6^th Year of the Congress of Occupational Medicine with International Participation, Luhačovice 19^th and 20^th October 2012

Jen málokterý lékař si dokáže představit, jak je obtížné a kolik úsilí, energie i času je třeba vynaložit na zorganizování odborného lékařského kongresu. Organizátor musí přesvědčit o správnosti a uskutečnitelnosti svých záměrů celou řadu jedinců, sehnat finanční prostředky, překonat řadu negativních a oslabujících prvků, získat na svou stranu významné osobnosti, které jsou kompetentní rozhodnout podstatné věci a umožnit realizaci všemožných náležitostí kongresu, z nichž každá je nezbytnou podmínkou pro jeho uskutečnění atd. Pokud si někdo myslí, že to sice na první pohled vypadá složitě, ale ve skutečnosti je to jednoduché, velice se mýlí. Ve skutečnosti je to mnohem složitější, než to vypadá. Pracovník, který kongres organizuje (nebo spíše jeho organizaci řídí, neboť sám by nejspíše nemohl jeho organizaci zvládnout), musí do této věci vložit obrovské množství práce a svého volného času, musí využít svých známostí a kontaktů, slíbit a vykonat mnoho aktivit označovaných někdy jako „protislužby“, musí dokázat zapojit do práce řadu dalších jedinců, musí riskovat, hádat se, přesvědčovat a získávat na svou stranu osoby, které pro věc nemají pochopení, musí překonávat lidskou ješitnost i závist, rozčilovat se a ničit si vlastní zdraví stresem a nedostatkem spánku. Jde o práci tak složitou, obsažnou a náročnou, že se jí dnes mnohdy ujímají speciálně vyškolené a organizované profesionální týmy pořadatelů. A nejobtížnější je, když organizátor akce nedisponuje finančními prostředky potřebnými k jejímu zabezpečení a nezbývá mu jiná možnost, než je svými aktivitami, postoji, přesvědčováním a prací získat.

Nesrovnatelně obtížnější než uspořádat jeden kvalitní lékařský kongres je ale založit tradici pořádání takových kongresů. To, co se vzepjetím všech sil podaří zrealizovat jednou, se musí vydařit opakovaně, a to i za postupně se měnících podmínek, za situace, kdy účastníci dalších kongresů přirozeně očekávají, že materiální zajištění kongresových setkání, jejich organizace i odborná kvalita se v průběhu let nejen nebudou snižovat, ale že ani nezůstanou na konstantní úrovni. Ze svých studentských let si vzpomínám na nadšení a píli, se kterou byl zakládán studentský časopis, z nějž však vyšlo jenom první číslo, i na ples, který byl vtipně pojmenován jako „první tradiční“, avšak žádný „druhý tradiční“ ples jej už nikdy nenásledoval. Je známo, že tvůrci úspěšného filmu se mnohdy rozhodnou natočit jeho další pokračování, stejně jako spisovatel takového románu, který je veřejností přijat s nadšením, mnohdy vytvoří jeho druhý nebo i další díl. I když výjimky jsou samozřejmě možné, povšimněme si, že zpravidla bývá tím nejkvalitnějším výtvorem ten první ze série filmů nebo na sebe navazujících románů. Obecně by se tedy mohlo zdát, že podaří-li se vůbec uspořádat několik analogických odborných kongresů za podobných podmínek na stejném místě, bude jejich celková úroveň i materiální zajištění v průběhu času spíše klesat než stoupat, zvláště když ekonomické podmínky pro jejich uspořádání se zhoršují, tradiční sponzoři se dostávají do problémů nebo odpadají, spřátelení spolupořadatelé odcházejí a ti, kteří zůstávají, mají méně možností k podporování odborných akcí, než měli jejich předchůdci.

Myslím, že kdyby si někdo v roce 2001, kdy se představitelé nově založené Společnosti nemocí z povolání České lékařské společnosti J. E. Purkyně rozhodli uspořádat v Luhačovicích první kongres nemocí z povolání (který pak proběhl v roce 2002), položil otázku, zda se takový kongres uskuteční i v roce 2012 jako již šestý v pořadí, nejspíše by se zdráhal odpovědět na ni kladně. Pesimisté, realisté i mírní optimisté by se tehdy nejspíše přiklonili k představě, že se to nepodaří, a jen ti největší optimisté by snad mohli uvěřit myšlence, že se vytvoří pevná tradice luhačovických kongresů nemocí z povolání konaných přinejmenším až do roku 2012.

