, v menší míře o výrobu. Výzkumné práce ukazují, že probíhá testování metodik k měření nanočástic. Potvrzují to práce Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Praze, Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě a Vysokého učení technického v Brně. Z hlediska medicínského se do výzkumu nanomateriálů a nanočástic přidávají práce spíše vědeckého charakteru než praktického, např. od Akademie věd ČR nebo lékařských fakult.

Pro pracovní prostředí v budoucnu bude rozhodující povinná registrace nanomateriálů, která ale zcela závisí na vývoji požadavků v oblasti evropských předpisů. To stejné platí i u objektivního hodnocení rizika, a u znalostí expozičního scénáře. Panuje přesvědčení, že pracovišť s nezanedbatelným potenciálem expozice nanomateriálům je daleko více, než bylo zjištěno. Proto bude potřeba aktualizovat data a pasportizovat pracoviště jako nový úkol Hlavního hygienika ČR. V návaznosti na výše uvedené je třeba se zaměřit na projekty aplikovaného výzkumu směřující ke konkrétním potřebám hygienické praxe a stanovení metod měření. Klíčová slova: nanotechnologie, nanomateriál, ochrana zdraví na pracovišti, výzkum.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

MOŽNOSTI VYUŽITÍ KAMEROVÝCH SYSTÉMŮ PRO HODNOCENÍ PRACOVNÍCH POLOH A ERGONOMIE PRACOVNÍHO MÍSTA

Kačerová I.1, 2, Lipšová V.1, 3, Adolf J.4

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2CIE Ergonomy s.r.o., Plzeň, ČR

3Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

4Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, Praha, ČR

 

Opakované zaujímání nepříznivých pracovních poloh je považováno za jednu z hlavních příčin postižení šlachových, svalových, kloubních a páteřních struktur. Onemocnění muskuloskeletálního aparátu představuje významnou část onemocnění souvisejících s prací. Měření a hodnocení pracovních poloh a ergonomie pracovního místa pro kategorizaci prací představuje zásadní prvek analýzy rizik spojených s pracovními podmínkami. Hodnocení pracovních poloh je prováděno v kontextu vykonávaných úkolů a pracovních operací, které jsou prováděny zaměstnancem. Hodnocena je poloha trupu, krku, hlavy, horních končetin a ostatních částí těla. Polohy jsou následně hodnoceny dle jejich přijatelnosti na přijatelné, podmíněně přijatelné a nepřijatelné, tyto polohy jsou dány rozsahem změn polohy jednotlivých částí těla na základě předpokládaných rizik. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění definuje průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách.

Dosavadní metoda hodnocení ergonomie pracovního místa spočívá v biomechanické analýze, tedy odečítáním rozsahů úhlů kloubů pomocí goniometrů a současném vyhodnocování časových faktorů pomocí nepřetržitého pozorování. Přesnost této metody závisí na schopnostech a zkušenostech hodnotitele, což může vést k chybám měření.

Využití kamerových systémů pro sledování pracovních operací a následného měření a vyhodnocení pracovních poloh by mohlo být jednou z možností zajištění objektivnějšího a přesnějšího hodnocení. Technologie Open Pose je otevřený softwarový rámec (framework), který se zabývá analýzou lidského pohybu a detekcí klíčových bodů těla na základě obrazových dat. Open Pose využívá deep learning a konvolučních neuronových sítí (CNN) k naučení se reprezentovat a rozpoznávat klíčové body lidského těla, jako jsou hlava, trup a horní a dolní končetiny. S využitím těchto klíčových bodů může Open Pose sledovat pohyb těla, analyzovat pracovní polohy a poskytovat kvantitativní informace o postavení těla v reálném čase. Hodnocení přijatelnosti pracovních poloh a kumulativního času stráveného v těchto polohách je následně prováděno pomocí algoritmu přizpůsobeného platné legislativě.

Navržená metoda objektivizuje výsledky měření, zrychluje proces hodnocení a zvyšuje jeho přesnost. Implementace moderních technologií, jako je Open Pose, umožňuje významné zlepšení hodnocení ergonomie pracovních poloh. Přesnější a objektivnější vyhodnocení umožňuje identifikovat nevhodné pracovní polohy a přijmout opatření ke snížení rizika muskuloskeletálních onemocnění spojených s prací. Tato modernizovaná metoda měření ergonomie pracovního místa představuje významný krok vpřed směrem k ochraně zdraví zaměstnanců a prevenci pracovně podmíněných onemocnění.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 7510330“.

 

PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, JEDNA Z MOŽNÝCH ODPOVĚDÍ NA NEDOSTATEK PRACOVNÍKŮ NA TRHU PRÁCE

Kandrnal V.1, 2

1Fakulní nemocnice Brno Bohunice, Brno, ČR

2Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, ČR

 

K datu 31. 12. 2022 bylo v České republice evidováno 413 515 osob se zdravotním postižením, z toho 56 % bylo ekonomicky neaktivních, 30 % vykonávalo práci na částečný, nebo plný úvazek, 9 % hledalo práci prostřednictvím Úřadu práce ČR a 5 % nebylo možno zařadit do jednotlivé kategorie. Z celkového počtu 5194 tisíc ekonomicky aktivních je průměrně v kterýkoliv okamžik cca 520 tisíc lidí v pracovní neschopnosti a řada z nich se do pracovního procesu vrací výrazně později, než by teoreticky mohla. Na dvou kazuistických případech, jednoho ze zahraničí a jednoho z České republiky je možno demonstrovat, že za určitých specifických okolností lze návrat do práce významně akcelerovat, je možné účinně zaměstnat i lidi s významným pracovním handicapem a zároveň, že pracovní lékařství může sehrát zásadní roli v tomto procesu.

 

NEUROLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ Z POVOLÁNÍ V ROCE 2022 A TRENDY VÝVOJE

Klepiš P.

Klinika pracovního lékařství, VFN v Praze, 1. lékařská fakulta UK Praha, ČR

 

Nemoci z povolání postihující nervový systém patří mezi nejpočetnější. V roce 2022 byla nejčastější postižení periferních nervů (nervus medianus a ulnaris). Zejména syndrom karpálního tunelu se již řadu let podílí na většině onemocnění z povolání postihující nervovou soustavu. Při pohledu na statistická data lze v posledních letech (od roku 2016) pozorovat významný pokles počtu kompresivních neuropatií vznikajících v důsledku přetížení nadměrnou fyzickou zátěží či působením vibrací. Domnívám se, že nejde jen o statistický výkyv ovlivněný i komplikovanou dobou v době pandemie virové choroby covid-19. Na poklesu počtu těchto onemocnění se může podílet i důsledná prevence zahrnující příslušná opatření na pracovištích včetně periodických prohlídek.

Klíčová slova: nemoc z povolání, postižení periferních nervů v roce 2022, prevence.

 

MOŽNOSTI VYUŽITÍ MINDFULNESS PROGRAMŮ JAKO PREVENCE STRESU U PRACOVNÍKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ

Klusáčková P.

Klinika pracovního lékařství, VFN v Praze, 1. lékařská fakulta UK Praha, ČR

 

Úvod: Mindfulness programy (programy zaměřené na všímavost) jsou vědecky podloženými programy vedoucí k lepšímu zvládání stresu, emocí a jako možná prevence syndromu vyhoření. Všímavost je možné rozvíjet v rámci individuální všímavosti a také v mezilidských vztazích přímo během komunikace a interakce s ostatními. V České republice se rozšiřují mindfulness programy hlavně ve velkých mezinárodních firmách, které mají pozitivní zkušenost s těmito programy ze zahraničí. Oblast zdravotnictví zatím zůstává v pozadí, ač byly mindfulness programy primárně pro oblast zdravotnictví určeny. Možným důvodem může být i malá povědomost o těchto programech mezi zdravotníky.

Metodika: V rámci pilotního projektu byl na naší klinice nabídnut studentům medicíny osmitýdenní program Mindfulness Based Stress Reduction (MBSR) zaměřený na trénování individuální všímavosti. Program MBSR zahrnoval osm 2,5h setkání jednou týdně a jedno víkendové 6h setkání. Během programu byla doporučena pravidelná domácí praxe technik, které byly součástí jednotlivých setkání. Program byl otevřen pro 12 osob (účastnily se studentky 4. ročníku všeobecného lékařství).

Výsledky: Průměrná účast na programu MBSR byla 78 %, 2 studentky měly 100% účast. Pravidelnou domácí praxi v průběhu kurzu uvedlo všech 12 studentek – nejčastěji 3x týdně, 1 studentka každý den, 2 studentky 1x týdně. Celkově hodnotilo program na konci jako přínosný všech 12 studentek. Jako hlavní přínosy kurzu byly uváděny větší laskavost k sobě a ostatním, schopnost lépe reagovat a pracovat se stresem, najít si čas sám na sebe, více si všímat sebe i okolí a vnímat přítomný okamžik. V následném plánovaném navazujícím mindfulness programu zaměřeném na mezilidské vztahy (Relational Mindfulness Training) projevilo zájem pokračovat všech 12 studentek.

Závěr: Mindfulness programy jsou další možností, jak se naučit lépe pracovat se stresem a v současné postcovidové době i významným nástrojem k prevenci psychických onemocnění a syndromu vyhoření. Zejména studenti medicíny mají o tyto programy zájem a bylo by tedy vhodné jejich větší rozšíření.

Podpořeno Cooperatio 207041-3 Charles University.

 

NÁHODNÉ POŽITÍ 95% METANOLU: KAZUISTIKA

Kolesnikova V.1, Kotíková K.1, Kovář K.2, Maier V.3

1Toxikologické informační středisko, Klinika pracovního lékařství, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, ČR

2Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Nemocnice AGEL Šternberk, Šternberk, ČR

3Ústav soudního lékařství a medicínského práva, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, ČR

Úvod: Metanol je toxický alkohol, který může způsobit vážné zdravotní obtíže, nezřídka s fatálními následky, a to i v případě relativně nízkých dávek. Jeho nebezpečnost spočívá v rychlém metabolickém rozkladu na kyselinu mravenčí, což má za následek závažnou metabolickou acidózu, poškození zraku a centrálního nervového systému. Tato kazuistika shrnuje případ otravy metanolem u 51leté pacientky po konzumaci 600 ml výrobku obsahujícího 95% metanol, ukradeného na čerpací stanici ve Španělsku.

Metodika: Byly použity údaje z databáze Toxikologického informačního střediska (TIS) a z propouštěcí zprávy s výsledky zobrazovacích a laboratorních vyšetření, včetně toxikologických.

Výsledky: Klinický stav pacientky byl při příjmu, po více než 12 hodinách od požití, závažný, pacientka byla v bezvědomí, bez reakce na algické podněty (koma GCS 3). Laboratorně byla zjištěna těžká metabolická acidóza, vstupní hladina metanolu v krvi 3,70 promile, v moči 5,36 promile, etanol 0, kyselina mravenči v krvi 876 mg/l, v moči 5692 mg/l. Pacientce byla nasazena cílená terapie včetně kontinuální venovenózní hemodialýzy, po konzultaci TIS jako antidotum podán etanol intravenózně a do nazogastrické sondy k udržení hladiny 1–1,5 promile. Korekce acidózy byla úspěšná, ale pro přetrvávající bezvědomí bylo doplněno CT mozku, které prokázalo přítomnost závažného otoku mozku, mozečku a kmenových struktur, orientačně neurologicky zjištěna kmenová areflexie. Prognóza byla prakticky infaustní. Stav odpovídal předpokládanému průběhu vzhledem k časové prodlevě, anamnesticky uváděnému požitému objemu a naměřeným hladinám metanolu. Proto byl zvolen režim bazální terapie, na kterém po postupně se prohlubující hypotenzi nastala asystolie. Kardiopulmonální resuscitace nebyla zahájena.

Závěr: Po skončení metanolové aféry, která v České republice propukla v roce 2012, je intoxikace metanolem v populaci extrémně vzácná. Přesto je stále důležité udržovat veřejné povědomí o nebezpečí požití neznámých látek a zvyšovat odborné znalosti lékařů se zaměřením na správný léčebný postup. Včasná a adekvátní terapie má zásadní význam pro záchranu života a minimalizaci poškození orgánů u pacientů intoxikovaných metanolem.

 

TOXIKOLOGICKO INFORMAČNÍ STŘEDISKO V DATECH A POHOTOVOSTNÍ ZÁSOBA ANTIINFEKTIV A ANTISÉR

Kotíková K.1, Navrátil T.1, 2

1Toxikologické informační středisko, Klinika pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK, Praha, ČR

2Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha, ČR

 

Úvod: Toxikologické informační středisko (TIS) jako jediná toxikologická konzultační služba v České republice pomáhá v nepřetržitém režimu lékařům i laikům řešit akutní a chronické otravy. TIS tak disponuje cennými údaji o trendech v intoxikacích v České republice. Dále TIS na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví zajišťuje pohotovostní celostátní zásobu neregistrovaných antidot, antiinfektiv a antisér.

Metody: Data z elektronické evidence TIS byla analyzována retrospektivně, včetně údajů o příčinách intoxikací dětí (do 15 let), mladistvých (16–19 let) a dospělých v letech 2018–2022. Data z informačního systému Lekis byla použita k porovnání počtu vydaných léčivých přípravků ze zásob TIS.

Výsledky: V roce 2012 poskytlo TIS 14 697 konzultací, o deset let později, v roce 2022, 26 601 konzultací. Nejčastější konzultací bývá každoročně otrava léky, druhé místo obsazují čisticí a jiné obchodní přípravky, třetí místo rostliny a houby. V roce 2022 se toxikologické konzultace pro laickou veřejnost podílely více než polovinou případů (54,7 %), a také více než polovinu všech konzultací tvořily dotazy na otravy dětí (58,3 %). Od roku 2021 v konzultacích TIS výrazně narůstá počet sebevražedných pokusů dětí a mladistvých. Proti roku 2020, kdy došlo k určitému poklesu, se v roce 2021 počet konzultovaných případů u dětí zvýšil téměř na dvojnásobek, u mladistvých stoupl o 37 %. Tento negativní trend pokračoval i v roce 2022. U dospělých jsme v posledních letech nárůst sebevražedných pokusů neevidovali.

Proti předcházejícímu roku, v roce 2022 výrazně vzrostl počet vydaných antiinfektiv a antisér. Počet pacientů, pro které jsme vydávali léky, se téměř zdvojnásobil, počet vydaných balení léků stoupl skoro čtyřikrát.

Závěr: Vzhledem k narůstajícímu počtu dotazů a vydaných léčivých přípravků roste přínos TIS pro pacienty i zdravotníky. Údaje z elektronické databáze TIS mohou pomoci identifikovat nepříznivé trendy ve společnosti, například nárůst počtu sebevražedných pokusů u dětí a mladistvých, a tím přispět k zavedení účinných preventivních opatření.

 

MONITOROVÁNÍ EXPOZICE AZBESTOVÝM A OSTATNÍM MINERÁLNÍM RESPIRABILNÍM VLÁKNŮM

Kotlík B.1, Lipšová V.1, 2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

 

Na základě pokynu hlavní hygieničky ČR bylo provedeno monitorování expozice azbestovým a ostatním minerálním respirabilním vláknům při výrobě a zpracování kameniva ve vybraných lomech v České republice, kde se jako surovina vyskytuje metabazalt-spilit s variabilním množstvím (fero-)aktinolitu a tremolitu.

Do úkolu se zapojilo 6 Krajských hygienických stanic – Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Krajská hygienická  stanice  Jihomoravského  kraje,  Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina a Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje. V období od 1. 9. do 30. 11. 2022 bylo odebráno 39 vzorků prostředí a pracovišť – vzorky vnitřního i venkovního ovzduší – v 8 lomech v ČR.

