XV. opařanské dny s mezinárodní účastí

(Opařany, 18. – 19. září 2009)

Tradiční konference dětské a dorostové psychiatrie, XV. opařanských dnů, se zúčastnilo 188 odborníků: lékaři  z lůžkových zařízení - léčeben, nemocnic, klinik, lékaři z ambulancí, kliničtí psychologové, speciální pedagogové, odborníci z ošetřovatelské praxe. Záštitu nad XV. opařanskými dny přijali ministryně zdravotnictví ČR Dana Jurásková a ministr vlády pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, který se události osobně zúčastnil v rámci Kampaně STOP násilí na dětech, která vychází z „Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období 2008 – 2018“. V této kampani má dětská psychiatrie své nezastupitelné místo. Pedopsychiatři jsou zastoupeni v mezirezortní skupině při MZ ČR - „Pracovní skupiny MZ pro prevenci násilí na dětech“.

Před zahájením vlastního odborného programu proběhla tisková konference za účasti ministra Kocába a představitelů ministerstev a zástupců České televize, Ester Janečkové, ambasadorky vládní Kampaně STOP násilí na dětech. Ministr Kocáb byl rovněž seznámen s tíživou ekonomickou situací dětské psychiatrie a s nevhodným novým modelem vzdělávání, který povede k dalšímu úbytku dětských psychiatrů.

V první přednášce odborného programu: Aktuální problémy v dětské psychiatrii: vzdělávání, ambulantní praxe, farmakoterapie, psychoterapie, doc.  MUDr. Paclt seznámil přítomné s novým modelem vzdělávání a zdůraznil jeho problematičnost vzhledem k jeho délce (8 let). Dojde proto k dalšímu úbytku dětských a dorostových psychiatrů, dosavadní vzdělávání bylo pětileté. Poukázal na nutnost farmakoterapie u části pacientů s infantilním autismem, což nebývá zatím řadou odborníků v lékařských i nelékařských oborech akceptováno. Koncizní a přehledný referát doc. Evy Malé: Segepoškozování, vhodně doplněný stávající literaturou zbývající se uvedenou problematikou, byl provázen bohatou diskusí. Referát as. MUDr. Uhlíkové a prof.  MUDr. Papežové: Existuje společný genetický podklad proADHD a poruchy příjmu potravy? shrnul základní znalosti v uvedené problematice a poukázal na to, že je v dané oblasti nutný další výzkum. Současná data jsou málo přesvědčivá a některé práce trpí zásadními metodologickými nedostatky, např. termín impulzivita není jediným významným příznakem ADHD a je velmi obtížné akceptovat jej jako základ pro další výzkum.

V dalším bloku hovořil prim. MUDr. Kouteko problematicediabetu jako psychiatrickém problému. Velice pregnantně prezentoval šíři problematiky, doložil nutnost spolupráce diabetologa a dětského psychiatra na základě dlouholetých zkušeností v uvedené problematice. Rovněž práce MUDr. Matýse: Intervence pedopsychiatra u závažných somatických nemocí dětí, která zahájila blok kazuistik, prezentovala hlubokou znalost dané problematiky u autora, který je nejen dětským psychiatrem, ale také dlouholetým aktivním lékařem zdravotnické záchranné služby. Prim. MUDr. Hodková prezentovala unikátní kazuistiku u pacienta s agresivitou, autismem a mentální retardací a demonstrovala komplexní přístup k terapii v době hospitalizace v DPL Opařeny s mimořádně účinnou (v tomto případě) aplikací atomoxetinu v kombinaci s atypickými neuroleptiky a psychoterapií. Doc. Paclt přednesl několik kazuistik, které prezentují přístup k pacientům s ADHD a komorbiditami, včetně úspěšné aplikace aripiprazolu u pacienta s Tourettovým syndromem a u pacienta s nízkofunkčním autismem.

