Lékařský med dokáže zlikvidovat bakterie rezistentní vůči antibiotikům

Úvod

Bakterie rezistentní vůči antibiotikům a chronicita představují pro pacienty významné riziko v procesu hojení ran. Vědci tedy podrobněji zkoumají alternativní strategie v boji proti mikroorganismům. Mezi ně patří i účinky medu. Med z přírodního prostředí může mít různé vlastnosti v závislosti na lokalitě, ze které pochází, a jeho užití v medicíně tedy provázejí pochybnosti. Med použitý k výrobě hydrofilního gelu Revamil ovšem pochází z uzavřeného, sterilního prostředí, a coby 100% čistý med je tedy vhodný k léčbě ran.

In vitro studie

Nizozemská studie, která jeho účinky zkoumala, se soustředila na bakterie rezistentní i citlivé vůči methicilinu, vankomycinu, gentamycinu a oxacilinu, konkrétně Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Enterobacter cloacae, Klebsiella oxytoca, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus aureus a Enterococcus faecium.

Při testování in vitro měl med ve 40% koncentraci po 24 hodinách zcela likvidační účinky vůči S. aureus, S. epidermidis a E. faecium. U S. epidermidis se tak stalo již v 10% koncentraci. Gramnegativní bakterie E. coli a P. aeruginosa byly zcela zničeny během 24 hodin po použití medu ve 20% koncentraci. Pro E. cloacae a K. oxytoca bylo ve stejném časovém úseku k dosažení téhož účinku zapotřebí 30% koncentrace.

Tyto výsledky ukazují, že čistý lékařský med má prokazatelné baktericidní účinky in vitro. 

Test na pokožce

Podle další části studie je lékařský med velmi účinný i při použití na lidské pokožce. Princip antibakteriálního efektu spočívá ve vysoké koncentraci cukrů, nízkém pH a tvorbě peroxidu vodíku, který vzniká z enzymu glukózooxidázy. Ten se aktivuje právě při kontaktu medu s ránou, kde se rozředí s místní vlhkostí.

Testovaní dobrovolníci nejprve absolvovali stěr z pokožky na dvou místech předloktí pro zjištění osídlení pokožky mikroorganismy. Následně byl na jedno z míst aplikován med a transparentní polyuretanové krytí, na druhé kontrolní pole bylo aplikováno pouze krytí. Po 2 dnech byl z obou polí proveden další stěr. V kontrolní skupině dosahovaly pozitivní stěry 79 %, zatímco u ošetření medem to bylo 19 %. Po 2 dnech vykazovalo 39 ze 42 polí pokrytých medem menší osídlení mikroorganismy než pole bez medu na téže horní končetině. Podobného výsledku bylo dosaženo při porovnání přítomnosti mikroorganismů na pokožce před aplikací medu a po ní – zde výsledek činil 38 ze 42.

Různorodé využití medu

I další studie prokazují účinky medu v léčbě chronických a pooperačních ran či popálenin, lze tedy konstatovat, že lékařský med má význam jak při léčbě lokálních infekcí, tak i coby profylaxe. Uplatnit se může například v místě zavedení katétru, kde je zvýšené riziko vzniku infekce.

(pak)

Zdroj: Kwakman P. H. et al. Medical-grade honey kills antibiotic-resistant bacteria in vitro and eradicates skin colonization. Clin Infect Dis 2008 Jun 1; 46 (11): 1677−1682.