Dopis ministrovi zdravotnictví

Vážený pan

doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.

Ministr zdravotnictví ČR

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Palackého nám. 4

128 01 PRAHA 2

Vážený pane ministře,

výbory České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP projednaly na svém zasedání aktuální situaci české populace seniorů, a to s následujícími závěry:

1. S narůstajícím podílem populace vyššího věku je nutno očekávat i nárůst absolutního počtu nemocných s poruchami paměti. Nástup kognitivních poruch je obvykle nenápadný a je v prvních fázích choroby považován za běžný atribut stáří. Přitom výsledky klinických studií již jasně hovoří o tom, že již v této době narůstá například počet chyb v užívání medikace, a tím dochází ke zvyšování počtu hospitalizací.
   Demence jako taková je obvykle diagnostikována až při nástupu závažných poruch chování, což ovšem znamená minimálně střední stupeň jejího rozvoje. Přitom právě časná diagnostika a časné zahájení terapie mají rozhodující vliv na další rozvoj choroby.
2. Průměrná praxe praktického lékaře zahrnuje v ČR přibližně 1400 registrovaných klientů. Podle odhadů vycházejících z Rotterdamské studie, ale i podle pilotních studií prováděných na populaci českých seniorů, se v této jedné průměrné praxi vyskytuje 20–25 klientů s demencí, z toho 12–15 s demencí Alzheimerovou v různém stadiu vývoje. Polovina až dvě třetiny těchto nemocných bez léčby nebo s léčbou pozdě zavedenou dospěje do stadia, kdy budou muset být institucionalizováni.
3. V příštích 20–30 letech dojde v ČR ke zdvojnásobení podílu populace ve věku nad 65 let, zdvojnásobí se tedy i počet klientů s demencí vyžadujících institucionalizaci. Zvážíme-li současnou situaci, kdy už nyní se čekací doby na umístění klienta s pokročilou demencí do trvalé péče v instituci pohybují v řádu měsíců a let, hrozí kolaps systému.
4. Z výše popsaných důvodů je nevyhnutelné vytvořit podmínky pro záchyt časných stadií demence, tím zpomalit její rozvoj a významně prodloužit období, kdy nemocní s demencí budou moci setrvat ve vlastním prostředí. I když se na první pohled může zdát, že dřívější zavedení léčby povede ke zvýšení nákladů, v celkovém zhodnocení zahrnujícím aspekty sociální, povede tento postup k finanční úspoře.Za současných cenových relací se náklady měsíční léčby kognitivy rovnají jednomu až dvěma dnům pobytu klienta s pokročilou demencí v instituci.
5. Velmi podobný, i když ne tak naléhavý, je problém deprese v seniorské populaci. Nediagnostikovaná neléčená deprese se v seniorském věku projevuje poruchami spánku a nejrůznějšími psychosomatickými příznaky jako jsou bolesti na hrudi, dyspeptické obtíže, bolesti hlavy, bolesti dolních zad atd. Tito klienti jsou opakovaně vyšetřováni, případně je jim předepisována neadekvátní terapie. Podle studie prováděné na naší seniorské populaci jsou klienti s nediagnostikovanou depresí léčeni v průměru o 1,5–2 druhy léků více než senioři stejného věku bez deprese.
6. Výskyt deprese v současné české seniorské populaci je odhadován na 15 % u seniorů žijících ve vlastním prostředí a 30 % u seniorů v institucích. Celkově se tedy jedná o 225 000 klientů s depresí, přičemž diagnostikováno a léčeno pro depresi je přibližně jen 10–15 % z nich.

Vážený pane ministře,

pro řešení výše popsané situace navrhuje výbor České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP následující řešení:

• a) Rozšíření spektra vyšetření v rámci pravidelných preventivních prohlídek populace nad 65 let věku o orientační test kognitivních funkci a orientační test na depresi včetně navýšení bodového ohodnocení, například formou sdílení výkonu mezi odbornostmi všeobecné praktické lékařství a geriatrie.
• b) Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP nabízí ve spolupráci se Společností všeobecného lékařství ČLS JEP vypracování doporučeného postupu při záchytu, diagnostice a terapii demence a deprese u seniorů v primární péči.

Kalkulaci předpokládaných nákladů a očekávaných úspor přikládáme.

Věříme, že společnými silami se podaří vytvořit podmínky pro zmírnění dopadu očekávaného nárůstu nemocnosti uvedenými chorobami.

Byla zvažována i možnost podat tento projekt do aktuální výzvy Akční plány a koncepce, avšak vzhledem k nejasnostem, kdo by byl v tomto případě příjemcem dotace a jak by byl sestaven rozpočet, volíme raději tuto možnost přímého kontaktu.

prof. MUDr. H. Matějovská Kubešová, CSc.

předsedkyně ČGGS ČLS JEP

doc. MUDr. S. Býma, CSc.

předseda SVL ČLS JEP