Z výsledků vyplynulo několik zjištění:

  1. Vzhledem k pozitivním záchytům dalších typů azbestových minerálů (amozit, antofylit) v kamenivu bude zapotřebí rozšířit spektrum potenciálně problémových hornin.
  2. Hodnota prostého počtu do 8 000 respirabilních vláken zaručuje, že hodnota horního odhadu podle Poissonova rozdělení s 95% pravděpodobností nepřekročí 10 000 respirabilních vláken.
  3. Lze doporučit zahrnutí screeningového odběru vzorku prachu z filtrů odsávače/odsávačů nejlépe u primárního či sekundárního drtiče (dlouhodobý integrální záchyt) pro orientační rozhodnutí o možném výskytu azbestových minerálů/částic v těženém kamenivu, respektive na pracovištích v lomu.

V případě suspektního či nadsuspektního (u prostého počtu a/nebo u odhadu horní – 95% – hranice Poissonova rozdělení) nálezu počtu azbestových respirabilních vláken lze doporučit mimo standardních režimových opatření zvýšení intenzity zkrápění, odsávání a důrazně dbát na užívání příslušných OOP.

V současnosti byly navázány kontakty a připravuje se spolupráce s cílem využít výstupy z tohoto projektu.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

LÉČBA ZÁVISLOSTI NA TABÁKU A PODPORA ZAMĚSTNAVATELE

Králíková E.1, 2

1Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN, Praha, ČR 2Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha, ČR

 

Pracovní prostředí nás významně ovlivňuje – trávíme v něm podstatnou část života. Tento vliv se týká i kouření. Přestat kouřit je nejen v zájmu každého kuřáka, ale i jeho zaměstnavatele: zaměstnanci – kuřáci zvyšují náklady na úklid a údržbu, je vyšší riziko požárů, kuřáci jsou častěji v pracovní neschopnosti, jsou méně výkonní, prokouří v průměru cca jednu hodinu z pracovní směny (včetně cesty na místo vyhrazené ke kouření).

Zaměstnavatel má objektivní důvody mít zájem, aby jeho zaměstnanci nekouřili – nejen aby pracoviště bylo nekuřácké. Roli hraje i atmosféra na pracovišti – to, zda je kolektiv nekuřácký či kuřácký nebo zda kouří management.

Pozitivní i negativní diskriminace může narušovat vztahy v kolektivu, ale nabídka a podpora léčby závislosti na tabáku je dobrým řešením. Prvním krokem je zjištění prevalence kouření. Smluvní lékař by měl být vyškolen v této léčbě a ta by měla být umožněna během pracovní doby stejně jako léčba jiných nemocí. Zaměstnanci by měli také dostat kontakty na další možnosti podpory léčby závislosti na tabáku – bezplatné mobilní aplikace, poradenská centra v lékárnách, bezplatnou telefonní linku, edukační materiály, odkazy je možné hledat na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz. Kuřácký kolektiv je výzvou – většina kuřáků by raději nekouřila, tedy je velmi pravděpodobné, že k „prvnímu“ se brzy přidají další, výhodou je pak vzájemná podpora a sdílení nekuřáckých řešení.

 

OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S AZBESTEM: SANAČNÍ PRÁCE V ÚSTŘEDNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ BUDOVĚ (BÝVALÝ TELECOM) V PRAZE

Krýsa V.

Hygienická stanice hlavního města Prahy, ČR

 

Problematika odstraňování materiálů s obsahem azbestu v Ústřední telekomunikační budově v ulici Olšanská v hlavním městě Praze. Seznámení s kompletním projektem demoličních prací včetně seznámení s lokalitou, zejména přiléhající zástavbou rezidenčních domů a přilehlého okolí, včetně harmonogramu prací, pasportizací budovy. Popis materiálů s obsahem azbestu, popis technologického postupu odstranění jednotlivých částí stavby, včetně organizačního a technického zajištění. Posouzení a nastavení opatření k omezení zdravotních rizik, projednání předloženého hlášení prací s azbestem. Seznámení s harmonogramem a průběhem kontrol, komunikace se stavebníkem. Další provedené úkony v rámci kontrol – měření koncentrace azbestových vláken uvnitř kontrolovaných pásem, měření koncentrace azbestových vláken ve venkovním ovzduší u výstupu z odsávacích jednotek kontrolovaných pásem. Prezentace směrem k veřejnosti a dalším autoritám.

 

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ VE VAZBĚ NA KATEGORIZACI PRACÍ

Kučera I., Hlaváč P.

Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Hradec Králové, ČR

 

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ukládá zaměstnavatelům hodnotit úrovně zátěže zaměstnanců jednotlivými škodlivými faktory pracovního prostředí (dále faktory) při výkonu konkrétní práce. Výsledkem je zařazení dané práce do jedné ze čtyř kategorií. Při nepřekračování limitních hodnot jednotlivých faktorů jde o práci nerizikovou, tj. práci kategorie 1 a 2. Při překračování se jedná o práci rizikovou v kategorii 3 a 4. Rizikovou prací může být i práce kategorie druhé, pokud tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví, tzn. krajská hygienická stanice. Autoři se zabývají vývojem počtu a struktury rizikových prací za období 2008–2022, které se nijak výrazně nemění kromě nárůstu u faktoru lokální svalové zátěže na ruce. Nemocí z povolání jsou na základě § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v Seznamu nemocí z povolání. Ohrožením nemocí z povolání (dále ohrožení) se podle § 347 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Autoři dávají příklady vazeb mezi jednotlivými faktory a hlášenými profesionálními onemocněními (nemoci z povolání, ohrožení). Ukazují příčiny, kdy u některých faktorů vznikají zejména na základě alergické reakce profesionální onemocnění i u prací nerizikových. Nejedná se o chybu kategorizace a je třeba s tímto rizikem i v rámci zdravotní prevence počítat. U jiných faktorů, například u vibrací přenášených na ruce a lokální svalové zátěže na ruce, představuje kategorizace prací naopak spolehlivý ukazatel míry rizika vzniku profesionálního onemocnění. Zde autoři uvádějí příklady chybného provádění kategorizace prací ze strany zaměstnavatelů včetně vývoje během posledních let.

 

NÁHODNÝ NÁLEZ NEMOCI Z POVOLÁNÍ NA RTG PLIC

Kupsová B., Siráková L., Pavlík V.

Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové, ČR

 

Kazuistika popisuje náhodný záchyt tuberkulózy (TBC), který byl zjištěn při vstupní pracovnělékařské prohlídce k práci lékařky na oddělení urgentní medicíny, tato práce byla vedena jako riziková pro faktor biologický činitel – TBC a hepatitidy. V rámci prohlídky byl proveden RTG plic, kde byl zastižen infiltrát v pravém horním laloku. Pojednává o dalším postupu při stanovení definitivní diagnózy a následném uznání choroby jako nemoci z povolání.

Dále je zmíněn screening TBC u rizikových pracovníků, profesní zastoupení nemocných s TBC uznanou jako nemoc z povolání a vývoj počtu tohoto onemocnění podle registru Nemocí z povolání. Podává informaci o existenci on-line Registru tuberkulózy a možnosti využití dat o epidemiologické situaci odbornou i laickou veřejností.

 

NÁVRH NOVÉ METODY HODNOCENÍ CELKOVÉ FYZICKÉ ZÁTĚŽE

Langmajerová J.2, 3, Vránová I.1, Kačerová I.1, 3

1Fakulta strojní, Katedra průmyslového inženýrství a managementu ZČU v Plzni, ČR

2Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, LFP Plzeň, ČR

3Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Nadměrná celková fyzická zátěž je jedním z faktorů práce, které mohou negativně ovlivnit zdraví jedince. V České republice platí pro všechny zaměstnavatele dle platné legislativy povinnost zařadit práce do kategorie dle výskytu jednotlivých rizikových faktorů při práci. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Hodnocení celkové fyzické zátěže je součástí rizikového faktoru „fyzická zátěž“. Činnosti, při kterých jsou pracovníci vystavováni celkové fyzické zátěži (vykonávají práce velkými svalovými skupinami) se dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. v platném znění hodnotí na základě celosměnového energetického výdeje, směnové průměrné srdeční frekvence či ročního energetického výdeje, jde-li o nerovnoměrnou zátěž v průběhu roku.

Hodnocení na základě energetického výdeje probíhá v praxi tabulkovou metodou podle ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí – Určování metabolizmu, kdy CFZ je vyjádřena jako energetický výdej (EV) v MJ (popř. ve W). Metoda je však zatížena velkou chybovostí. Další metodou hodnocení CFZ, kterou umožňuje současná česká legislativa, je měření srdeční frekvence (HR), kdy výsledky jsou uváděny v tepech/min. Přesnost této metody je ovlivněna řadou fyziologických faktorů, nicméně se jedná o jedinou reálnou možnost objektivního měření CFZ v terénu. Hygienické limity, se kterými jsou hodnoty získané oběma metodami porovnávané, jsou stanovené dle daného procentního podílu maximální pracovní kapacity (MWC), resp. VO2max 45letého průměrně zdatného muže nebo ženy.

ČSN EN ISO 8996 dále uvádí i možnost výpočtu EV ze srdeční frekvence (HR), tj. odhadu metabolismu při hodnocené pracovní činnosti (Mprac.). Tento výpočet není dosud v praxi běžně používán (resp. není metodicky stanoveno a v praxi ověřeno, jak vypočtené hodnoty Mprac. porovnávat s hygienickými limity). Navíc, přestože byla ČSN EN ISO 8996 opakovaně aktualizována, stále v ní zůstávají problematické oblasti.

Cílem práce bylo revidování současného hodnocení dle normy ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí – Určování metabolizmu a vytvoření excelového kalkulátoru umožňujícího přesnější výpočet EV pomocí HR. Principem metody je přepočet kalkulovaných absolutních hodnot EV na procentní podíl jak individuální MWC, tak i MWC 45letého průměrně zdatného muže nebo ženy. Finálním výstupem pro účely kategorizace je průměrná hodnota výsledků všech měřených osob a její porovnání s hygienickými limity.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

POŠKODENIE ZDRAVIA Z PRÁCE V SR VO SVETLE PANDÉMIE COVID-19

Legáth Ľ.

Klinika pracovného lekárstva a klinickej toxikológie UPJŠ LF a UN LP, Košice, SR

 

Autor v retrospektívnej štúdii prezentuje výskyt chorôb z povolania (ChzP) v SR za posledných 20 rokov s dôrazom na aktuálny stav a trendy hlásených profesionálnych poškodení zdravia v roku 2022.

V rokoch 2001–2020 bolo hlásených 8470 novovzniknutých ChzP, k najčastejšie hláseným ochoreniam patrili ochorenie končatín z dlhodobého nadmerného a jednostranného zaťaženia – DNJZ (42,4 %), ochorenie končatín z vibrácií (19,2 %), prenosné a parazitárne ochorenia (11,7 %), profesionálne pneumopatie (8,2 %), porucha sluchu z hluku (7,3 %), profesionálne dermatózy (6,5 %), profesionálne intoxikácie (2,6 %), choroba lakťového nervu z mechanických vplyvov (1,5 %) a iné poškodenie zdravia z práce – položka č. 47 (0,9 %).

V roku 2022 bolo klinickými pracoviskami hlásených 525 ChzP, v porovnaní s rokom 2020 vzrástol počet novopriznaných ochorení o 271, tj. o 51,6 %. V aktuálnom roku bola miera novopriznaných ChzP 20,2 prípadov na 100 000 pracujúcich.

K najčastejším ochoreniam, hláseným v roku 2022 v SR patrili:

  • prenosné a parazitárne hlásených u 254 zamestnancov, tj. u 48,4 %;
  • ochorenie končatín z DNJZ u 164 zamestnancov, tj. u 31,2 %;
  • ochorenie končatín z vibrácií u 44 zamestnancov, tj. u 8,4 %;
  • porucha sluchu z hluku u 14 zamestnancov, tj. u 2,7 %;
  • hypersenzitívna pneumonitída u 14 zamestnancov, tj. u 2,7 %;
  • profesionálna bronchiálna astma u 7 zamestnancov, tj. u 1,3 %.

Na celkovom počte ChzP sa najväčšou mierou podieľali profesionálne infekčné a parazitárne ochorenia v dôsledku pandemickej situácie v súvislosti s infekciou covid-19 a profesionálne ochorenia postihujúce podporno-pohybový a nervový systém zamestnancov vystavených pri práci DNJZ a nadlimitným vibráciám.

Pri poklese profesionálnych alergických ochorení dýchacích ciest zaznamenávame v rokoch 2020, 2021 a 2022 výrazne stúpajúci trend v alergických ochoreniach postihujúcich alveoly – hypersenzitívnych pneumonitídach.

 

VYUŽITÍ NÁLEŽITÝCH HODNOT MAXIMÁLNÍ SVALOVÉ SÍLY POPULACE ČR VE FYZIOLOGII PRÁCE

Lehocká H.1, Holubová M.2, 3, Tomášková H. 1, 4

1Centrum zdravotnických služeb, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava, ČR

2Odbor hygieny práce a pracovního lékařství, Ministerstvo zdravotnictví, Praha, ČR

3Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, ČR

4Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava, ČR

 

Již více než 20 let je v České republice objektivizována lokální svalová zátěž horních končetin metodou integrované elektromyografie. Jedná se velmi sofistikovanou metodu, která umožňuje snímání svalových biopotenciálů při práci a pomocí které je možné s velkou přesností určit zátěž jednotlivých svalových partií předloktí. Ve spojení se synchronizovaným videozáznamem je tak možné přesně stanovit činnosti, které vedou k největší zátěži této části pohybového aparátu.

Měření lokální svalové zátěže (LSZ) horních končetin je široce využíváno při šetření suspektních nemocí z povolání z přetěžování a dále k monitorování zátěže pro stanovení kategorie práce z hlediska LSZ a zavedení následných preventivních opatření k minimalizaci rizika poškození zdraví ze strany zaměstnavatele. Z tohoto hlediska má měření metodu integrované elektromyografie nezastupitelnou roli.

Pro dosažení validních výsledků měření je nejdůležitějším parametrem správné odečtení maximální svalové síly (Fmax), které je dosaženo při maximálním volním stisku dynamometru při současném napojení kožních elektrod na software program přes interfase.

Za posledních několik let byla Státním zdravotním ústavem autorizována řada fyziologických laboratoří, které se měřením zabývají. A právě poměrně velké množství autorizovaných fyziologických laboratoří poukázalo na jistou slabinu, provázející měření, kterou je nejednotnost odečtu hodnoty Fmax. Tento fakt může vést k odlišným výsledkům měření a tím i odlišným závěrům v rámci jejich interpretace.

V letech 2021–2022 byla Oddělením fyziologie a psychologie práce Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě uskutečněna epidemiologická studie skupiny cca 2 500 probandů (muži i ženy, praváci), jejímž cílem bylo zjistit maximální svalovou sílu stisku ruky současné dospělé populace České republiky. Tato studie byla zveřejněna v časopise Pracovní lékařství (Pracov. Lék., 74, 2022, No. 1–2, s. 11–17). Výsledky studie budou ve zkratce autorkami prezentovány v rámci kongresu pracovního lékařství (Plzeň 2023).

Vlastní studie však nebyla samoúčelná. Její závěry byly využity ke stanovení náležitých hodnot Fmax pro jednotlivé definované skupiny, které se následně staly výchozími hodnotami ke standardizaci výsledků měření lokální svalové zátěže v rámci celé ČR.

