Nástroj k předvídání rizikového chování u pacientů léčených opiáty

Výskyt této závislosti nebyl v praxi dostatečně prozkoumán. Předpokládá se, že není vyšší než výskyt závislosti na opiátech v obecné populaci. Některé studie však s tímto tvrzením nesouhlasí a upozorňují na zvýšené riziko právě u těchto nemocných.

Pacienti, kteří zneužívají předpisy na opiáty, vykazují ve vztahu k lékům jednu či více odchylek chování. Takové odchylky v chování se však mohou vyskytnout i u osob, jež opioidy nezneužívají. Žádost o předčasné podání dávky může signalizovat vědomé nadužívání léků. Většina lékařů tyto ojedinělé události za příklad zneužívání nepovažuje. Platí však logický předpoklad, že čím více abnormálního chování jedinec vykazuje, tím vyšší je pravděpodobnost, že opiáty zneužívá nebo je na nich závislý.

Existuje několik vyšetření a diagnostických nástrojů posuzujících rizikové chování. Tyto postupy umožňují zjistit, jestli pacient zneužívá léky nebo je na nich aktuálně závislý. Je však potřeba mít k dispozici i nástroje, které odhalí pravděpodobnost zneužívání a závislosti v budoucnu.

Zkoumaná populace, rizikové faktory a kategorie

Autoři studie zkoumali pomocí ORT vzorek pacientů (n = 185; ženy: 108; muži: 77), kteří navštěvovali ambulanci léčby bolesti od ledna 2000 do května 2001. Byly měřeny následující rizikové faktory, jež souvisejí se zneužíváním návykových látek: rodinná a osobní anamnéza zneužívání alkoholu, nelegálních drog a předepsaných léků, věk (16−45 let), prepubertální sexuální zneužívání, psychické nemoci jako porucha pozornosti, obsedantně kompulzivní porucha, bipolární porucha, schizofrenie a deprese.

Každý rizikový faktor byl posouzen v poměru k ostatním rizikovým faktorům a byl mu přiřazen počet bodů na bodové stupnici. Pacienti byli podle počtu získaných bodů zařazeni do jedné ze tří rizikových kategorií: vysoké riziko (pravděpodobnost, že dojde ke zneužívání opioidů), střední riziko (ke zneužívání dojít může i nemusí) a nízké riziko (nebylo pravděpodobné, že dojde ke zneužívání opioidů). Pacienti s nízkým rizikem obdrželi 0−3 body, se středním 4−7 a s vysokým ≥ 8. Každý pacient byl sledován 12 měsíců od první návštěvy.

Statistika abnormálního chování

Abnormální chování nebylo zjištěno u 17 z 18 pacientů zařazených do skupiny s nízkým rizikem (94,4 %). Naopak 40 ze 44 vysoce rizikových pacientů abnormální chování vykazovalo (90,9 %).

V žádné ze tří rizikových skupin nebyly zjištěny rozdíly, pokud jde o věk, pohlaví nebo typ bolesti. Jako nejčastější pacienti uváděli bolest bederní páteře. Bolesti hlavy, neuropatické a muskuloskeletální bolesti se vyskytovaly poměrně rovnoměrně ve všech třech rizikových skupinách. Nejméně časté byly bolesti krční páteře.

Nejčastějším abnormálním chováním u mužů a žen bylo vyžadování opiátů od jiných poskytovatelů (muži: 17 %, ženy: 19 %), zvyšování dávek bez konzultace s lékařem (muži: 18 %, ženy: 10 %), užívání jiných opiátů než předepsaných (muži: 10 %, ženy: 7 %), užívání jiných opiátů než předepsaných více než jednou (muži: 10 %, ženy: 6 %), zneužití předepsaných léků (muži: 14 %, ženy: 10 %) a vynechání návštěvy lékaře (muži: 10 %, ženy: 9 %).

ORT výborně ukázal rozdíly ve výskytu abnormálního chování u obou pohlaví (muži: c = 0,82; ženy: c = 0,85). Obecně se abnormální chování vyskytlo ve stejné míře jak u mužů, tak u žen. Muži vykazovali větší výskyt aspoň jednoho projevu abnormálního chování v porovnání se ženami (ženy: 34 %, muži: 51 %; p = 0,026). Významné rozdíly v pohlaví nebyly pozorovány v případě výskytu aspoň tří odchylek (ženy: 20 %, muži: 25 %; p = 0,487). Data za celý vzorek potvrdila výskyt aspoň jednoho projevu abnormálního chování u 41 % osob.

Shrnutí a závěr

Ze studie vyplynulo, že přesná identifikace pacientů s chronickou bolestí, kterým v budoucnu hrozí zneužívání opiátů a závislost, je obtížná. Diagnostické postupy, jež jsou v současnosti k dispozici, vyžadují mnoho času a specifické dovednosti při interpretaci výsledků. Proto jsou pro většinu lékařů nepoužitelné. Stručné screeningové nástroje jsou praktičtější, ale často jsou spojeny se dvěma nevýhodami:
1. Dokážou identifikovat pacienty, kteří problémy se zneužíváním již mají, ale nejsou schopny předpovědět, u koho se problémy mohou objevit v budoucnu.
2. Nejsou schopné specificky identifikovat zneužívání opiátů.

ORT prokázal podle předběžné studie pacientů léčených opioidy vysoký stupeň citlivosti a specificity při identifikaci osob s rizikovým chováním. Pomocí ORT bylo zjištěno, že pacienti s vysokou pravděpodobností zneužívání opioidů vykazovali více projevů abnormálního chování než pacienti se středním či nízkým rizikem. Ještě větší význam má skutečnost, že pacienti s vysokým rizikem mohou být zachyceni včas a nasměrováni k léčbě nebo vhodnému poradenství. Díky tomu by se mohly zlepšit klinické výsledky a snížit riziko zneužívání.

(lkt)

Zdroj: Webster L. R., Webster R. M. Predicting aberrant behaviors in opioid-treated patients: preliminary validation of the Opioid Risk Tool. Pain Med 2005 Nov–Dec; 6 (6): 432−442.