Fatální průběh multifokální infekce Aspergillus sp. a multirezistentní Pseudomonas aeruginosa u pacienta s toxickou epidermální nekrolýzou a renální malignitou
Autoři:
B. Lipový 1,2; H. Řihová 1; M. Hanslianová 3; Z. Chaloupková 1,2
; M. Hromaníková 1,2; Z. Pavlovský 4; T. Kempný 1; I. Suchánek 1; P. Brychta 1,2
Působiště autorů:
Department of Burns and Reconstructive Surgery, University Hospital Brno, Czech Republic
1; Medical Faculty of Masaryk University Brno, Czech Republic
2; Department of Clinical Microbiology, University Hospital Brno, Czech Republic
3; Department of Pathology, University Hospital Brno, Czech Republic
4
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 66, 2017, č. 3, s. 128-132
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Toxická epidermální nekrolýza je autoimunitní onemocnění, které se dominantně projevuje v oblasti kůže a sliznic. Jedná se o závažné bulózní onemocnění, při kterém dochází k indukci apoptózy v oblasti dermo-epidermální junkce. U většiny případů byla popsána souvislost s předchozím užitím nějakého farmaka. Základním přístupem k zastavení progrese onemocnění je imunosuprese. Bohužel pacienti s rozsáhlou ztrátou kožního krytu a mnohdy defektní sliznicí jsou konfrontováni s celou řadou často i oportunních potenciálně patogenních mikroorganismů. Nepřekvapí proto, že v dnešní době jsou infekční komplikace dominantní příčinou úmrtí u takto postižených pacientů. I přes důslednou literární revizi jsme nenašli ucelenou kazuistiku týkající se rozvoje multifokální aspergilové infekce u pacienta s tímto onemocněním.
KLÍČOVÁ SLOVA:
toxická epidermalní nekrolýza – Pseudomonas aeruginosa – Aspergillus sp.
Zdroje
1. Paul C, Wolkenstein P, Adle H, et al. Apoptosis as a mechanism of keratinocyte death in toxic epidermal necrolysis. Br J Dermatol, 1996;134(4): 710–714.
2. Harry T, French LE. Toxic epidermal necrolysis and Steven-Johnson syndrome. Orphanet J Rare Dis, 2010;5: 39–50.
3. Chantaphakul H, Sanon T, Klaewsongkram J. Clinical characteristics and treatment outcome of Stevens-Johnson syndrome and toxic epidermal necrolysis. Exp Ther Med, 2015;10(2): 519–524.
5. Schwartz RA, McDonough PH, Lee BW. Toxic epidermal necrolysis: Part I. Introduction, history, classification, clinical features, systemic manifestations, etiology, and immunopathogenesis. J Am Acad Dermatol, 2013;69(2): 173.e1–13; quiz 185–186.
5. Knight L, Muloiwa R, Dlamini S, et al. Factors associated with increased mortality in a predominantly HIV infected population with Stevens-Johnson syndrome and toxic epidermal necrolysis. PLoS One, 2014;9(4): e93543. doi: 10.1371 / journal.pone.0093543.
6. Bastuji Garin S, Fouchard N, Bertocchi M, et al. SCORTEN: and severity-of-illness score for toxic epidermal necrolysis. J Invest Dermatol, 2000;115(2): 149–153.
7. Gravano G, Delogu D, Marianetti M, et al. Toxic epidermal necrolysis and Steven-Johnson syndrome in oncologic patients. Eur Rev Med Pharmacol Sci, 2007;11(4): 269–274.
8. Chia WK, Lim YL, Greaves MW, et al. Toxic epidermal necrolysis in patient with breast cancer receiving letrozole. Lancet Oncol, 2006;7(2): 184–185.
9. Vincenzi B, Santini D, Grilli C, et al. Complications of therapy in cancer patients: Case 3. Toxic epidermal necrolysis induced by oral phenobarbital and whole-brain radiotherapy in a breast cancer patient. J Clin Oncol, 2004;22(22): 4649–4651.
10. Cockey GH, Amann ST, Reents SB, et al. Stevens-Johnson syndrome resulting from whole-brain radiation and phenytoin. Am J Clin Oncol, 1996;19(1): 32–34.
11. Eralp Y, Aydiner A, Taş F, et al. Stevens-Johnson syndrome in a patient receiving anticonvulsant therapy during cranial irradiation. Am J Clin Oncol, 2001;24(4): 347–350.
12. Ikeda M, Fujita T, Amoh Y, et al. Stevens-Johnson syndrome induced by cell sorafenib for metastatic renal carcinoma. Urol Int, 2013; 91(4): 482–483. doi: 10.1159 / 000351918th.
13. Then C, von Einem JC, Muller D, et al. Toxic epidermal necrolysis after pemetrexed cisplatin for and non-small cell lung cancer in a patient with sharp syndrome. Oncology, 2012;35(12): 783–786. doi: 10.1159 / 000345109th.
14. Lee SS, Chu PY. Toxic epidermal necrolysis caused by cetuximab plus minocycline in head and neck cancer. Am J Otolaryngol, 2010;31(4): 288–290. doi: 10.1016 / j.amjoto.2009.02.021
15. Lin WL, Lin WC, Yang JY, et al. Fatal toxic epidermal necrolysis associated with cetuximab in a patient with colon cancer. J Clin Oncol, 2008;26(16): 2779–2780. doi: 10.1200 / JCO.2007.15.7883.
16. Lee T, Bae YJ, Park SK, et al. Severe pneumonia caused by combined infection with Pneumocystis jiroveci, parainfluenza virus type 3, cytomegalovirus, and Aspergillus fumigatus in a patient with Stevens-Johnson syndrome / toxic epidermal necrolysis. Acta Derm Venereol, 2010;90(6): 625–629. doi: 10.2340 / 00015555-0977.
17. Curigliano G, Formica V, De Pas T, et al. Life threatening toxic epidermal necrolysis during voriconazole therapy for invasive aspergillosis after chemotherapy. Ann Oncol, 2006;17(7): 1174–1175.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2017 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Hantavirus jako původce smrtelné hemoragické horečky v České republice
- Sérologická diagnostika dávivého kašle imunoblotovacími metodami
- Možnosti laboratórnej diagnostiky leptospiróz
- Legionelózy a ich diagnostika