Analogová a digitální sluchadla (část 2.)Audiometrické nálezy a vztahk subjektivnímu hodnocení sluchadel

English info

Analogue and Digital Hearing Aids. (Part 2). Audiometric Findings andRelationship to Subjective Evaluation of Hearing Aids

In a group of 114 patients, incl. 87 with analogue and 27 with completely digital hearingaids the authors analyzed findings of speech audiometry without and with the hearing aid. Theyused as a basis the previous analysis of subjective evaluation of hearing aids by the patients bymeans of a questionnaire. They evaluated speech audiograms made during selection and allotmentof the hearing i.e. before they patient got used to it. The authors evaluated the threshold ofperception and maximum perception with the hearing aid and the resulting value of these parameters in dB and in four comparable groups of analogue and digital hearing aids (behind the earhearing aids for medium, severe and very severe losses and hearing aids inserted into the auditorycanal). A method of correction was elaborated for evaluating improvement of perception in patientswho did not attain 100% or not even 50% in speech discrimination. In general better results in speechaudiometry were achieved with digital hearing aids which is consistent with the subjective evaluation of hearing aids by patients. Statistically significant differences were confirmed only in thegroup of suspended hearing aids for medium severe losses (p = 0.006, p = 0.039). The authors areaware of the fact that mixed speech audiometry in a quiet environment has restricted possibilitiesas regards evaluation of the advantages of digital and analogue technology for perceiving speech.However they do not possess a test which can be evaluated better by statistical methods. It was alsofound that patients who use their hearing aid more often (for longer periods of the day) achieveda greater improvement of the threshold of perception and maximal perception with the hearing aidduring speech audiometry than patients who use the hearing aid only rarely (p = 0.001, and p = 0.006resp.). This indicates that it is justified to use speech audiometry in a quiet environment as one ofthe criteria for the selection of hearing aids. The authors did not prove a significant sexualdifference as regards improved perception. When investigating the effect of the patients’ age onimproved perception of speech with the hearing aid there was only one significant correlation, i.e.a less marked improvement of speech receptia threshold in older patients (p = 0.035). It seems thatphysiological ageing has a relatively small impact on the asset of the hearing aid at least in a quietenvironment.

Key words:
hearing aid, analoque and digital, speech audiometry, age, sex.

Autoři: J. Valvoda; R. Kaňa; T. Haas
Působiště autorů: ORL oddělení VFN, Praha, přednosta doc. MUDr. M. Hroboň, CSc. Ústav biofyziky 1. LF UK, Praha, přednosta doc. ing. M. Špunda, CSc.
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, , 2002, No. 1, pp. 8-13.
Kategorie: Články

Souhrn

V souboru 114 pacientů, z nichž 87 mělo analogové a 27 plně digitální sluchadlo, bylaprovedena analýza nálezů ve slovní audiometrii bez sluchadla a s přiděleným sluchadlem. Autořinavázali na předcházející rozbor subjektivního hodnocení sluchadel pacienty prostřednictvímdotazníku. Hodnoceny byly slovní audiogramy pořízené při výběru a přidělování sluchadla, tedybez návyku na sluchadlo. Hodnoceno bylo zlepšení prahu srozumitelnosti (SRT) a maximálnísrozumitelnosti (MD) se sluchadlem a výsledná hodnota těchto parametrů v dB ve čtyřech srovnatelných skupinách analogových a digitálních sluchadel (závěsná sluchadla pro střední, těžké a vel-mi těžké ztráty a zvukovodová sluchadla). Byla vypracována metodika korekce pro hodnocenízlepšení SRT a MD u pacientů, kteří bez sluchadla nedosáhli ve slovní audiometrii 100% nebo ani50% srozumitelnosti. Všeobecně lepších výsledků ve slovní audiometrii bylo dosaženo s digitálnímisluchadly, což je v souladu se subjektivním hodnocením sluchadel pacienty. Statisticky významnérozdíly byly potvrzeny jen ve skupině závěsných sluchadel pro střední a těžké ztráty (p = 0,006; p =0,039). Autoři jsou si vědomi, že smíšená slovní audiometrie v tichu má omezené možnosti přihodnocení předností digitální či analogové technologie v rozumění řeči. Ale lepší, statistickyhodnotitelný test, nemají k dispozici. Dále bylo zjištěno, že pacienti, kteří používají sluchadlo více(déle během dne), dosáhli většího zlepšení prahu srozumitelnosti a maximální srozumitelnosti sesluchadlem při slovní audiometrii, než pacienti, kteří užívají sluchadlo málo (p = 0,001, resp. p =0,006). To poukazuje na oprávněnost využití slovní audiometrie v tichu jako jednoho z kritériívýběru sluchadla. Statisticky významný vliv pohlaví na zlepšení srozumitelnosti se sluchadlemnebyl prokázán. Při zkoumání vlivu věku pacientů na zlepšení srozumitelnosti řeči se sluchadlembyla nalezena jediná statisticky významná závislost, a to menší zlepšení prahu srozumitelnostiu starších jedinců (p = 0,035). Zdá se, že fyziologické stárnutí ovlivňuje přínos sluchadla poměrněmálo, alespoň pokud jde o tiché poslechové prostředí.

Klíčová slova:
sluchadlo analogové, sluchadlo digitální, slovní audiometrie, věk, pohlaví.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.