3. kongres klinické mikrobiologie a infekčních nemocí Plzeň, 21.–23. září 2011

Ve dnech 21.–23. září 2011 se v Plzni uskutečnil 3. kongres klinické mikrobiologie a infekčních nemocí (KMIN). V organizování KMIN se střídají tři společnosti: Společnost pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP (SLM), Společnost infekčního lékařství ČLS JEP (SIL) a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP (SEM). Letošní KMIN organizovala SEM.

Kongres, který se konal v prostorách Kongresového centra Parkhotelu Plzeň, se zúčastnilo 250 delegátů. Během tří kongresových dnů odeznělo 58 přednášek a bylo vystaveno celkem 30 posterů.

Garantem odborného programu byl Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Záštitu nad celým kongresem převzali Ing. Jaroslava Kunová, ředitelka FN Plzeň a doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., děkan LF UK v Plzni.

Slavnostního zahájení se ujal prezident kongresu RNDr. Karel Fajfrlík, Ph.D., a zástupci odborných společností, které se na pořádání kongresu podílely: MUDr. Pavla Křížová, CSc. (SEM), doc. MUDr. Marie Staňková, CSc. (SIL) a prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. (SLM).

Po slavnostním úvodu byl zahájen odborný program.

Zahajovací blok I. – Diagnostické postupy moderovali doc. RNDr. Jarmila Jelínková a RNDr. Petr Petráš.

Před zahájením odborné části převzala paní docentka Jarmila Jelínková diplom Čestného člena Společnosti infekčního lékařství, který jí spolu s kyticí předali předsedkyně SIL, doc. Marie Staňková a doc. Jiří Beneš.

Doc. Jelínková poté přednesla úvodní sdělení „Připomenutí významných osobností“, ve kterém se zmínila o řadě významných plzeňských zdravotníků pracujících na poli vědeckém, vzdělávacím i výzkumném. V další prezentaci „Identifikace stafylokoků metodou MALDI-TOF MS“ dr. Petráš z CEM SZÚ Praha seznámil posluchače s metodou hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF, která se využívá k rychlé identifikaci humánních patogenů, a se svými zkušenostmi s přístrojem Microflex, který je v CEM zapůjčený. Dr. Vágnerová z Ústavu mikrobiologie LF UP a FN Olomouc prezentovala výsledky studie „Výskyt faktorů virulence u izolátů Staphylococcus aureus od pacientů s vybranými diagnózami“. Cílem studie bylo detekovat geny kódující extracelulární toxiny u vybraných kmenů S. aureus (včetně meticilin-rezistentních) a porovnání charakteristik toxigenních izolátů s klinickým stavem pacientů. Výsledky výzkumu zaměřeného na ověření metodiky k identifikaci určitých kmenů kvasinek prezentoval ve své přednášce s názvem „Detekce a identifikace Candida parapsilosis, C. orthopsilosis a C. metapsilosis v klinickém materiálu“ doc. Růžička z Mikrobiologického ústavu LF MU a FN u sv. Anny v Brně. O možnosti detekovat růst bakterií v tekutém kultivačním prostředí měřením zákalu kultivační půdy informoval ve sdělení „Detekce růstu bakterií pomocí nefelometrie – systémy Uro-Quick a HB&L“ doc. Čermák z Oddělení klinické mikrobiologie, Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou, Praha. Dr. Chromá z Ústavu mikrobiologie LF UP a FN Olomouc přednesla sdělení „Využitie analýzy krivky topenia na súčasnú detekciu genov bla_TEM, bla_SHV a bla_CTX-M“ a zdůraznila, že produkce ß-laktamáz, které představují u gramnegativních bakteriíí nejvýznamnější mechanismus rezistence na ß-laktámová antibiotika, je důležitým sledovaným znakem u klinických izolátů těchto bakterií. Dr. Melter z Ústavu lékařské mikrobiologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha hovořil o původu, fyziologii a identifikaci trpasličích S. auerus u pacientů s chronickou stafylokokovou infekcí respiračního traktu, zejména u pacientů s cystickou fibrózou. Trpasličí kolonie S. aureus jsou tvořeny subpopulací stafylokokových buněk a mají jiné růstové a metabolické vlastnosti a faktory virulence než původní rodičovská populace. 

