23. celostátní sympozium „Duševní zdraví mládeže“

(Brno, 21. – 22. listopadu 2008)

Celostátní sympozium „Duševní zdraví mládeže“ se konalo v reprezentativním kongresovém centru brněnského hotelu Continental pod záštitou ministryně vlády ČR pro oblast lidských práv a národnostních menšin, děkana lékařské fakulty Masarykovy univerzity, ředitele Fakultní nemocnice Brno a Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Bylo přítomno přibližně 180 účastníků z řad dětských psychiatrů, psychologů i jiných profesí zabývajících se problematikou dětské a dorostové psychiatrie. Konferenci zahájili předseda organizačního výboru MUDr. Pavel Theiner, Ph.D., a prezidentka konference prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc.

Bohatý odborný program zahrnoval 30 přednášek v 7 blocích, které pokrývaly široké spektrum problémů a aktuálních námětů oboru.

Páteční dopoledne zahájila I. Drtílková (Brno) sdělením „Současnost a perspektivy psychofarmakologické léčby v pedopsychiatrii“, kde rekapitulovala současný stav pediatrické psychofarmakologie a nastínila možné výhledy do budoucna. M. Hrdlička (Praha) prezentoval první výsledky retrospektivní studie rychlosti nástupu atypických a typických antipsychotik v léčbě schizofrenie s časným začátkem. Zatímco při skupinovém porovnání byl nástup účinku typických antipsychotik rychlejší, se statistickou významností na úrovni trendu, ve vzájemném porovnání jednotlivých preparátů nebyly nalezeny významné rozdíly. E. Malá (Praha) přehledně shrnula současné poznatky o Tourettově syndromu. I. Škodáček (Bratislava) představil nálezy moderních zobrazovacích metod u drogových závislostí, poruch nálady, ADHD a schizofrenie.

V druhém bloku dopoledního programu I. Paclt (Praha) představil některé významné pedopsychiatrické škály a připomněl, že škálování nenahrazuje psychiatrickou diagnostiku, ale pouze ji vhodně doplňuje. L. Stárková (Olomouc) ve sdělení „Duševní poruchy u mentálně retardovaných – shodneme se v diagnóze?“ poukázala na diagnostické obtíže u pacientů s mentální retardací. J. Šuba (Bratislava) analyzoval soubor pacientů s poruchou autistického spektra (PAS) ve vztahu k měsíci narození a nalezl, že výskyt PAS byl signifikantně vyšší v podskupině chlapců narozených v jarních a pozdějších letních měsících s maximy v březnu a červenci. I. Tonhajzerová (Martin) popsala u vlastního souboru odchylku v chronotropní regulaci srdce v klidu u hyperkinetické poruchy a depresivní poruchy v porovnání se zdravými kontrolami. I. Ondrejka (Martin) referoval výsledky pětileté retrospektivní studie, kde depresivní symptomy byly přítomné u 47,7 % z celkového počtu hospitalizovaných pacientů, přičemž častěji byly pozorovány u souhrnu jiných diagnóz než u primárních afektivních poruch.

Odpolední program začal přehledným referátem I. Dudové (Praha) „Význam vyšetření čichu v psychiatrii“, který přiblížil zatím méně známou, ale perspektivní oblast oboru. J. Schmidtová (Praha) představila některé aspekty problémového chování dětí s Aspergerovým syndromem. L. Tatarková (Opava) demonstrovala v kazuistickém sdělení možné komplikace při léčbě atypickými antipsychotiky, které zahrnovaly metabolický syndrom a diabetes II. typu. Na vzácně se vyskytující syndromy a poruchy v praxi pedopsychiatra - konziliáře - upozornila T. Rosenbergerová (Košice).

Po přestávce program pokračoval tematickým blokem zaměřeným na ADHD. I. Drtílková (Brno) představila faktory podporující volbu atomoxetinu u ADHD pacientů dosud farmakologicky neléčených. P. Theiner (Brno) prezentoval první výsledky longitudinální molekulárně-genetické studie u perzistentní formy ADHD. P. Adamík (Martin) se zaměřil na poruchy spánku při ADHD a doložil je konkrétní kazuistikou. M. Goetz (Praha) přednesl výsledky pilotní studie 10 dětí s ADHD, zaměřené na hodnocení mozečkových funkcí. Jeho výzkumný tým nalezl významné korelace mezi klinickými cerebelárními symptomy a testy hodnotícími verbální pracovní paměť. J. Schmidtová (Praha) referovala o problematice komorbidních symptomů ADHD u autismu a podělila se rovněž o vlastní příznivé zkušenosti s jejich ovlivněním pomocí atomoxetinu.

V posledním pátečním bloku zazněl příspěvek E. Vaníčkové (Praha) na aktuální téma „Komplexní přístup k dětským obětem násilí“. J. Trávníčková (Opava) představila systém péče o problémové uživatele návykových látek v podmínkách dětského oddělení PL Opava. J. Poláček referoval dvě kazuistiky závažného dětského sadismu, které měly demonstrovat neúčinnost možných dosavadních opatření v péči o nezletilé agresory. P. Sakař (Brno) seznámil auditorium s výsledky reprezentativního výzkumu sexuálního zneužití v dětství. Dle jeho výsledků 11 % českých žen a 3 % českých mužů uvádějí, že byli v dětství (do 15 let) sexuálně zneužiti dospělou osobou.

Sobotní program byl zahájen psychologicky a psychoterapeuticky orientovanými sděleními. M. Svoboda (Brno) seznámil přítomné s projektivním kresebným testem H – T – P (House – Tree – Person). L. Stárková (Olomouc) pojednala aplikaci KBT do oblasti pedopsychiatrie. P. Humpolíček (Brno) přednesl sdělení „Psychodiagnostické metody jako terapeutické nástroje v psychoterapii dětí a dospívajících“. J. Burešová (Brno) referovala o zkušenostech s novými diagnostickými metodami na zjišťování kognitivních schopností, které mají i české normy (Woodcock – Johnson IE, SON-R 21-7). T. Horká (Brno) v kazuistickém sdělení přiblížila metodu terapie pevným objetím podle Jiřiny Prekopové.

Poslední blok přednášek zahájil J. Švarc (Praha) s referátem na téma syndromu zavržení rodiče, jímž navázal na své sdělení v předchozím ročníku konference Duševní zdraví mládeže. M. Beníčková (Brno) se zaměřila na problematiku péče o děti s „dvojí výjimečností“ (tedy mimořádně nadané děti, které mají i některou z následujících poruch – pervazivní vývojovou poruchu, ADHD, poruchy učení). M. Stejskalová (Praha) přednesla sdělení na téma „Národnostní aspekt v psychoterapii uměním u pedopsychiatrických pacientů“ a svou prezentaci zajímavě doplnila ukázkami používaných hudebních i obrazových terapeutických podnětů.

Program sympozia byl uzavřen panelovou diskusí o problémech oboru, které se účastnili F. Čihák, I. Hodková, M. Hrdlička a J. Matys. Diskutovalo se zejména o problémech financování pedopsychiatrické péče, o připravované reformě specializačního vzdělávání a o možnostech moderních forem komunikace v pedopsychiatrické obci.

Na závěr je třeba konstatovat, že 23. duševní zdraví mládeže udrželo špičkovou úroveň, známou již z minulých ročníků. Přednesené příspěvky se zabývaly aktuálními tématy a v naprosté většině byly předneseny za pomoci moderní audiovizuální techniky. Vhodně byl vyvážen prostor věnovaný biologické psychiatrii na jedné straně a psychologickým a psychoterapeutickým směrům na straně druhé. Na sympoziích se odvíjela věcná diskuse, která byla omezena jen časovými možnostmi nabitého programu. Je třeba vyzvednout vysoké nasazení organizačního výboru, který zajistil hladký chod jak odborného tak i společenského programu. Páteční večer patřil neformálnímu setkání a diskusím při vynikajícím rautu a příjemném hudebním doprovodu hudební skupiny K. R. Band.

Poděkování za podnětný program, příjemnou atmosféru a bezchybnou organizaci patří prof.  MUDr. Ivaně Drtílkové, CSc., a celému organizačnímu výboru konference v čele s MUDr. Pavlem Theinerem, Ph.D. Poděkování patří rovněž sponzorům konference – firmám Lilly, Janssen – Cilag, Pfizer, Sanofi – Aventis a Zentiva.

Za dva roky zase na shledanou !

Prof. MUDr. Michal Hrdlička, CSc.