Standardizace by se tak měla stát nástrojem k dosažení srovnatelných výsledků měření, což jednoznačně povede ke generování validních dat jak v rámci šetření suspektních nemocí z povolání, tak ke stanovení rizika v rámci kategorizace a následného ověření účinnosti přijatých preventivních opatření.

Seznámení s metodou standardizace při nelineární formě nalezené závislosti je cílem sdělení autorek.

 

JSOU POVINNOSTI PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI PRACOVNÍKŮ VE DRÁŽNÍ DOPRAVĚ VŽDY ADEKVÁTNÍ?

Lešovský J.

Klinika pracovního lékařství VFN v Praze, Praha, ČR

 

Na některé zaměstnance v ČR se vztahují ustanovení vyhláška č. 101/1995 Sb. Tato právní norma definuje fyzické osoby provádějící činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy, člení je do skupin a podrobně stanovuje také obsah pracovnělékařských prohlídek. Jsou ustanovení předpisu vždy adekvátní?

 

PRACOVNÍCI DO KLIMATICKY

A EPIDEMIOLOGICKY NÁROČNÝCH OBLASTÍ – PODLE ČEHO ROZHODUJEME?

Lešovský J.

Klinika pracovního lékařství VFN v Praze, Praha, ČR

 

Vyhláška č. 79/2013 Sb., v platném i dříve vyhlášeném znění, pracuje s termínem „klimaticky a epidemiologicky náročná oblast“ a pro některé pracovníky vykonávající práci v takových oblastech stanoví i specifický pracovnělékařský přístup a náplň prohlídek. Podle jakého klíče však rozhodujeme, aby závěr pracovnělékařské prohlídky a posudek byl objektivní a přezkoumatelný?

 

MOŽNOSTI PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ U NEMOCÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY V SOUVISLOSTI S FYZICKOU ZÁTĚŽÍ PŘI PRÁCI

Lipšová V.1, 2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

 

Průmyslová odvětví stále zvyšují produktivitu a efektivitu výroby, v čemž jim napomáhají nové technologie, automatizace a robotizace. Fyzické možnosti lidského těla se nemění, pracovní populace stárne, a zdravotní stav a fyzická kondice zaměstnanců se zhoršují. Z fyzického přetěžování může docházet ke vzniku nemocí pohybové soustavy.

Nemoci pohybové soustavy zapříčinily v České republice v roce 2022 11 % pracovních neschopností (tedy zhruba 380 000 případů). Průměrná doba trvání 1 případu je 64,8 dne a celkově tvoří tyto nemoci nejvyšší podíl (28 %) v počtu prostonaných dnů ze všech skupin diagnóz. Vybraná onemocnění pohybového aparátu, u kterých je možno prokázat souvislost s pracovní expozicí nad stanovené legislativní limity lze uznat jako nemoci z povolání dle kapitoly II, položky 9., 10. a od 1. 1. 2023 i položky 11. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. v platném znění.

V národním registru nemocí z povolání bylo za posledních 10 let (2013–2022) hlášeno celkem 3594 nemocí z povolání z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. I mezi zaměstnanci ve státech EU-28 pociťuje zdravotní potíže týkající se muskuloskeletálních poruch až 60 % zaměstnanců, a to zejména bolesti zad a bolesti horních končetin (EU-OSHA, 2019). Dle dat ze systému KaPr, který eviduje práce zařazené do kategorií dle míry rizika, bylo k 15. 6. 2023 zařazeno v kategoriích 2, 2R a 3 pro faktor fyzická zátěž celkem 1 517 688, z toho 636 613 žen.

Prevence těchto onemocnění a udržení zdravotní způsobilosti zaměstnanců je možná pouze ve spolupráci všech zainteresovaných stran – zajistit využívání všech ergonomických a technologických možností v jejich optimálním nastavení ze strany zaměstnavatelů, preventivní zdravotní péči, podporu zdraví a zdatnosti zaměstnanců ve spolupráci zdravotních pojišťoven a aktivního přístupu ze strany zaměstnanců a v neposlední řadě jasné a vymahatelné nastavení limitů a pravidel v rámci legislativy ze strany státu.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 7510330“.

Financováno z projektu Institucionální podpory MPSV – Číslo projektu: 06S4-2022-VUBP (9260) „Výzkum rozhodujících faktorů MSD a problémů s bederní páteří, možnosti prevence a nápravných opatření se zaměřením na ergonomická řešení v pracovních systémech (autonomní výzkum)“, 2022–2024.

 

INOVATIVNÍ HODNOCENÍ LOKÁLNÍ SVALOVÉ ZÁTĚŽE PŘI PRÁCI

Macurová L., Holoči J.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav průmyslového inženýrství a informačních systémů, Zlín, ČR

 

V rámci příspěvku přiblížíme činnosti na projektu se zaměřením na inovativní hodnocení lokální svalové zátěže při práci. Inovativní hodnocení tak reaguje na nové trendy a potřeby ze změn společnosti, jejíž konkurenceschopnost vyžaduje připravenost populace na nároky Průmyslu 4.0. Z pohledu firem to znamená nárůst produktivity a výrobní efektivity, ale též zvýšené požadavky na průmyslovou excelenci (sofistikovanost výrobních procesů, automatizace, kvalita a znalost pracovní síly) a hodnotový systém (tvorba přidané hodnoty výrobního procesu a otevřenost průmyslu inovacím). Hlavním cílem je vyvinout novou technologii a zařízení, zvyšující míru automatizace vyhodnocení vybraných rizikových faktorů fyzické zátěže pracovních operací v kontextu Průmyslu 4.0. Novost tohoto řešení spočívá v druhu i komplexitě sbíraných a zpracovávaných biometrických a ergometrických dat včetně možnosti vyhodnocení signálů. Ta jsou vyhodnocena v kontextu minimálně následujících rizikových faktorů: lokální svalové zátěže (dále i LSZ) a celkové fyzické zátěže (dále i CFZ).

Novost technologická spočívá ve využití rozvíjejících se sítí internetu věcí (IoT), senzorických technologií a řešení je připraveno na sítě blízké budoucnosti, například 5G. Řešení umožňuje, aby po změně zatížení u daného pracovníka bylo možné provést snadněji opětovné přeměření a vyhodnocení. Dále je možno přidat i možnost ergonomické personalizace. Zařízení bude vhodné pro monitoring a vyhodnocení vybraných rizikových faktorů fyzické zátěže pracovních operací v kontextu Průmyslu 4.0, zejména vyřešení aspektů bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Inovativní hodnocení lokální svalové zátěže při práci přispěje k vylepšení konkurenceschopnosti ČR v podobě nabídky nového řešení pro průmysl v kontextu požadavků Průmysl 4.0 a přináší řešení s rostoucími nároky na BOZP.

Navržené řešení umožní okamžité vyhodnocení z pohledu zatížení organismu a rizikových faktorů typu (CFZ, LSZ atd.). Na základě analýz bude řešení přinášet zákazníkům inovaci v použitých metodách, optimalizaci ergonomie pracovních nástrojů či pomůcek, uspořádání pracoviště, kdy budeme standardizovat a vyhodnocovat referenční data napříč profesemi, věkovou strukturou, či fyzickými dispozicemi pracujících osob. Dojde také ke zjednodušení vizualizace výstupů měření. Což umožní snadněji a dlouhodobě sledovat každého jedince s analýzou trendů. A to umožní sledovat a analyzovat skupiny jedinců podle věku a podle druhu činnosti. Výstupem výzkumu bude hardware a software (on-line + mobilní aplikace). Jednotlivé části budou do značné míry univerzální. Je očekávána značná míra univerzálního použití, snadná kalibrace přístroje i software a minimální náročnost na školení.

Tento výzkum je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Programu TREND.

 

UKONČENÍ ŠETŘENÍ NEMOCI Z POVOLÁNÍ?

Machartová V.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň, ČR

 

Klinika pracovního lékařství je držitelem povolení MZ ČR pro poskytování pracovnělékařských služeb v rozsahu diagnostické, dispenzární a posudkové péče k uznávání nemocí z povolání pro území Plzeňského a Karlovarského kraje. Problematika nemocí z povolání z hlediska legislativy se týká především zákona č. 373/2011 Sb., ale i dalších legislativních předpisů z oblasti zdravotnictví a pracovněprávní problematiky.

Ve svém sdělení upozorňuji na nejasnosti ohledně výkladů některých pojmů. Pro lepší seznámení s problematikou a přehlednost, je toto sdělení doplněno kazuistikami 4 pacientů, kteří požádali o ukončení šetření nemoci z povolání.

 

RAKOVINA PLIC Z RADIOAKTIVNÍCH LÁTEK – PŘEHLED PŘÍPADŮ ŠETŘENÝCH NA KPL FN U SV. ANNY V BRNĚ V LETECH 2018–2023

Malenka P., Brhel P.

Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, ČR

 

Úvod: Jako rozhodující etiologický faktor v uranových dolech působí při vzniku profesního bronchogenního karcinomu alfa-záření. Vyvolávající příčinou je radon a jeho rozpadové produkty. Radon je plyn, který vzniká radioaktivním rozpadem radia a uranu jako člen uranové-radiové radioaktivní rozpadové řady. V uranových dolech emanuje z uranové rudy a přirozeným rozpadem přechází v produkty radioaktivní přeměny s uvolněním alfa záření. Radioaktivní částice navázané na prach vytváří radioaktivní prašný aerosol, který se po inhalaci deponuje na povrchu výstelky dýchacích cest; dochází k rozpadu za uvolnění alfa záření s vysokou biologickou účinností na okolní tkáň. Vyzářená energie je pohlcena v bazálních buňkách bronchiálního epitelu, především v lobárních a segmentálních bronších. Při uznávání této nemoci z povolání se v naší republice uplatňuje tzv. pravděpodobnostní přístup.

Autoři popisují přehled pacientů odeslaných k posouzení profesionality pro karcinom plic z radioaktivních látek, pracujících v minulosti v uranových dolech Dolní Rožínka. Na KPL FN u sv. Anny v Brně bylo v letech 2018–2023 vyšetřeno celkem 14 pacientů s rakovinou plic, z toho jen ve třech případech mohla být nakonec uznána nemoc z povolání.

Závěr: Dlouhodobě sestupná incidence tohoto onemocnění je v ČR jednak důsledkem zavedení preventivních opatření v uranových dolech v 70. letech minulého století, jednak následkem významných útlumových programů v uranovém průmyslu.

POŠKODENIA ZDRAVIA Z PRÁCE

U ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV

Matejová M., Matejíčeková P., Perečinský S., Legáth Ľ.

Klinika pracovného lekárstva a klinickej toxikológie UPJŠ LF a UNLP Košice, SR

 

Cieľ: Cieľom práce bola analýza výskytu chorôb z povolania u zdravotníckych pracovníkov v súvislosti s pandémiou ochorenia covid-19 v období rokov 2021 a 2022.

Metódy: Choroby z povolania, ktoré spĺňali klinické a laboratórne kritériá pre hlásenie akútnej formy choroby z povolania covid-19, boli analyzované z pohľadu pracovnej profesie, pohlavia, vekového zloženia a celkového priebehu ochorenia. K stanoveniu stupňa poškodenia bol použitý „grading“ podľa metodického pokynu hlavného odborníka. Stupeň priebehu ochorenia vo vzťahu k výskytu symptómov bol analyzovaný Mann-Whitney U testom.

Výsledky: Z celkového počtu chorôb z povolania covid-19 (N = 153) bolo najviac zaznamenaných v pracovnej profesii sestra (51 %) a lekár (20 %), vo vekovej kategórii 45–49 rokov (19,6 %) a vo vekovej kategórii 55–59 rokov (18,3 %). Z pohľadu pohlavia je výrazné zastúpenie u žien (N = 128). Spomedzi sledovaných symptómov sa pri ochorení covid-19 najčastejšie vyskytoval kašeľ (79 %), myalgie (63 %), porucha čuchu, chuti (63 %), únava a malátnosť (71 %) a febrility (58 %). Stupeň priebehu ochorenia bol významne horší u pacientov s horúčkou (p < 0,001), dyspnoe (p < 0,001), GIT ťažkosťami (p = 0,008), únavou (p = 0,042), poruchou čuchu a chuti (p = 0,049) a s bronchopneumóniou (p < 0,001).

Záver: Akútna forma choroby z povolania covid-19 bola najčastejšie hlásená v profesii sestra, u zdravotníckych pracovníkov prevládal ľahký priebeh ochorenia s prítomnosťou viac ako 3 klinických príznakov, ktorý si nevyžadoval ústavnú starostlivosť (hospitalizáciu). Problémom naďalej ostáva hodnotenie chronickej formy vo vzťahu k sťaženiu spoločenského uplatnenia.

 

DOKONANÉ SUICIDIUM BLOKÁTOREM KALCIOVÝCH KANÁLŮ INTOXIKACE VERAPAMILEM. KAZUISTIKA

Matulová H., Hemerková P.

Neurologická klinika FN Hradec Králové, ČR

 

Úvod: Autorky referují o složitém boji o záchranu života nemocné s velmi těžkou otravou verapamilem.

Otrava léky ze skupiny blokátorů kalciových kanálů jsou sice vzácné, ale o to závažnější. Léky blokují pomalé kalciové kanály, které ovlivňují tvorbu a vedení AP ve svalovině myokardu a cév. Tyto vlastnosti mohou při předávkování vést k vazodilataci na periferii a negativně ionotropním efektem způsobit kardiogenní šok a smrt.

Kazuistika: 17letá studentka 2. ročníku gymnázia s individuálním studijním plánem, v RA je migréna u otce a bratra, arteriální hypertenze u matky.

OA: Vážněji nestonala až do 3/2021, kdy se vrátila do školy po ústupu covidové epidemie a ukončení online výuky, která jí vyhovovala. Pro zhoršující se cefaleu byla 6/2021 hospitalizována a vyšetřena na neurologické klinice, pomocná vyšetření vyzněla negativně včetně EEG, MR mozku. Propuštěna se závěrem: Cefalea tenzního typu, motorická tiková porucha, Aspergerův syndrom, doporučeno užívání Ataraxu a psychiatrická a psychologická péče. Užívala Trittico 150 mg a stav se stabilizoval. 12/2021 prodělala nelehké období po napadení a znásilnění několika muži mezi 30–50 lety. 5/2022 si prvně chtěla ublížit, objevily se konflikty se spolužáky, depresivní nálada se zhoršovala, i nechutenství a ženský hlas ji nabádal, aby si něco udělala, koupila si proto žiletky. Ambulantní psychiatrická terapie nebyla účinná, proto byla nakonec začátkem 9/2022 hospitalizována na psychiatrické klinice a z provozních důvodů byla po devíti dnech přeložena na specializované oddělení dětské a adolescentní psychiatrie mimo FN. Tam došlo během 14 dnů k výraznému zlepšení při léčbě Rispenem 2 mg 1 tableta večer a Asentrou 100 mg 1 tabletou ráno a dívka byla propuštěna domů.

Ke dramatické události došlo o 2 měsíce později, kdy v suicidálním úmyslu užila 40 tablet 80mg Verapamilu. Při příjezdu RZP došlo ke kardiopulmonální zástavě, byla resuscitována, mimo jiné podáno kalcium, lipidové roztoky, proveden výplach žaludku. Přijata na KARIM. Byla na UPV, ECMO, oběh podporován noradrenalinem. Po přechodném zlepšení se stav komplikoval sepsí zřejmě z kompartment syndromu na levém bérci, provedena nejdříve fasciotomie, potom nekrektomie a nakonec z vitální indikace amputace LDK ve stehně. Život jí to ale nezachránilo, několik hodin po operaci dívka zemřela.

