Syndrom odcizeného rodiče a porozvodová adaptace

Parental Alienation Syndrome and Post Divorce Adaptation

In cases of post divorce conflicts and animosity regularly some degree of programming of children can be found. We can speak about parental alienation syndrome. In case of this disorder the child takes one of the parents for absolutely positive and the second one as for absolutely negative. This syndrome can be found more frequently since the mother is no more taken for the only suitable caregiver.

Post divorce situation is complicated and demanding the deterioration of health is often, quality of life decreases. Child visitation interference is frequent as well as manipulation of children. The parental alienation syndrome can be viewed as the most negative consequence of post divorce conflicts.

Situation of non-residential parent is very weak as residential parent has in child manipulation an effective instrument to take control of the other parent and to punish him. There is no effective defence against such an action. Non residential parent has no other choice then to accept this situation and to act defensively and tactically. Only healthy personalities are able to behave in this way. Parents involved in post divorce conflict suffer nevertheless very frequently from personality disorders.

Key words:
divorce, parental alienation syndrome, parental conflict, child visitation interference, parental litigation, personality disorder.

Autoři: J. Pavlát ¹; L. Janáčková ²
Působiště autorů: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha ; přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc. ¹; Ústav psychologie LF MU, Brno ²
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 103, 2007, No. 3, pp. 131-135.
Kategorie: Souborné referáty

Souhrn

Tam kde v rozvodových případech je přítomen konflikt a animozita, lze pravidelně nalézt určitou míru programování dětí. Hovoří se o syndromu odcizeného rodiče, poruše, při níž dítě pohlíží na jednoho rodiče jako na zcela kladného a na druhého jako na zcela záporného. Tento syndrom se vyskytuje stále častěji od doby, kdy byl zpochybněn názor, že jediným vhodným pečovatelem po rozvodu je matka.

Porozvodová situace je náročná a složitá, časté jsou zdravotní komplikace, zhoršení kvality života. Časté je odpírání styku dítěte s nerezidenčním rodičem a popouzení dětí. Rozvoj syndromu odcizeného rodiče je možné považovat za zvláště nepříznivý vývoj porozvodové situace.

Pozice nerezidenčního rodiče je velmi slabá, rezidenční rodič má v možnosti popouzet proti němu účinný nástroj jak ho řídit a trestat. Proti takovému jednání neexistuje účinná obrana, nerezidenčnímu rodiči nezbývá než tento fakt akceptovat a jednat defenzivně a takticky. Toho jsou schopny jen zdravé osobnosti. Mezi rodiči zapojenými v porozvodových sporech je nicméně porucha osobnosti častá.

Klíčová slova:
rozvod, syndrom odcizeného rodiče, rodičovský konflikt, narušování návštěv dětí, rodičovské soudní spory, porucha osobnosti.