Kongres ČSLR: Současnost a budoucnost interdisciplinární péče o nehojící se rány − rezervy přetrvávají navzdory řadě pokroků

Mezioborové diskuse se zúčastnili předsedkyně ČSLR doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D., proděkanka pro nelékařské obory LF MU prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., chirurg MUDr. Jan Stryja, Ph.D., praktická lékařka MUDr. Martina Smrčková, místopředsedkyně pacientské organizace Zahojíme PhDr. Adéla Holubová, Ph.D., právník specializovaný na zdravotnickou problematiku Mgr. Jan Zahálka a marketingový ředitel společnosti HARTMANN Ing. Tomáš Marenčák.

Výsledky průzkumu na téma nehojících se ran

Z nedávného průzkumu zaměřeného na povědomí o nehojících se ranách vyplynulo, že třetina z tisícovky respondentů z řad laické veřejnosti ví, co je nehojící se rána (v průzkumu byl použit pojem „chronická rána“), a 42 % se s ní setkalo osobně nebo ve svém okolí. Pouhých 10 % je však obeznámeno s tím, že prostředky na léčbu nehojících se ran jsou dostupné bez doplatku. Nejčastěji by pacienti s tímto problémem vyhledali praktického lékaře (74 %) nebo chirurga (20 %). Průzkum dále ukázal, že mnoho pacientů s tímto problémem nedostává adekvátní péči.

Podle docentky Veverkové přicházejí pacienti do ordinací často informováni z internetu nebo od známých, avšak mnohdy nesprávně. Pacienti by měli více využívat péči praktického lékaře a nepřicházet rovnou do chirurgické ambulance, někdy i s banálními problémy, jako jsou přerostlé nehty. Také dr. Stryja zdůraznil potřebu zvyšovat povědomí o problematice nehojících se ran. Jako inspirace může sloužit britský projekt Leg Matters, který se zaměřoval na edukaci pacientů s chronickou žilní insuficiencí. Vycházel při tom z konceptu „hovořit o nohou“ z různých pohledů.

Cesta pacienta k adekvátní péči

Bohaté zkušenosti s léčbou ran sdílela rovněž dr. Smrčková, jejíž ambulanci využívají pacienti, kteří nechtějí dojíždět do vzdálenější nemocnice. Na chodu ambulance se podílí také Oblastní charita Klatovy a domácí péče. Praktická lékařka zdůraznila potřebu větší edukace zdravotníků v praktických dovednostech a poukázala na nedostatek času spojený s provozem ambulance. Zmínila i problematickou dostupnost nejbližších podiatrických ordinací pro řadu pacientů.

Dr. Holubová upozornila, že praktický lékař, jenž se nevzdělává v oblasti hojení ran, by měl pacienta s tímto problémem nasměrovat ke specialistům. Pomoci mohou informační letáky „Cesta pacienta do centra hojení ran“ a „Cesta pacienta do podiatrické ordinace“, které připravila pacientská organizace Zahojíme. Ty obsahují mimo jiné mapku center zajišťujících multioborovou péči a jsou k dispozici na webu organizace.

Podpora vzdělávání napříč obory a komunitní péče

Účastníci diskuse se shodli na existenci individuálních rozdílů v úrovni vzdělání lékařů v oblasti péče o nehojící se rány. ČSLR usiluje o rozšíření vzdělávání prostřednictvím odborných bloků určených chirurgům a praktikům, které by byly zařazeny na vybraných konferencích. Docentka Veverková ocenila zájem České chirurgické společnosti ČLS JEP o tuto spolupráci. Podle ní mnozí chirurgové nemají dostatečné povědomí o aktuálních standardech i pokrocích v péči o nehojící se rány, což se týká například i znalosti principů vlhkého hojení. Podle jejích slov by také velmi pomohlo vytvoření registru ran, který by mohl získat podporu mimo jiné od zdravotních pojišťoven.

Potřebu posílit podporu sester domácí péče, jež sehrávají klíčovou roli v péči o nehojící se rány, zdůraznil dr. Stryja. Připomenul, že pacienti často mívají vícenásobné defekty – a právě sestry mohou i v těchto případech aktivovat „řetězec péče“ nebo významně usnadnit práci praktickým lékařům.

Profesorka Pokorná nicméně varovala před trendem, kdy by domácí péči mohly zajišťovat i praktické sestry. Podle ní je vzhledem k náročnosti této práce nezbytné, aby v terénu působily všeobecné sestry. Zdravotníci zde čelí vysokým nárokům na dovednosti i rozhodovací schopnosti. Přebírají velkou část odpovědnosti a musejí si tak současně být vědomi limitů svých kompetencí... Sestry domácí péče jsou prodlouženou rukou lékařů, kteří se spoléhají na jejich odbornost a samostatnost. Do terénu tedy jednoznačně patří zkušené, vzdělané a samostatné sestry. Podpora komunitní péče je v každém případě zásadní, protože stále více seniorů s chronickými obtížemi žije v domácím prostředí.

Možnost rozšířeného vzdělávání a lepší návaznost péče o pacienty s nehojící se ránou by uvítala také dr. Smrčková. Podle docentky Veverkové je však klíčové, aby se lékaři sami chtěli vzdělávat a učit jeden od druhého. Upozornila, že mnohá spolupráce závisí spíše na osobních kontaktech než na dobře nastaveném systému péče nebo dostupnosti vzdělávacích aktivit.

Guidelines pro péči o nehojící se ránu

Česká společnost pro léčbu rány se aktivně podílí na zprostředkování mezinárodních guidelines českým zdravotníkům i na tvorbě legislativního a organizačního rámce pro jejich aplikaci v praxi. V nejbližší době budou zveřejněny doporučené postupy pro terapii dekubitů, což je dalším krokem k zajištění standardizované péče. Profesorka Pokorná připomenula, že smysluplná péče má být založena na doporučeních odborníků, kteří guidelines připravují, ale zároveň je důležité přizpůsobit ji lokálním možnostem i preferencím pacienta. V praxi hrají zásadní roli zdravotníci v terénu, kteří tato doporučení aplikují. Nezbytnou součástí péče o nehojící se ránu zůstává fotodokumentace defektu, která umožňuje efektivní monitorování léčby.

MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial