Intolerance některých potravin je u pacientů s IBS častá a souvisí s poklesem kvality života
Přestože je dieta v běžném životě pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS) významným bodem, není dosud k dispozici dostatek informací o asociaci mezi příjmem určitých potravin nebo jejich skupin a gastrointestinálními (GI) nebo psychologickými příznaky či kvalitou života těchto pacientů.
Přestože je dieta v běžném životě pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS) významným bodem, není dosud k dispozici dostatek informací o asociaci mezi příjmem určitých potravin nebo jejich skupin a gastrointestinálními (GI) nebo psychologickými příznaky či kvalitou života těchto pacientů. Předkládaná studie si dala za cíl výše zmíněné analyzovat.
Práce zahrnula celkem 197 pacientů s IBS průměrného věku 35 (18–72) let. Více než polovina subjektů (142) byly ženy. Pacienti vyplňovali dotazník, v němž měli specifikovat příznaky související s intolerancí či alergií po požití 56 různých potravin nebo jejich skupin, a několik dotazníků hodnotících výskyt GI a psychologických příznaků a kvalitu života: Hospital Anxiety and Depression Scale, Visceral Sensitivity Index, IBS-Severity Scoring System, Patient Health Questionnaire-15 a Irritable Bowel Syndrome Quality of Life Questionnaire.
Celkem 84 % studovaných subjektů popsalo některý z GI či psychologických příznaků po požití minimálně jednoho typu potraviny uvedené v dotazníku. Příznaky související s nekompletní absorpcí sacharidů uvedlo 70 % pacientů; nejčastěji po požití mléčných výrobků (49 %), luštěnin (36 %), jablek (28 %), mouky (24 %) a švestek (23 %). Celkem 58 % subjektů popisovalo GI příznaky po potravinách bohatých na biogenní aminy: víno/pivo (31 %), trvanlivý salám (22 %) a sýr (20 %). Nepříjemné příznaky vyvolávaly také druhy potravin uvolňující histamin: mléko (43 %), víno/pivo (31 %) a vepřové maso (21 %). GI příznaky se objevovaly i po požití smažených a tučných potravin (u 52 % pacientů). Pacienti s těžšími projevy IBS uváděli více typů potravin působících jim GI potíže (P = 0,004). Ženy uvedly více typů problematických potravin než muži, ale rozdíl nebyl statisticky významný (P = 0,06). Velké množství potravin působících GI obtíže bylo asociováno také s poklesem kvality života pacientů s IBS, a to především v následujících oblastech: spánek (r = –0,25; P = 0,001), energie (r = –0,21; P = 0,005), stravování (r = –0,29; P = 0,001), sociální fungování (r = –0,23; P = 0,001) a fyzický stav (r = –0,16; P < 0,05). Množství potravin vyvolávajících GI příznaky nesouviselo s BMI, věkem, podtypem IBS, úzkostí ani depresí.
Většina pacientů má za to, že určité typy potravin u nich vyvolávají GI příznaky. Jedná se především o potraviny obsahující sachariny a tuk a položky uvolňující histamin či biogenní aminy. Udávaná intolerance některých potravin je asociována s větší tíží příznaků onemocnění a poklesem kvality života pacientů.
(the)
Zdroj: Bӧhm L., Stӧrsrud S., Tӧrnblom H., et al. Self-reported food-related gastrointestinal symptoms in IBS are common and associated with more severe symptoms and reduced quality of life. Am J Gastroenter 2013; 108: 634–641.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.