Zemřel MUDr. Vladimír Plesník (*6. 11. 1931–†4. 2. 2014)
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 63, 2014, č. 1, s. 77
Kategorie:
Osobní zprávy
Ve věku 82 let zemřel MUDr. Vladimír Plesník, vynikající epidemiolog, který se svým celoživotním dílem významně zasloužil o rozvoj oboru a velmi se podílel na výchově několika generací mladých epidemiologů.
Ostravský rodák, studoval nejdříve na LF Univerzity Palackého v Olomouci, promoval na nově vzniklé LF hygienické Univerzity Karlovy v Praze. Dne 1. 8. 1957 začal pracovat na Krajské hygienicko-epidemiologické stanici v Ostravě. Pracoval střídavě na Městské a opět pak na Krajské hygienické stanici, od roku 1960 ve vedoucích funkcích. V září 1976 byl jmenován vedoucím protiepidemického odboru KHS Ostrava, tuto práci vykonával do konce roku 1992, kdy odešel do důchodu. V roce 1987 byl jmenován krajským odborníkem pro obor epidemiologie, kterou zastával až do zrušení krajských odborníků dne 1. 8. 1990.
Od roku 1993 do konce roku 2002 pracoval v důchodu jako samostatný odborný pracovník a konzultant.
Ani po opuštění zaměstnaneckého poměru se o svůj obor nepřestával zajímat, sledoval a studoval odbornou literaturu, svých jazykových schopností využíval k překladům zajímavých statí, nezištně publikoval své Studijní materiály, které začal vydávat v roce 1973, a které čítají hodně přes 1500 čísel. Byl vždy ochoten přispět radou svým mladším kolegům, využívaje svých znalostí a dlouholetých zkušeností.
Dr. Plesník byl odpovědným řešitelem celostátních výzkumných úkolů týkajících se virových respiračních onemocnění, byl členem Poradního sboru hlavního hygienika i členem Vědecké rady bývalého Institutu hygieny a epidemiologie. Jako československý expert byl delegován do mezinárodních komisí, aktivně se účastnil mezinárodních konferencí o chřipce. Věnoval se i celé řadě dalších infekcí, např. virové hepatitidě, dětským exantematickým infekcím, klíšťové encefalitidě, AIDS, ale i bakteriálním (borreliózám, mykobakteriózám, choleře, meningokokovým onemocněním).
Je nutné zmínit jeho účast na zavedení Informačního systému přenosných onemocnění (ISPO), předchůdci dnešního EPIDATu a Informačního systému imunizace (ISID). Imunoprofylaxe byla vůbec jednou z jeho oblíbených problematik.
Velice záslužná byla pedagogická činnost dr. Plesníka. Byl externím učitelem na SZŠ v Ostravě i odborným asistentem na LF UP v Olomouci, členem ústřední oborové komise studijního oboru Asistent hygienické služby při MZ ČR. Pilně přednášel na regionálních i celostátních epidemiologických akcích, je nutné zmínit alespoň Epidemiologické dny Severomoravského kraje a Pečenkovy epidemiologické dny 1988, které organizoval.
Je spoluautorem 16 knih, publikoval více než 60 článků v odborných časopisech a stovky různých příspěvků (Epitaval – veselé i smutné zážitky starého epidemiologa). Měl dar psát i odborné texty velice čtivým způsobem, který čtenáře doslova přitáhl.
Byl řadu let členem redakční rady časopisu Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie a členem výboru Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP. Byl poctěn čestným členstvím a medailemi českých i slovenských lékařských společností.
V této krátké vzpomínce se nedá popsat celoživotní činnost dr. Plesníka, který však nebyl jen suchopárným vědátorem. I když byl na své spolupracovníky a podřízené, stejně jako na sebe, velmi náročný, měl osobitý smysl pro humor, kterým kořenil svá verbální i písemná vystoupení. Překlady odborných statí obohacoval o vlastní postřehy a dodatky, stejně jako příhodnými latinskými citáty. Od svých mladých let se věnoval pěstování kaktusů, udržoval obsáhlou sbírku kaktusů, angažoval se významně ve Svazu kaktusářů až do doby jeho úředního zrušení a začlenění pod zahrádkářský svaz v roce 1977. Založil Ostravský informátor kaktusářů – Ostník, do kterého pravidelně přispíval až do své smrti. Za dlouholetou práci pro české kaktusářství byl v roce 2005 oceněn plaketou Zlatý Alberto – nejvyšším oceněním Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů.
Vážený pane doktore, milý Vláďo, zůstává za Tebou obrovský kus poctivé práce. DĚKUJEME. Odpočívej v pokoji.
Helena Šebáková, Irena Martinková, Pavla Křížová, Petr Petráš
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2014 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Bakterie komplexu Burkholderia cepacia – epidemiologie a diagnostika infekcí u pacientů s cystickou fibrózou
- Legionelové infekce – opomíjený problém
- Epidemiologické šetření v pěti ambulancích Kliniky zubního lékařství LF UP v Olomouci a FN Olomouc
- Klinické a epidemiologické charakteristiky pacientů hospitalizovaných pro těžký průběh chřipky v sezoně 2012–2013