Přínos nazálního provokačního testu pro diagnostiku profesionální alergické rinitidy

Contribution of a Nasal Provocation Test for Diagnostics of the Occupational Allergic Rhinitis

A nasal provocation test serves to detect the response of a nasal mucosa to provocation by a specific or nonspecific nasal stimulus. One of the indications of this examination is the assessment of a professional etiology of an allergic rhinitis. The test makes complete the basic diagnostic procedure of detection of an allergic IgE-related disease, especially in case of a very suspect history but negative skin tests and specific IgE antibodies. A nasal provocation (challenge) test enables distinguishing the role of nonspecific and specific factors in development of nasal symptoms and follow-up of an early, late and delayed reaction. The active anterior rhinomanometry is a recommended method used as a nasal provocative test which measures: 1. an inspiration flow in each nasal nostril (determines the degree of a nasal obstruction), 2. a nasal resistance in each nasal nostril. Simultaneously, a so called nasal symptom score is evaluated.

The incidence of a occupational allergic rhinitis in the Czech Republic reported as an independent disease is roughly 30 new cases annually and next 40 to 70 new cases of the disease combined with asthma bronchiale annually. Similarly to asthma bronchiale, the most affected professions are bakers, confectioners, cereal producers, cattle breeders, textile workers, nurses and workers exposed to isocyanates and other chemicals.

Data from the sample of 70 persons are presented and reflect reporting of a occupational allergic rhinitis (33 patients) and in combination with asthma bronchiale (37 patients) by the Clinic of Occupational Diseases of the Teaching Hospital in Hradec Králové in 1996–2004. Flour and mill dust (27 %), textile dust (14 %), vegetable dust (10 %), disinfectant products (9 %), cow epithelium (7 %) and latex (7 %) were the most frequent allergens. The average length of exposure to a particular professional noxae until the development of the first allergic symptoms was 9 ± 10,05 years.

A nasal provocation test contributed to diagnosing the occupational allergic rhinitis in 20 % patients (14/70).

The authors support the efforts to unification of the procedure of a nasal provocative test on the national and international level.

Key words:
nasal provocation test, occupational allergic rhinitis, active anterior rhinomanometry

Autoři: K. Boušová ¹; I. Krčmová ²; D. Ranná ¹
Působiště autorů: Klinika nemocí z povolání, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Hradec Králové, zastupující přednostka MUDr. Eva Korolová, Ph. D. ¹; Ústav klinické imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Hradec Králové, přednosta MUDr. Otakar Kopecký, CSc. ²
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 58, 2006, No. 2, s. 57-61.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Nazální provokační test slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem. Jednou z indikací tohoto vyšetření je posouzení profesionální etiologie alergické rýmy. Test doplňuje základní diagnostický postup při průkazu alergického IgE zprostředkovaného onemocnění, zejména v případě velmi suspektní anamnézy, ale negativních kožních testů a specifických protilátek IgE. Nazální provokační test umožňuje rozlišit roli nespecifických a specifických faktorů v rozvoji nosních symptomů a sledovat časnou, pozdní a opožděnou reakci. Doporučenou a používanou metodou k provádění nosního provokačního testu je aktivní přední rinomanometrie, při níž je měřen: 1. inspirační průtok v každém nosním průduchu (určuje stupeň nosní obstrukce), 2. nosní odpor v každém nosním průduchu. Současně je posuzováno tzv. nosní symptomové skóre.

Incidence profesionální alergické rinitidy v České republice jako samostatně hlášeného onemocnění činí zhruba 30 nových případů ročně a v kombinaci s průduškovým astmatem dalších 40–70 nových případů onemocnění ročně. Nejvíce postiženou profesí jsou stejně jako u samostatného astmatu pekaři, cukráři, zpracovatelé obilovin, chovatelé hospodářských zvířat, textilní dělníci, zdravotní sestry a pracovníci exponovaní izokyanátům, případně dalším chemikáliím.

Jsou prezentovány údaje o souboru 70 osob, jimž bylo prostřednictvím Kliniky nemocí z povolání FN v Hradci Králové v letech 1996–2004 ohlášeno onemocnění profesionální alergickou rinitidou samostatně (33 nemocných) nebo v kombinaci s průduškovým astmatem (37 nemocných). Jako příčinný alergen byla nejčastěji zjištěna mouka a mlýnský prach (27 %), textilní prach (14 %), rostlinný prach (10 %), dezinfekční prostředky (9 %), kravské epitelie (7 %) a latex (7 %). Průměrná délka expozice dané profesní škodlivině do vzniku prvních alergických obtíží činila 9 ± 10,05 let.

Nazální provokační test vedl ke stanovení diagnózy profesionální alergické rýmy u 20 % nemocných (14 ze 70). Autorky podporují snahy o sjednocení postupu při provádění nosního provokačního testu na celostátní i mezinárodní úrovni.

Klíčová slova:
nazální provokační test, profesionální alergická rinitida, aktivní přední rinomanometrie