IV. kongres slovenských a českých dermatovenerológov s medzinárodnou účasťou

KOŽA A IMUNITA

Predsedajúci: Doc. MUDr. J. Jautová, PhD., Prof. MUDr. J. Štork, CSc.

Některé molekulárně biologické aspekty imunitních dějů u psoriázy

Vašků V.¹, Vašků A.²

¹I. dermatovenerologická klinika FN u Sv. Anny

a LF Masarykovy univerzity, Brno

²Ústav patologické fyziologie LF Masarykovy univerzity, Brno

Psoriázu můžeme považovat za výsledek interakcí mezi infiltrujícími leukocyty, stálými populacemi různých buněčných typů v kůži a uspořádáním prozánětlivých cytokinů, chemokinů a různých mediátorů v kůži produkovaných a regulovaných buněčnou složkou imunitního systému.

Můžeme na ni pohlížet také jako na vedlejší produkt genetických variací vznikajících pod selektivním tlakem infekcí nebo toxických faktorů působících také na systém nespecifické imunity.

Tyto genetické varianty představují také polymorfismy. U psoriázy je možno statisticky asociovat alely mnohých polymorfismů s jejím výskytem nebo intermediárními znaky tohoto onemocnění, tedy najít genetické markery s touto nemocí asociované.

V dlouhodobě prováděném výzkumu jsme se zaměřili především na geny pro RAGE (receptory pro produkty pokročilé glykace), retinoidní receptory, interleukin-6, matrix metaloproteinázu 2, metyléntetrahydrofolát reduktázu, angiotenzin konvertující enzym a TNF (tumor necrosis factor) α.

Vnímavost pro psoriázu jsem prokázali u polymorfismu 2184 G/A RAGE (oblast 14q32) se signifikantními rozdíly v distribuci genotypů a frekvenci alel a vysokým odds ratio.

U některých dalších z uvedených genů jsme prokázali v polymorfismech signifikantní rozdíly ve vztahu k pozitivní rodinné anamnéze (RA) psoriázy, ale též RA tumorů, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a alergických onemocnění.

Tato zjištění se jeví jako významná ve vztahu ke komorbiditám u psoriázy. Rovněž zdůvodňují účinnou protizánětlivou terapii psoriázy, především jejích středně těžkých a těžkých forem.

Betaglukán v kréme u atopickej dermatitídy

Jautová J.¹, Drotárová K.², Baloghová J.¹

¹Klinika dermatovenerológie UPJŠ LF a FN LP, Košice

²Oddelenie pre choroby kožné a pohlavné, Nemocnica Šaca a.s., Košice

Betaglukány sú voľne dostupné liečivé prípravky s imunomodulačnými účinkami. Betaglukán aplikovaný lokálne preniká do Langerhansových buniek, aktivuje fibroblasty a keratinocyty a vychytáva voľné radikály. Autorky uvádzajú vlastné skúsenosti liečby betaglukánu v kréme, ktorý aplikovali u 20 pacientov s atopickou dermatitídou miernej a stredne ťažkej formy. Pacienti boli vo veku 2–30 rokov, dĺžka aplikácie bola 3 týždne pri aplikácii 3x denne. Účinnosť betaglukánu v kréme hodnotili podľa ústupu erytému, infiltrácie, lichenifikácie a exfoliácie. Erytém ustúpil v priemere za 7 dní, infiltrácia za 18 dní, exfoliácia za 16 dní a lichenifikácia za 20 dní. U 6 pacientov lichenifikácia pretrvávala po 3 týždňoch aplikácie krému. Nežiadúce účinky autorky nezaznamenali. Pacienti hodnotili krém ako nedráždivý, dobre vstrebateľný, dostatočne hydratačný. Autorky dokumentujú klinický obraz pred a po liečbe obrázkami. V závere autorky konštatujú, že pri rastúcej incidencii atopických ochorení je betaglukán v kréme veľmi výhodným doplnkom intermitentným použitím pri liečbe miernych a stredne ťažkých porúch atopickej dermatitídy.

Jizvící pemfigoid – zkušenosti s diagnostikou a léčbou u skupiny pacientů za 15 let

Jedličková H.¹, Hertl M.², Niedermeier A.²

¹I. dermatovenerologická klinika, FN u Sv. Anny

a Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno

²Klinika dermatologie a alergologie, Philippova Universita, Marburg, Německo

Autoři podávají přehled typů onemocnění podle současných znalostí a prezentují zkušenosti s diagnostikou, klinickým průběhem a terapií u  pacientů s jizvícími subepidermálními onemocněními, kteří byli sledováni na I. dermatovenerologické klinice FN u sv. Anny v Brně v posledních 15 letech. Se zpřesňováním diagnostiky (ELISA, imunoblot) lze lépe identifikovat antigeny v oblasti junkční zóny, proti kterým je namířena autoimunitní reakce. K jizvení zpravidla vedou onemocnění, u kterých jsou cílovými antigeny extracelulární část BP180 antigenu, laminin 5, β₄-integrin a kolagen VII. Terapie těchto onemocnění je obtížná a často jsou její možnosti modifikovány přídatnými chorobami pacienta. Do základního schématu patří kombinace kortikosteroidů s cyklofosfamidem nebo azathioprinem.

