Infografika a komentář z praxe: Důvody a cesta pacientů k biologické léčbě astmatu

Astma je dnes ve většině případů „dobrá diagnóza“. Toto „kacířské označení“ onemocnění vychází z potenciálu dnešních léčebných možností. Na rozdíl od ostatních nemocí a stavů, jež navozují dušnost (především levostranná srdeční slabost při kardiovaskulárních onemocněních, dekondice /často spojená s obezitou/ a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), dokáže běžně dostupná farmakoterapie v případě astmatu dostat pod plnou kontrolu, tj. zbavit veškerých potíží a zabránit nepříznivému vývoji, více než 95 % nemocných. A to v zásadě jednoduchou léčebnou strategií, jejímž základem jsou inhalačně podávané kortikosteroidy (IKS).

I pro zbývající skupinu necelých 5 % nejtěžších astmatiků, kteří byli donedávna odsouzeni k nutnosti užívat systémovou kortikoterapii (se všemi jejími nežádoucími účinky; a mnohdy ani ta nestačila!), přicházejí v posledních letech nové možnosti díky cílené biologické léčbě. Ta přináší zásadní obrat v dosavadním nepříznivém průběhu nemoci i u těchto pacientů.

Největší problém v léčbě astmatu tak dnes „paradoxně“ představují 2 v zásadě banální okolnosti:

• U první skupiny nemocných je to především špatná adherence k preventivní léčbě a nesprávná inhalační technika.
• U druhé skupiny potom skutečnost, že se tito nemocní k biologické léčbě vůbec nedostanou.

Aby se astmatici s nejtěžšími formami nemoci mohli k biologické léčbě dostat, musejí projít vyšetřením na některém ze specializovaných pracovišť sítě pro těžké astma. K usnadnění této cesty byl vydán doporučený postup odesílání pacientů do center, který byl na přelomu let 2022/23 publikován v kmenových časopisech alergologů a pneumologů, v jejichž péči se v Česku nachází většina problematických/těžkých astmatiků.

Pragmatický extrakt tohoto doporučení je názorně prezentován v následujících ilustracích, pro další informace potom odkazujeme na webové stránky České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP ČPFS a České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP (ČSAKI) nebo přímo na web www.tezke-astma.cz.

doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Klinika pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň

Literatura:
1. Agache I., Akdis C., Akdis M. et al. EAACI Biologicals Guidelines – recommendations for severe asthma. Allergy 2021; 76 (1): 14–44, doi: 10.1111/all.14425.
2. GINA. Global Strategy for Asthma Management and Prevention. Global Initiative for Asthma, 2020. Dostupné na: www.ginasthma.org
3. Kašák V., Kašáková E. Inhalační systémy v léčbě nemocí s bronchiální obstrukcí. Maxdorf, Praha, 2017.
4. Krčmová I., Novosad J., Sedlák V. Biologická léčba u těžkého astmatu. Postgraduální medicína 2019; 21 (4): 354–364.
5. Teřl M. Asthma bronchiale v kontextu vnitřního lékařství. Vnitřní lékařství 2017; 63 (11): 757–769.
6. Teřl M. Biologická léčba astmatu. Acta Medicinae 2021; 10: 8–11.
7. Teřl M, Sedlák V, Krčmová I. Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu. Stud Pneumol Phthiseol 2022; 82 (4): 122–127; Alergie 2023; 1: 25–30.