 

ERGONOMICKÉ PRACOVNÍ NÁVODKY

Mixa T.1, Lipšová V.1, 2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, 1. LF UK Praha, ČR

 

Ergonomické pracovní návodky jsou klíčovým nástrojem k tzv. participační ergonomii. Participační ergonomie je definována jako „realizace změn v uspořádání pracoviště na základě spoluúčasti samotných zaměstnanců“. Nově tento pojem doplňujeme o souhrn podnětů k dosažení ergonomického chování na pracovišti, konkrétně úpravy pracovních pohybů tak, aby práce probíhala s co největším důrazem na efektivitu a ochranu zdraví pracovníka.

Ergonomická návodka doplňuje technologickou pracovní návodku o správné provedení pracovní činnosti s ohledem na zachování zdraví jedince. Cílem tohoto propojení je zachování kvality výroby společně s prodloužením doby práce ve zdraví.

Ergonomické pracovní návodky slouží zejména ke: – snížení míry fyzické zátěže na pracovišti a tím eliminaci výskytu nemocí z povolání;

  • zefektivnění procesu výroby pomocí optimalizace lidské práce;
  • snížení kategorie práce faktorů fyzické zátěže a pracovních poloh;
  • podpoře zdraví na pracovišti a snížení pracovní neschopnosti.

Ergonomické pracovní návodky je potřeba vnímat jako součást komplexního ergonomického přístupu, který si klade za cíl optimalizaci fyzické zátěže na pracovišti:

  1. Ergoscreening pracoviště i se vstupní kalkulací CBA (cost-benefit analýza)
  2. Technická ergonomie k úpravě pracovišť
  3. Participační ergonomie s využitím Ergonomických pracovních návodek
  4. Přeměření kategorizace autorizovanou laboratoří
  5. Kontrolní CBA

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

HYGIENICKÉ LIMITY PRO HODNOCENÍ EXPOZICE DIISOKYANÁTŮM NA PRACOVIŠTÍCH: SOUČASNOST A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ

Mráz J., Dušková Š.

Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Aktuální hodnota přípustných expozičních limitů PEL podle nařízení vlády č. 361/2007 v platném znění pro 4,4´methylendifenyldiisokyanát (4,4´-MDI), 2,4a 2,6toluendiisokyanát (TDI) činí 0,050 mg/m3, pro hexamethylendiisokyanát (HDI) 0,035 mg/m3; jejich nejvyšší přípustné koncentrace NPK-P jsou dvojnásobné. V připravované směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) je pro všechny diisokyanáty navržen jednotný celosměnový limit 0,006 mg NCO/m3 a krátkodobý limit 0,012 mg NCO/m3, kde NCO se vztahuje k isokyanátovým skupinám vázaným na monomerní molekuly diisokyanátů (DI), přičemž po přechodné období do konce roku 2028 mají platit hodnoty celosměnového a krátkodobého limitu ve výši 0,010 a 0,020 mg NCO/m3. Číselné hodnoty všech limitů uváděné v jednotkách mg NCO/m3 budou při přepočtu na hmotnostní koncentrace jednotlivých DI (vyjádřené v jednotkách mg DI/m3) násobeny pro 4,4´-MDI faktorem 3, pro TDI a HDI faktorem 2.

Na rozdíl od některých dalších států nejsou v ČR pro žádný DI zavedeny limitní hodnoty ukazatelů BET (biologické limitní hodnoty, BLV). Naše dlouhodobé zkušenosti i výsledky projektu cíleného státního zdravotního dozoru 2022 „Diisokyanáty na pracovištích“ však význam a přednosti biologického monitorování pro hodnocení expozice DI jednoznačně prokazují. Na základě rešerše zahraničních zdrojů proto budou pro zařazení do národních předpisů navrženy hodnoty BLV pro specifické diaminy v moči (v jednotkách µ diaminu/g kreatininu) jako ukazatele expozice DI, které by byly v souladu se stávajícími i budoucími hodnotami PEL.

Podpořeno z institucionální podpory SZÚ (projekt MZ ČR – RVO, Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

 

PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA U ZAMĚSTNANCŮ VYSTAVENÝCH NÁROČNÉ KOMUNIKACI S KLIENTY NA ÚŘADECH PRÁCE

Mrázová K.1, Lipšová V.1, 2, Peclová J.1, Bátrlová K.1, 3

1Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, SZÚ, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

3Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., Praha, ČR

 

Úvod: Psychosociální rizika při práci můžeme definovat jako soubor rizik vyplývajících z interakce zaměstnance s pracovním prostředím, charakterem a organizací práce a z nastavení mezilidských vztahů na pracovišti i mimo něj. Zaměstnanci úřadů práce v České republice jsou vystaveni velkému psychickému tlaku, který vychází jak z povahy náplně jejich práce, tak z chování klientů úřadů práce.

Metodika: V rámci výzkumného projektu proběhlo v prosinci 2021 v 5 vybraných pobočkách Úřadů práce v ČR online dotazníkové šetření. Na základě jejich vyhodnocení byla vydefinována konkrétní intervenční opatření ke zlepšení úrovně psychosociálních rizik, která se uskutečnila v září 2022. Následně opakované dotazníkové šetření má za cíl ověřit efekt uvedených intervenčních opatření.

Výsledky: Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1448 respondentů, kompletně vyplněno bylo 1168. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že nejvíce jsou zaměstnanci spokojeni v oblasti komunikace na pracovišti. Pro 58 % respondentů má největší dopad na jejich spokojenost v práci komunikace s pracovním týmem a nadřízeným. Až 54 % respondentů pociťuje vyčerpání a 31 % zažívá pocity vzteku, což jsou faktory výrazně predikující neschopnost dlouhodobého pokračování v jakékoliv pracovní činnosti a faktory výrazně ztěžující vřelý a proaktivní přístup ke klientům úřadů práce. Intervenční opatření byla zajištěna formou online seminářů, kterých se účastnilo 350 zaměstnanců. Na cyklus seminářů a webinářů navázala skupinová a individuální psychoterapie.

Závěr: Intervenční opatření mají napomoci zlepšit psychickou odolnost zaměstnanců úřadů práce, vést k pochopení reakce na krizovou událost, normalizovat stresovou reakci a naučit vhodné způsoby adaptace na stres a psychickou zátěž. Výstupy z projektu budou využity a implementovány v rámci přípravy a tvorby strategického dokumentu Národní akční program BOZP. Dedikace: Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2018–2022 a je součástí výzkumného úkolu 10-S4-2021-VÚBP. Možnosti intervenčních opatření u zaměstnanců vystavených náročné komunikaci s klienty ve veřejné správě se zaměřením na úřady práce, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, v letech 2021–2023.

 

RIZIKA PRÁCE V CHOVU A ZPRACOVÁNÍ DRŮBĚŽE

Müllerová H.1, Hejlek A.1, 2

1Oddělení pracovního lékařství, Nemocnice České Budějovice a.s. a středisko nemocí z povolání České Budějovice, ČR

2Zdravotně sociální fakulta JU Č. Budějovice, ČR

 

Drůbežářství se svým rozsahem a zaměřením pohybuje jako hospodářské odvětví na pomezí zemědělského živočišného chovu, přes rozsáhlé průmyslové zpracování různých druhů drůbeže, až po produkci potravinářských výrobků. Většinou se nám vybaví s tímto odvětvím chov drůbeže, který zaznamenal na podkladě různých potřeb a poznatků poměrně velké změny. Stále více se ovšem rozšiřuje drůbežářský zpracovatelský průmysl, potravinářství.

Práce v drůbežářství provází pracovní rizika. V oblasti chovu je to především riziko alergenů (peří, prach, sláma apod.). Při zpracování (v drtivé většině práce na lince) pak hlavně riziko lokální svalové zátěže. Práce přináší přehled jednotlivých rizik i příklady kazuistik ohlášených nemocí z povolání, resp. i profesionálních nemocí šetřených a neohlášených.

 

POTENCIÁL PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH PROHLÍDEK V OCHRANĚ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ – KAZUISTIKY

Nakládalová M.1, Žídková V.2, Boriková A.1, Vildová H.1, Kabrhelová K.1

1Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc, ČR

2Lékař Baška s. r. o., Baška, ČR

 

Sdělení předloží sérii kazuistik, které dokládají potřebu správného provádění pracovnělékařských služeb. Jeden z případů referuje např. o situaci, kdy byl zaměstnanec odeslán k lékaři v rámci periodické pracovnělékařské prohlídky a sekvencí vyšetření došlo k záchytu asymptomatické disekce aorty, včasné kardiochirurgické intervenci a záchraně života osoby, která by jinak k lékaři vůbec nepřišla, neboť se cítila zcela zdráva a bez obtíží. Dále jsou zmíněny záchyty těžké neléčené hypertenze či neléčené nedoslýchavosti u mladého uchazeče o zaměstnání či nevhodný výběr studijního oboru s ohledem na zdravotní kontraindikace. Dále je referován případ, kdy bylo možné při správné pracovnělékařské praxi předejít rozvoji profesionálního syndromu karpálního tunelu.

Sdělení je uzavřeno úvahou o možnostech průkazu efektivity pracovnělékařských služeb na principech evidence-based medicine.

Práce byla podpořena projektem IGA UP: LF_2023_007.

 

PRÍSPEVOK K HODNOTENIU PSYCHICKEJ PRACOVNEJ ZÁŤAŽE ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV POČAS PANDÉMIE COVID-19

Oravec Bérešová J.1, 2, Fabiánová E.1, 3, Klöslová Z.1, Beláková J.1, Nedela R.1 a členovia pracovnej skupiny

1Regionálny úrad verejného zdravotníctva so sídlom v Banskej Bystrici, Banská Bystrica, SR

2Fakulta verejného zdravotníctva, Slovenská zdravotnícka univerzita, Bratislava, SR

3Fakulta zdravotníctva Katolíckej univerzity, Ružomberok, SR

 

V rámci projektu EÚ Horizont 2020 Orchestra sa realizuje podprojekt zameraný na zdravotníckych pracovníkov v čase pandémie covid-19. Hodnotí sa vývoj zdravotného stavu vo vzťahu ku covid-19, ako aj pracovné podmienky a prežívanie pandémie zdravotníckymi pracovníkmi. Na Slovensku sme vytvorili multicentrickú kohortu pracovníkov zo zdravotníckych zariadení a zariadení sociálnej starostlivosti z regiónov Banská Bystrica, Martin, Ružomberok a Bratislava. V základnom súbore bolo 1072 členov kohorty. Z hľadiska pracovných podmienok sa okrem iného hodnotilo, ako vnímajú fyzickú, psychickú a psychosociálnu záťaž. Osobitne sa hodnotili možné príčiny duševného stresu pri práci. Tento prieskum možných príčin duševného stresu sa realizoval opakovane v troch etapách u toho istého súboru, aby sa mohol zistiť vývoj v súvislosti s meniacou sa situáciou v pandémii. Ďalej sa hodnotili aj príznaky syndrómu vyhorenia a ďalšie možné psychologické účinky výkonu práce v období pandémie. V prvom hodnotení za prvý polrok 2021 sme zistili, že oproti obdobiu pred pandémiou, až 73 % respondentov bolo v práci vystavených zvýšenej pracovnej fyzickej záťaži a 83 % respondentov vnímalo vystavenie zvýšenej psychickej a psychosociálnej záťaži. Z hľadiska emočného prežívania 551 respondentov uvádzalo najčastejšie vyčerpanosť ku koncu pracovného dňa, 277 respondentov sa cítilo emočne (citovo) vyčerpaných, 264 respondentov bolo nahnevaných a rozčuľoval ich súčasný stav a 239 sa cítilo unavene, keď sa ráno zobudili a vedeli, že musia ísť do práce. Naša pracovná hypotéza bola, že s postupom vývoja pandémie a prijímania nápravných opatrení a zlepšovaním situácie najmä vďaka možnosti očkovania sa budú zistenia o psychickej záťaži zlepšovať. V príspevku budeme porovnávať vývoj prežívania a možných príčin duševného stresu zdravotníckych pracovníkov v rokoch 2021 a 2022.

Poďakovanie: Ďakujeme komisii EÚ za pridelenie grantu pod číslom 101016167 a za koordináciu riešenia časti projektu týkajúcej sa zdravotníckych pracovníkov tímu z UNIBO pod vedením prof. Paola Boffettu.

 

ORTUŤ V PRAXI NÁRODNÉHO TOXIKOLOGICKÉHO INFORMAČNÉHO CENTRA – VYBRANÉ KAZUISTIKY U DETÍ

Otrubová O.1, Plačková S.2, Langerová L.3, Lindák M.4, Puchoň E.2, Cagáňová B.2, Bátora I.1 1Národné toxikologické informačné centrum, KPLaT, LF UK, Bratislava, SR

2Národné toxikologické informačné centrum, KPLaT, UN Bratislava, SR

3Detská klinika LFUK a NÚDCH, Bratislava, SR

4Klinika detskej chirurgie LF UK a NÚDCH, Bratislava, SR

 

Úvod: V rozvinutých priemyselných krajinách sa počet intoxikácií ortuťou minimalizoval vďaka sofistikovanejšej výrobe, zníženiu dostupnosti (náhrada amalgámových zubných výplní, ortuťových teplomerov i tlakomerov). Napriek týmto zmenám zaznamenalo Národné toxikologické informačné centrum (NTIC) klinicky manifestované expozície u detí.

Analýza: Posledných 5,5 rokov eviduje NTIC 324 konzultácií ohľadom ortuti, najčastejší dôvod bol rozbitý teplomer. Väčšina konzultácií – 164 sa týkala detí, kde veková skladba bola od 2 mesiacov do 17 rokov.

Hoci deti sú zriedkavo vystavené vysokým koncentráciám Hg výparov, zaregistrovali sme rodinnú inhalačnú intoxikáciu v domácom prostredí, ktorá viedla k rôznorodej symptomatológii. U 5-ročného dievčaťa to boli bolesti v oblasti drieku a v zákolenných jamkách subjektívne tak silné, že dieťa odmietalo chodiť. Prítomná bola únava, nechutenstvo. Prvotná diagnóza:

„poúrazové myalgie“, v tom období intenzívne skákala na trampolíne. Neskoršie vyšetrenia zaznamenali artériovú hypertenziu, tachykardiu, polohový tremor horných končatín. Dodatočne matka udala, že pred časom spolu s bratom našli nádobou s Hg a hrali sa s ňou. 11-ročný súrodenec mal bolesti na hrudníku, difúzne bolesti brucha, podráždenosť, nespavosť, petechie na hrudníku i bruchu.

V danom období sme okrem viacerých perorálnych požití kovovej ortuti u detí zaregistrovali aj 3 prípady parenterálneho vstupu. V dvoch z nich bolo zasiahnuté podkožie na dorse ruky po striasaní teplomera, čo viedlo k zvýšeným hodnotám Hg v krvi aj moči.

Záver:

  • v konzultáciách ohľadom ortuti prevažujú deti;
  • pri inhalačnej intoxikácii sa môže vyskytnúť problém s identifikáciou otravy ortuťou pre širokú škálu symptómov u detského pacienta a podobnosťou s inými ochoreniami;
  • pri chronickej inhalačnej intoxikácií môže u detí dôjsť k zmenám správania, tremoru, poteniu, kožným manifestáciám, kardiálnym prejavom, posunu tyroidných parametrov alebo katecholamínov;
  • pri penetračných poraneniach dochádza k vstrebávaniu Hg, preto ak je možné, treba ložisko chirurgicky odstrániť a zvážiť následnú chelatačnú liečbu;
  • v evidovaných prípadoch bola liečba chelatačným činidlom DMPS (2,3-dimerkapto-1-propánsulfonát sodný) dobre tolerovaná, hladiny poklesli, ťažkosti ustúpili.