Podvečerní program zahájil nestor dětské a dorostové psychiatrie MUDr. J. Kříž. V příspěvku na téma: Dětskápsychiatrie a její význam při utváření vztahu k dětem s poruchami chován se věnoval údajům v literatuře o narůstající zločinnosti dětí, referoval o vraždách, které spáchaly. Vyslovil přesvědčení, že navrhovaná represe a snížení trestní odpovědnosti nemá významnější preventivní charakter a v některých situacích může potencovat sklon k disociálnímu jednání. Referát vyvolal zaslouženou pozornost a diskusi. V dalším příspěvku MUDr. Schmidtová prezentovala výsledky své záslužné práces rodiči dětí s Aspergerovým syndromem a konstatovala, že ke stabilizaci klinického stavu dítěte může přispět vhodně zvolená farmakoterapie. Své dlouholeté zkušenosti z precizní a fundované znalecké činnosti prezentoval prim. MUDr. Čihák ve svém referátu: Pocity zneužívaných dětí a konstatoval, mimo jiné, že oběti po traumatickém zážitku nechtějí mluvit, brání se znovuoživování vzpomínek, odmítají rovněž i terapii, a proto by je odborníci měli aktivně bránit proti opakované traumatizaci v průběhu dalšího vyšetřování a soudního jednání.

Jako velmi přínosná se ukázala účast dětských neurologů, kteří diskutovali o problémech, které zajímají jak dětské neurology, tak dětské psychiatry. Autoři MUDr. Příhodová a kolektiv prezentovali referát: Zpožděná fáze spánku a psychiatricképoruchy. Jednalo se o výsledky studií cirkadiálního rytmu pomocí celonočního spánkového záznamu a dalších postupů. Tato práce ukázala, že ADHD a deprese v dětství se často projevují také spánkovými obtížemi v pozdní fázi spánku, problémy s ranním vstáváním a nadměrnou denní spavostí. Sdělení poukázalo na obtížnost těchto studií a nutnost dlouhodobé spolupráce k zajištění dostatečně velkých souborů.

V první části sobotního programu referoval prim. Šubaz Bratislavské pedopsychiatrické kliniky o vlastníchzkušenostechs preparátem Concertou a zdůvodnil indikace tohoto preparátu, jehož výhodou je vyrovnaná hladina metylfenidátu po celý den. Největší výhodou tohoto preparátu je možnost jeho podání pouze jedenkrát denně. MUDr. Koumarová podala přehled problematiky ADHD dětí s epileptiformními nálezy bez přítomnosti epileptickýchzáchvatů. Vlastní soubor 122 dětí s diagnózou ADHD vykázal epileptiformní abnormitu u 18 % děti, generalizovaná abnormita byla u 3 % dětí.V klinické praxi je u pacientů s uvedeným EEG nálezem nezbytná spolupráce dětského neurologa a dětského psychiatra. Ve sdělení doc. Malé a MUDr. Fialy: Tourettův syndrom - spolupráce s pedopsychiatrií, bylo zmíněno občanské sdružení Atos, které sdružuje rodiny pacientů s Tourettovým syndromem a byla nabídnuta další spolupráce s tímto sdružením jak pedopsychiatrům tak neurologům. Tato organizace je zcela nezbytná a podobné organizace existují ve všech zemích s rozvinutou psychiatrickou a neurologickou péčí, protože je nutné řešit častou stigmatizaci pacientů i jejich rodin ve společnosti, provázenou možnou diskriminací. MUDr. Horká ve sdělení: Klady a zápory asistované reprodukce ve vztahu k dítěti, prezentovala několik kazuistik, kdy manželé podstoupili asistovanou reprodukci v rámci IVF (in vitro fertilizace). Zásadním aspektem metody je, že dítě v některých případech nedědí genetickou výbavu ani po jednom z rodičů. Autorka správně poukazuje na etický a později psychologický problém vyplývající z uvedené metody a vhodnost či potřebnost následné psychoterapeutické péče v rámci rodinné terapie. Závěrečný blok byl věnován problematice psychoterapie. MUDr. Blažek v přednášce: Podoby psychoterapie v praxi dětské psychiatrické ambulance sdělil, že psychoterapie je nedílnou součástí práce dětského a dorostového psychiatra. Velmi důležitá je psychoterapeutická práce s rodiči pacienta. Autor shrnul nejen psychoterapeutická, ale i ekonomická pravidla (správné vykazování psychoterapie pojišťovně). Dětský psychiatr nesmí rezignovat na roli odborníka pro biologickou a psychoterapeutickou léčbu, ve které je nezastupitelný jinými profesemi. PhDr. Stejskalová shrnula postupy moderní muzikoterapie v příspěvku: Léčebně-výchovný aspekt muzikoterapie a její význam v dětské psychiatrii. Autorka se problematice věnuje dlouhodobě a přednáší ji nejen pedopsychiatrům, ale také psychiatrům pro dospělé. PhDr. Petr v přednášce: Zkušenosti s imaginací uvedl přehled názorů na imaginaci z historického hlediska na poli psychiatrie i z  obecně filozofického hlediska. Představil některé možnosti aplikace této metody v psychoterapii dětí, např. formou vyprávění příběhů, uvedl také možná úskalí a omezení. Je zřejmé, že tato metoda je právě pro dětskou a adolescenční psychiatrii velmi přínosná. Autoři Porazilová, Kamenišťák a Štěpánek ve sdělení: Využití sociálně-psychologických her a aktivit v rámci dětských psychoterapeutických skupin (zacíleno na ADHD a poruchy chování) doložilii účinnost herní terapie fotodokumentací změn v interpersonálním chování, včetně agresivity v průběhu skupinové psychoterapie během hospitalizace. Výsledky byly, při akceptaci uvedeného způsobu dokumentace, zřejmé.