Imunomodulačná liečba v terapeutickom komplexe chronickej vulvovaginálnej kandidózy

Kliment M.¹, Kertys P.²

¹Gynekologická ambulancia GynGaal s.r.o., Pezinok

²Oddelenie klinickej imunológie a alergológie, Fakultná nemocnica, Bratislava

Autori v úvode spomínajú súčasné vedomosti o etiológii, klinickom priebehu vulvovaginálnej kandidózy, ako aj širokú paletu účinných antimykotík, ktorých použitie však nezabráni recidíve u chronicky prebiehajúcich foriem. Uvádzajú známe faktory narušujúce rovnováhu pošvovej biocenózy, imunologické a neimunologické rizikové faktory, stojace v pozadí častých recidív. Na základe literárneho prehľadu uvádzajú charakteristiky imunologického profilu týchto pacientok a historický prehľad rôznych pokusov o ovplyvnenie narušenej rovnováhy imunitného systému. Sústreďujú sa na vývoj perorálnej imunoterapie, na mechanizmy, ktoré sa snažia vysvetliť ich terapeutický vplyv, ako aj na povzbudivé výsledky štúdií, dokazujúce jej efektivitu pri znižovaní frekvencie, a predlžujúce obdobie remisií. Na záver zhrňujú možnosti, akými môžu rôzne formy imunoterapie úspešne doplniť terapeutický komplex chronickej vulvovaginálnej kandidózy. Predpokladajú, že v tomto komplexe si nájde svoje miesto aj nový prípravok perorálnej vakcinoterapie, ktorý práve prichádza na slovenský trh.

Zkušenosti s léčbou cyklosporinem A 

Nevoralová Z.

Kožní oddělení nemocnice, Jihlava

Úvod: Cyklosporin A je lék s imunosupresivním efektem. V dermatologii je užíván k léčbě imunitně podmíněných dermatóz, především lupénky a atopického ekzému. Účelem našeho pozorování bylo retrospektivně zjistit především efektivitu a bezpečnost léčby cyklosporinu A v souboru námi léčených pacientů.

Metody: Retrospektivně byla analyzována léčba všech pacientů, léčených na našem oddělení či ambulanci v posledních l0 letech. Byly sledovány tyto parametry: pohlaví a věk pacientů, léčené diagnózy, počet léčebných kurzů, dávka cyklosporinu A, přídatná medikace, výsledky a nežádoucí účinky léčby.

Výsledky: Celkový počet léčených pacientů byl 58 (53 % mužů a 47 % žen). Nejmladší pacient byl patnáctiletý, nejstarší pacientka měla 79 let. Léčeny byly tyto diagnózy: lupénka v 60,5 % (s postižením kloubů 23 % z celkového počtu pacientů), atopický ekzém v 27,5 %,těžká areátní alopecie v 5,5 %, bulózní pemfigoid ve 3,5 %, těžká kožní vaskulitida v l,5 % a těžká ulcerózní kolitida s erytrodermií v l,5 % pacientů. Počet léčebných kurzů byl: jeden u 80 %, dva u 12 %, tři u 5 %, čtyři u l,5 % a pět u l,5 % pacientů. Výsledky léčby byly vynikající u 31 %, velmi dobré u 43 %, dobré u 12 % a minimální u 5 % pacientů. Byly zaznamenány jen běžné nežádoucí účinky léčby.

Závěr: Naše sledování potvrzuje důležitou roli cyklosporinu A v léčbě těžkých imunitně podmíněných dermatóz, zejména lupénky a atopické dermatitidy. Efekt léčby u našich pacientů byl většinou vynikající nebo velmi dobrý. Nebyly pozorovány žádné závažné nežádoucí účinky léčby. Jediným problémem bylo většinou krátké přetrvávání pozitivního efektu léčby po ukončení terapie a z toto plynoucí nutnost opakované léčby některých pacientů.

INFEKČNÉ CHOROBY KOŽE A VENEROLÓGIA

Predsedajúci: Prof. MUDr. J. Buchvald, DrSc., Prof. MUDr. V. Resl, CSc.

Mukokutánna lokalizácia HPV

Péč J.

Dermatovenerologická klinika MFN, Martin

Epidemie svrabu v kombinaci s dalšími infekčními dermatózami – řešení 3 kazuistik v kolektivních zařízeních

Němcová D., Mateřanková A.

Dermatovenerologická ambulance s.r.o., Hlučín

Jsou prezentovány 3 kazuistiky kombinovaných epidemií a hodnocení vlastních zkušeností s touto závažnou problematikou v celé šíři:  tj. od depistáže přes vlastní léčbu všech komplikací až po zhodnocení spolupráce s ošetřujícím personálem, epidemiologickým oddělením OHS, rajonními dermatology, praktickými lékaři a s rodinnými příslušníky a v neposlední řadě i se zdravotními pojišťovnami. 

Kazuistika č. 1: Svrab a ftirióza v Dětském domově (60 dětí a mladistvých v r. 1978).

Kazuistika č. 2: Svrab, impetigo a sérová hepatitida na Gerontologickém oddělení Psychiatrické léčebny (90 pacientův v r. 1982).

Kazuistika č. 3: Svrab a onychomykóza v Ústavu pro mentálně a pohybově retardovanou mládež  (140 chovanců v r. 2005–2006).

Závěrem je upozorňováno na problémy  s financováním komplexního postupu léčby epidemií podobného charakteru zejména v současné době, byť je léčba u nás naštěstí stále povinná ze zákona.

Kožné komplikácie biologickej liečby cetuximabom

Martinásková K., Nagyová B.

Dermatovenerologické oddelenie, FNsP J. A. Reimana, Prešov

Kožné komplikácie počas podávania biologických preparátov nie sú zriedkavé, ale môžu niekedy robiť diagnostické problémy a pri nesprávnej diagnóze prerušenie liečby má závažné dôsledky pre zdravotný stav pacienta. Erbitux (cetuximab) je preparát indikovaný pri liečbe slizničných karcinómov (ca laryngu, jazyka, aj kolorektálneho karcinómu). Jeho indikácia sa vzťahuje hlavne na pokročilé stavy spinocelulárneho karcinómu hlavy a krku v kombinácii s rádioterapiou.

