Náhodná aplikace vteřinového lepidla do nosní dutiny u čtyřleté holčičky – návrh strategie léčby v ORL oblasti
Rare case of random cyanoacrylate glue application to the nose of a 4-year-old girl – management proposal
Cyanoacrylate adhesives (“superglues”) are mainly used in households. They undergo a rapid anionic polymerisation after application and form a hard solid mass. We report a case of a 4-year-old girl who applied a random cyanoacrylate glue to her nose. The glue was successfully removed under general anaesthesia by gentle dissection using Freer raspatory without causing any damage to the nasal mucosa. To the best of our knowledge, only 3 cases of cyanoacrylate intranasal instillation have been published in the literature so far. The case study suggests an algorithm to guide ENT and paediatric clinicians in the future management of this type of unusual “superglue” injury in the ENT region.
Keywords:
foreign body – cyanoacrylate glue – superglue removal – management algorithm
Autoři:
Z. Mateášiková 1
; F. Campsie 1
; M. Stašek 2
; P. Jakubec 3
; Richard Salzman 1
Působiště autorů:
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UP a FN Olomouc
1; I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc
2; Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc
3
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, 71, 2022, No. 2, pp. 97-100.
Kategorie:
Kazuistika
doi:
https://doi.org/10.48095/ccorl202297
Souhrn
Vteřinová lepidla jsou vysoce adhezivní přípravky běžně používané v domácnosti se širokým spektrem využití. Po aplikaci dochází k rychlému tvrdnutí lepidla. Prezentujeme případ čtyřleté holčičky, která si aplikovala vteřinové lepidlo do dutiny nosní. Následně nutná extrakce lepidla v celkové anestezii proběhla bez poškození sliznic. V literatuře byly dosud popsány tři případy instilace do dutiny nosní. Na závěr kazuistiky prezentujeme návrh postupu při aplikaci vteřinového lepidla do dýchacích nebo polykacích cest.
Klíčová slova:
cizí těleso – vteřinové lepidlo – extrakce lepidla – strategie léčby
Úvod
Vteřinová lepidla jsou adhezivní přípravky ze skupiny kyanoakrylátů, které po aplikaci a kontaktu s předmětem rychle tvrdnou. V literatuře jsou popsány případy aplikace do očí, uší nebo dutiny ústní, při které došlo k záměně při nepozornosti za kapky, které jsou v podobném balení [1–4]. Aplikace do dutiny nosní byla popsána v literatuře pouze ve třech případech, které se staly vodítkem k našemu dalšímu postupu. Prezentujeme návrh diagnostického a terapeutického postupu po náhodné aplikaci adhezivních lepidel do oblasti hlavy a krku.
Kazuistika
Prezentujeme případ čyřleté holčičky s náhodnou aplikací vteřinového lepidla (Loctite Super Attak) do obou nosních dírek v noci při nepozornosti rodičů, kteří zapomněli na stolku položené lepidlo. Následující ráno se objevily u dítěte potíže ve smyslu ztíženého dýchání nosem s drobným krvácením z dutiny nosní. Po několika hodinách od aplikace byla při vyšetření holčička bez bolesti, spolupracující a klidná, čemuž pravděpodobně přispělo namáhavé dýchání ústy. Při vyšetření byla dutina nosní plně obturována ztvrdlým lepidlem, pohmatově byl zevní nos tuhý, pod nosem i nad horním rtem zaschlé lepidlo (obr. 1). Holčička byla bez dušnosti, dýchající pouze ústy, dutina ústní, hltan i hrtan klidné, bez podezření na inhalaci nebo ingesci. Indikováno bylo odstranění lepidla v celkové narkóze. Bylo zvažováno i použití acetonových přípravků (odlakovač, ředidlo) k uvolnění lepidla, to ale kvůli možnému poškození sliznic toxikologické centrum nedoporučilo.
V celkové narkóze za použití Freerova raspatoria byly šetrně uvolněny části zaschlého lepidla v oblasti vestibula obou nosních dírek se snahou minimalizovat poškození sliznice. Následně byla odstraněna větší porce o délce cca 6 cm z pravé nosní dutiny (obr. 2) Freerovým raspatoriem za endoskopické kontroly. Po odstranění zaschlých kousků lepidla byla sliznice dutiny nosní bez známek krvácení, bez poškození, téměř intaktní. V oblasti nosohltanu nalezeny velké adenoidní vegetace, které pravděpodobně zabránily šíření lepidla distálně do oblasti nosohltanu, orohypofaryngu i hrtanu. Pooperačně nevznikly žádné komplikace, holčička byla druhý den propuštěna domů.