Paralelně s přednáškami probíhaly workshopy, z nichž první Mikešová J., Fuková O., Jelínková M.: Ošetřovatelská péče v dětské a dorostové psychiatrii se zabýval základními aspekty ošetřovatelské péče v psychiatrii a druhý se zabýval problematikou muzikoterapie s následujícími příspěvky – Stejskalová M.: Nové techniky muzikoterapie, Mandovcová M.: Záměr pedagogicko-terapeutické práce se žáky ZŠ při DPL – muzikodílna. Oba workshopy byly hojně navštíveny.

Celý program vhodně doplňovaly postery, které informovaly nejen o 85 letech dětské a dorostové psychiatrie v Opařanech, ale také o kvalitní péči, která je pacientům se závažnou psychiatrickou problematikou DPL Opařeny poskytována.

Hodková I.: 85 let dětské a dorostové psychiatrie v Opařanech. Stop násilí na dětech! Norské fondy v DPL Opařeny. Mikešová J., Fuková O., Jelínková M.: Vývoj ošetřovatelské péče v DPL Opařeny. Drábovská J.: Muzikoateliér v ZŠ při DPL Opařany. Byl zde také uveden poster prim. MUDr. Holendové: Kazuistika pacienta s dlouhodobou hospitalizací, dokumentující nákladnost farmakoterapie při léčbě dlouhodobě nemocných, která je v kontrastu se standardní úhradou zdravotní pojišťovny.

Vedle slavnostní večeře formou rautu, která uspokojila vysoké kulinářské požadavky pedopsychiatrů, obsahoval společenský program také koncert Josefa Vágnera, taneční večer a tradiční setkání u fontány pro ty, kteří byli ještě čerství.

Závěrem si dovolíme několik hodnotících poznámek. Tradičně precizní příprava pracovníků DPL Opařany v čele s prim. MUDr. Hodkovou přinesla mnoho pozitivního. Setkání těch, kteří se již delší dobu neviděli, přátelskou a uvolněnou atmosféru, nové poznatky pro praxi, bohaté diskuse a maximální účast na všech akcích, tedy nejen společenských.

Pedopsychiatři si měli možnost uvědomit, že jejich obor je nejen zajímavý a prospěšný, ale také to, že jejich léčebné postupy jsou účinné. V diskusích o dalším směřování dětské psychiatrie bylo zřejmé, že obor si začíná být vědom své vlastní hodnoty a také toho, že další pozitivní vývoj není jen v rukou možností dalších institucí, ale že se musí starat především oni sami.

Každého musela překvapit podoba citlivě zrekonstruované budovy, optimismus a angažovanost všech pracovníků léčebny v jejich práci a současná podoba terapeutických a diagnostických přístupů, které snesou i nejpřísnější měřítka.

Setkání v Opařanech (která se střídají po roce se setkáním v Brně) jsou stejně jako ta brněnská hlavní výroční akcí v pedopsychiatrii, a je proto potřebné, aby se těchto akcí účastnila většina pedopsychiatrů, čemuž jsme se v tomto roce hodně přiblížili.

Doc. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

MUDr. Nikol Čermáková