 

HOSPITALIZACE JAKO MOMENT POUČITELNOSTI PRO KUŘÁKY: ÚČINNÁ INTERVENCE VYŠKOLENÝCH ZAMĚSTNANCŮ

Pánková A.1, 2, Štěpánková L.2, Zvolská K.2, Králíková E.1, 2

1Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN, Praha, ČR 

2Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha, ČR

 

Úvod: Užívání tabáku přispívá významnou měrou k nemocnosti. Kuřáci jsou častěji a déle hospitalizovaní ve srovnání s nekuřáky, navíc důvodem hospitalizace bývá zdravotní problém. V takové souvislosti jsou náchylnější akceptovat doporučení zdravotníků, kteří by měli využít „moment poučitelnosti”, nemocnice je navíc nekuřáckým prostředím. Intervence k zanechání kouření během hospitalizace je však u nás dosud velmi málo využívaná.

Metodika: V rámci pilotního projektu implementace doporučených postupů pro léčbu závislosti na tabáku do klinické praxe bylo zavedeno poskytování krátké intervence všem hospitalizovaným kuřákům na standardních lůžkových odděleních a jednotkách intenzivní péče na III. interní klinice 1. LF UK a VFN. Hodnotili jsme výsledky v časovém rozmezí od ledna do října 2022. Celkově bylo za 22 týdnů prostudováno 1509 vstupních vyšetření, z nichž bylo na základě anamnézy abúzu identifikováno 360 kuřáků (tj. 19 % hospitalizovaných).

Výsledky: Krátké intervence (dle schématu „DIK“ – Dotaz na užívání tabáku, Intervence, Kontakty, celkově do 5 minut) byly poskytnuty 181 kuřákům (112 žen/69 mužů, průměrný věk 64 let, min-max 19–92 let), což činí 50,3 % ze všech identifikovaných kuřáků. Součástí intervence byl leták s popisem možné léčby a kontakty. Přes aktivní snahu nebylo možné intervenovat u cca poloviny hospitalizovaných kuřáků zejména pro tyto bariéry: nedostatečné vnímání významu intervencí u zdravotníků, zdravotní stav pacienta (zejména kvalitativní či kvantitativní porucha vědomí a demence), nepřítomnost na oddělení v době poskytování intervence (kolize s dalším vyšetřovacím programem) a další. Intervenovaným pacientům byl dále ke zvýšení úspěšnosti nabídnut proaktivní telefonický kontakt lékařem z Centra pro závislé na tabáku do měsíce od propuštění. Ze 135 pacientů, kteří udělili souhlas s telefonátem, bylo telefonicky zastiženo 106 (tj. 78,5 %).

Závěr: Krátké intervence by měly být standardní součástí léčby pacientů za hospitalizace. Jejich načasování je potřeba sladit s vyšetřovacím programem pacientů, dále motivovat personál oddělení k poskytování těchto intervencí. Zaměstnavatel by měl zajistiv vyškolení personálu včetně nácviku praktické komunikace s kuřáky.

 

MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE PŘI SOUBĚHU POSUZOVÁNÍ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI K PRÁCI

Pastorková R.1, 2, Nakládalová M.3

1Ústav veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, ČR

2Česká správa sociálního zabezpečení, Praha, ČR

3Klinika pracovního lékařství, Fakultní nemocnice Olomouc, ČR

 

Autorky prezentují legislativní rámec při posuzování zaměstnanců v dočasné pracovní neschopnosti s využitím metody obsahové analýzy. Zabývají se praktickými situacemi, demonstrovanými na vzorových kazuistikách s doporučením postupu v případě posuzování pracovní schopnosti za účelem ukončení dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti se stabilizovaným stavem po 180 dnech jejího trvání a součinností se zaměstnavatelem a lékařem pracovnělékařských služeb dle platné legislativy. Jsou uvedena specifika v posuzování zaměstnanců, u kterých probíhá šetření vzniku nemoci z povolání a současně jsou dočasně práce neschopní. Závěrem jsou demonstrována metodou deskriptivní statistiky zpracovaná celostátní data z oblasti dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s věkem, skupinami diagnóz, a délkou jejího trvání.

 

PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA V MĚNÍCÍM SE SVĚTĚ PRÁCE

Peclová J.1, Lipšová V.1, 2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

 

Změny ve světě práce a nedávné celosvětové události zhoršily stávající psychosociální rizika a přinesly další nová psychosociální rizika, která je třeba vzít v úvahu při ochraně duševního i fyzického zdraví pracovníků. Tato situace skýtá zároveň příležitost změnit přístup v této oblasti. Vědecké podklady se dosud zabývaly zejména analýzou a hodnocením psychosociálních rizik a jejich dopady. Nyní je důležité zaměřit se na jejich management, řízení a možnosti snižování.

Příspěvek si klade za cíl rozproudit debatu na téma psychosociální rizika a současný svět práce a připojit se tak k mezinárodní diskusi o strategiích a konkrétních akcích, které by přispěly k řešení stávající situace.

I díky globálním událostem jako covid-19, válka, změna klimatu či energetická krize se v posledních letech ve světě práce odehrálo mnoho změn, které měly přímý vliv na způsoby práce, pracovní prostředí, pracovní vybavení, organizaci práce i na samotnou pracovní sílu. Jde například o rozvoj digitalizace, kolaborativní robotiky, práci z domova, flexibilní formy práce a další. Pracovníci čelí novým situacím a ve zvýšené míře se potýkají nejenom se stávajícími psychosociálními riziky, ale i s novými, doposud nepopsanými psychosociálními riziky, jsou nuceni přijímat nové chování i návyky, a to vše s nemalými dopady na jejich duševní i fyzické zdraví.

V tomto kontextu hraje pracovní lékařství ústřední roli při vypracovávání modelů, doporučení a přístupů v této oblasti.

V příspěvku vycházíme z definice psychosociálních rizik, jejich potenciálních dopadů na fyzické i duševní zdraví zaměstnanců, jejich vzájemných vazeb, přinášíme přehled nejnovějšího vývoje politiky a strategií na evropské úrovni, mapujeme současné možnosti měření a hodnocení, poukazujeme na kritické problémy a nové dopady (nutkání pracovat nadměrně, únava ze soucitu, vyčerpání z práce včetně syndromu vyhoření), zmiňujeme možnosti výzkumu v této oblasti a nabízíme návrhy řešení.

Podpořeno MZČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

 

MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY V DRÁŽNÍCH VOZIDLECH

Pechová P., Pechová H.

Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Z hlediska mikroklimatických podmínek v drážních vozidlech se posuzuje kabina strojvedoucího a salónu pro cestující. Obě části jsou řešeny samostatně, jak z hlediska norem, tak z hlediska technického provedení vzduchotechniky. K posuzování kabiny strojvedoucího se používá především ČSN EN 14813-1 + A1 (28 1521). Výše zmíněná norma se odkazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (2008/57/EC) o interoperabilitě železničního systému ve Společenství, v platném znění. K posuzování salónu pro cestující v regionální dopravě se používá ČSN EN 14750-1 a ČSN EN 14750-2. Vzhledem k tomu, že kabina strojvedoucího i salón pro cestující je i pracovním místem, posuzují se tyto prostory i z hlediska NV 361/2007 Sb.

Mikroklimatické podmínky v kabině strojvedoucího: V kabině strojvedoucího se měří teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, výsledná teplota kulového teploměru a rychlost proudění vzduchu. Všechny parametry se měří v úrovni hlavy, břicha a kotníků. Pozice měření odpovídá pracovní poloze strojvedoucího v sedě s tím, že nohy má opřeny o stupínek, což je nutno zohlednit ve výšce měření. Mikroklimatické parametry v kabině strojvedoucího se měří ve dvou režimech, a to jak za jízdy, tak za stání.

Mikroklimatické podmínky v salónu pro cestující: Norma ČSN EN 14750-1 rozlišuje různé klasifikační zkoušky. Pro nejpřesnější zkoušky by se měla používat komora, kde lze simulovat požadované venkovní podmínky. Nicméně zkoušení v takovéto komoře je technologicky i finančně velmi náročné a v podmínkách České republiky v podstatě nedostupné. Proto nižší kategorie zkoušek lze provádět měření i na hale. V salónu pro cestující se z hlediska cestujících měří teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu, z hlediska průvodčího se navíc měří i výsledná teplota kulového teploměru. Z hlediska cestujících je především potřeba identifikovat místa sezení, kde rychlosti proudění vzduchu mohou překročit stanovené limity. Proto se měří nad každým sedadlem, a pokud se zjistí překročení limitů, musí se provést nápravná opatření.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

ZMĚNY V PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽBÁCH Z POHLEDU PRACOVNÍHO PRÁVA

Peškar M.

Randl Partners, advokátní kancelář, s.r.o., Praha, ČR

 

Zákoník práce uvádí pracovnělékařské služby jako jednu součást bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Kromě několika málo specifických pravidel zákoník práce pracovnělékařské služby nereguluje a ponechává to na zákoně o specifických zdravotních službách a dalších zejména provádějících předpisech (nejdůležitějším z nich je vyhláška o pracovnělékařských službách). Právě tato vyhláška doznala začátkem roku 2023 významných změn.

Ačkoliv by právní předpisy měly tvořit jednotný a logický systém, v případě zákoníku práce a pracovnělékařských služeb tomu tak i přes mnohé novelizace stále není. Úprava pracovnělékařských služeb je velice složitá a neprovázaná se zákoníkem práce. V praxi tak dochází k mnohým nepochopením a problémům. To je dáno i střetáváním zcela odlišných zájmů zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale i pohledu na jedné straně právníků, kteří vykládají právní předpisy, a na druhé straně lékařů, kteří poskytují pracovnělékařské služby. Ve svém příspěvku bych chtěl na tyto případy poukázat.

Konkrétně se bude jednat o následující:

  • náležitosti žádostí, posudků a potvrzení – konkrétně především druh práce, pracovní zařazení a konkrétní pracovní činnosti;
  • následky změny některého z povinně uváděných údajů na žádosti o pracovnělékařskou prohlídku;
  • posudkové závěry pracovnělékařských posudků a jejich dopady do pracovněprávních vztahů.

Cílem příspěvku je kriticky zhodnotit vybrané oblasti úpravy pracovnělékařských služeb a vybrané změny, které přinesla novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, a systematicky je zasadit do kontextu právního rámce pracovního práva (zákoníku práce) a související judikatury.

 

INTOXIKÁCIA MRAZENÝM ŠPENÁTOM KONTAMINOVANÝM TROPÁNOVÝMI ALKALOIDMI

Plačková S.1, Cagáňová B.1, Otrubová O.2, Puchoň E.1, Bátora I.2

1Národné toxikologické informačné centrum, KPLaT , UNB, LFUK Bratislava, SR

2Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LF UK, Bratislava, SR

 

Úvod: Národné toxikologické informačné centrum (NTIC) zaznamenalo niekoľko dní pred Veľkou nocou zvýšený počet toxikologických konzultácií po konzumácii mrazeného špenátu s príznakmi charakteristickými pre intoxikáciu tropánovými alkaloidmi. Špenát bol predávaný v obchodných reťazcoch na celom Slovensku. Odborníci sa domnievali, že mohol omylom obsahovať listy durmanu obyčajného (Datura stramonium).

Metodika: Retrospektívna analýza údajov v databáze NTIC v Bratislave za obdobie od 1. 3. 2021 až 30. 4. 2021. Výsledky: S NTIC ohľadom konzumácie mrazeného špenátu konzultovalo 93 ľudí. 69 pacientov malo príznaky intoxikácie, z toho 64 (7 detí) malo mierne príznaky intoxikácie (PSS1) a 5 ľudia stredne závažné (PSS2). Do 1 až 2 hodín od požitia sa objavili príznaky – malátnosť, závraty, zmätenosť, sucho v ústach, rozmazané videnie, mydriáza. Pacienti so stredne závažným stupňom intoxikácie boli zmätení, dezorientovaní a mali halucinácie. Symptómy spontánne odzneli v priebehu 48 hodín. Keďže bol v tom období vyhlásený núdzový stav, ľudia z obavy, že sa nakazia koronavírusom, nechceli ísť do nemocnice. Sedem pacientov vyhľadalo zdravotnícke zariadenie. Traja pacienti boli hospitalizovaní. Liečba bola symptomatická, bez podania antidota fyzostigmínu. Ostatní pacienti sa liečili doma. Zvýšený počet konzultácií bol zaznamenaný v piatok poobede, keď bol problém informovať obyvateľov prostredníctvom médií. NTIC počas víkendu upozorňovalo verejnosť na kontaminovaný špenát prostredníctvom sociálnych sietí a webovej stránky NTIC. Až po zverejnení správy v médiách si mnohí ľudia dali do súvislosti svoje ťažkosti s konzumáciou mrazeného špenátu. Štátna veterinárna a potravinová správa SR zabezpečila v akreditovanom skúšobnom laboratóriu vykonanie analýz vo vzorkách inkriminovaného mrazeného špenátu, ktorý bol stiahnutý z trhu. Analýza potvrdila prítomnosť atropínu a skopolamínu vo vzorkách špenátu.

Záver: Durman ako burina rástol spolu so špenátom na poli. Príčinou kontaminácie špenátu durmanom bola nedostatočná vstupná i výstupná kontrola. Vzhľadom k tomu, že ľudia boli včas informovaní prostredníctvom médií o kontaminovanom špenáte, zabránilo sa ďalšej možnej hromadnej intoxikácii počas veľkonočných sviatkov.

 

ZMĚNA HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ U TEPLOT NA PRACOVIŠTÍCH V DŮSLEDKU ENERGETICKÉ KRIZE

Prokšová Zuská L.

Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Teplotní hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., které stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novelizace části s teplotními požadavky proběhla na podzim 2022. V tu dobu probíhala zejména na evropském kontinentu energetická krize způsobená válečným konfliktem – agrese Ruské federace vůči Ukrajině. Reakce státu na tuto krizi nezůstala pouze u plnění zásobníků zemního plynu, ale přistoupilo se i k úpravě hygienické legislativy před topnou sezonou 2022/23. Ta spočívala ve snížení spodních teplotních limitů a mělo se tak docílit úspor v oblasti vytápění (nejen na pracovištích).

Požadavky na teploty jsou v platných předpisech uváděny jako výsledné tg [°C] nebo operativní teploty to [°C]. Jedná se hlavně o teploty tzv. přípustné a spodní limit by se u nich neměl podkročit. Nejedná se totiž pouze o tepelnou nepohodu, ale již o pásmo chladové zátěže s případnými zdravotními komplikacemi při nedostatečně zavedených režimových opatřeních.

Pro pracovní prostředí platí nyní novelizace výše uvedeného nařízení vlády a to pod č. 303/2022 Sb. Ze strany MZd bylo rozhodnuto o snížení minimálních teplot u nízkoenergetických prací, tj. u třídy I a IIa (zejména administrativa, velíny, laboratoře, montáž malých dílů atp.). Pro přirozeně a nuceně větraná nevenkovní pracoviště se namísto 20 °C u třídy práce I připouští 18 °C a u třídy práce IIa připouští hodnota 16 °C. Minimální přípustné teploty pro klimatizovaná pracoviště třídy práce I a IIa (s dělením na kategorii A, B, C) jsou na tom obdobně. Dokonce se změnou zmizel rozdíl mezi kategoriemi – což zejména u kategorie A, B, kde novelizací platí minimální požadavek 16 °C, je problém, jelikož jsou pracovníci obtěžováni chladem s možnými zdravotními důsledky.