Neuvěřitelné a neočekávatelné se ale stalo skutečností. Ti, kteří by před 11 lety kvůli své víře v nejméně šestinásobné konání kongresu nemocí z povolání byli považováni za blouznivce, by dnes museli být obdivováni pro své jasnovidné schopnosti. V říjnu 2012 se totiž konal již pošesté kongres nemocí z povolání v lázeňském městě Luhačovice, a to tak velkolepě koncipovaný, že si v ničem nezadal s předchozími pěti analogickými kongresy a v mnohém je i předčil. Již v době, kdy začal být tento šestý ročník kongresu Společností nemocí z povolání České lékařské společnosti J. E. Purkyně organizován, přijal záštitu nad jeho konáním tehdejší hlavní hygienik České republiky MUDr. Michal Vít, Ph.D., později i řada dalších významných osobností, mezi nimi i zástupkyně hlavního hygienika České republiky MUDr. Viera Šedivá. Vedle hlavního spolupořadatele a sponzora, organizace Lázně Luhačovice, a. s., se do přípravy kongresových aktivit zapojily i další významné subjekty, zejména Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Ostravská univerzita v Ostravě, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Hornická poliklinika, s. r. o., v Ostravě a Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Kongres probíhal ve dnech 19. a 20. 10. 2012 v prostorách Společenského domu v Luhačovicích za optimálních technických podmínek. Zaregistrovalo se na něj 152 účastníků, pozvání přijali významní hosté, zaznělo zde 43 samostatných přednášek, z toho 8 v tzv. sesterské sekci, prezentováno bylo 15 posterů. Předneseny byly aktuální odborné poznatky i posudkové postoje vycházející z potřeb rychle se měnícího klinického pracovního lékařství, byly koncipovány další perspektivy tohoto oboru včetně vzájemné spolupráce řady pracovišť, diskutovalo se také o další organizaci zdravotní péče poskytované pracujícím. Kongresu se zúčastnily přední osobnosti oboru pracovní lékařství i řada dalších zájemců o problematiku tohoto oboru, mezi nimi zejména všeobecní praktičtí lékaři. Pro účastníky kongresu byl připraven bohatý kulturní a rehabilitační lázeňský program podle jejich zájmů, autorům nejlepších prací přednesených v lékařské a v sesterské sekci byly předány diplomy a tradiční společenský večer s rautem byl jako obvykle provázen živou hudbou folklórního charakteru.

Účastníci kongresu jistě potvrdí můj názor, že osobní setkání odborníků je z řady důvodů mnohem přínosnější než jejich komunikace prostřednictvím médií, která jsou dnes běžně dostupná, jakými jsou internet, mobilní telefony, e-mail, facebook a další. Je velikou chloubou našeho oboru i Společnosti nemocí z povolání České lékařské společnosti J. E. Purkyně, že se podařilo kongresovou tradici udržet a tento již šestý kongres nemocí z povolání v realizované podobě uspořádat. Bylo to o to cennější, že z řady objektivních důvodů se počet lékařských kongresů pořádaných v Luhačovicích (i na jiných místech) v posledních letech velmi snížil a že ekonomické podmínky pro konání jakýchkoliv kongresových akcí se v poslední době výrazně zhoršily.

Osob, které se zapojily do organizace VI. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí a svou prací a pílí dokázaly zajistit, že proběhl v takové podobě, jak se stalo, bylo mnoho. Jejich zásluhy na realizaci kongresu samozřejmě nejsou totožné. Kdybych měl vybrat dvě osobnosti, kterým nejvíce vděčíme za uspořádání tohoto kongresu (i všech pěti předchozích analogických kongresů nemocí z povolání pořádaných od roku 2002 vždy po dvou letech v Luhačovicích), které do jeho uskutečnění investovali nejvíce své práce a věnovali mu maximum svého volného času, nervů, sil a zdraví, bez váhání bych jmenoval pana primáře MUDr. Rostislava Gromnicu, Ph.D., tradičního hlavního koordinátora a předsedu organizačního výboru kongresu, a pana primáře MUDr. Jiřího Hnátka, představitele organizace Lázně Luhačovice, a. s., v jejíchž prostorách a za jejíž technické režie kongresy včetně tohoto letošního probíhaly (který byl místopředsedou organizačního výboru kongresu). Jim oběma patří úcta i dík účastníků kongresu. K těmto dvěma osobnostem se obracejí i prosby a naděje lékařů, zdravotních sester i dalších zájemců o klinické pracovní lékařství, kteří by chtěli v tradici kongresů nemocí z povolání pořádaných v Luhačovicích pokračovat i v budoucích letech. Věřme, že takové prosby budou vyslyšeny. Pro obor pracovní lékařství i pro pracovníky, kteří se jím zabývají nebo se o něj alespoň zajímají, by to bylo velmi užitečné.

Praha 2. 12. 2012

Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA