Opiáty indukovaná hyperalgezie – klinické důsledky
Opiáty i jejich deriváty jsou už dlouho dobu používány jako jedny z léků poslední volby k tišení bolesti. Pravidelně se tak používají například na tlumení nádorových nebo jiných chronických bolestí.
Opiáty i jejich deriváty jsou už dlouho dobu používány jako jedny z léků poslední volby k tišení bolesti. Pravidelně se tak používají například na tlumení nádorových nebo jiných chronických bolestí. Jak bylo potvrzeno v několika studiích, podávání opiátů je v přiměřených dávkách bezpečné a nenavozuje riziko vzniku závislosti. Studie S. M. Silvermana z floridského pracoviště Comprehensive Pain Medicine v Pompano Beach však naznačila, že u některých pacientů se může podávání opiátů vyvinout až v opiáty indukovanou hyperalgezii.
Opiáty indukovaná hyperalgezie
Ačkoliv se dlouhá léta tradovala bezpečnost používání opiátů k tlumení bolestí, v posledních letech jsou opiáty při léčbě bolesti stále více zneužívány. To má za následek nejen vznik opiátové tolerance, a tím pádem i potřebu větší dávky, ale dokonce i vznik takzvané opiáty indukované hyperalgezie (OIH). Ta se v poslední době stále více objevuje u lidí, kteří užívají opiáty nebo jejich deriváty v léčbě chronické bolesti. Souhrnnou zprávu o tomto fenoménu podal americký lékař S. M. Silverman v odborném medicínském periodiku Pain physician.
Opiáty indukovaná hyperalgezie se dokonce stala uznanou komplikací opioidní terapie. Jak se podařilo zjistit, OIH je proces poměrně příbuzný vzniku tolerance na opiáty, nicméně částečně odlišný. Za hlavního aktéra, který OIH způsobuje, se považuje N-methyl-D-aspartát (NMDA). Ten však není jediným faktorem, který opiáty indukovanou hyperalgezii způsobuje. Mezi další faktory patří například inhibice glutamátového transportního systému, vápníkem regulovaná intracelulární proteinkináza C nebo například NMDA zprostředkovaná apoptóza buněk zadních rohů míšních. Co to však znamená pro klinickou praxi?
Změna je naděje
Nadějí jak odstranit tento nežádoucí účinek opiátové terapie je například snížení podávaných dávek opiátů, přísnější kontrola podávání nebo použití nových opioidů, které budou antagonisty specifických NMDA receptorů. Jako velmi jednoduché a přitom i účinné řešení se také jeví používání buprenorfinu, který má účinky srovnatelné s jinými opiáty, a přitom u něj nevzniká závislost v takové míře. Diskutuje se zejména jeho sublingvální podávání. Další odpovědi ohledně účinnosti těchto opatření ale přinesou až následující studie.
(kam)
Zdroj: Silverman SM. Opioid induced hyperalgesia: clinical implications for the pain practitioner. Pain Physician 2009(May-Jun);12(3):679-684
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.