V prezentácii uvádzame kožné komplikácie pri liečbe uvedeným prípravkom (vírusové, aj papulopustulózne, imitujúce akné) u 3 pacientov a liečené postupy. U všetkých postihnutých pacientov kožné prejavy neboli dôvodom k prerušeniu liečby Erbituxom pri správnej diagnóze a liečbe (virostatiká, topické metronidazol, protizápalové preparáty).

Projekt Bordernet z pohľadu venerológa

Osuský P., Osuská M.

Dermatovenerologická klinika LFUK a FN, Bratislava

Projekt Bordernet prebiehal v rokoch 2006 a 2007 ako projekt Programu verejného zdravotníctva Európskej komisie pre prevenciu diagnostiku a liečbu HIV/AIDS a STD v štyroch príhraničných regiónoch v blízkosti „starých“ hraníc EÚ v šiestich krajinách: Nemecku a Poľsku, Rakúsku a Slovensku a Taliansku a Slovinsku. Išlo o sentinelovú štúdiu, ktorej cieľmi bolo o.i. zistenie prevalencie a geografická distribúcia t.č. najzávažnejších STD (chlamýdiové infekcie, gonorrhoea, syfilis), rozpoznanie epidemiologických trendov, identifikácia ohrozených skupín a rizikových faktorov rôznych STD a prípadne návrh intervenčných opatrení v súvislosti so zistenými trendmi. Do štúdie bolo spolu prihlásených pôvodne 60 pracovísk, z toho 12 zo SR, hodnotiteľné bolo zapojenie 53, z nich bolo 26 dermatovenerologických a 16 gynekologických. Každé z nich bolo povinné podávať pravidelné mesačné hlásenie o počte vyšetrených osôb a diagnostikovaných STD. Ťažiskovým zdrojom poznatkov bol „dotazník pre pacienta“, ktorý mali vyplniť jedinci s novozisteným STD. Správa o výsledkoch štúdie za rok 2006 ukázala, že ambulancia Dermatovenerologickej kliniky LFUK a FN v Bratislave bola nosnou spomedzi celkovo 60 a 12 pracovísk v SR, keď dodala 108 z celkovo 1066 (10,1%) všetkých a 137 „slovenských“ diagnostických dotazníkov (78,8%). Z celkovo 499 „dotazníkov pre pacienta“ dodala 108 (21,6%), zo 135 „slovenských“ 80%. Závažný ukazovateľ úspešnosti, ktorým bolo percento návratnosti týchto dotazníkov bol v talianskej príhraničnej oblasti 92,3%, poľskej 96% a slovenskej 98,5%, ale v nemeckej len 24,7% a rakúskej len 17,6%. Ambulancia Dermatovenerologickej kliniky LFUK a FN mala 100% návratnosť, čo dáva tam získaným údajom istú nepochybnú výpovednú hodnotu. Otázkou je ale sumárna výpovedná hodnota takto zameranej štúdie, v dôsledku predpokladateľnej „multifaktoriálnej nehomogenity“.

Neurosyfilis imitujúci limbickú encefalitídu

Rasochová E.¹, Rasochová M.², Murárová Z.¹, Goldenberg Z.²

¹Dermatovenerologická klinika FNsP, Bratislava

²Neurologická klinika FNsP, Bratislava

Pri neurosyfilise môže ísť o včasné postihnutie CNS limitované na meningy alebo o postihnutie mozgového parenchýmu. Pre MRI nálezy sú typické ischemické lézie, intracerebrálne gumy, hyperintenzitné lézie pri myelitíde alebo frontálna kortikálna atrofia a diseminované drobnoložiskové hyperintenzitné lézie pri progresívnej paralýze.

Kazuistika 53 ročnej pacientky s náhlou poruchou správania liečenej na psychiatrii ako manický syndróm. Pri MRI mozgu zistené podozrenie na paraneoplastickú limbickú encefalitídu. V rámci rutínnych skríningových testov zistené negat RRR, VDRL negat, TPHA +++, špec. testy FTA +++, TPI +++. V likvore zvýšené hladiny IgG, monocytov a CB, prítomná intratekálna oligoklonálna syntéza IgG, pozit. VDRL, FTA ABS, TPHA. Pacientka preliečená na Dermatovenerologickej klinike podľa schémy pre neurosyfilis.

Hyperintenzitné lézie v T2 VO v mesiotemporálnej oblasti sú zriedkavým nálezom pri neurosyfilise. Ich podkladom je lokálna glióza a edém mozgového tkaniva.

ALERGOLÓGIA A PROFESIONÁLNE DERMATÓZY

Predsedajúci: Prim. MUDr. S. Urbanček, PhD., MUDr. A. Vocilková

Role atopických epikutánních testů v diagnostice atopického ekzému

Machovcová A., Janoušková G., Švarcová K.

Dermatovenerologické oddělení FN v Motole, Praha

Atopická dermatitida (AD) je chronické recidivující kožní onemocnění. Jedním z vyvolávajících nebo zhoršujících faktorů AD jsou alergeny inhalační nebo potravinové. Atopické epikutánní testy se staly v posledních letech další vyšetřovací metodou k identifikaci těchto alergenů a možnou příčinou zhoršování projevů ekzému u některých pacientů.

Cílem studie je porovnání hodnot hladin specifických IgE, pozitivních atopických epikutánních testů a objektivního nálezu u pacientů s atopickou dermatitidou.

Metodou atopických epikutánních testů (APT) bylo vyšetřeno celkem 156 pacientů (136 žen a 20 mužů) v klinické remisi onemocnění. K testování byly použity standardizované alergeny firmy Stallergens, aplikovány byly na neošetřenou kůži zad na 48 hod. za použití testovací náplasti Finn Chamber s průměrem testovací komůrky 12 mm. Testováno bylo celkem 6 alergenů. Pravidla k odečítání byla obdobná jako u epikutánních testů (po 48, 72, 96 hodinách).

Výsledky. U 39 pacientů byla zachycena alespoň jedna pozitivní reakce. Nejčastěji zjišťovanými alergeny byli Dermatophagoides pteronyssimus and D. farinae. Shoda mezi pozitivním výsledkem ve s-IgE a APT byla nalezena u 19 pacientů, 67 pacientů mělo negativní výsledek v obou porovnávaných metodách. U 19 pacientů byla nalezena pozitivita v APT, avšak byl negativní výsledek ve s-IgE protilátkách. Pozitivní nález s-IgE a negativní nález APT byl zjištěn u 50 pacientů.

Tento projekt je podporován VZ FNM MZO 00064203.

Výskyt potravinové alergie na kravské mléko a pšeničnou mouku u pacientů s atopickým ekzémem starších 14 let a význam atopických epikutánních testů v diagnostice potravinové alergie

Čelakovská J.¹, Ettlerová K.², Vaněčková J.¹, Ettler K.¹

¹Klinika nemocí kožních a pohlavních FN a LF UK Hradec Králové

²Ambulance klinické imunologie a alergologie, Hradec Králové

Žádná rozsáhlá studie zaměřená na potravinovou alergii u dospělých jedinců s atopickým ekzémem neexistuje.Přibývá dokladů, že i u dospělých jedinců s atopickým ekzémem může hrát potravinová alergie významnou úlohu (kromě nealergických reakcí na potraviny – intolerančních, histaminoliberačních). Závažná je zejména alergie na potraviny zkříženě reagující s pyly, která může průběh atopického ekzému zhoršovat. Diagnostika potravinové alergie je založena na zhodnocení anamnestických údajů, sérového specifického IgE, zhodnocení kožních prick testů. Nově jsou v diagnostice potravinové alergie zaváděny atopické epikutánní testy. Dle německých a finských autorů jsou atopické epikutánní testy považovány za důležitou diagnostickou metodu při zjišťování potravinové alergie u dětí s atopickým ekzémem. Stěžejní místo v diagnostice potravinové alergie zaujímá diagnostická dieta, po které následuje otevřený expoziční test. Za zlatý standard je v diagnostice považován dvojitě slepý, placebem kontrolovaný expoziční test.

Cílem naší práce bylo zhodnotit výskyt potravinové alergie na kravské mléko a pšeničnou mouku u pacientů s atopickým ekzémem starších 14 let a zhodnotit přínos atopických epikutánních testů v diagnostice potravinové alergie.

Metoda: V období leden 2005 – březen 2008 bylo na Klinice nemocí kožních a pohlavních vyšetřeno 250 pacientů s AE ve věku nad 14 let, z toho 149 pacientů dle výběrových kritérií (středně těžká a těžká forma atopického ekzému nebo lehká forma atopického ekzému s podezřením na potravinovou alergii) bylo zařazeno do studie. U pacientů bylo provedeno komplexní dermatologické a alergologické vyšetření (zhodnocení anamnestických údajů, sérové spec. IgE, kožní prick testy, atopické epikutánní testy, diagnostická hypoalergenní eliminační dieta, otevřený expoziční test, dvojitě slepý, placebem kontrolovaný expoziční test).

Výsledky: Dvojitě splepý, placebem kontrolovaný expoziční test prokázal u jednoho pacienta alergii na kravské mléko a u čtyř pacientů alergii na pšeničnou mouku. Ani u jednoho z těchto pacientů nebyl pozitivní atopický epikutánní test s těmito potravinami.

Atopický epikutánní test byl zaznamenán jako pozitivní u 10 pacientů, u 2 z nich byl pozitivní otevřený expoziční test s těmito potravinami. Dvojitě slepý, placebem kontrolovaný expoziční test však nebyl proveden pro intoleranci želatinových kapslí u 1 pacientky a pro graviditu u další pacientky.

Závěr: U dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou formou formou atopického ekzému je vhodné se na základě anamnézy, klinického obrazu a průběhu zaměřit na pátrání také po potravinových vlivech, eventuálně provést u těchto nemocných expoziční test s pšeničnou moukou a kravským mlékem. Atopické epikutánní testy však zatím v těchto případech neprokázaly takové výsledky, aby zastoupily ostatní vyšetřovací metody.

Špecifická alergénová imunoterapia u pacientov s atopickou dermatitídou

Červenková D.

Dermato-alergologická ambulancia, Bratislava

Alergén špecifická sublinguálna imunoterapia nepatrí k rutinne doporučovaným terapeutickým postupom v liečbe atopickej dermatitídy. Nové poznatky o patogenéze AD priniesli zvýšený záujem aj o tento spôsob terapie u presne vyselektovanej skupiny pacientov s tzv. alergickou IgE sprostredkovanou formou atopickej dermatitídy.

Prezentované sú 5ročné skúsenosti s alergénovou imunoterapiou u vybranej skupiny pacientov s alergickou formou AD. Prezentácia je doplnená o kazuistiku pacientky s dermorespiračným syndrómom a s prejavmi orálneho alergického syndrómu úspešne liečenej alergénovou sublinguálnou imunoterapiou.

Viaceré klinické štúdie potvrdili, že táto forma terapie môže byť bezpečná a účinná u presne vybranej skupiny pacientov s alergickou formou AD.

Kontaktní ekzém obličeje (vyvolávající alergeny)

Dastychová E., Nečas M.

I. dermatovenerologická klinika FN u Sv. Anny, Brno

Cílem práce bylo zjišťování kontaktní přecitlivělosti u pacientů s ekzémem obličeje vyšetřených v letech 2001–2007 epikutánními testy Evropské standardní sady, s vybranými pomocnými látkami přípravků farmaceutických a kosmetických, s vybranými látkami přírodní povahy a dalšími dle anamnézy jednotlivých pacientů. Soubor tvořilo 932 pacientů, průměrný věk 44,9 let (764 žen – průměrný věk 45,2 let, 168 mužů – průměrný věk 33,5 let). U 319 pacientů byla základní diagnóza atopický ekzém. K testování byly použity alergeny firmy Chemotechnique a testoplast Curatest firmy Lohmann & Rauscher, technika a hodnocení alergických reakcí dle pravidel ICDRG. Frekvence senzibilizace na látky pomocné byla následující: Thiomersal 11,9 %, Alcoholes adipis lanae 3,4 %, Phenylmercuriacetát 3,1 %, Formaldehyd 1,9 %, Bronopol 1,8 %, Kathon CG a Dibromodikyanobutan/Phenoxyethanol 1,6 %, Chlorhexidin diglukonát 1,3 %, Benzalkonium chlorid 1,2 %, Dodecylgalát 1,1 %, Quaternium 15 1 %, Imidazolidinylurea a Parabeny-mix 0,9 %, Chloracetamid a Diazolidinylurea 0,8 %, DMDM-Hydantoin 0,6 %, Phenoxyethanol, Glutaraldehyd, Triclosan, Butylhydroxyanisol a Cocamidopropylbetain 0,3 %, Propylenglykol 0,2 %, Chlorokresol, Sorbová kyselina, Propylgalát, Butylhydroxytoluen a Trietanolamin 0,1 %. Z látek přírodní povahy senzibilizoval Peru balzám v 7,2 %, Fragrance-mix I ve 4,7 %, Propolis ve 3,6 %, extr. Chamomillae ve 2,7 %, extr. Arnicae ve 2,4 %, Tea tree oil v 1,7 %, Fragrance-mix II v 0,8 %, extr. Calendulae v 0,6 %, Primin v 0,2 %. Frekvence senzibilizace na další alergeny Evropské standardní sady byla následující: Nikl sulfát 12,3 %, Kobalt chlorid 4 %, Neomycin sulfát 3,0 %, Epoxidová pryskyřice 2,8 %, PPD 2,1 %, Kalafuna 1,9 %, Thiuram-mix 1,3 %, Kalium dichromát 1,2 %, Benzokain, Budesonid, IPPD a pTBFF 0,5 %, Tixocortol pivalat 0,4 %, Clioquinol a Mercaptobenzo-thiazol 0,2 %. Klinická relevance jednotlivých alergenů se výrazně lišila, v některých případech se jednalo o reakce anamnestické. Při vyšetřování pacientů s chronickým ekzémem obličeje je nezbytná pečlivá anamnéza také s ohledem na používání přípravků kosmetických a farmaceutických s následným vyšetřením epikutánními testy nejen s hotovými přípravky, ale i s jednotlivými komponentami včetně látek pomocných a látek přírodní povahy, neboť epikutánní testy s hotovými přípravky jak farmaceutickými, tak kosmetickými mohou být negativní.

Práce vznikla s podporou grantu IGA MZ ČR č. NR 9203-3/2007.

Akútny kontaktný ekzém po výstelke čižiem

Švecová D.¹, Šimaljaková M.¹, Doležalová A.¹, Vnenčáková J.²

¹Dermatovenerologická klinika, Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Fakultná nemocnica, Bratislava,

²Výskumný ústav chemických vlákien, a.s., Svit

Podklad: Alergický kontaktný ekzém na nohách sa považuje za menej častú lokalizáciu kontaktnej precitlivenosti. Jeho prevalencia v populácii sa odhaduje na 3–11,7 % v rámci kontaktného ekzému. Vyvolávajúce alergény pochádzajúce z obuvi sú menej známe a niekedy ťažko identifikovateľné. Medzi najčastejšie alergény obuvi patria alergény dokázané v koži, gume, syntetických polyméroch, ďalej adhezíva (obuvnícke lepidlá), farbivá, menej často biocídy a iné látky.

Materiál a metóda: Šesť pacientok (vek 19–44 rokov) s akútnym kontaktným ekzémom po zimných čižmách vystlaných syntetickou kožušinou bolo vyštrených a prípadne aj hospitalizovaných na Dermatovenerologickej klinike LFU a FN v roku 2006 a 2007. Obuv nosili 1–4 týždne, potom sa u nich vyvinul akútny kontaktný ekzém. Všetky pacientky trpeli v čase nosenia obuvi na hyperhidrózu nôh a čižmy mali obuté niekoľko hodín. Obuv bola vyrobená jednym zahraničným výrobcom a jednalo sa o viaceré modely. Žiadna pacientka nemala v minulosti kontaktný ekzém ani žiaden typ atopickej diatézy. Na epikutánne testovanie sa použila Európska štandardna séria, špeciálna séria „obuv”, „textilné farbivá a farbivá kože”, „biocidy” a kúsky kožušinovej výstelky. Identifikovali sa vlákna výstelky metódou FT-IR spektroskopie a prítomnosť chemicky škodlivých látok vo výstelke obuvi metódami UV-VIS spektrofotometrie, atómovej absorpčnej spektroskopie a plynovej chromatografie meraním hmotnostných spektier.

Výsledky: U všetkých pacientok bol pozitívny epikutánny test na kožušinovú výstelku. Alergény série obuvi boli u všetkých negatívne. Alergény série farbivá textilné a kože: u štyroch sa zistila pozitívna reakcia. Alergény série biocídy: u dvoch sa zistila pozitívna reakcia. Štandardná séria dokázala u jednej pacientky pozitívnu reakciu na nikel sulfát, u jednej na peruánsky balzám a u jednej na frangrance mix. Dve pacientky mali pozitívny epikutánny test len na kožušinovú výstelku (z toho jedna aj na nikel sulfát) a nemali pozitívnu reakciu na iné špeciálne testy. Syntetická výstelka bola vyrobená z nezvyčajného mixu vlákien z tzv. regenerátu, druhotnej suroviny, syntetických polymérov. Chemicky toxické látky neboli dokázané v škodlivých koncentráciách.

Záver: Syntetická kožušinová výstelka spôsobila kontaktný ekzém z obuvi u všetkých šiestich pacientok. Špeciálne testy potvrdili alergickú reakciu na syntetickú kožušinu, ktorej súčasťou boli syntetické polyméry a tiež na farbivá, biocídy, peruánsky balzám, fragrancie mix, nikel sulfát. Druhotná surovina, ktorá sa použila na výrobu výstelky sa považuje za menej kvalitnú a pravdepodobne umožnila uvoľnenie alergénov, čomu prispelo aj výrazné potenie nôh.

Melanosis Riehl: pigmentová kontaktná dermatitída vyvolaná kozmetickými prípravkami

Kročáková J., Babál P., Rasochová E., Plesniková N.

Dermatovenerologická klinika FNsP, Bratislava

Pri melanosis Riehl, ktorá bola po prvýkrát popísaná v roku 1917 vo Viedni, je dominantným príznakom hyperpigmentácia lokalizovaná hlavne na tvári, najčastejšie na čele, v zygomatickej a temporálnej oblasti. Dr. Riehl nevedel určiť príčinu tohto javu, predpokladal však súvis s nejakými zložkami stravy vo vojnovom období. Riehlova melanóza bola neskôr pozorovaná u ľudí s tmavšou farbou pleti, u ktorých hyperpigmentácia spojená s inkontinenciou pigmentu môže byť prejavom kontaktnej dermatitídy vyvolanej určitým typom alergénov. V súčasnosti je Riehlova melanóza synonymom pre pigmentovú kontaktnú dermatitídu vyvolanú alergénmi v kozmetických prípravkoch.

Autori prezentujú kazuistiku 42 ročnej ženy kaukazského typu, u ktorej sa pred piatimi rokmi objavili prvé prejavy ochorenia na čele a brade, následne pacientka strávila 3 roky na Cypre, odkiaľ sa vrátila s výraznými až sivočiernymi pigmentáciami v tvárovej oblasti, sčasti postihnuté sú aj exponované oblasti krku. Kompletné interné vyšetrenie so zameraním na endokrinologické alebo metabolické poruchy bolo negatívne. V poslednej dobe pacientka pociťovala po aplikácii niektorých kozmetických prípravkov mierny pruritus. Výsledok histologického vyšetrenia a pozitívne epikutánne testy podporili diagnózu pigmentovej kontaktnej dermatitídy. V závere sú rozobrané diagnostické a terapeutické možnosti ako aj diferenciálna diagnostika hyperpigmentácií v tvárovej oblasti.

Jaký význam má negativní výsledek epikutánních testů pro pacienta?

Vocilková A.

Kožní ordinace, Praha

V období 2005–6 bylo v naší ambulanci testováno celkem 380 osob (292 žen a 88 mužů). Pozitivní výsledek alergické reakce aspoň na jeden alergen byl prokázán u 245 osob (196 žen a 49 mužů). K objasnění příčiny ekzému takto došlo u 119 osob (98 žen a 21 mužů). U ostatních byla sice buď zjištěna kontaktní alergie na některou z testovaných látek, tento výsledek však neobjasnil původ ekzému, nebo byly testy zcela negativní. Dalším sledováním těchto pacientů jsme zjistili, že u většiny z nich došlo po provedených testech ke zlepšení potíží. Při závěrečném hodnocení testů byly stanoveny další možné diagnózy (např. eczema atopicum, dermatitis contacta irritativa, dermatitis perioralis, eczema hyperkeratoticum) a byla naplánována další vyšetření (alergologické vyšetření, mykologické vyšetření, biopsie). Díky podrobnému anamnestickému pátrání po zdroji alergie pacienti lépe porozuměli, které možné negativní vlivy zhoršují jejich onemocnění, a zvýšením prevence zlepšili průběh nemoci.

Laurylsulfátový iritačný test

Chromej I., Chribiková I., Záborská D.

