Hepatologie nejen z Hradce Králové
Autoři:
R. Brůha
Působiště autorů:
IV. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 97-98
Kategorie:
Editorial
Vážení a milí čtenáři,
i v letošním roce vychází číslo časopisu věnované hepatologii. S velkým potěšením můžeme uveřejnit opět soubor článků z jednoho pracoviště, které slaví 1 000. výkon – po loňských oslavách 1 000 jaterních transplantací v IKEM se nyní jedná o Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde byla letos provedena 1 000. transjugulární intrahepatální portosystémová spojka (TIPS). Úvodní článek A. Krajiny a P. Hůlka [1] popisuje velmi poutavě historii a principy této metody, ostatní články [2–5] pak shrnují zkušenosti hradeckého pracovitě s vlastním výkonem v různých indikacích i sledováním pacientů. Jedná se o úctyhodný počet výkonů na jednom pracovišti, a skupina vedená prof. Hůlkem a prof. Krajinou se tak řadí mezi největší evropská i světová centra, která své výsledky publikují. Rádi se připojujeme ke gratulaci. Výsledky hradeckého pracoviště jsou podpořeny i mimořádnou vstřícností a laskavostí tamních lékařů; všichni, kdo se starají o pacienty s portální hypertenzí, ví, že se mohou (přinejmenším s žádostí o radu) na toto pracoviště obrátit v kteroukoli denní dobu a nikdy nebudou odmítnuti.
Je velmi dobře, že se TIPS stal rutinním zákrokem pro určitou skupinu pacientů a zdá se, jakoby se v dnešní době završovala jedna etapa v péči o pacienty s portální hypertenzí a krvácením do GIT. Technické provedení nejen TIPS, ale i endoskopického ošetření varixů, použití Danišova stentu či farmakoterapie dosáhly vysoké úrovně, která se bude jen stěží překonávat. Většina postupů je ověřena v rozsáhlých randomizovaných studiích a podpořena metaanalýzami. Mortalita na akutní epizodu krvácení z jícnových varixů se v dnešní době pohybuje mezi 10 a 20 % (většinou se uvádí v šestitýdenním intervalu) a spolu s ubývajícím počtem krvácejících pacientů bude velmi obtížné u jakéhokoli případného jiného postupu prokázat lepší účinnost. Výzkum této oblasti se tak nyní zaměřuje na časnější či nové indikace invazivních zákroků.
Další velmi kvalitní prací z oblasti hepatologie je článek R. Šenkeříkové et al [6] popisující zkušenosti pracoviště IKEM s transplantací jater pro hepatocelulární karcinom (HCC). Měli bychom si tak znovu uvědomit, že se jedná o nádor, který je v časných fázích velmi dobře léčitelný a měli bychom si znovu připomenout význam screeningu HCC mezi pacienty s jaterní cirhózou. Dle údajů v literatuře se v poslední době zdá, že s HCC jako komplikací jaterní cirhózy se budeme setkávat stále častěji.
Hepatobiliární oblasti se týká i kazuistika dr. Krause et al [7], která popisuje alternativní postup při léčbě biliární obstrukce.
Hepatologie prožívá v poslední době rychlý vývoj týkající se nejen nových léčebných i diagnostických možností, ale i měnícího se spektra pacientů. Rád bych vás proto všechny pozval na letošní Májové hepatologické dny, které se konají ve dnech 28.–30. 5. 2014 tradičně v Karlových Varech. Po mnoha dřívějších letech, kdy jsme složitě hledali novinky v našem oboru, jsme svědky překotného vývoje v několika oblastech. Týká se to především virové hepatitidy C, kdy léčba používaná celé desetiletí jako neměnný standard se víceméně stává minulostí a jsme svědky vývoje nových léků, které mohou znamenat kompletní vyléčení pro naprostou většinu pacientů. Daní za tuto možnost je cena léčby, která v dnešní době asi přesahuje naše možnosti. Můžeme být rádi, že alespoň léčba přímo působícími antivirotiky 1. generace je v ČR dostupná pro podstatnou část potřebných pacientů. Další oblastí, ještě před několika lety zcela opomíjenou, je neinvazivní diagnostika jaterní fibrózy. Tato problematika se v poslední době stává nedílnou a podstatnou součástí programu zahraničních kongresů i obsahu renomovaných zahraničních časopisů. Stejně tak je v poslední době věnována velká pozornost jaterním onemocněním souvisejícím s civilizačními chorobami, především nadváhou a obezitou. Žádná z těchto oblastí nebude v programu Májových dnů chybět.
Vážení čtenáři, přeji vám klidné chvíle strávené při čtení nového čísla časopisu Gastroenterologie a hepatologie a doufám, že se s mnohými z vás setkáme na Májových hepatologických dnech.
doc. MUDr. Radan Brůha, CSc.
koeditor sekce hepatologie
bruha@cesnet.cz
Zdroje
1. Krajina A, Hůlek P, Lojík M et al. Léčba portální hypertenze pomocí transjugulární intrahepatální portosystémové spojky – prvních 1 000 výkonů ve FN Hradec Králové. Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 100–107.
2. Šembera Š, Jirkovský V, Krajina A et al. 1 000 TIPS ve FN Hradec Králové: indikace a přežívání nemocných. Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 108–115.
3. Šafka V, Hůlek P, Krajina A et al. Budd--Chiariho syndrom a TIPS – 21 let zkuše-ností. Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 116–123.
4. Fejfar T, Šafka V, Jirkovský V et al. Transjugulání intrahepatální portosytémová spojka v terapii refrakterního ascitu: současný pohled jednoho pracoviště. Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 124–131.
5. Jirkovský V, Hůlek P, Krajina A et al. Dispenzarizace nemocných po zavedení transjugulární intrahepatální portosystémové spojky – diagnostika dysfunkce zkratu a možnosti intervence. Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 132–138.
6. Šenkeříková R, Fraňková S, Šperl J et al. Transplantace jater pro hepatocelulární karcinom, dlouhodobé přežití a faktory ovlivňující rekurenci tumoru (zkušenosti jednoho centra). Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 139–145.
7. Kraus M, Kovala P, Kremer M. Využití EUS navigované choledochoduodenostomie v léčbě biliární obstrukce. Gastroent Hepatol 2014; 68(2): 146–148.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2014 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- doc. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF (1969)
- MUDr. Sylvia Dražilová (1972)
- MUDr. Ondřej Ryska, Ph.D. (1981)
- Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy