Editorial

Vážení přátelé,

od redakce časopisu Česká urologie jsem dostal nelehký úkol, a to napsat editorial k 20. výročí časopisu. Byl jsem totiž u začátku a pečoval jsem jako vedoucí redaktor o časopis prvních 10 let.

Od roku 1994 jsme v Olomouci vydávali občastník s názvem „Praktická urologie“, ve kterém jsme reagovali na změny v urologii, které s sebou přinesl rozvoj technologií, možností cestování i přístup k novým informacím po revoluci v roce 1989. Doba s sebou přinášela nadšení a optimizmus pracovat na sobě i pro společnost.

Časopis nevalné grafické a tiskařské úrovně nám umožnil naučit se základům redakční práce, i jednání s autory či sponzory. V té době také začaly problémy s možností tisknout originální urologické práce v Rozhledech v chirurgii, kdy kolegové z České chirurgické společnosti požadovali finanční podíl na úhradě nákladů a současně prostor pro publikace byl omezen.

V nabídce pro publikaci bylo množství originálních sdělení, ať již z prací doktorandů, kterých po politickém uvolnění poměrů výrazně přibylo, tak z prací mladých urologů z konferencí České urologické společnosti nebo z Moravského urologického dne ve Zlatých horách.

Proto jsme byli připraveni na nabídku Ing. Miroslava Lekeše a jeho vydavatelství Medica Publishing and Consulting v Brně vydávat skutečně vědecký časopis, a to bez jakýchkoliv závazků co se týče obsahu nebo reklamních podmínek. Náplň časopisu jsme definovali jako prostor pro originální práce, které musí být posouzeny vždy dvěma recenzenty. Byla to vlastně výchova autorů, kteří se tak učili základům publikování vědeckých prací. Přehledové práce jsme nezařazovali, pro ty později vznikl ve stejném nakladatelství časopis Urologické listy, o který pečoval kolega Pacík. Reklamu jsme omezili na tři strany obálky a zásadně jsme trvali na kvalitním papíru a dobré redakční a grafické úrovni časopisu.

Postupně se vytvořil tým recenzentů, i když zpočátku zajistit včas kvalitní recenzi vyžadovalo náturu poháněče galejních otroků. Dodatečně se kolegům recenzentům omlouvám a děkuji jim, i oni se učili za pochodu a posuzování originálních prací patří k nejtěžším úkolům. Začali jsme také s elektronickou databází článků a snažili jsme se o zařazení časopisu do Medline. Finančně přispívali na náklady tisku a rozesílání časopisu naši přátelé nejprve z firmy Synthélabo, a pak celá řada dalších.

Prvních deset let bylo skutečně poháněno nadšením všech, protože jak vedoucí redaktor, tak všichni recenzenti pracovali zásadně zdarma. Za svou osobu musím také velmi ocenit práci redaktorky a jazykové korektorky PhDr. Elišky Skalkové z brněnského vydavatelství, jejíž trpělivost s amatéry, profesionální přístup i inovační nadání přispěly ke zdařilé a profesionální podobě České urologie.

Objevily se také problémy. Publikovat v národním časopise nebylo po změně habilitačních podmínek zejména pro autory z klinických pracovišť již zajímavé a šetřili si své originální práce pro časopis s citačním indexem. Vydávat alespoň čtyři čísla v roce bylo velmi obtížné a kvůli nestabilní periodicitě se vzdálila šance na zařazení do Medline. Také názory členů výboru ČUS, kteří požadovali zisk z časopisu, i tlak na změnu vydavatele, neulehčovaly mou práci vedoucího redaktora. Rozhodující však bylo to, že jsem po skončení funkce přednosty Urologické kliniky FN Olomouc ztratil důležité zázemí, které mi pomáhalo při práci na přípravě časopisu.

Jsem velmi rád, že nová generace kolegů v redakční radě vedená prof. Horou časopis udržela, stabilizovala a zlepšila úroveň redakční práce. Obdivuji, že se jim od roku 2009 daří vydávat čtyři čísla časopisu ročně. Moc jim přeji, aby byli ve snaze o zařazení České urologie mezi časopisy s citačním indexem úspěšní. Také vysoce profesionální tým vydavatelství Solen považuji po letech změn za přátelské kotviště, které zaručí České urologii další snad bezproblémovou plavbu.

Vítám i převod do elektronické podoby, kterou jsem neúspěšně navrhoval výboru ČUS již v roce 2005, protože se tak časopis zpřístupní urologům kdykoliv a kdekoliv a navíc vznikne úspora nejen finanční, ale i ekologická.

Přeji České urologii, aby zůstala prostorem pro publikaci zejména pro mladé aurory, kteří díky zkušeným recenzentům mají ideální možnost se naučit publikovat, rozvíjet své nadání a vědecké schopnosti.

Zkušeným pak hodně inspirace, nových nápadů a úspěchů v práci, aby jim zůstal zájem pochlubit se se svými znalostmi a výsledky své práce.

František Záťura

20. března 2016