Obecně platí, že požadavky na teploty uvnitř budov vychází z tepelné bilance organismu (při jeho určitém energetickém výdaji). Při podkročení minimálních hodnot bez řádného zhodnocení důsledků může docházet k poškození zdraví zranitelnějších skupin obyvatel, poklesu pracovní výkonnosti, zvyšování pracovní úrazovosti, nemocnosti atd.

V neposlední řadě tyto změny mohou mít podstatný nepříznivý vliv i na budovy a jejich konstrukce (via tepelně-vlhkostní bilance uvnitř budovy).

Klíčová slova: minimální teplotní limity, ochrana zdraví na pracovišti, chladová zátěž, energetická krize.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

FUNKČNÍ VYŠETŘENÍ PLIC A JEHO VYUŽITÍ V PRACOVNÍM LÉKAŘSTVÍ

Sedláčková B., Klusáčková P.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze, ČR

 

Úvod: Funkční vyšetření plic je vyšetření, při kterém se měří statické a dynamické parametry dýchacích cest pacienta. Vyšetření je možné provádět jednorázově v klidu nebo jako součást testů po inhalaci látek z pracovního prostředí. Nejčastěji se v pracovním lékařství funkční vyšetření plic využívá při podezření na profesní onemocnění dýchacích cest (silikóza, azbestóza, pleurální hyalinóza, bronchiální astma) a v posledních letech i k objektivizaci poškození dýchacích cest po prodělaném onemocnění covid-19.

Indikace a využití: Stanovení diagnózy a kontrola průběhu onemocnění, předoperační vyšetření, preventivní, posudkové a výzkumné účely.

Metody měření: Spirometrie klidová, usilovná spirometrie metodou průtok-objem, celotělová bodypletyzmografie, difuzní kapacita plic pro CO, měření funkce dýchacích svalů (okluzní tlaky), bronchodilatační a bronchoprovokační testy.

Příprava na vyšetření: Před vyšetřením je doporučeno nechat pacienta minimálně 15 minut v klidu vsedě. Před vyšetření by pacient neměl minimálně 2 hodiny kouřit. Je nutné zaznamenat, jakou inhalační léčbu pacient před vyšetřením užil.

Provedení: Při vyšetření je zablokován nos nosní svorkou a pacient dýchá připojen ke spirometru přes náustek s filtrem.

Vyhodnocení: Parametry každé metody funkčního vyšetření jsou zobrazeny na obrazovce ve formě grafů a číselných hodnot. Poskytují informaci o aktuálním stavu a změnách v dýchacích cestách. Změny popisuje lékař, ale je nutná základní orientace v poruchách i vyšetřující sestrou, aby byla vyšetření provedena správně.

Za podpory: Cooperatio 207041-3 Charles University.

 

HOME OFFICE BĚHEM PANDEMIE COVID-19 A JEHO VLIV NA ZDRAVÍ ČESKÝCH ZAMĚSTNANCŮ

Skřehot P. A.1, Marek J.1, 2, Kroupová M.3

1Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, Praha, ČR

2Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Kladno, ČR

3Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Praha, ČR

 

Pandemie covid-19 doslova ze dne na den donutila mnohé zaměstnavatele přejít u svých zaměstnanců na režim práce z domova. Home office se tak stal v nové realitě nezbytností a standardem i u těch profesí, u nichž to dříve bylo takřka nemyslitelné. Na práci z domova si ale někteří zaměstnanci zvykali obtížně a u mnohých z nich došlo i k různým negativním projevům včetně zdravotních. Není tudíž obecnou pravdou, že home office přináší jen samá pozitiva, jak se často s oblibou uvádí. Nejen z hlediska organizace práce, ale také z pohledu BOZP představuje práce z domova velkou výzvu. Mnoho zaměstnanců totiž podlehlo dojmu, že při práci z domova se jim nemůže nic stát. Tento pocit bezpečí ovšem může být značně zavádějící. Domácí prostředí sice zaměstnanci poskytuje pohodlí a potřebné soukromí, ale ve většině případů není svým charakterem pro trvalou práci vhodné. Hlavním problémem je nedostatečný prostor, nevhodné pracovní vybavení a přítomnost rušivých vlivů apod. V takovém prostředí může být paradoxně efektivita práce snížena a současně může docházet i k nejrůznějším úrazům či jiným poškození zdraví (s možným dopadem na vznik nemoci z povolání). S ohledem na aktuálnost daného tématu realizoval Svaz průmyslu a dopravy České republiky v letech 2021 a 2022 projekt s názvem „Výzkum pracovních rizik vznikajících při práci v režimu home office s akcentem na analýzu dopadů práce z domova na úroveň zajištění BOZP v různých odvětvích a na úspěšnost implementace opatření pro předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání“. Součástí výzkumu bylo také dotazníkové šetření mezi vybranými zaměstnavateli, které realizoval Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví. To bylo provedeno u téměř pěti set respondentů (členů Svazu průmyslu a dopravy České republiky). Byť se jedná jen o průřezovou část zaměstnanců, přinesl tento výzkum zajímavé výsledky, které mohou mít významný aplikační potenciál při uplatňování opatření pro prevenci úrazů a nemocí z povolání.

 

NEJČASTĚJŠÍ ČINNOSTI S RIZIKEM EXPOZICE DIIZOKYANÁTŮM U ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI ŠKODA AUTO A.S.

Stojanov I.1, Hybnerová A.2, Štěpánová M.1

1Škoda Auto a. s., Zdravotní služby a ergonomie, Mladá Boleslav, ČR

2Škoda Auto a. s., Ekologie a pracovní ochrana, Mladá Boleslav, ČR

 

Výroba automobilů ve společnosti Škoda Auto a. s. (ŠA) je v současné době spojena s používáním některých lepidel, nátěrových nebo modelovacích hmot, případně těsnících prostředků, nebo aktivátorů povrchů obsahujících diizokyanáty (DIK). Složka DIK zajišťuje rychlejší vytvrzení používaných hmot s možným rizikem vzniku senzibilizace kůže, nebo dýchacích cest u exponovaných. Přípravky s obsahem DIK mají své užití při výrobě dílů automobilů (svařovna karoserií, lakovna), na lince montáže vozů, v menším rozsahu i při repasních činnostech.

Opatření k prevenci vzniku nežádoucích zdravotních následků jsou ve společnosti ŠA prováděna v úzké součinnosti s příslušnou Krajskou hygienickou stanicí. Zahrnují absolvování povinných školení o možných zdravotních rizicích expozice DIK zaměstnanci, kteří mohou s přípravky s obsahem DIK přijít do styku v rámci své pracovní činnosti. Dále jsou pracovnělékařské prohlídky, prováděné podle ustanovení vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, osvědčující zdravotní ne/způsobilost zaměstnanců ŠA k práci s rizikem expozice DIK. V období od 6/2022 do 6/2023 bylo k uvedenému účelu vyšetřeno celkem 1 208 zaměstnanců společnosti ŠA. Vstupními lékařskými prohlídkami byli ojediněle vyřazeni uchazeči pro středně těžkou formu astma bronchiale, případně CHOPN. Při periodických pracovnělékařských prohlídkách nebyly zjištěny takové změny zdravotního stavu zaměstnanců, které by vyžadovaly přeřazení na jinou práci.

 

OSOBNÍ POSLECHOVÁ ZAŘÍZENÍ JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR PRO VZNIK NEDOSLÝCHAVOSTI

Škerková M.1, 2, 3, Gottfriedová N.1, Kovalová M.1, Kopčeková D.1, Mrázková E.1, 4, 5

1Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava, ČR

2Katedra bezpečnosti práce a procesů, Fakulta bezpečnostního inženýrství, VŠB – Technická univerzita Ostrava, ČR

3EUC PLS, Praha, ČR

4Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Havířov, Havířov, ČR

5Centrum pro poruchy sluchu a rovnováhy, Ostrava, ČR

 

Úvod: Přibližně 38 % všech zaměstnanců vykonávajících práce zařazené do rizikových kategorií práce v České republice je zaměstnáno v riziku hluku. Hluk je dobře preventabilním rizikovým faktorem pracovního prostředí, a to zejména při správném používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Až 20 % zaměstnanců si zvukovodové chrániče sluchu do uší vloží špatně nebo zvolí nevhodnou velikost či si vkládá do uší osobní poslechová zařízení (OPZ). Vědecký výbor Evropské komise označil v roce 2014 mobilní telefony s přenosnou zvukovou funkcí za zdravotní riziko. Při hlasitém poslechu hudby o intenzitě 100 dB po dobu 15 minut jsou lidé vystaveni stejné úrovni zvuku, jaké je vystaven pracovník v expozici hluku o intenzitě 85 dB za 8hodinovou směnu. Cílem studie bylo srovnání sluchových prahů u osob do 30 let vzhledem k používání osobních poslechových zařízení.

Metodika: Studie byla provedena formou observační deskriptivní průřezové, ve které byly získávány informace dotazníky a měřením sluchového prahu probandů. Do studie byli zařazeni jedinci z běžné populace, kteří neměli nikdy problémy se sluchem a nebyli exponováni riziku hluku na pracovišti. Probandi byli ve věku od 18 do 30 let. Všichni jedinci podstoupili audiometrii ve frekvenčním rozsahu od 0,125 kHz do 16 kHz. Pro statistické zpracování byla stanovena 5% hladina významnosti.

Výsledky: Statisticky významné rozdíly v prazích sluchu mezi osobami používajícími svá OPZ ve vyšší škále hlasitosti (> 7 bodů z 10) a osobami neposlouchajícími hudbu přes sluchátka byly nalezeny na frekvencích 0,750; 1,5; 2; 4 kHz (p hodnoty se pohybovaly od 0,021 do 0,041).

Závěr: Dlouhé poslouchání hlasité hudby přes OPZ prokazatelně zvyšuje riziko ztráty sluchu a má za následek zhoršení audiometrických prahů. V rámci vnitropodnikových směrnic by měl být explicitně zakázán poslech hudby přes sluchátka jako jedno z preventivních opatření před vznikem úrazu či nemoci z povolání způsobené hlukem.

Financování: SGS09/LF/2023.

 

ERGONOMIE DO ŠKOL – PREVENCE NEMOCÍ POHYBOVÉHO APARÁTU U DĚTÍ

Šoltys L.1, Náplavová T.2

1Česká ergonomická společnost, z. s., Liberec, ČR

2Česká ergonomická společnost, z. s.., Praha, ČR

 

V současné době se na všech úrovních diskutuje problematika nedostatku pohybových aktivit u dětí a s tím související nárůst zdravotních rizik. Ze studie SZÚ

„Zdraví dětí 2016“ jasně vyplývá, že 42 % dětí má vadné držení těla s tím, že u dětí bez sportu či pravidelné pohybové aktivity byl výskyt téměř o 10 % vyšší. Je s podivem, že státní instituce nedělají prakticky nic v oblasti prevence nemocí pohybového aparátu u dětí školního věku.

Většina zřizovatelů, provozovatelů, učitelů, rodičů a bohužel i dětských lékařů má pouze velmi nízké povědomí o ergonomii školního prostředí, aktivním sezení, vhodných dechových a pohybových návycích a vlivu těchto ukazatelů na zdravý vývoj dětské populace.

Česká ergonomická společnost zahájila v roce 2021 přípravu projektu „Ergonomie do škol“ a v 1. polovině roku 2023 jsme realizovali pilotní část projektu v 5 vybraných ZŠ. Věnujeme se ergonomii školního nábytku, ergonomické osvětě, nácviku aktivního sezení a dýchání, ukázkám kompenzačních cvičení a eliminaci rizika vzniku zdravotních obtíží (bolesti hlavy a krční páteře, skolióza, přetěžování bederní páteře). To vše probíhá formou interaktivních workshopů pro děti a pedagogy přímo ve třídách. Děti i učitelé jsou spokojení, že se mohou aktivně zapojit do péče o zdraví, snížit únavu a zlepšit svůj výkon.

Součástí projektu je i sběr dat za účelem posouzení zdravotních obtíží u žáků ZŠ. Samozřejmostí je dlouhodobá spolupráce a sledování efektu přijatých opatření. Na základě zpětné vazby z pilotního projektu můžeme říci, že zlepšování ergonomie ve školách a osvěta v oblasti aktivní péče o zdraví je naprostou nutností a přináší velmi dobré výsledky v oblasti prevence nemocí pohybového aparátu u dětí školního věku.

 

VYBRANÉ PRÍSTUPY K HODNOTENIU LOKÁLNEJ FYZICKEJ ZÁŤAŽE PRI PRÁCI A LEGOSLATÍVA SR

Šťastná M.1, Zámečníková M.2

1Národné referenčné centrum pre fyziológiu práce a ergonómiu RÚVZ Prievidza so sídlom v Bojniciach, Prievidza, SR Volkswagen Slovakia, a. s., Bratislava, SR

2Úrad verejného zdravotníctva SR, Bratislava, SR

 

Príspevok sa zaoberá vybranými medzinárodne uznávanými prístupmi k hodnoteniu lokálnej fyzickej záťaže pri práci a v súvislosti s požiadavkou na aktualizáciu právnych predpisov upravujúcich ochranu zdravia zamestnancov pred fyzickou záťažou pri práci v SR príspevok prezentuje základné navrhované zmeny týkajúce sa nariadenia vlády SR č. 281/2006 Z. z., vyhlášky MZ SR č. 542/2007 Z. z. a vyhlášky MZ SR č. 448/2007 Z. z.

Prezentované sú kritériá hodnotenia najmä ručnej manipulácie s bremenami pri zdvíhaní, ukladaní, prenášaní, tlačení a ťahaní a lokálnej svalovej záťaže. Poukázané je aj na niektoré aplikačné podrobnosti z praxe a na ovplyvnenie výsledkov hodnotenia v súvislosti s pôsobením rôznych pracovných podmienok.

VÝZVY PRO POSKYTOVATELE PLS U ZAMĚSTNANCŮ Z MIMOEVROPSKÝCH ZEMÍ

Štefka M.

TeamPrevent-Santé, Praha, ČR

 

Tuzemské společnosti se v rámci navyšování produktivity musí stále častěji spoléhat na zahraniční pracovníky. Mimo příslušníky jiných slovanských národů se tak poskytovatelé pracovnělékařských služeb setkávají se zaměstnanci z Orientu. Nábory v těchto končinách představují různé typy problémů, ať už medicínských či ekonomických.

Na našem pracovišti jsme v rámci vstupních prohlídek na pracovní pozici v rizikové kategorii 3 (celková fyzická zátěž kat. 3, lokální svalová zátěž kat. 3) vyšetřovali klienty z Filipín. V porovnání s referenční českou populací byla vyšší prevalence některých chorobných stavů. Nejčastějšími patologickými nálezy byly abnormální hodnoty distální motorické latence nervus medianus při EMG vyšetření, dále pak poslechový nález srdečního šelestu či zjištění abnormální EKG křivky. V ojedinělých případech jsme učinili prvozáchyt cukrovky. Vyskytl se jeden případ suspektní plicní tuberkulózy.

V rámci nutnosti doplnění dalších odborných vyšetření se nám trochu poodkrylo fungování celého náborového byznysu, zvláště ekonomických vztahů mezi agenturou, zaměstnavatelem a potencionálním zaměstnancem. Zejména tyto ekonomické vlivy pak byly důvodem nátlaku a četných pokusů ze strany agentury a jejího spolupracujícího zdravotnického zařízení o umožnění zdravotní způsobilosti uchazečů pomocí nekalých praktik, a to včetně nevěrohodných lékařských zpráv.

Elegantním řešením těchto obtíží bylo kromě zefektivnění komunikace a navázání hlubší spolupráce se skutečnými specialisty též vytvoření a aplikace screeningu na nejčastější onemocnění přímo v mateřské zemi klientů.

 

VLIV PRODĚLANÉHO COVID-19 NA KARDIORESPIRAČNÍ ZDATNOST S ODSTUPEM MĚSÍCŮ PO AKUTNÍ FÁZI: RETROSPEKTIVNÍ KOHORTOVÁ STUDIE

Štěpánek L.1, Nakládalová M.1, Sovová E.2, Boriková A.1

1Klinika pracovního lékařství FNOL a LF UP, ČR

2Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FNOL a LF UP, ČR

 

Úvod: I po odeznění akutní fáze covid-19 někteří pacienti trpí dlouhodobými zdravotními problémy včetně poklesu kardiorespirační zdatnosti, jak prokázalo několik studií. Většina dosavadních průřezových studií porovnávala výsledky zátěžových testů provedených až po covid-19 s referenčními hodnotami. Cílem této studie bylo analyzovat změnu kardiorespirační zdatnosti mezi opakovanými spiroergometrickými vyšetřeními v reakci na prodělaný covid-19.

Metodika: Celkem 127 zdravotníků (průměrný věk 55,7 let) podstoupilo dvě spiroergometrická vyšetření s průměrným rozestupem 762 dnů. Čtyřicet zdravotníků prodělalo covid-19 mezi vyšetřeními (s mírným nebo středně těžkým průběhem akutní fáze) a 87 zdravotníků tvořilo kontrolní skupinu bez prodělaného covid-19. Mixed-effects regrese s vícečetnými adjustacemi a uplatněním interakčních členů byla použita pro dvě závisle proměnné – maximální spotřebu kyslíku (VO2max) a maximální výkon.

Výsledky: Mezi oběma spiroergometriemi se průměrná hodnota VO2max statisticky významně snížila v podskupině s prodělaným covid-19 (o 3,12 ml/kg/ min, p = 0,034) a nevýznamně u kontrol (o 0,56 ml/kg/ min, p = 0,412). Podíl osob dosahujících na referenční hodnotu VO2max klesl mezi vyšetřeními ze 75,9 % na 59,5 % (p = 0,161) u podskupiny covid-19, zatímco u kontrol se zvýšil ze 73,8 % na 81 % (p = 0,274). Prodělaný covid-19 (β = -0,66, p = 0,014) a body mass index (β = -0,49, p <0,001) byly nezávislé negativní prediktory změny VO2max covid-19 nebyl spojen se změnou maximálního výkonu.

Závěr: Na základě opakovaných spiroergometrií bylo zjištěno, že covid-19 statisticky významně, i když spíše mírně, snižuje kardiorespirační zdatnost i s odstupem mnoha měsíců po infekci. Toto snížení přetrvává i po akutní fázi s mírným nebo středně těžkým průběhem.

Práce byla podpořena projekty IGA UP: LF_2022_005 a LF_2023_007.

 

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY SPOJENÉ S OČKOVÁNÍM PROTI COVID-19 U ZAMĚSTNANCŮ ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU OSTRAVA

Tomášková H. 1, 2, Schwarz J.2, Polaufová P.1, Martinek J.1, 2, Kloudová A.1, Šplíchalová A.1, Macounová P. 2, Ježo E. 1, Maďar R. 2

1Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava, ČR

2Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava, ČR

 

Úvod: Očkování je obecně velmi účinná prevence proti infekčním nemocem včetně covid-19. Po očkování mohou nastat ale i nežádoucí reakce, a to jak nezávažné, tak i závažnější. Cílem příspěvku je popsat nežádoucí účinky (NÚ) spojené s očkováním proti covid-19 u zaměstnanců Zdravotního ústavu Ostrava.

Metodika: Analýza vychází z dotazníkového šetření v rámci „Prospektivní studie imunitní odpovědi proti SARS-CoV-2 u zaměstnanců Zdravotního ústavu Ostrava“. Do studie, která byla zahájena v březnu 2021, se zapojilo 271 zaměstnanců (54 % z celkového počtu), soubor tvořilo 86 % žen, průměrný věk byl 47,8 ± 11,2 let.

Celkem bylo naočkováno 75 % účastníků studie. Údaje o očkování vyplnilo 192 osob, z toho 186 bylo očkováno dvěma dávkami, 6 jednou dávkou (dle typu vakcíny) a 104 posilující dávkou. NÚ byly sledovány po jednotlivých dávkách. K vyhodnocení byly využity statistické testy chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test (5% hladina významnosti) s použitím SW Stata v. 17.

Výsledky: U účastníků studie převažovalo očkování vakcínou Pfizer Comirnaty (94 %). Po základním schématu očkování se NÚ vyskytly u 87,5 % osob, statisticky významně vyšší výskyt byl u žen (p = 0,005). Po posilující dávce byl celkový výskyt nežádoucích účinků nižší (80 %). Nejčastěji byla uváděna bolest v místě vpichu – u 1. dávky 71 %, u 2. dávky 66 % a u 3. dávky 72 %. Únavu uvedlo po 1. dávce 38 %, po 2. dávce 46 % a po 3. dávce 45 % respondentů. Bolest hlavy pociťovalo 19-21 % po aplikaci vakcíny. Zaměstnanci si stěžovali na bolest kloubů nebo svalů v 13 % případů po 1. dávce, po 2. dávce ve 20 % případů a po posilující dávce v 17 % případů. Horečka se vyskytla v 7–9 %. Dále byly uváděny NÚ např. zimnice, bolest v podpaží.

Závěr: Nežádoucí účinky po očkování proti covid-19 uvádělo 88 % osob, po posilující dávce 80 %. Nejčastěji byla uváděna bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, bolest kloubů nebo svalů a dále horečka. Závažné nežádoucí účinky se nevyskytly u žádného účastníka studie.

Studie byla realizována v rámci „Prospektivní studie imunitní odpovědi proti SARS-CoV-2 u zaměstnanců Zdravotního ústavu Ostrava“ a byla hrazena z prostředků Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.

 

NEMOC Z POVOLÁNÍ COVID-19 U PRACOVNÍKŮ FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA

Tomášková H.1, 2, Vybíralová D.1, Maďar R. 1, Hajduková Z.1, 3

1Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava, ČR 2Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava, ČR 3Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava, ČR

 

Úvod: Covid-19 patří v ČR mezi nemoci z povolání (NzP) dle kapitoly V – nemoci přenosné a parazitární. V roce 2021 bylo v ČR hlášeno 5422 případů (90,5 % z celkových NzP), v 2022 počet dosáhl 6790 případů (91,8 %). Cílem sdělení je analýza případů NzP covid-19 u pracovníků Fakultní nemocnice Ostrava (FNO).

Metodika: Seznam pracovníků FNO, u kterých byla přiznána NzP pro onemocnění covid-19, byl poskytnut z Národního registru nemocí z povolání (NRNP). Na základě doplňujících informací ze zdravotnických dokumentací Oddělení pracovního a preventivního lékařství FNO byla vytvořena databáze základních údajů – osobní a pracovní anamnéza, průběh onemocnění covid-19. Pro vyhodnocení byl použit chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test (5% hladina významnosti). Pro analýzu závažného průběhu u osob s chronickým onemocněním byl použit logistický regresní model s adjustací na věk, pohlaví, BMI a další faktory, výstupem bylo adjustované OR (odds ratio) s 95% intervaly spolehlivosti (SW Stata v. 17).

Výsledky: Do konce listopadu 2022 bylo do NRNP hlášeno 474 žádostí o uznání NzP covid-19 u zaměstnanců FNO, převažovaly ženy (85 %), průměrný věk 43,8 ± 10,97 let, zdravotní sestry tvořily 57 %, v době onemocnění 90 % bylo neočkováno, u 42 % byly přítomny komorbidity. Nejčastěji udávaným příznakem byla subfebrilie a febrilie (81 %), porucha čichu (75 %) a chuti (63 %), dráždivý kašel (74 %) a bolest svalů a kloubů (70 %). Těžký stav (pneumonie a jiné) se vyskytl u 62 (13 %) osob a byl ovlivněn pohlavím (ženy častěji; p = 0,037), rostoucím věkem (p = 0,022), chronickým onemocněním (p = 0,017). Statisticky významnou šanci na závažný průběh měly osoby s chronickým respiračním onemocněním (OR = 2,75; 95 % IS: 1,48-5,10) proti osobám bez tohoto onemocnění.

Závěr: Ve FNO byla NzP covid-19 uznána do konce listopadu 2022 přibližně u 11 % zaměstnanců, žádný ze zaměstnanců nezemřel. Toto onemocnění je rizikové zejména pro starší věkové skupiny, kdy jsou často přítomny také komorbidity.

 

HODNOTENIE ZDRAVOTNÉHO STAVU ZVÁRAČOV PO EXPOZÍCII ZVÁRAČSKÝM PEVNÝM AEROSÓLOM NA VYBRANÝCH PRACOVISKÁCH

V SLOVENSKEJ REPUBLIKE

Trajlínková K., Fialová A., Moricová Š.

Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, Fakulta verejného zdravotníctva, Ústav pracovnej zdravotnej služby, Bratislava, SR

 

Úvod: Zvárači na zváračských pracoviskách sú profesionálne exponovaní zváračským pevným aerosólom, ktorých expozícia sa dáva do súvislosti so vznikom ochorení a poklesom pľúcnych funkcií.

Metodika: Na zváračských pracoviskách bolo pracovnou zdravotnou službou posúdené riziko pri práci s expozíciou zváračským pevným aerosólom. V sledovanom súbore, ktorý tvorilo 163 zváračov z dvoch zváračských pracovísk, sme na základe výsledkov lekárskych preventívnych prehliadok vo vzťahu k práci porovnávali zmeny vo vybraných ukazovateľoch zdravotného stavu (erytrocytoch, hemoglobíne a hematokrite a výsledkov funkčného vyšetrenia pľúc – spirometrie). Vplyv expozície zváračským pevným aerosólom sme sledovali na základe dĺžky expozície zváračským dymom, kategórie prác a kombinovanej expozície fajčeniu a zváračským pevným aerosólom. Informácie o subjektívnom vnímaní zdravotného stavu boli poskytnuté prostredníctvom vytvoreného dotazníka.

Výsledky: Zistili sme štatisticky významné rozdiely v hodnotách hematokritu (p = 0,044), hemoglobínu (p= 0,045) a spirometrie (p < 0,001) medzi zváračmi zaradenými v 2. a 3. kategórií prác a taktiež štatisticky významné rozdiely v hodnotách erytrocytov (p = 0,032) a spirometrie (p = 0,009) u zváračov v 3. a 4. kategórii prác. Pri hodnotení vplyvu kombinovanej expozície fajčeniu a zváračským pevným aerosólom sme zistili štatisticky významné rozdiely v hodnotách hemoglobínu (p = 0,035) a spirometrie (p < 0,001) medzi fajčiarmi a nefajčiarmi. Pri sledovaní výskytu chronických ochorení v súbore zváračov na základe dĺžky expozície sme nezistili štatisticky významný rozdiel v chorobnosti u zváračov, ktorí boli exponovaní zváračským dymom viac ako 5 rokov v porovnaní s tými, ktorí boli exponovaní kratšie (p = 0,071). Štatisticky významné rozdiely (p = 0,035) v priebehu ochorenia covid-19 boli zistené u zváračov exponovaných zváračským dymom po kratšiu dobu (≤ 5 rokov).

Záver: Vzhľadom na výsledky našej práce je potrebné

zamerať sa aj naďalej na dôsledné hodnotenie zdravotného rizika, úrovne expozície zváračským pevným aerosólom a ochranu zdravia zváračov pri práci s dôrazom na dodržiavanie nosenia OOPP a motiváciu zamestnancov chrániť si vlastné zdravie.

 

ZDROJE INFORMACÍ O CHEMICKÝCH LÁTKÁCH/ SMĚSÍCH

Trávníčková Z.

Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Příspěvek se zaměří především na možné zdroje informací o nebezpečnostech i klasifikaci chemických látek/ směsí (L/S) z hlediska účinku na lidské zdraví.

Historie: monografie J. Marhoulda, Přehled průmyslové toxikologie

Předpis: příloha VI nařízení CLP, t. č. poslední konsolidované znění (existují další novely, které již platí, ale ještě nejsou účinné) https://eur-lex.europa. eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A02008R1272-20230420&qid=1690377622837

ECHA:

  1. Databáze seznamu klasifikací a označení (info z oznámení brát s „rezervou“) https://echa.europa.eu/cs/information-on-chemicals/cl-inventory-database
  2. Informace z registrací podle REACH (info od registrantů, kontroluje se cca 5 %) https://echa.europa.eu/cs/ information-on-chemicals/registered-substances
  3. Hodnocení výboru RAC (výhled a budoucnost) https://echa.europa.eu/cs/registry-of-clh-intentions-until-outcome/

IARC: vědecké informace o karcinogenech: https://monographs.iarc.who.int/agents-classified-by-the-iarc/

INCHEM: informace z Mezinárodního programu chemické bezpečnosti (IPCS) www.inchem.org/#/

ChemSpider: databáze chemických struktur www. chemspider.com/

PubChem: chemická databáze https://pubchem.ncbi. nlm.nih.gov/

MEDLINE: bibliografická databáze s abstrakty z biomedicínských časopisů https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/

IFA: Databases on hazardous substances (GESTIS) www.dguv.de/ifa/gestis/index-2.jsp
Účinné látky přípravků na ochranu rostlin: https:// ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/start/screen/active-substances

OSHA: Occupational Chemical Database www.osha. gov/chemicaldata

NIOSH: Pocket Guide to Chemical Hazards www.cdc. gov/niosh/npg/

Kromě toho existují placené databáze (př. RTECS – Registry of Toxic Effects of Chemical Substances; CHEMINDEX – info o 200 tisicích chemikáliích; CHEMpendium – informace o chemických rizicích na pracovišti a ŽP …)

SZÚ: databáze časopisů a bibliografické databáze přístupné pouze ze sítě SZÚ www.szu.cz/knihovna/kata- logy-a-databaze/

SÚKL: databáze léků www.sukl.cz/

Antidota web TIS: položka odborná veřejnost – www. tis-cz.cz/index.php

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

 

TRENDY V DÉLCE EXPOZICE U VYBRANÝCH DIAGNÓZ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 2008–2022

Tuček M.

Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie, Praha, ČR

 

Výskyt nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek. Národní registr nemocí z povolání (NRNP) je od roku 2004 součástí Národního zdravotnického informačního systému (NZIS); jeho správcem je Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Veřejně přístupná data jsou každoročně publikována na www.szu.cz a jsou strukturována podle evidenčních kódů nemocí z povolání, diagnóz, pohlaví, věku, délky expozice, území vzniku, kategorií práce, klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) a klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Analýza se zaměřila na dlouhodobé trendy ukazatele délka expozice vyjádřeného hodnotou mediánu v letech u vybraných 9 nemocí za období posledních 15 let (2008–2022). Při použití lineární spojnice trendu hodnot mediánu za období 15 let lze nalézt tendenci:

  • neměnné délky expozice u pneumokoniózy s typickými RTG znaky;
  • málo významného zkracování délky expozice u silikózy s typickými RTG znaky, mezoteliomu pohrudnice/ pobřišnice, nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů končetin z DNJZ (dlouhodobého nadměrného jednostranného zatížení);
  • významnějšího zkracování délky expozice u nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními a nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z DNJZ;
  • významného zkracování délky expozice u nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními (y = -0,569x+1153,6; r2 = 0,7178; r = 0,85);
  • málo významného prodlužování doby expozice u asthma bronchiale a nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory. Uvedený trend zkracování délky expozice podporuje význam cílené prevence při expozici vibracím přenášeným na ruce a při přetěžování pohybového aparátu horních končetin. U průduškového astmatu a kožních nemocí se nabízí úvaha o snaze udržet pracovníka/pracovnici přes počínající zdravotní obtíže v práci, což může být při zhoršování zdravotních obtíží kontraproduktivní.

Práce byla podpořena programem COOPERATIO/UK/ LF1, Univerzita Karlova, Praha.

 

COVID-19, JAK JSME S NÍM BOJOVALI

Ulčová R.

Klinika pracovního lékařství, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Plzeň, ČR

 

Klinika pracovního lékařství FN Plzeň je poskytovatelem pracovnělékařských služeb a hlásícím střediskem nemocí z povolání pro Plzeňský a Karlovarský kraj. V současné době máme uzavřeno 91 smluv o poskytování pracovnělékařských služeb a 35 smluv o provádění dílčích vyšetření pro jiné poskytovatele pracovnělékařských služeb. Stejně jako ostatním pracovištím i nám pandemie covid-19 změnila provoz. Od začátku pandemie jsme museli uvolnit personál na nově vznikající covidová pracoviště, dále jsme prováděli výtěry zaměstnancům FN Plzeň, kteří na sobě pociťovali příznaky onemocnění covid-19.

Od ledna do září 2021 jsme byli jedním z očkovacích center ve FN Plzeň, zpočátku jsme očkovali rizikové pacienty a zdravotníky, později pedagogické pracovníky a děti od 12 let věku. Následně jsme prováděli odběry krve na protilátky covid-19 a hladinu vitamínu D. Kromě uvedených činností jsme samozřejmě museli zajistit i běžný provoz kliniky. Výrazně se navýšil počet šetřených nemocí z povolání, převážně covid-19, v prezentaci je podrobnější analýza počtu vyšetřených, uznaných a neuznaných případů z časového hlediska a podle profesí.

 

OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM – KAZUISTIKA

Velínová O., Malenka P.

Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, ČR

 

Autoři popisují případ otravy oxidem uhelnatým. Jednalo se o profesní intoxikaci u pacienta, který pracoval jako provozní zámečník ve slévárně. Běžnou náplní jeho práce byla oprava jeřábů. Při své práci byl vystaven slévárenskému prachu, který obsahuje jednak nehořlavé prvky, ale i organické hořlavé příměsi jako jsou např. pojiva. V rámci řešení nežádoucí události odklízel rozžhavený prach a při tom byl exponován oxidu uhelnatému, který je jedním z produktů nedokonalého spalování daných organických složek slévárenského prachu. Vzhledem k tomu, že z počátku se jednalo pouze o mírné dýmení prachu, nebyl pracovník vybaven žádnými ochrannými prostředky dýchacích cest ani nebyl přivolán hasičský záchranný sbor. Expozice dýmu trvala přibližně třicet minut. Prostor byl poměrně dobře větrán, proto ostatní zúčastnění, kteří přímo neodklízeli doutnající prach, známkami intoxikace netrpěli. U posuzovaného pracovníka se po ukončení činnosti rozvinuly dechové potíže a musel být na několik dní hospitalizován. Léčba probíhala na standardním oddělení, jednalo se o symptomatickou léčbu, jejíž součástí byla i oxygenoterapie. Pacient byl propuštěn v dobrém klinickém stavu domů, diagnóza byla stanovena jako otrava oxidem uhlenatým dle Ostravské klasifikace I. stupně. Následně byl odeslán na naši kliniku k posouzení profesionality a byla mu uznána nemoc z povolání. Závěr: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami jsou dlouhodobě hlášeny v jednotkách případů za rok. Ačkoliv nejde o nemoci, respektive stavy, časté, většinou jde o stavy vážné. V České republice dochází ročně zhruba ke stovce smrtelných otrav tímto plynem. Nejčastěji se jedná o náhodné intoxikace, případně sebevražedný úmysl, nicméně všude tam, kde může docházet k nedokonalému spalování organických látek, se může oxid uhelnatý uvolňovat. Jeho nebezpečnost je mj. v tom, že je bezbarvý a nedráždí dýchací cesty. Pro bezpečné pracoviště je tedy nezbytné, aby všichni znali možná rizika na daném pracovišti, a to i taková, která se vyskytují pouze výjimečně či při mimořádných událostech.

 

PSYCHICKÁ BEZPEČNOST PRÁCE A JEJÍ VZTAH

K PSYCHOSOCIÁLNÍM RIZIKŮM U VŠEOBECNÝCH SESTER

Vévoda J.

Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, ČR

Úvod: V současné době se pracovní prostředí ve zdravotnictví stává stále více dynamickým a náročným. Zdravotnictví se stalo odvětvím s rychlým nástupem inovací a změn. V takovém prostředí je psychologická bezpečnost práce a odolnost vůči psychosociálním rizikům významným prvkem dobře fungujících pracovních týmů. Právě multidisciplinární týmy jsou základním stavebním kamenem poskytování kvalitní péče o pacienty. Cílem příspěvku je shrnout informace o psychické bezpečnosti práce a psychosociálních rizicích ve zdravotnictví u všeobecných sester.

Metoda: Příspěvek má charakter retrospektivní přehledové studie.

Výsledky: Obvyklá fyzikální rizika vztahující se k charakteru práce v 19. a 20 století jsou stále aktuální. Avšak na počátku 21. století však nabírají stále rychleji na významu psychosociální rizika. Za touto změnou stojí především transformace charakteru práce (Industrializace vs. Digitalizace) a generační obměna pracovních sil (Generace X a Generace Z). Psychosociální rizika nabývají na významu a aktuálnosti také v důsledku rostoucího tlaku na poskytování zdravotní péče. Role psychologické bezpečnosti na pracovišti se tak přeformulovala a nyní má obnovený význam.

Závěr: Psychosociální rizika se mohou vzájemně negativně potencovat, postihnout zdravotnické pracovníky a jejich prostřednictvím dopadají na samotné pacienty. Vytvářením psychicky bezpečného pracovního prostředí lze tato rizika zčásti eliminovat. Klíčovou roli v tomto procesu sehrávají vedoucí pracovníci na všech úrovních řízení.

 

HODNOCENÍ A MANAGEMENT RIZIKA BERYLLIA EXPERIMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE HELCZA

Vít M.1, Lipšová V. 1, Michalík J.2, Spodniak S.3

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR 2Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, ČR 3Centrum výzkumu s.r.o., Řež, ČR

 

HELCZA je experimentální testovací zařízení určené pro cyklické namáhání vysokým tepelným tokem. Zařízení je vybaveno elektronovým dělem s maximálním výkonem 800 kW a při maximálním urychlovacím napětí 55 kV dosahuje proud elektronů přes 14 A. Technologie HELCZA je primárně určena k testování tzv. plasma-facing komponent (komponenty přímo vystavené horkému plazmatu) určených pro experimentální fúzní reaktor ITER budovaného ve francouzském Cadarche. V Evropské unii jsou dvě taková pracoviště, jedno v UK a druhé v ČR.

Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství v roce 2021 realizoval studii hodnocení a řízení zdravotních rizik experimentální technologie HELCZA, která byla zaměřena na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, kteří mohou být ohrožení expozicí berylliu, které může být emitováno z jednotlivých sekcí technologie do pracovního prostředí.

V současné době je technologie HELCZA ve zkušebním provozu a Oddělení pracovního lékařství SZÚ poskytuje pracovně lékařské služby o pracovníky pracoviště HELCZA včetně sledování kontaminace pracovního prostředí berylliem.

Podrobná expoziční data a výsledky pracovně lékařské péče o exponované pracovníky uvádějí autoři ve své prezentaci.

 

PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ ZÁMEČNÍKA VE VÝROBĚ KLUZNÝCH KOMPOZICOVÝCH LOŽISEK

Vodička Z.

Klinika pracovního lékařství FN a LF UK Plzeň, ČR

 

V nejasných případech při poskytování pracovnělékařských služeb, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, je využíván pracovník ochrany veřejného zdraví Kliniky pracovního lékařství FN Plzeň. V kazuistice je popsán případ pracovníka ve výrobě kluzných kompozicových ložisek, u kterého byla prováděna mimořádná pracovnělékařská prohlídka po dlouhodobé pracovní neschopnosti a bylo řešeno jeho další pracovní zařazení ve společnosti.

 

MENISKOPATIE JAKO NEMOC Z POVOLÁNÍ?

Voříšková M.1, Lipšová V.1, 2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

 

Meniskopatie je v České republice zařazena v Seznamu nemocí z povolání do Kapitoly II položky č. 2.9. Za posledních 20 let je toto onemocnění z pohledu nemocí z povolání statisticky nevýznamné. Z přehledu Národního registru nemocí z povolání vyplývá, že od roku 2001 byla nemoc uznána u 14 pracovníků. Meniskopatie je uznávána jako nemoc z povolání u profesí, u kterých je prokázán vliv profesních rizik na pracovišti. Nejčastěji se jednalo o horníky pracující v nízkých slojích.

Z důvodu absence relevantních dat k uznání meniskopatiie jako nemoci z povolání u profese servírka byl Státní zdravotní ústav přizván ke konzultaci ohledně ověření podmínek vzniku nemoci z přetěžování dolních končetin. Podezření na nemoc z povolání bylo šetřeno KHS Karlovarského kraje u profese servírka. Posuzovaná osoba měla stanovenou diagnózu chronická mediální meniskopatie kolene vlevo. Hlavní pracovní náplní posuzované byla manipulace s vozíkem, doplňování nádobí, roznášení nápojů a room servis. Na pracovišti se pohybovala po rovné podlaze, chůze po schodech byla zcela výjimečná. Ze vstupního šetření nevyplynuly žádné zvláštní okolnosti práce a přítomnost působení profesních rizik na pracovišti, které by mohly způsobit vznik onemocnění.

 

Po prostudování dostupných zahraničních zdrojů a na základě výstupu šetření KHS Karlovarského kraje vyplynulo, že vztah mezi vznikem meniskopatie a profesemi spojených s dlouhodobým stáním a chůzí je nepravděpodobný. Klinika nemocí z povolání v závěrečném vyjádření nemoc z povolání u posuzované osoby neuznala a posudek již nabyl právní moci.

Výskyt profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek. Pro snížení dopadů meniskopatie v populaci je důležitá minimalizace nebo odstranění vlivu nežádoucích rizikových faktorů na pracovišti. Praktické zkušenosti odborníků poukazují na důležitost prevence poranění kolenního kloubu, které mohou mít za následek vznik chronického onemocnění.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

HYGIENICKÁ PROBLEMATIKA ŘEZNÝCH KAPALIN

Vrtalová M.

Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

 

Technologický pokrok posledních let přinesl řadu inovací a s tím i zdokonalení výrobních postupů. Rostoucí nároky na tvarovou přesnost a kvalitu povrchů výrobků, společně s kvalitativními a ekonomickými ukazateli, učinili tradiční přístup technologického procesu obrábění nedostatečným. Díky tribodiagnostice se hlavními prvky staly nejen obrobek a obráběcí nástroj, ale důležitou roli získalo také médium, které koriguje jejich vzájemný kontakt – procesní/řezná kapalina. Hlavními úkoly kapalin, které se při obrábění používají, jsou snižování třecích sil v místech kontaktu obrobku a hřbetu nástroje a mezi třískou a čelem nástroje – mazací schopnosti, odvod vznikajícího tepla z řezné plochy (až 85 %) – chladící vlastnosti a podpora formování a odplavení třísky – čistící vlastnosti.

Vysoké nároky na tato média kladené podmínkami obrábění (nejzásadnější je druh opracovávaného materiálu) splňují často pouze komplikované směsi látek na bázi vody, olejů, emulzí či syntetických kapalin a přídavků celé řady aditiv. Legislativní restrikce již řadu let omezují či zakazují použití složek splňujících kritéria nebezpečnosti definovaná pro látky vzbuzující mimořádné obavy, ale vyžadují i další prvky k zajištění zdravotní nezávadnosti řezných kapalin.

Mezi nemoci z povolání vznikající po expozici řezným kapalinám patří zejména nemoci kožní – iritační a alergická dermatitida. Silně zásadité pH kapalin, společně s dráždivými účinky minerálních olejů a mechanickým poraněním mikročásticemi z obráběného materiálu usnadňují pronikání dalších obsažených látek (alergenní povahy) do kůže a tím rozvoji procesu senzibilizace vedoucí k získání alergie.

Z výše uvedeného plyne jednoznačný preventivní vliv přístupu zahrnujícího minimalizaci kontaktu pokožky a kapaliny, důslednou péči o její kvalitu a čistotu, ale i dodržování bezpečnostních a hygienických zásad, společně s péčí o zdraví zaměstnanců.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 

PODNIK PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ – ÚČINNÁ PREVENCE V RUKÁCH ZAMĚSTNAVATELŮ

Zónová J.1, Lipšová V.1, 2

1Státní zdravotní ústav, Praha, ČR

2Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN Praha, ČR

 

Řada pracovišť je stále vnímána jako místa zdroje možného rizika poškození zdraví a klasický přístup v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se tady zaměřuje na odstranění či minimalizaci těchto rizik. Mnozí zaměstnavatelé si již ale uvědomují, že pracoviště je zároveň jedním z nejdůležitějších prostředí vhodných pro podporu zdraví, což je dáno tím, že pracovní populace, tedy většina dospělých osob, tráví velkou část dne v zaměstnání. Důležitost podpory zdraví na pracovišti si uvědomuje stále více a více zaměstnavatelů, kteří vidí, že úspěch firmy jako celku je postaven na zdravé, kvalifikované a motivované pracovní síle.

Od roku 2005 probíhá v České republice soutěž „Podnik podporující zdraví“, která nabízí podnikům možnost porovnat jejich programy zaměřené na podporu zdraví svých zaměstnanců s Kritérii kvality podpory zdraví. Po úspěšném splnění podmínek soutěže „Podnik podporující zdraví“ získá podnik ocenění na úrovni I.,

II. či III., nejvyššího stupně. V České republice neexistují právní požadavky pro zavádění a uskutečňování podpory zdraví na pracovišti. Mezi základní oblasti směřování podpory zdraví zaměstnanců patří zdravé stravování, dostatečná fyzická aktivita, management stresu, nekouření a prevence konkrétních pracovních rizik na daném pracovišti. Za dobu trvání soutěže již bylo celkově oceněno 95 podniků a bylo provedeno více než 265 auditů na pracovištích. Do letošního ročníku soutěže se zapojilo 24 podniků, přičemž 7 úplně poprvé. Podpora zdraví a zdravého životního stylu ze strany zaměstnavatelů je aktivita velmi přínosná, která napomáhá nejen k zvyšování zdravotního stavu zaměstnanců, ale také vede ke slaďování pracovního a rodinného života. Výsledkem programů podpory zdraví na pracovišti je snížení krátkodobé pracovní neschopnosti, snížení fluktuace, snížení pracovní úrazovosti, zlepšení produktivity a zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců. Významným benefitem nadstandardní péče o fyzické i duševní zdraví zaměstnanců a dobrých vztahů na pracovišti je zvládání nejen běžných, ale i krizových situací.

Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“.

 


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3-4

2023 Číslo 3-4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#