Jak zvolit ideální venotonikum či vazoprotektivum – které vlastnosti jsou klíčové?
Na trhu jsou k dispozici léčivé přípravky i doplňky stravy s obsahem flavonoidů, velmi často jde o hesperidin nebo diosmin. Na co je dobré myslet při výběru těchto přípravků?
Účinky flavonoidů na cévy
Přírodní látky ze skupiny flavonoidních glykosidů mají řadu příznivých farmakologických účinků potvrzených jak v preklinickém, tak v klinickém výzkumu. Hesperidin, diosmin a některé další příbuzné flavonoidy se používají jako venotonika a vazoprotektiva k léčbě příznaků a projevů chronické žilní insuficience dolních končetin nebo při akutních projevech hemoroidů. Působení diosminu je souhrnem následujících účinků:
- snížení žilní distenzibility a redukce venostázy
- normalizace kapilární permeability a zvýšení kapilární rezistence
- zvýšení lymfatického průtoku
Diosmin a diosmetin
Z rostlin využívaných pro farmaceutické účely mají vysoký obsah venotonických flavonoidů citrusové plody. Z jejich oplodí se extrakcí získává hesperidin. Ten se následnou dehydrogenací cíleně převádí na diosmin. Reakce však vede také k jiným produktům a výsledná směs se označuje jako tzv. flavonoidní frakce. Cílem výroby je získat směs s převahou diosminu.
V organismu se potom z těchto flavonoidů hydrolyticky odštěpuje cukerná složka a vzniká tzv. aglykon. Aglykon hesperidinu se označuje jako hesperetin, z diosminu vzniká diosmetin. A právě tyto dva aglykony – vlastní účinné látky – jsou výrazně odlišné z hlediska farmakokinetiky; diosmetin má totiž několikanásobně delší biologický poločas než hesperetin, a to 26−43 hodin.
Hesperidin jako nečistota diosminu
Do léčivých přípravků a doplňků stravy se obvykle používá výše zmiňovaná flavonoidní frakce s relativně velkým zastoupením hesperidinu a dalších flavonoidů. Z hlediska léčebného je však výhodnější, je-li podáván co nejčistší diosmin. 100% čistá látka existuje jen pro laboratorní účely. Pro účely výroby léčiv Evropský lékopis stanovuje přípustné nečistoty a jejich obsah. Jedná se o následující flavonoidní glykosidy:
- hesperidin (max. 4 %)
- isorhoifolin (max. 3 %)
- linarin (max. 3 %)
Na trhu je několik přípravků s diosminem, a jak jsou na tom s čistotou léčivé látky, si lze snadno ověřit. V případě, že jsou nečistoty v přípravku obsaženy v podlimitních množstvích, nemusejí se uvádět v Souhrnu údajů o přípravku (SPC). Takový přípravek pak má jako léčivou látku uveden pouze diosmin, a nikoliv hesperidin nebo flavonoidní frakci.
Zlepšení biologické dostupnosti
Další vlastností, kterou byl měl mít ideální přípravek s obsahem flavonoidů, je mikronizace léčiva, která zaručuje optimální absorpci diosminu po perorálním podání. Tento proces zmenšuje velikost částic léčiva na mikrometry, čímž se zvyšuje aktivní povrch a zlepšuje rozpustnost. Diosmin je prakticky nerozpustný ve vodě; u podobných těžce rozpustných látek je cílem dosáhnout velikosti částic do 10 μm – při těchto rozměrech se již mohou během vstřebávání v organismu zapojit i aktivní transportní systémy. Dosáhne se tak nejen rychlejšího uvolnění účinné látky, ale také vyšších plazmatických koncentrací léčiva.
(mir)
Zdroje:
1. Okáčová L., Vetchý O., Franc A. a kol. Zvýšení dostupnosti těžce rozpustných látek jejich modifikací. Chemické listy 2010; 104: 21–26.
2. Diozen − diosminum micronisatum. Brožura pro odbornou veřejnost. Zentiva.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.