Zpráva o činnosti výboru předsedy za funkční období od voleb v říjnu 2008 do září 2011
Vyšlo v časopise:
Ces Urol 2011; 15(3): 206-208
Kategorie:
Zpráva
Výbor začal pracovat se značným zpožděním teprve v lednu 2009, protože na první povolební schůzi členové RK a výboru, vyjma prof. T. Hanuše a doc. L. Jarolíma, podali bez udání důvodu abdikaci. Tu po opakovaném vysvětlení právníka ČLS JEP o regulérnosti voleb odvolali a podepsali prohlášení o aktivní práci ve výboru. Důvod abdikace nesdělili dodnes. Pak proběhl předávací proces, jehož největší slabinou byla prakticky absence jakékoliv dokumentace o činnosti výboru a předsedy za minulá období. Hlavně nebyly k dispozici stanovy a smlouvy, především s EAU o korporátním členství.
V lednu jsem teprve mohl předložit představu o způsobu práce výboru. V první řadě bylo nutné definovat pravidla pro různé činnosti a napsat Stanovy ČUS ČLS JEP, které jsou povinné pro každou organizační složku (tedy i ČUS). První rok práce výboru spočívala v tvorbě stanov a pravidel pro různé činnosti (udělování záštit, spolupráce s firmami, spolupráce s EAU a další. Některé dokumenty si vyžádaly právní porady, např. o sponzorství, které bylo nutné sladit s dnešní legislativou ... Další velkou prací bylo předělání webových stránek, do kterých byly zapracovány sekce vyžádané předchozím výborem. Tyto stránky se podařilo vytvořit zdarma. V průběhu času se ukázala nutnost některé části stránek přepracovat, ale hlavně potřeba jejich profesionálního provozování.
Ve výboru byly rozděleny nově funkce: 1. místopředseda doc. L. Jarolím, zástupce složky lůžkové, a 2. místopředseda prim. J. Hiblbaue, za složku ambulantní. Jejich iniciativy předseda nijak neomezoval.
Vedle těchto individuálních velkých úkolů byla vyřizována běžná agenda, která představuje až deset e-mailů denně směřovaných na předsedu.
Samozřejmě souběžně v rámci běžné agendy byly připravovány výroční konference. S konferencemi vznikly problémy s jejich lokalizací, protože dnes udržení pozitivního rozpočtu je podmíněno kvalitními výstavními plochami pro firmy. Museli jsme vybrat opět TOP HOTEL, tím i Prahu, ačkoliv snaha byla přenést střídavě konferenci na Moravu. Původním záměrem byla Olomouc. Ta však nepředložila žádnou uspokojivou nabídku. Pro rok 2011 byl nakonec vybrán hotel Diplomat v Praze 6. Obě proběhlé konference byly velmi dobře obsazeny přednáškami, účast byla vysoká a byly i finančně přínosné. Pro rok 2012 výbor přijal nabídku Ostravy.
Samostatnou kapitolu představuje jednání se sponzory. Pokladnu ČUS jsme přebírali s hotovostí přes 4,8 milionu, v průběhu 2 let jsme dosáhli osobním jednáním předsedy hotovost téměř 11 milionů. Pro rok 2011 se opět podařilo získat platinového sponzora, GSK. To je velký úspěch v krizovém období. Za této příznivé situace předseda navrhl odměnit lékaře v mimolůžkové ambulantní složce, kteří získali Diplom ČLK o kontinuálním vzdělávání, částkou 5000 Kč. Důvod byl zřejmý, alespoň trochu stimulovat ambulantní privátní lékaře k průběžnému vzdělávání, protože zde chybí jakákoliv kontrola. I když šlo o zanedbatelnou položku, z iniciativy předsedy RK se to nakonec nepodařilo.
Další velkou a mravenčí prací bylo vytvoření aktuální databáze členů ČUS. Stávající seznam byl zastaralý, neodpovídal skutečnosti. Přitom jde o zásadní věci, protože například podle hlášení aktuálního seznamu do EAU je určována výše několikasettisícového poplatku za korporátní členství pro aktivní členy a rezidenty v EAU. Toto hlášení, na základě smlouvy, podáváme aktualizované jednou ročně do EAU. Proto, kdo nenahlásí změny (konec rezidentury, získání specializace, změnu pracoviště apod.) na sekretariát ihned, může na rok vypadnout z členství korporátního v EAU se všemi důsledky. Databáze je otevřený systém, stále se aktualizuje na webových stránkách ČUS. Zpracovává ji průběžně předseda a sekretariát.