Dermatovenerologická klinika MFN, Martin

Diagnóza alergickej kontaktnej dermatitídy vyžaduje dôkaz senzibilizácie pomocou epikutánnych testov. Naproti tomu sa diagnóza iritačnej kontaktnej dermatitídy často stanovuje per exclusionem. Pokým kontaktnú alergiu možno reprodukovať zdanlivo jednoduchým biologickým testom, kumulatívne iritačné reakcie sa revokujú veľmi ťažko. Testovaním možno nepriamo identifikovať len tie iritačné reakcie, ktorých formatívnou zložkou je určitá dispozícia jedinca. Na tomto princípe sa používa klasická skúška alkalirezistencie kože, ktorá detekuje jedincov neschopných neutralizovať alkalickú záťaž. V poslednej dobe sa rozšírilo používanie epikutánneho testu s laurylsíranom sodným, ktorý svojim detergenčným účinkom vyvoláva perturbáciu epidermálnej bariéry a iritačnú reakciu. Komôrky Finn sa naplnia asi 25 μl 0,5% a 0,25% vodného roztoku a ponechajú nalepené 48 hodín. Výsledky sa odčítajú po 48 a 72 hod. Predpokladá sa, že pozitívna reakcia sa vyskytuje častejšie u ľudí so zníženým iritačným prahom v dôsledku insuficiencie epidermálnej bariéry. Táto skutočnosť má významné dôsledky. Na jednej strane označuje predisponovaných jedincov a významnou mierou podporuje diagnózu iritačnej kontaktnej dermatitídy. Na druhej strane relativizuje pozitívny výsledok epikutánnych testov so senzibilizujúcimi látkami, lebo signalizuje nadpriemernú účasť iritačnej komponenty. Dokonca sa pozorovalo, že silné iritačné reakcie na laurylsíran sodný môžu nešpecificky zvýšiť senzitivitu epikutánnych testov na kontaktné alergény. Na dermatovenerologickej klinike MFN sa od januára 2008 vykonáva laurylsulfátový iritačný test rutinne u všetkých pacientov indikovaných na epikutánne testovanie. Napriek tomu, že súhrnná diagnostická hodnota testu v našich podmienkach ešte nie je známa, túto skúšku považujeme za obohatenie inak veľmi obmedzených možností objektivizácie iritačnej predispozície pacientov s chronickými dermatózami exogénneho pôvodu.

Profesionálne dermatózy z kovoobrábacích zmesí

Urbanček S.¹, Vrtíková E.², Fetisovová Ž.³, Vilček R.⁴, Urbáni M.¹

¹Dermatovenerologické oddelenie FNsP F.D.Roosevelta, Banská Bystrica

²Dermatovenerologické oddelenie FN, Nitra

³Dermatovenerologická klinika MFN, Martin

⁴Oddelenie pracovného lekárstva4 FNsP F.D.Roosevelta, Banská Bystrica

Úvod: Profesionálne dermatózy z kovoobrábacích zmesí predstavujú v regiónoch s rozvinutým strojárskym priemyslom významný podiel na celkovom počte profesionálnych dermatóz.

Materiál a metodika: Autori analyzovali príčiny profesionálnych dermatóz z rezných kvapalín v období 2000–2007 v banskobystrickom, žilinskom a nitrianskom kraji. Druhým cieľom bola sumarizácia výsledkov špeciálnej sady kovoobrábacích zmesí.

Výsledky: Z celkového počtu 294 profesionálnych dermatóz tvorila uvedená skupina 45 prípadov (30 M a 11 Ž), t.j. 15,3%. V 28 prípadoch sa jednalo o ekzém a v 17 o iritačnú dermatitídu. V 27 prípadoch išlo o postihnutie rúk a v 16 prípadoch rúk a predlaktí. Najčastejšími identifikovanými pôvodcami boli Cimstar MB 604 (7 prípadov: 5x ekzém, 2x iritačná dermatitída), Castrol DC 282 (3 prípady: 1x ekzém, 2x irit. dermatitída) a formaldehyd (3x ekzém). Z 34 pacientov testovaných špeciálnou sadou kovoobrábacích materiálov Trolab boli 1x zaznamenané reakcie na chloroxylenol, triclosan, amerchol L101, dichlorofén, propylénglykol, metylén-bis-(metyl-oxazolidín) a kyselina abietová.

Diskusia a záver: Kovoobrábacie zmesi sú jedným z najčastejších príčin profesionálnych alergických a iritačných dermatitíd. V diskusii autori upozorňujú na problémy sťažujúce testovanie uvedenej skupiny látok. Prvým z nich je zistenie zloženia kovoobrábacej zmesi, ktoré má v kartách bezpečnostných údajov iba všeobecný charakter. Druhým je nejednotnosť testovania na jednotlivých dermatologických pracoviskách a z toho vyplývajúca problematická interpretácia testov a z toho vyplývajúca relevantnosť priznanej profesionálnej dermatózy. Vzhľadom na nízky záchyt špecifických alergénov sa autori domnievajú, že prevažnú časť tvoria práve iritačné dermatitídy. Zdôrazňuje sa potreba unifikácie testovania, najmä vo vzťahu k vysokej miere právnej zodpovednosti pri priznávaní choroby z povolania

Steroidná vulvovaginitída

Kliment M.¹, Červenková D.²

¹Gynekologická ambulancia GynGaal s.r.o., Pezinok

²Dermato-alergologická ambulancia, Bratislava

Dyspareunia, vulvodýnia, pruritus vulvy a pošvy môžu mať rôzne príčiny, ale podobné subjektívne a klinické prejavy. Časté stotožnenie dyskomfortu s kvasinkovou alebo bakteriálnou infekciou, bez potvrdenej kauzálnej súvislosti s kultiváciou, majú za následok neadekvátnu terapiu, ktorá zvyšuje riziko rezistencie, ale aj riziko vzniku kontaktnej alergie. Nerozpoznaný alebo ignorovaný kontaktný alergén, vyvoláva zápal, ktorý je často potláčaný lokálne aplikovaným účinným aj fluorovaným kortikosteroidom. Autori na kazuistike konziliárne vyšetrenej pacientky poukazujú na fakt, že ignorovaním zistenej kontaktnej alergie vzniká riziko vzniku iatrogénnej steroidnej vulvovaginitídy.

