Assessment of invalidity as a result of infectious diseases
Authors:
L. Čeledová 1; R. Čevela 1; M. Bosák 2
Authors place of work:
Ústav sociálního lékařství Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni
1; Odbor lékařské posudkové služby
Česká správa sociálního zabezpečení v Praze
2
Published in the journal:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 65, 2016, č. 1, s. 51-55
Category:
Původní práce
Summary
Aim:
The article features the new medical assessment paradigm for invalidity as a result of infectious disease which is applied as of 1 January 2010.
Material and methods:
The invalidity assessment criteria are regulated specifically by Regulation No. 359/2009. Chapter I of the Annexe to the invalidity assessment regulation addresses the area of infectious diseases with respect to functional impairment and its impact on the quality of life. Since 2010, the invalidity has also been newly categorized into three groups. The new assessment approach makes it possible to evaluate a person’s functional capacity, type of disability, and eligibility for compensation for reduced capacity for work.
Results:
In 2010, a total of 170 375 invalidity cases were assessed, and in 2014, 147 121 invalidity assessments were made. Invalidity as a result of infectious disease was assessed in 177 persons in 2010, and 128 invalidity assessments were made in 2014. The most common causes of invalidity as a result of infectious disease are chronic viral hepatitis, other spirochetal infections, tuberculosis of the respiratory tract, tick-borne viral encephalitis, and HIV/AIDS.
Conclusion:
The number of assessments of invalidity as a result of infectious disease showed a declining trend between 2010 and 2014, similarly to the total of invalidity assessments. In spite of this fact, the cases of invalidity as a result of infectious disease account for approximately half percent of all invalidity assessments made in the above-mentioned period of time.
Keywords:
infectious diseases – invalidity – Medical Assessment Service
Zdroje
1. Boháč J, Lukeš J, Herber O, et al. Komplexní posudková problematika v ordinaci praktického lékaře. Praha: dr. Josef Raabe, 2010.
2. Brůčková M. 30 let od popsání prvních případů AIDS – historie a současnost, část. I. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2012;61(1–2):29–32.
3. Brůčková M. 30 let od popsání prvních případů AIDS – historie a současnost, část. II. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2012;61(3):72–78.
4. Brůčková M. 30 let od popsání prvních případů AIDS – historie a současnost, část. III. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2012;61(4):116–119.
5. Česká správa sociálního zabezpečení, interní materiály, Praha, 2015.
6. Firbas J. Virové akutní a chronické hepatitidy z hlediska krátkodobé pracovní neschopnosti a invalidity. Reviz posud Lék, 2009;12(2):31–41.
7. Kříž B, Kott I, Daniel M, Vráblík T, Beneš Č. Vliv klimatických změn na výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou v letech 1982–2011 v České republice. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2015;64(1):24–32.
8. Křížová P, Vacková Z, Musílek M, Kozáková J. Invazivní meningokokové onemocnění v České republice – analýza epidemiologické situace a doporučení k vakcinační strategii. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2013;62(4):138–147.
9. Mervart I. Dynamicky formulovaná diagnóza v posudkovém lékařství. Reviz posud Lék, 2009;12(3):47–57.
10. Omová J. Zhodnocení nového způsobu posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Reviz posud Lék, 2014;17(1):8–15.
11. Nakládalová M, Pastorková R, Landecká I. Q-horečka jako profesionální onemocnění vedoucí k invaliditě – kazuistika. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2014;63(3):261–264.
12. Preis J. Geografie pandemie HIV/AIDS: rozbor vybraných dostupných článků a studií. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2010;59(1):4–8.
13. Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity).
14. Veselý J, a kol. Právo sociálního zabezpečení. Praha: Linde, 2013.
15. Woznicová V. Avidita imunoglobulinů G u infekčních onemocnění. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2004;55(1):4–11.
16. Zvoníková A, Čeledová L, Čevela R. Základy posuzování invalidity. Praha: Grada Publishing, 2010.
17. Zvoníková A. Posuzování invalidity a invalidizace v roce 2009 a 2010. Reviz posud Lék, 2011;14(2):51–53.
18. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2016 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Antibiotická léčba klostridiové kolitidy
- Infekční a další somatická komorbidita problémových uživatelů drog – výsledky průřezové studie s lékařským vyšetřením
- Virus hepatitidy E
- Posuzování invalidity u infekčních onemocnění