DOŠKOLOVÁNÍ LÉKAŘŮ
KONTROLNÍ TEST

1. Mezi mutageny řadíme:

• a) faktory fyzikální (UV a ionizující záření)
• b) vlivy chemické (aromatické sloučeniny, silné oxidanty)
• c) vlivy biologické, např. virové infekce
• d) poruchy reparativních buněčných mechanismů

2. Germinální mutace:

• a) se nachází ve všech buněčných populacích jedince
• b) vzniká až postnatálně, těsně po narození
• c) jsou podkladem hereditárních nádorových onemocnění
• d) typicky se jedná o mutaci BRAF u maligního melanomu

 3. Mozaicismus:

• a) může být navozen tzv. lyonizací chromozomu X
• b) označuje stav, kdy jsou u jedince přítomny geneticky odlišné buněčné linie
• c) může být dědičný
• d) jedná se vždy o získanou poruchu

4. Hereditární nádorová onemocnění:

• a) jsou relativně vzácná, představují okolo 5–10 % všech nádorů
• b) jsou podmíněny germinální mutací, např. genu RB1
• c) jsou časté, představují okolo 50 % všech nádorů
• d) dají se odhalit pomocí metod klinické genetiky

5. BRAF mutace:

• a) je typická pouze pro maligní melanom
• b) v melanomu se vyskytuje až v 83 % případů
• c) je typická i pro jiná nádorová onemocnění
• d) vyskytuje se hojně i v benigních melanocytárních névech, až v 83 % případů

6. Tumor supresorový gen p53:

• a) je nejčastěji mutovaný gen v nádorové biologii
• b) je specifický pro dermatoonkologickou problematiku
• c) klíčová role v nádorové biologii je jeho inaktivace
• d) v kožních nádorech se tato mutace typicky nevyskytuje

7. Mezi genetické diagnostické biomarkery v dermatoonkologii patří např.:

• a) vyšetření genu CDKN2A pomocí metody FISH
• b) mutace TCR genu u kožních lymfomů
• c) vyšetření mutace BRAF
• d) vyšetření mutace p53 u kožních lymfomů, zejména u mycosis fungoides

8. Mezi nejpoužívanější sérologické biomarkery v dermatoonkologii patří:

• a) vyšetření S100B proteinu
• b) sérologické biomarkery se v dermatoonkologii nepoužívají
• c) vyšetření LDH
• d) vyšetření specifických microRNA

9. Imunohistochemické biomarkery:

• a) jsou rutinně používány v diagnostice nádorů
• b) vyšetření SOX10 je rutině používaný diferenciálně diagnostický biomarker buněk s neuroektodermální histogenezí
• c) vyšetření PD-L1 v nádorech může mít prediktivní význam
• d) mohou upřesnit graiding nádorů

10. Pro preanalytickou fázi zpracování tkání je nezbytné:

• a) fixovat tkáně déle než 48 hodin
• b) k fixaci tkání použít vždy 70% roztok etanolu
• c) k účelům molekulárně genetických vyšetření nukleových kyselin použít nejlépe RNA later
• d) aby objem fixačního roztoku byl alespoň 2krát větší než samotný biologických vzorek

Správným zodpovězením otázek kontrolního testu získáte 2 kredity kontinuálního vzdělávání lékařů ČLK, které budou zasílány redakcí jedenkrát ročně po uzavření ročníku časopisu. Správné odpovědi na otázky kontrolního testu budou uveřejněny v příštím čísle časopisu. Odpovědi posílejte na e-mailovou adresu: kozni@lf1.cuni.cz vždy nejpozději do jednoho měsíce od vydání daného čísla.

Odpovědi na otázky kontrolního testu v č.5/2017:

Faberová R. et al. Infantilní hemangiomy z pohledu dermatologa

Správné odpovědi: 1d, 2a, 3d, 4d, 5b, 6c, 7d, 8c, 9a,10a