Blok II – Dětské infekce řídily doc. MUDr. Vilma Marešová a MUDr. Pavla Křížová.

Výskyt parotitidy v ČR v porovnání s Plzeňským krajem za období 1993–2010 a podrobná data z epidemického výskytu parotitidy v roce 2011 prezentoval doc. Pazdiora z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje a z Ústavu epidemiologie LF UK v Plzni. Následovala přednáška dr. Fabiánové z CEM, SZÚ Praha na téma „Vývoj pertuse v ČR u dětí do jednoho roku života“, zaměřená na počty hospitalizovaných dětí do jednoho roku života, jejich proočkovanost před prvními příznaky onemocnění včetně celkové doby pobytu v nemocnici a ceny za hospitalizaci. Dr. Částková z CEM, SZÚ Praha ve sdělení „Očkování proti hepatitidě B u dětí v České republice“ přehledně zhodnotila vývoj onemocnění v ČR, poukázala na významné snížení profesionálních nákaz u zdravotníků po zavedení očkování této skupiny a výborné výsledky plošné vakcinace. Dr. Křížová z CEM, SZÚ Praha ve svém sdělení „Očkování proti meningokokovým infekcím“ mimo jiné upozornila na alarmující skutečnost. V roce 2010 byl zaznamenán pokles v určování izolátů do úrovně séroskupiny u invazivních meningokokových onemocnění (IMO), což je v rozporu s pravidly kvalitně prováděné surveillance. Vzhledem k očekávanému zavedení nových očkovacích látek proti meningokokům je třeba zlepšit surveillance IMO na všech stupních, aby mohla být řádně zhodnocena správnost a účinnost používané vakcinační strategie. Dr. Komorousová z Dermatovenerologické kliniky, FN Plzeň popsala přehledně a názorně dětské kožní infekce. Dr. Ticháčková z Neonatologického oddělení, FN Plzeň seznámila posluchače s problematikou mikrobiálního osídlení novorozenců s hmotností pod 1000 g. Upozornila, že až 40 % předčasných porodů souvisí s ascendentní infekcí matky (až 75 % u nedonošených dětí). Nezralí novorozenci jsou těžce imunodeficientní a podle závěrů studie ani prepartální ATB terapie u matek nesnížila incidenci časných novorozeneckých infekčních komplikací. Dr. Prattingerová z KHS Libereckého kraje, prezentovala Liberec kazuistikou importovaného případu onemocnění spalničkami u očkovaného jedince a celkově zhodnotila situaci ve výskytu spalniček v Evropě. MUC. Trojánek z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK, FN Bulovka, Praha přednesl výsledky studie týkající se průkazu přítomnosti pneumokokového antigenu (C-polysacharidu) v moči u zdravých kolonizovaných dětí. Přítomnost antigenu je závislá na věku dětí (u 72–83měsíčních dětí je specificita testu již poměrně vysoká) a může být ovlivněna také předchozím očkováním konjugovanými pneumokokovými vakcínami.

Na závěr prvního dne se konalo satelitní sympozium firmy Merck, Sharp&Dohme, kde dr. Čermáková z VFN Praha informovala posluchače o použití antibiotika ertapenemu v praxi. Druhá část podvečerního programu byla věnována satelitnímu sympoziu firmy GlaxoSmithKline. Dr. Rumlarová z Infekční kliniky FN Hradec Králové prezentovala Klinické aspekty virových hepatitid a pertuse u dětí. 

Bloky III a IV – Rezistence I a Rezistence II, naplánované na druhý den kongresu, vedli doc. RNDr. Vladimír Buchta, MUDr. Tamara Bergerová a RNDr. MUDr. František Stejskal.

V úvodní prezentaci třetího bloku hovořil Ing. Hrabák z Ústavu mikrobiologie LF UK a FN Plzeň o trendech v rezistenci u gramnegativních tyček a možnostech zpomalení šíření multirezistentních bakteriálních kmenů. Se zajímavou prácí seznámila přítomné dr. Husičková z Ústavu mikrobiologie LF UP a FN Olomouc. Cílem studie bylo zmapovat výskyt ESBL- a AmpC-pozitivních enterobakterií (bakterií produkujících širokospektré betalaktámázy a snadno se šířících) v gastrointestinálním traktu pacientů hospitalizovaných ve FN Olomouc a osob z okolních komunitních oblastí. V další přednášce prezentovala dr. Tejkalová z Mikrobiologického ústavu LF MU a FN u sv. Anny v Brně problematiku výskytu kmenů Pseudomonas aeruginosa rezistentních vůči antibiotické terapii, kmenů tvořících metalo-ß-laktamázu. Diskutovalo se také o opatřeních, kterými se snaží ve FN u sv. Anny řešit problematiku vzniku a výskytu rezistentních pseudomonád. Dr. Chudáčková z Ústavu mikrobiologie LF UK a FN Plzeň popsala příčiny a mechanismus vzniku rezistence ke karbapanemům a kolistinu u gramnegativních tyček během léčby těmito antibiotiky a upozornila na nutnost mikrobiologického screeningu se sledováním citlivosti multirezistentních kmenů z hlediska správné léčby pacienta. Molekulárně-klonální variabilita kmenů MRSA (meticilin rezistentní S. aureus) získaných ze souboru invazivních izolátů v České republice v letech 2000–2007 a změny v prevalenci těchto kmenů byly prezentovány Mgr. Jakubů z CEM, SZÚ Praha. Dr. Adámková z Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN, Praha upozornila na možné rozdíly v účinnosti generických antibiotik ve srovnání s originálními přípravky a hlavní faktory, které mohou účinnost preparátů ovlivňovat. Dr. Melicherčíková z CEM, SZÚ Praha zhodnotila výsledky pokusů, ve kterých byla stanovována odolnost patogenů Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis k vnějšímu prostředí a citlivost sbírkových kmenů a kmenů izolovaných z klinického materiálu k vybraným dezinfekčním přípravkům dostupným na trhu v ČR a používané k dezinfekci sliznic, rukou a ploch.

Ve druhém bloku věnovaném rezistenci hovořil ve své přednášce doc. Buchta z Ústavu klinické mikrobiologie FN a LF UK v Hradci Králové o rezistenci k antimykotikům a optimalizaci terapeutického managementu houbových infekcí. V dalším sdělení navázala dr. Roubalová ze společnosti Vidia, s. r. o. Praha, přehledem léčiv pro antivirovou terapii herpetických infekcí, popsala mechanismus účinku těchto léčiv, příčiny vzniku rezistence a kazuistiky z praxe. Blok zakončil dr. Stejskal z Oddělení tropické medicíny 1. LF UK a VFN Praha, Infekčního oddělení KN Liberec, širokým přehledem možných rezistencí na antiparazitika; vznik rezistence závisí také na stavu specifické buněčné imunity, na dlouhodobém podávání léků nebo na suboptimálních koncentracích podávaných léků. 

Blok V – Legionelózy a problematika vybraných infekcí – moderovali prof. MUDr. Erik Dorko, MUDr. Jana Vlčková a MUDr. Jan Zeman.

O legionelózách, o jejich narůstajícím trendu výskytu v ČR, o ekologii legionel, o rozdílech v hlášení jednotlivých krajů a další problematice (legislativní, pracovní atd.) spojené s tímto specifickým onemocněním hovořila dr. Petrovová z Kliniky pracovního lékařství, LF MU, Brno. Dr. Zeman z TRN kliniky FN Plzeň prezentoval zkušenosti s léčbou 18 pacientů s legionelovou pneumonií, kteří byli na jejich oddělení hospitalizováni od roku 2005. Dalším sdělením na téma „Acinetobacter ursingii“ pokračoval doc. Nemec z CEM, SZÚ Praha. Zdůraznil schopnost rodu Acinetobacter přežívat v zevním prostředí, souvislost s nemocničními infekcemi, rezistencí vůči antibiotické léčbě a ukázal diagnostické možnosti. O zkušenostech s příčinami vzniku lékových exantémů, zejména po předchozí antibiotické terapii, u hospitalizovaných pacientů v letech 2006–2011 hovořila dr. Panznerová z Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň. Studii zaměřenou na přítomnost protilátek proti Coxiella burnetii u studentů veterinární medicíny a na souvislost s některými rizikovými faktory (kontakt s hospodářskými zvířaty, práce v prašném prostředí, pití syrového mléka atd.) prezentoval prof. Dorko z Ústavu verejného zdravotníctva, UPJŠ Lekárska fakulta, Košice, SR. Dr. Kizek z Kliniky stomatologie a maxilofacialnej chirurgie LF UPJŠ, Košice, SR, se ve svém sdělení věnoval aktinomykotickým infekcím v orofaciální oblasti, jejichž incidence má v posledních letech stoupající charakter. Problematika aktinomykotických infekcí je velmi pestrá s často nespecifickým klinickým obrazem, a tím nejednoznačnými diagnostickými kritérii. Dr. Novák z MJIP, FN Plzeň upozornil na zvyšující se incidenci invazivních mykotických infekcí, zejména Candida spp. v USA a v Evropě. Tento nárůst je dáván do souvislosti zejména se stárnutím populace, se stoupajícím počtem imunokompromitovaných pacientů a opět nárůstem rezistence na antimykotika. Případ mladé pacientky s kardioembolizační komplikací levostranné infekční endokarditidy s neurologickým a radiologickým nálezem, který připomínal herpetickou encefalitidu, prezentoval dr. Bebjak z Infekční kliniky FN Plzeň. 