POZVANÍ PREDNÁŠAJÚCI

Predsedajúci: MUDr. Dušan Buchvald, CSc., Prof. MUDr. P. Arenberger, DrSc., MBA

New Developments in Chronic Hand Eczema

Ruzicka T.

Department of Dermatology and Allergology,

Ludwig-Maximilian-University, Munich,

Germany

Chronic hand eczema represents a major problem in everyday’s dermatological practice. Approximately 7% of the population are estimated to suffer from this disease, which can cause major morbidity, as well as high costs to society. Occupational disability may occur in a large number of cases.

Chronic hand eczema may have different causes, such as atopy, contact with irritants and allergens, but many cases have to be classified as idiopathic. Besides the etiologic heterogeneity, there is also a marked variability in the clinical presentation. Dyshidrotic (vesicular) eczema, hyperkeratotic – rhagadiform type, or finger tip eczema are a few examples.

Recent reviews on therapeutic options revealed an astonishingly low number of controlled trials for chronic hand eczema, despite the frequency of the disease. For very few therapeutics, sufficient evidence exists to support their therapeutic facts. No drug has so far been registed for the systemic treatment. For the topical therapy, glucocorticosteroids represent the most of effective option, but due to their negative effects on the skin barrier function they exert negative effects in the long term. Ultraviolet treatment is widely used, but is not effective in all cases, and requires special equipment and expertise. It is also time consuming for the patients.

Therefore, the discovery of the therapeutic action of the pan-retinoid receptor agonist alitretinoin represents a major step forward. With doses between 10 mg and 30 mg daily a large majority of patients achieves full or almost complete remission. Retreatment with a drug shows the same efficacy – tachyphylaxis has not been observed. In a large international multicentre double-blind, placebo controlled trial, the drug showed good tolerability with only mild to moderate retinoid – class side effects.

The available evidence suggests that alitretinoin holds a great promise for the treatment of chronic hand eczema.

The Skin as a Mirror of the Soul – Exploring a Possible Role for Serotonin

Nordlind K.

Department of Dermatology, Karolinska University Hospital, Stockholm, Sweden

Serotonin (5-hydroxytryptamine; 5-HT) is an important mediator of bidirectional interactions between the neuroendocrine system and the skin. The rate of synthesis of 5-HT from L-tryptophan can be enhanced by brain-derived neuronal growth factor (BDNF), cytokines, exposure to ultraviolet light and steroids. The major source of 5-HT in the human skin are platelets, which, upon aggregation, release this biogenic amine. Moreover, the epidermal and dermal skin express the enzymes required for the transformation of tryptophan to 5-HT, and certain skin cells, such as melanocytes, have been demonstrated to produce 5-HT. In addition, rodent mast cells produce 5-HT, but human mast cells have not yet been fully examined in this respect. Skin cells express functionally active, membrane-bound receptors for 5-HT, as well as proteins that transport 5-HT. The interactions of 5-HT with these various proteins determine the nature, magnitude and duration of serotonergic responses. The immune and vasculature systems in the skin are traditional targets for bioregulation by 5-HT. Moreover, recent findings indicate that keratinocytes, melanocytes and dermal fibroblasts also respond to this amine in various ways. Thus, mammalian skin is both a site for the production of and a target for bioregulation by 5-HT. This indicates that agonists and antagonists directed towards specific 5-HT receptors could be useful in connection with treatment of skin diseases, such as eczema and psoriasis. Based on our increasing knowledge concerning these receptors and their plasticity, future research will focus on the development of serotonergic drugs that exert metabotrophic effects on the cells of the skin without affecting the central nervous system.

The Antimicrobial Resistance of Neisseria gonorrhoeae in Slovenia

Potočnik M.

Department of Dermatovenereology, University Medical

Centre Ljubljana, Ljubljana, Slovenia

Gonorrhoea is the second most common bacterial sexually transmitted infection in the EU and in Slovenia. In the past six years gonorrhoea in Slovenia is decreasing, but it is increasing in the group of men having sex with men, especially in those who had sexual contacts in the other, especially western, countries of the EU. Sexual contacts abroad significantly increase the chance of infection with a resistant strain. Because of high specifity and sensitivity a Gram stain of male urethral specimen can be considered diagnostic for gonococcal infection, but not for endocervical, pharyngeal, or rectal specimens, where we should perform culture. The ability of Neisseria gonorrhoeae to become resistant to cheap and effective antibiotics is well recognised and has significantly compromised both individual and public health management of gonorrhoea. The number of strains of gonococci that are resistant to antibiotics is increasing all over the world and also in Slovenia. In all patients with gonococcal infection diagnosed in the Department of Dermatovenereology in Ljubljana culture and antimicrobial susceptibility is performed in the Institute of Microbiology and Immunology. Recent data have shown antibiotic resistance to different antibiotics including to quinolones.

Early and successful treatment of gonococcal infection is important not only for the individual patient but is also a significant factor in control of disease and the prevention of complications. The increasing antimicrobial resistance of N. gonorrhoeae emphasizes the need for the performance of gonococcal culture. To prevent treament failures, continuous surveillance of trends in gonococcal resistance to antimicrobials is an imperative. The gonococcal resistance should be monitored and national treatment guidelines should be revised according to the resistance proof.