Diskuze
Vteřinová lepidla typu Loctite Super Attak jsou kapalné kyanoakrylátové polymery vyráběné kondenzací formaldehydu a kyanoacetátu. Při kontaktu s jakoukoli substancí rychle podléhají polymerizaci a tuhnou. Znamená to, že se látka pevně váže k jakékoli struktuře nebo předmětu, se kterým přichází do styku [5].
V domácnosti se užívají kyanoakrylátové monomery, které jsou většinou typu ethyl nebo methyl kyanoakryláty. Pro medicínské účely jsou používány vyšší alkylové deriváty asociované s nižší tkáňovou toxicitou [6]. Používají se již řadu let ke stavění krvácení nebo v různých odvětvích chirurgie k zacelení rány místo běžného šití [7].
Běžná domácí vteřinová lepidla při kontaktu s kůží způsobují okamžité slepování, zarudnutí a iritaci. Odlupování z kůže začíná v průběhu asi 2 dnů. V případě inhalace nebo ingesce podle množství požité látky je přítomná iritace sliznic nebo dokonce i krvácení podle experimentálních výzkumů prováděných na myších [8].
Většina kyanoakrylátů je rozpustných například v acetonu, toluenu, xylenu i methylen chloridu, které obsahují i běžné odlakovače nehtů [5]. Přímý kontakt použití rozpouštědel lepidel na sliznice včetně oka nebo dutiny ústní i nosní se nedoporučuje pro jejich toxické a iritabilní vlastnosti [8].
V publikovaných případech aplikace do zevního zvukovodu bylo pro odstranění lepidla použito acetonu i ohřátého 3% peroxidu vodíku bez jiných vedlejších účinků, před použitím je nutno vyloučit perforaci bubínků [4, 7, 9]. Při kontaktu lepidla s dutinou ústní byl popsán případ slepení rtů, zubů a tvrdého patra k jazyku, kdy byl úspěšně k separaci struktur použit ohřátý fyziologický roztok a následně margarín [10, 11]. Další možností separace struktur při slepení je prosté mechanické odstranění [12].
Tři případy aplikace kyanoakrylátů do dutiny nosní byly popsány v Anglii [13–15]. V prvním případě u staršího muže, který si omylem namísto kortikoidního nosního spreje aplikoval vteřinové lepidlo, byla po lokální aplikaci vazokonstrikčních kapek v celkové anestezii pomalu odloučena masa zatvrdlého lepidla od sliznice bez větších komplikací. V druhém případě byla u dítěte v celkové narkóze podobně jako u naší pacientky jemně odloučena masa za pomocí Freerova raspatoria, bez poškození sliznic. Třetí případ byl spojen se sebepoškozováním u pacientky odmítající zavedení nazogastrické sondy, postup odstranění lepidla byl shodný s výše uvedenými případy [15].
Z naší zkušenosti i popsaných případů vyplývá, že lepidla při kontaktu se sliznicí dutiny nosní, která fyziologicky produkuje sekret, ztvrdnou, ale nevytváří silnou vazbu ke sliznici ani ji neslepují vzájemně. Lepidlo se opouzdří a následně se jemným mechanickým odlučováním vyjme po větších částech bez poškození sliznic. Je nutná opatrná a jemná preparace hlavně v oblasti vestibula nosního k zabránění možného jizvení v dané oblasti jako prevence striktury nosního vchodu. Při poškození sliznic nebo krvácení se doporučují solné výplachy [14].
Pro raritu aplikace kyanoakrylátových lepidel v ORL oblasti je vhodné mít doporučený postup – řešení (obr. 3). Při aplikaci do nosu se obvykle objevují dechové potíže. U podezření na inhalaci částic do oblasti orofaryngu a/nebo hypofaryngu je nezbytné endoskopicky vyloučit přítomnost lepidla v dýchacích cestách. Při vdechnutí lepidla do hrtanu, bronchů a distálně se může objevit dechový dyskomfort, dušnost až cyanóza. U respiračních projevů i přes minimální podezření na aspiraci je doporučen prostý snímek hrudníku, následně bronchoskopie i u negativního nálezu na rtg zobrazení [16]. Bronchoskopie by měla být prováděna nejpozději do 24 hodin od aspirace. Je důležitá nejen k verifikaci a možnému odstranění lepidla z dolních cest dýchacích, ale také prevenci možných závažných komplikací [17]. V případě výrazné dyspnoe a cyanózy je nutno urgentně zajistit dýchací cesty [16].