Blok VI – Gastrointestinální infekce vedli prof. MUDr. Milan Kolář a doc. MUDr. Petr Pazdiora.

Úvodní přehlednou přednáškou na aktuální téma výskytu enterohemoragických E. coli v ČR v letech 2006–2011 a letošní velké epidemie EHEC/HUS v Německu zahájila blok Ing. Marejková z NRL pro E. coli a shigely, CEM, SZÚ Praha. Popsala i laboratorní diagnostiku izolátu epidemického kmene EAHEC O104:H4, který k nám byl z Německa importován americkou turistkou. Dr. Džupová z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK, FN Bulovka, Praha, seznámila přítomné s prací, která byla zaměřená na výskyt Clostridium difficile u pacientů hospitalizovaných na klinice a na jejich epidemiologické a klinické charakteristiky. C. difficile je nejvýznamnějším původcem nozokomiálních infekcí; v posledních letech stoupá incidence a závažnost těchto onemocnění na celém světě. Mezi hlavní predisponující faktory pro klostridiovou infekci u sledovaných pacientů patřily hospitalizace samotná, vyšší věk a antibiotická terapie. Doc. Pazdiora z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje a z Ústavu epidemiologie LF UK v Plzni, prezentoval souhrnné sdělení o současných klinických, laboratorních a epidemiologických datech týkajících se rotavirových a norovirových infekcí. Dr. Šimůnková z Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje, Ústeckého kraje interpretovala přednášku Dr. J. Trmala k problematice virové hepatitidy typu E v Ústeckém kraji. Ve sdělení byly popsány dvě epidemie VHE u osob, které konzumovaly produkty domácí zabíjačky. Ve druhé epidemii byl verifikován zdroj epidemie v místním chovu prasat domácích. yla zdůrazněna nutnost spolupráce s veterinární službou  specializovaným výzkumným pracovištěm pro virologii potravin, které vyšetřilo potraviny i biologický materiál na přítomnost původce VHE. 

Blok VII – Chřipka řídili MUDr. Jitka Částková, MUDr. Martina Havlíčková a MUDr. Jan Kynčl.

O chřipkové pandemii z historického hlediska, od Hippokratova prvního popisu příznaků onemocnění až po každoročně se opakující epidemie, hovořila dr. Havlíčková z CEM, SZÚ Praha. Zdůraznila, že je nutné virus chřipky a jeho vlastnosti průběžně sledovat, a to i v kontextu s veterinární problematikou. Dr. Kynčl z CEM, SZÚ Praha ve své přednášce „Chřipka – opomíjené preventabilní onemocnění“ připomenul, že chřipka je závažné onemocnění postihující každoročně statisíce obyvatel (s patřičným ekonomickým dopadem), a že každoročně v ČR dochází k 1500–2000 úmrtím v souvislosti s chřipkou. Dr. Kynčl také konstatoval, že chřipková infekce a preventivní opatření, jako je vakcinace a dodržování základních hygienických návyků, jsou podceňovány nejen laickou, ale i odbornou veřejností. Na předchozí sdělení navázala dr. Petroušová z Kliniky infekčního lékařství, FN Ostrava a prezentovala kazuistiku 45letého muže se závažnými neurologickými komplikacemi po prokázaném onemocnění chřipkou typu B. Onemocnění proběhlo v březnu 2011 a v současné době je pacient stále hemiparetický, i přes intenzivní rehabilitaci. Dr. Aišmanová z Ústavu epidemiologie LF UK v Plzni komentovala výsledky dotazníkové akce o očkování proti sezonní chřipce. Hlavním důvodem neočkování u zdravotníků byl jejich negativní postoj k očkování proti chřipce a u nezdravotníků převažoval názor, že chřipka není závažným onemocněním. Poslední přednáškou druhý den kongresu zakončila dr. Němečková z Oddělení experimentální virologie, Ústavu hematologie a krevní transfuze, Praha. Informovala o zajímavé práci, jejímž cílem je získat data o prevalenci polyomaviru karcinomu Merkelových buněk (MCV) v obecné populaci České republiky. U zdravých dárců krve z ČR byla zjištěna 66% prevalence MCV, což odpovídá hodnotám nalezeným v Evropě a v USA. 

Odborný program letošního KMINu byl tak bohatý, že nebyl čas na poznávací akce. Nicméně na závěr druhého dne se konal společenský večer se slavnostním začátkem, kdy předsedkyně Společnosti SEM, MUDr. Pavla Křížová, CSc., předala ocenění SEM za rok 2011.

Čestné členství SEM bylo uděleno doc. MUDr. Marii Staňkové, CSc. Druhá vyznamenaná, RNDr. Pavla Urbášková, CSc., se musela se zdravotních důvodů omluvit a diplom jí bude předán, po vzájemné domluvě, na prosincové schůzi výboru SEM. 

Medaili ČLS JEP s diplomem dostal doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc. Medaili ČLS JEP s diplomem pro MUDr. Vladimíra Plesníka převzala jeho kolegyně dr. Hana Bílková-Fránková.

Cena prof. Karla Rašky za publikaci v odborných časopisech v roce 2011 byla předána RNDr. Kateřině Roubalové, CSc., první autorce vítězné publikace: „Genotypizace virového glykoproteinu B (gB) u příjemců transplantátu kmenových buněk krvetvorby s aktivní infekcí cytomegalovirem – sledování vlivu genotypů na průběh infekce“ [Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2010 Apr; 59(2): 92–99] od kolektivu autorů Roubalová K., Strunecký O., Žufanová S., Procházka B., Vítek A. 

Poslední den kongresu zahájil Blok VIII – TBC, který moderovaly MUDr. Olga Džupová a MUDr. Jana Amlerová.

S první přednáškou „Diagnostika TBC molekulárně-biologickými metodami“ vystoupila dr. Coufalová z OKM, Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, která porovnala výsledky souboru 1369 kmenů mykobakterií vyšetřených konvenčním způsobem a dvěma nezávislými genetickými metodami. Dr. Amlerová z Ústavu mikrobiologie FN Plzeň popsala zkušenosti s využitím metody IGRA (Interferon-gama release assay) pro diagnostiku latentní i aktivní formy TBC na více než 4000 vzorcích krve. V další zajímavé přednášce prezentovala dr. Svobodová z TBC laboratoře ZÚ Brno citlivost 105 kmenů Mycobacterium tuberculosis zachycených v loňském roce. I když u většiny kmenů (92,4 %) byla zachována citlivost k 5 základním antituberkulotikům, bylo zachyceno i 8 kmenů s rezistencí včetně dvou multirezistentních izolátů MDR TB. O projektu aktivního vyhledávání tuberkulózy u bezdomovců, který probíhá již sedmým rokem v Brně, informovala dr. Vaverková z KHS Jihomoravského kraje. Dr. Müllerová ze Společnosti Synlab Czech, s. r. o., v Praze, uvedla kazuistiku 3letého chlapce – imigranta, který onemocněl TBC vyvolanou multirezistentním kmenem. Účinná spolupráce kliniků i mikrobiologů vedla nakonec k uzdravení pacienta. Dr. Džupová z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK, FN Na Bulovce, Praha představila soubor sedmi pacientů, hospitalizovaných s tuberkulózní meningitidou. V krátké kazuistice poukázala na obtížnosti diagnostiky i léčby tohoto vzácného onemocnění se špatnou prognózou. 

Závěrečný blok celého kongresu – Blok IX – HIV – vedli doc. MUDr. Marie Staňková, doc. MUDr. Dalibor Sedláček a RNDr. Vratislav Němeček.

Blok zahájil informací o současné epidemiologické situaci HIV/AIDS v naší republice dr. Němeček z CEM SZÚ Praha. Česká republika se stále řadí k zemím s nízkým výskytem infekce HIV/AIDS. Nicméně v posledních osmi letech je jasně patrný vzestupný trend počtu nově diagnostikovaných případů i zvyšování prevalence. Dr. Malý ze SZÚ Praha navázal se sdělením, ve kterém byly diskutovány různé aspekty surveillance HIV/AIDS v ČR a zpracování a prezentace dat. Dr. Macková, rovněž pracovnice NRL pro AIDS, SZÚ, referovala o laboratorní diagnostice tohoto onemocnění i o připravovaných nových metodách pro zachycení akutních infekcí HIV. Doc. Staňková z AIDS centra FN Bulovka v Praze prezentovala historický přehled dispenzární péče o HIV/AIDS pacienty od jeho založení v r. 1985. Konstatovala smutný fakt, že mladí lidé se přestali této infekce obávat a neuvědomují si, že je to stále nemoc nevyléčitelná, bez kauzální terapie. Dr. Machala z FN Bulovka pohovořil o současných možnostech i problémech antiretrovirové terapie. Ta sice přinesla zkvalitnění a prodloužení délky života osob s HIV infekcí, nicméně problémem je častý výskyt závažných nežádoucích účinků a také poměrně snadný vznik rezistence. Dr. Sedláček z AIDS Centra FN Plzeň porovnal ve sdělení plzeňských autorů účinnost dvou kombinovaných režimů při dlouhodobé léčbě pacientů s HIV infekcí. Dr. Zjevíková z Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava se věnovala deficitu vitaminu D u HIV pozitivních pacientů. Léčba kombinovanou antiretrovirovou terapií je spojena se sníženou hladinou vitaminu D a je tedy důležitá včasná detekce a substituce, aby se předešlo metabolickým komplikacím. Dr. Průchová z Oddělení epidemiologie FN Plzeň informovala ve svém sdělení o činnosti poradny provozované při epidemiologické ambulanci a prezentovala výsledky dotazníkového šetření prováděného mezi klienty poradny. Dr. Blümlová z Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň přednesla ve svém vystoupení přehled sexuálně přenášených chorob, kdy dnes je známo více než 50 patogenních agens vyvolávajících tato onemocnění. V současné době dochází k významnému vzestupu incidence syfilis. V poslední velmi ilustrativně dokumentované přednášce dr. Zákoucká z CEM SZÚ Praha informovala o výskytu onemocnění Lymphogranuloma venerum, jehož původcem je Chlamydia trachomatis. Onemocnění, které se vyskytuje především mezi muži majícími sex s muži, bylo již zaznamenáno i v naší republice.

Na závěr konference vystoupila předsedkyně SEM, dr. Pavla Křížová, zhodnotila průběh akce a poděkovala prezidentovi vědeckého výboru dr. Karlu Fajfrlíkovi i celému jeho týmu za skvělou organizaci kongresu, který byl jednoznačně úspěšný. Dr. Fajfrlík poděkoval pořádající agentuře Eurloverlag, s. r. o., i všem, kteří se podíleli na přípravě vědeckého programu, především moderátorům jednotlivých sekcí za odbornou garanci i za dodržování časového harmonogramu. 

V samotném závěru pozvala dr. Křížová všechny přítomné na Pečenkovy epidemiologické dny 2012, které se budou konat 18.–20. září 2012 a jejich hlavním organizátorem bude MUDr. Jana Prattingerová, vedoucí protiepidemického odboru KHS Libereckého kraje. 

Se souhlasem autorů i šéfredaktorů bude článek otištěn souběžně i v časopisech Zprávy CEM (SZÚ, Praha), Bulletinu Československé společnosti mikrobiologické a v Časopise lékařů ž českých. 

MUDr. Kateřina Fabiánová, RNDr. Petr Petráš

SZÚ – CEM