V sekretariátu ČUS byla zaměstnána na poloviční úvazek nová sekretářka Vlasta Králová, s pevně stanovenou pracovní dobou a navíc pro akutní případy kdykoliv k dispozici na mobilním telefonu. To dříve nebylo. Spojení je i na webu CUS.
Byl zcela změněn algoritmus schůzí výboru, které trvaly 6–7 hodin, což se projevovalo na soustředěnosti členů. Jednání byl zkrácena na maximálně 4 hodiny. To si vyžádalo od předsedy náročnou předpřípravu schůzí. Výbor i RK dostávaly první nástin programu s přílohami až 3 týdny před výborem a měly možnost se postupně připravit. Agenda výboru byla rozsáhlá, jak dokládají zápisy schůzí dostupné na webu. K bodům programu byly přiřazeny přílohy (ty v zápisech schůzí na webu nejsou), často obsáhlé, kterých se na jednu schůzi obvykle sešlo přes 50. Každá schůze byla tedy náročná na přípravu i soustředěnost zúčastněných členů.
Velkým úkolem, dosud nedořešeným, je program specializační přípravy a akreditace lůžkových pracovišť. To je hlavní náplní akreditační komise (AK) při MZ, která samozřejmě není složena jen z urologů. Nicméně výbor navrhl v termínu daném MZ omlazení ve složení AK. Přesto si MZ prosadilo své obsazení starou garniturou. Jediný navržený zástupce složky ambulantní, prim. J. Hiblbauer, neprošel. Protestoval jsem písemně u tehdejší náměstkyně Hellerové i ministryně Juráskové. Odpověděly, ale námitku odmítly. Dodnes obdrželo akreditace 1 a 2 přes 40 pracovišť. Podrobná analýza však ukazuje, že ne všechna opravdu splňují požadavky na udělení akreditace. Jde o zásadní problém, protože tím má být garantována náležitá příprava a prostředí pro rezidenty. Proto by nový výbor měl kvalitě akreditovaných pracovišť věnovat náležitou pozornost.
Pro rezidenty byly na každé výroční konferenci vyčleněny snídaně s předsedou k řešení aktuálních problémů. Dále jim výbor přispíval na účast na různých vzdělávacích akcích a stimuloval i firmy k dalším podpůrným akcím pro rezidenty. Nejdůležitějším úkolem je však zajistit řádnou specializační přípravu z hlediska vlastní náplně, i kvality průběhu přípravy. Předseda, vzhledem k pozitivní bilanci na účtu ČUS, navrhl kompenzovat rezidentům nízké příjmy při přípravě částkou 40 000 Kč ročně, a to rezidentů mimoklinickým. Akademická část výboru to jako diskriminační zamítla.
Dalším zásadním úkolem zůstává prosazování Koncepce oboru urologie, kterou bývalý výbor 2007 předložil na MZ. Některé pasáže jsou dnes zastaralé, jiné neodpovídají skutečnosti a vyžadují aktualizaci. Údaje z dotazníkové akce zaslané v roce 2010 všem lůžkovým pracovištím pomohly zpřesnit aktuální stav lůžkové složky. Vyplněné údaje přišly ze všech oddělení a mohou pomoci při argumentaci pro nebo proti začínající reprofilizaci oddělení nemocnic. Údaje jsou zpracovávány ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz (IBA) v Brně a Národní referenčním centrem.
Výbor se snaží, s částečným úspěchem, udržet rozsah oboru, a proto úzce spolupracuje se styčnými společnostmi. Velmi dobře se rozvíjí spolupráce s onkologickou společností, kde je hledána možnost získání onkologické specializace uroonkologa. Na tématu pracuje prof. M. Babjuk a v současné době je propracováván ve spolupráci s výborem ČOS koncept certifikovaného kurzu uroonkologie. Absolvováním kurzu by zájemci o uroonkologickou specializaci získali legitimní oprávnění podávat onkologické přípravky našim nemocným. Kolegové z uroonkologické sekce se aktivně podíleli na příslušné pasáži Modré knih, vydávané každoročně ČOS, kde jsou publikovány vhodné postupy i u uroonkologických nemocných.
Velkým problémem zůstává periodikum Česká urologie (ČU). Nejde o problém nový. Výbor ve snaze zlepšit obsah časopisu vytvořil redakční radu v čele se novým šéfredaktorem prof. M. Horou. Protože jde o zodpovědnou práci, rozhodl se honorovat šéfredaktora a úzkou redakční radu. Bohužel ani tato změna nepřinesla očekávané zlepšení, časopis postrádá dostatek příspěvků a v současném stavu málo reprezentuje odborné aktivity ČUS. Je paradoxní, že některá další česká urologická periodika mají dostatek příspěvků a ČU nikoli. Přitom výbor vydává na časopis téměř půl milionu ročně.
Ohromný kus práce odvedla léková komise (as. M. Matoušková), kterou zasáhly změny vyplývající z činnosti SUKLu zaměřené na prověřování úhrad ve všech referenčních skupinách. Šlo o desítky písemných vyjádření na žádost SUKLu vyžadující hlubokou přípravu, časově velmi náročnou. Pro urologickou obec to ale znamenalo udržení léků v kontrole urologů, nebo jejich udržení vůbec.
Na paměť zakladatele urologie jako samostatného oboru a propagátora moderních trendů v oboru prof. MUDr. Eduarda Hradce, DrSc. nechal výbor zhotovit pamětní medaili, která byla již dvakrát na výročních konferencích udělena osobnostem české urologie (doc. MUDr. Ivanu Kawaciukovi, CSc. a doc. MUDr. R. Petříkovi, CSc.) za významný přínos v oboru.
Přední čeští urologové reprezentují obor v EAU i v dalších mezinárodních společnostech. Velmi aktivně se podílejí na vzdělávacích mezinárodních kurzech v rámci CEM. Tím zvyšují prestiž české urologie v zahraničí. Výbor tyto aktivity finančně podporuje. Poprvé se také podařilo v rámci ESU realizovat mezinárodní doškolovací kurz určený ambulantním urologům (office urologists). Nejprve v Barceloně, následně v Praze. Na přípravě i realizaci se velmi aktivně podílel předseda ČUS. který oběma kurzům také spolupředsedal.
Jak hodnotit práci a výsledky výboru?
Jaké úkoly zůstávají?
Z mého pohledu bylo dosaženo maxima možného, zvláště když bylo čtvrtletní počáteční zdržení a nezbytná potřeba vytvořit konečně organizační pravidla. Účast na schůzích byla velmi slušná. RK se pravidelně zúčastňovala v počtu větším, než bylo požadováno stanovami. Aktivita členů výboru byla rozdílná – tak jak to bývá a bude. Řada úkolů je rozpracována a přál bych si, aby byla dotažena zdárně do konce. Vyžádá si to ale hodně úsilí. Především jde o úpravu koncepce oboru a hlavně postupné prosazování její realizace, dále o spolupráci se styčnými obory. Dále bude třeba dbát o finance, lékovou politiku, spolupráci se zdravotními pojišťovnami, budovat aktivity v EAU, samozřejmě zajišťovat konference a vůbec odborná setkání, především kvalitativně. Pro propagaci oddělení i ambulancí by bylo prospěšné, kdyby prezentace na jejich webových stránkách byly výrazně instruktivnější, jako tomu je např. v Rakousku.
Bude třeba bojovat za celistvost oboru, maximálně podporovat rezidenty, dbát na kvalitu jejich přípravy i kvalitu akreditovaných pracovišť a toto průběžně kontrolovat. Bude třeba i aktualizovat stanovy.
Je otázkou, jak výbor dokáže reagovat na problémy ambulantní složky, a to pro její roztříštěnost. Zde je kontrola kvality práce na nulové úrovni v důsledku legislativních změn. V mnoha oblastech, o kterých hovořím, mají významně větší pravomoci, a tudíž i rozhodování pojišťovny.
Bude hodně záležet, jak si nový výbor povede. Od starého dostane dobré podklady, pokročilá rozpracování některých úkolů. Bude tedy na čem stavět a v čem pokračovat.
K tomu přeji všem kolegům a kolegyním, kteří se rozhodli věnovat nemalou část svého volného času ve prospěch urologické obce, hodně úspěchů, vzájemné tolerance a výdrže při dotahování vytčených cílů do konce. Děkuji také všem členům končícího výboru a revizní komise za práci, kterou pro náš obor odvedli.
doc. MUDr. M. Hanuš, CSc.,
předseda ČUS ČLS JEP
Praha 15. 9. 2011
Štítky
Dětská urologie Nefrologie UrologieČlánek vyšel v časopise
Česká urologie
2011 Číslo 3
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
- Vysoká hladina PSA a její rychlý nárůst jsou nepříznivými prognostickými faktory u karcinomu prostaty
- Význam monitorování hladiny anti-Xa u pacientů užívajících profylaktické dávky enoxaparinu − série kazuistik
- Referenční intervaly Indexu zdraví prostaty (PHI) u zdravých mužů
Nejčtenější v tomto čísle
- ČASNÁ CHIRURGICKÁ LÉČBA PORANĚNÍ URETERŮ
- Úloha laparoskopie v diagnostice a léčbě nehmatných varlat
- Pozdní krvácení po perkutánní extrakci konkrementu
- Profesor MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. oslavil šedesátiny