Při pozření lepidla do polykacích cest se může objevit dysfagie tekutých a tuhých soust, odynofagie, silný ptyalizmus, dokonce i zvracení [12]. Vyvolávat zvracení se všeobecně nedoporučuje pro možnost aspirace zvratků do dýchacích cest [18]. U poruch pasáže není u dětí rtg vyšetření polykacího aktu vhodné pro nízkou spolupráci i možnost aspirace kontrastní látky. Všeobecně je u dětí upřednostněna flexibilní gastroskopie s diagnosticko-terapeutickým účelem, přístupem transorálním nebo transnazálním [19]. U transnazálního přístupu je výhodná lepší kontrola dutiny nosní, faryngu, laryngu i horní části trávicího traktu [20].
Vyjmutí lepidla v závislosti od lokalizace je při dobré spolupráci pacienta možné provést i při plném vědomí. Mobilizovat je možno fyziologickým roztokem, mastmi nebo jemně mechanicky [11]. Zejména u malých dětí je nutná opatrnost a pečlivost rodičů v uchovávání lepidel a leptavých látek mimo dosah dětí. V neposlední řadě je namístě u dětí a mladistvých zvážit sociální a psychologické aspekty u dotyčného pacienta, zda se nejednalo například o vědomé sebepoškozování, zneužívání nebo následek trestného činu. V našem případě bylo sociální zázemí holčičky plně suficientní a aplikace do nosu byla čistě náhodná. I dospělí pacienti by si měli pečlivě zkontrolovat látku, kterou plánují aplikovat do nosu nebo jiného tělního otvoru.
Závěr
Jako nejvýhodnější a pro pacienta nejšetrnější postup pro odstranění vteřinového lepidla ze sliznic dutiny ústní a nosu se na základě nepříliš bohaté zkušenosti jeví opatrné mechanické odstranění. V případě nutnosti lze užít i mastnou látku (např. margarín nebo Framykoin mast) či fyziologický roztok ke změkčení masy lepidla před mechanickým odstraněním. Je nutná opatrná a jemná preparace hlavně v oblasti vestibula nosního k zabránění možného jizvení v dané oblasti jako prevence striktury nosního vchodu. Při poškození sliznic nebo krvácení se doporučují solné výplachy. Použití rozpouštědel lepidel na sliznice včetně oka nebo dutiny ústní i nosní se nedoporučuje pro jejich toxické a iritabilní vlastnosti. Dále je při podezření na inhalaci částic do oblasti orofaryngu nebo hypofaryngu nezbytné kompletní fyzikální vyšetření včetně endoskopie, nejlépe flexibilní. Podobně doporučujeme postupovat při podezření na zatečení lepidla do dýchacích a polykacích cest.
Prohlášení o střetu zájmů
Autorka práce prohlašuje, že s v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká všech spoluautorů
Grantová podpora
Práce byla podpořena institucionální podporou MZ ČR – RVO (FNOL 00098892) a interním grantem Univerzity Palackého v Olomouci IGA LF 2021-21.
ORCID autorů
Z. Mateášiková 0000-0003-4649-9225
F. Campsie 0000-0002-2857-110X
M. Stašek 0000-0002-1308-7390
P. Jakubec 0000-0002-0912-0581
R. Salzman 0000-0001-5705-5510
Přijato k recenzi: 20. 4. 2021
Přijato k tisku: 19. 5. 2021
MUDr. Zuzana Mateášiková
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
LF UP a FN Olomouc
I. P. Pavlova 185/6
779 00 Olomouc
Zdroje
1. Lyons C, Stevens J, Bloom J. Superglue inadvertently used as eyedrops. BMJ 1990; 300 (6720): 328. Doi: 10.1136/bmj.300.6720.328.
2. McLean CJ. Ocular superglue injury. J Accid Emerg Med 1997; 14 (1): 40–41. Doi: 10.1136/ emj.14.1.40.
3. Morgan SJ, Astbury NJ. Inadvertent self administration of superglue: a consumer hazard. Br Med J (Clin Res Ed) 1984; 289 (6439): 226–227. Doi: 10.1136/bmj.289.6439.226.
4. Wight RG, Bull PD. ‚Superglue ear‘. J Laryngol Otol 1987; 101 (7): 706–707.
5. O‘Neil MJ, Heckelman PE, Dobbelaar PH et al. The Merck Index: An Encyclopedia of Chemicals, Drugs, and Biologicals. Whitehouse station NJ: Royal Society of Chemistry; 2006.
