Korelace mezi indexem IgG a oligoklonálními pásy při CSF vyšetření u pacientů s roztroušenou sklerózou
Autoři:
J. Mareš 1; R. Herzig 1; K. Urbánek 1
; V. Sládková 1; R. Opavský 1; P. Hluštík 1; K. Kollárová 1; J. Podivínský 2; J. Sklenářová 3; V. Bekárek 3; P. Schneiderka 3; J. Zapletalová 4; P. Kaňovský 1
Působiště autorů:
Department of Neurology, Palacký University Medical School and University Hospital, Olomouc, Czech Republic
1; Neurology Geriatric Medical Institution, Moravský Beroun
2; Department of Clinical Biochemistry, University Hospital, Olomouc, Czech Republic
3; Institute of Biophysics, Palacký University Medical School, Olomouc, Czech Republic
4
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2007; 70/103(4): 392-394
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Cíl:
Cílem studie bylo vyhodnotit vztah mezi hodnotami indexu IgG a počtem oligoklonálních IgG pásů (OCB) v mozkomíšním moku (CSF) pacientů s roztroušenou sklerózou (SM).
Materiál a metodika:
Soubor 150 pacientů sestával ze 41 mužů a 109 žen (ve věku od 18 do 68 let, průměrný věk byl 36,6 ± 10,1 let). U mozkomíšního moku odebraného lumbální punkcí byla posouzena intratekální syntéza s využitím indexu IgG a stanovením OCB. Počet alkalických OCB v CSF byl stanoven metodou izoelektrické fokusace. K vyhodnocení statistické významnosti výsledků byla rovněž použita Pearsonova korelační analýza, χ2 test homogenity, Mannův-Whitneyův test, párový t-test (parametrický) a jednovýběrový Wilcoxonův test (neparametrický).
Výsledky:
Pozitivní korelace mezi IgG indexem a počtem OCB nebyla nalezena. Ani Mannův-Whitneyův test neprokázal podstatný rozdíl v hodnotách indexu IgG u pacientů s OCB ≥ 2 a < 2.
Závěr:
Studie nepotvrdila korelaci mezi hodnotami IgG indexu a počtem OCB v CSF u pacientů s roztroušenou sklerózou.
Klíčová slova:
oligoklonální pásy – mozkomíšní mok – IgG index – roztroušená skleróza
Zdroje
1. Andersson M, Alvarez-Carmeno J, Bernardi G, Cogato I, Fredman P, Frederiksen J et al. Cerebrospinal fluid in the diagnosis of multiple sclerosis: A consensus report. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1994; 57: 897-902.
2. Caudie C, Allauzen O, Bancel J, Later R. Diagnostic usefullness of oligoclonal immunoglobulin G bands in cerebro-spinal fluid using isoelectric focusing in early diagnosis of multiple sclerosis. Ann Biol Clin (Paris) 20002; 58: 187-193.
3. Miller JR, Burke AM, Bever CT. Occurence of oligoclonal bands in multiple sclerosis and other CNS diseases. Ann Neurol Jan 1983; 13(1): 53-58.
4. Sindic CHJM, Van Antwerpen MP, Goffette S. The Intrathecal Humoral Immune Response: Laboratory Analysis and Clinical Relevance. Clin Chem Lab Med 2001; 39(4): 333–340.
5. Correale J, de los Milagros Bassani Molinas M. Oligoclonal bands and antibody responses in multiple sclerosis. J Neurol 2002; 249: 375-389.
6. Antel JP, Birnbaum G, Hartung HP. Clinical neuroimunology. London: Blackwell Science 1998: 423.
7. Kaiser R, Obert M, Kaufmann R, Czygan M. IgG-antibodies to CNS proteins in patients with multiple sclerosis. Eur J Med Res 1997; 2(4): 169-172.
8. Livrea P, Trojano M, Simone IL, Zimatore GB, Lamontanara G, Leante R. Intrathecal IgG synthesis in multiple sclerosis: comparison between isoelectric focusing and quantitative estimation of cerebrospinal fluid IgG. J Neurol 1981; 224(3): 159-169.
9. Kaiser R, Czygan M, Kaufmann R, Lucking CH. Intrathecal IgG synthesis: when is determination of oligoclonal bands necessary? Nervenarzt 1995; 66(8): 618-23.
10. Mayringer I, Timeltaler B, Deisenhammer F. Correlation between the IgG index, oligoclonal bands in CSF, and the diagnosis of demyelinating diseases. Eur J Neurol 2005; 12(7): 527-530.
11. Rocchelli B, Poloni M, Mazzarello P, Delodovici M. Clinical and CSF findings in multiple sclerosis patients with or without IgG oligoclonal bands at isoelectric focusing examination of CSF and serum proteins. Eur Neurol 1983; 22(1): 35-42.
12. Poloni M, Rocchelli B, Mazzarello P, Delodovici M. Relation between the clinical and cerebrospinal fluid parameters in multiple sclerosis, with special reference to subjects without oligoclonal IgG in the cerebrospinal fluid. Riv Neurol 1981; 51(2): 69-80.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2007 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Cervikální dystonie
- Hladina D-dimerů u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovu příhodou
- Trombóza esovitého splavu – současný pohled na diagnostiku a léčbu
- Repetitivní transkraniální magnetická stimulace a chronický subjektivní nonvibrační tinnitus