Hlášené případy substituční léčby v ČR v roce 2012

Substituční léčba závislosti na opioidech spočívá v podávání substituční látky jiným než nitrožilním způsobem a pomáhá potlačit odvykací příznaky, zlepšit kvalitu života a dosáhnout konečné abstinence bez farmakologické podpory. Od roku 2000 funguje v České republice registr substituční léčby, jehož cílem je zabránit vícenásobné preskripci a zneužívání předepisovaných látek. Povinností všech lékařů poskytujících substituční léčbu je hlásit pacienty do tohoto registru.

V roce 2012 hlásilo pacienty na substituční léčbě 59 zdravotnických zařízení (akreditovaná centra, psychiatrické ambulance, ambulance praktických lékařů), jejich počet vzrostl pouze o 4. Jediným krajem bez hlásícího zařízení byl Pardubický kraj. V registru bylo v roce 2012 evidováno 2 298 léčených osob od 17 do 75 let, jejich počet se oproti roku 2011 téměř nezměnil. Přibližně 3/4 pacientů tvořili muži, 2/3 byly ve věku 30–39 let a 1/4 ve věku 20–29 let. Pacienti do 20 let tvořili necelé 1 %. Největší podíl osob se substituční léčbou měl trvalé bydliště v Praze, dále ve Středočeském a Ústeckém kraji. Přes 71 % léčených bylo substituováno buprenorfinem, z toho třetina v kombinaci s naloxonem.

V průběhu roku 2012 nastoupilo do léčebného programu 846 osob, přičemž přibližně 12 % z nich opakovaně. Nově začaly být sledovány drogy, které pacienti zneužívali. Ve 48 % se jednalo o heroin, ve 32 % ilegálně získaný buprenorfin a ve 22 % pervitin. Odhaduje se, že testy na infekce HIV a HCV prodělala jen malá část registrovaných.

Substituční léčba byla ukončena u 543 osob. Nejčastější příčinou ukončení v roce 2012 byla skutečnost, že pacient přestal docházet na substituční léčbu (25 %), byl z léčby vyloučen, protože pokračoval v zneužívání drog (21 %), byl převeden k léčbě v jiném zařízení (11 %) a ve 3 případech pacient zemřel.

Léčivé přípravky s buprenorfinem může předepsat každý lékař bez ohledu na specializaci. Podle odhadů je do registru substituční léčby přihlášeno pouze 71 % lékařů, kteří substituční léčbu poskytují, a pouze třetina hlásí všechny pacienty. Lze tedy předpokládat, že počet léčených osob je mnohem vyšší. Nedostatečná kontrola preskripce a výdeje je přitom hlavním faktorem úniku buprenorfinu na černý trh.

(zza)

Zdroj: Nechanská B. Informace z Národního registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek – rok 2012. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 1/2013.