6. Ellis DA, Shaikh A. The ideal tissue adhesive in facial plastic and reconstructive surgery. J Otolaryngol 1990; 19 (1): 68–72.
7. Persaud R. A novel approach to the removal of superglue from the ear. J Laryngol Otol 2001; 115 (11): 901–902. Doi: 10.1258/0022215011909530.
8. National Center for Biotechnology Information. PubChem Compound Summary for CID 81530, Ethyl 2-cyanoacrylate. 2021 [online]. Dostupné z: https: //pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/Ethyl-2-cyanoacrylate.
9. Abadir WF, Nakhla V, Chong P. Removal of superglue from the external ear using acetone: case report and literature review. J Laryngol Otol 1995; 109 (12): 1219–1221. Doi: 10.1017/s0022215100132505.
10. Cousin GC. Accidental application of cyanoacrylate to the mouth. Br Dent J 1990; 169 (9): 293–294. Doi: 10.1038/sj.bdj.4807359.
11. Narendranath R. How to remove Superglue from the mouth: case report. Br J Oral Maxillofac Surg 2005; 43 (1): 81–82. Doi: 10.1016/ j.bjoms.2004.09.004.
12. Yilmaz T, Yilmaz G. Accidental cyanoacrylate glue ingestion. Int J Pediatr Otorhinolaryngol 2005; 69 (6): 853–855. Doi: 10.1016/ j.ijporl.2005.01.008.
13. Duvvi SK, Lo S, Kumar R et al. Superglue (cyanoacrylate) in the nose. Otolaryngol Head Neck Surg 2005; 133 (5): 803–804. Doi: 10.1016/ j.otohns.2004.09.090.
14. Sira J, Uppal S, Dezso A. Cyanoacrylate („superglue“) injury to the nasal cavity: case report and a proposed management algorithm. Ear Nose Throat J 2011; 90 (1): 26–28. Doi: 10.1177/014556131109000108.
15. Tikka T, Al Abduwani J, Costello D. Deliberate self-harming application of superglue in the nose: case report and literature review. J Laryngol Otol 2015; 129 (1): 98–100. Doi: 10.1017/S0022215114003314.
16. Vitale C, George M, Sheroff A et al. Tracheal and bronchial obstruction following cyano- acrylate aspiration in a toddler. Clin Toxicol (Phila) 2008; 46 (6): 560–562. Doi: 10.1080/155636 50701644303.
17. Yacoub MR, Lemiere C, Malo JL. Asthma caused by cyanoacrylate used in a leisure activity. J Allergy Clin Immunol 2005; 116 (2): 462. Doi: 10.1016/j.jaci.2005.04.015.
18. Currance PL, Clements B, Bronstein AC. Emergency Care for Hazardous Materials Exposure. St. Louis: Elsevier Mosby 2005.
19. Tringali A, Thomson M, Dumonceau JM et al. Pediatric gastrointestinal endoscopy: European Society of Gastrointestinal Endoscopy (ESGE) and European Society for Paediatric Gastroenterology Hepatology and Nutrition (ESPGHAN) Guideline Executive summary. Endoscopy 2017; 49 (1): 83–91. Doi: 10.1055/s-0042-111 002.
20. Jungwirthová A. Transnasální gastroskopie a její využití v endoskopii horní části zažívacího traktu. Medical Tribune. 2008 [online]. Dostupné z: https: //www.tribune.cz/archiv/transnasalni-gastroskopie-a-jeji-vyuziti-v-endoskopii-horni-casti-zazivaciho-traktu/.
Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie OtorinolaryngologieČlánek vyšel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
2022 Číslo 2
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D.: Dupilumab bude dalším milníkem v historii léčby CHOPN
- Ověřený efekt lokální léčby u streptokokové a virové faryngitidy
- Přínos inosin pranobexu v terapii infekcí HPV v gynekologii
- Pacienti s infekcemi HPV a EBV a možnosti léčebné intervence pomocí inosin pranobexu
Nejčtenější v tomto čísle
- Zlomenina kostry hrtanu – kazuistika
- Náhle vzniklá percepční nedoslýchavost u dětí: přehled diagnostiky, terapie a prognóza
- Kontaktní endoskopie – nová diagnostická metoda nádorových a přednádorových změn sliznic hlavy a krku
- Sinonazální teratokarcinosarkom