Reverzní remodelace LK u pacientů s diabetem/prediabetem a srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí léčených empagliflozinem

Metodika, průběh a cíle studie

Cílem multicentrické randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie SUGAR-DM-HF (Studies of Empagliflozin and Its Cardiovascular, Renal and Metabolic Effects in Patients With Diabetes Mellitus, or Prediabetes, and Heart Failure) bylo zhodnotit účinky empagliflozinu na srdce pacientů s DM 2. typu nebo prediabetem a srdečním selháním třídy NYHA II–IV s ejekční frakcí levé komory ≤ 40 %. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k užívání inhibitoru sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i) empagliflozinu 10 mg 1× denně nebo placeba plus standardní terapie.

Primárním kombinovaným sledovaným parametrem byla změna objemu LK na konci systoly vztaženého na plochu tělesného povrchu a globální deformace (strain) v longitudinálním směru, a to v čase mezi vstupem do studie a 36. týdnem léčby. Oba parametry byly měřeny pomocí magnetické rezonance (MRI). Sekundární sledované parametry zahrnovaly objem LK na konci diastoly, ejekční frakci LK, intenzifikaci diuretické léčby, symptomatologii dle skóre celkových příznaků kardiomyopatie (Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire Total Symptom Score) a dle vzdálenosti při 6minutovém testu chůze (6MWT), dále B-linie na ultrasonografii plic a biomarkery, např. N-terminální prohormon natriuretického peptidu B (NT-proBNP).

Sledovaná populace

Randomizováno bylo 105 pacientů průměrného věku 68,7 roku, z nichž bylo 73,3 % mužů. Většina (78,1 %) měla diagnostikovaný diabetes, ostatní byli ve stavu prediabetu. Průměrná hodnota ejekční frakce levé komory činila 32,5 %, přičemž 77,1 % zařazených mělo diagnostikované srdeční selhání třídy NYHA II a 22,9 % třídy NYHA III. Všichni pacienti užívali standardní léčbu srdečního selhání.

Výsledky

Empagliflozin snížil index objemu LK na konci systoly významně více než placebo: rozdíl 6,0 ml/m² (p = 0,015). Rozdíl ve změně globální deformace LK v longitudinálním směru mezi skupinami ovšem pozorován nebyl.

Ze sekundárních sledovaných parametrů byl v porovnání s placebem při léčbě empagliflozinem zjištěn významně větší pokles objemu LK na konci diastoly o 8,2 ml/m² (p = 0,0042) a hladiny NT-proBNP o 28 % (p = 0,038). Další sledované parametry se mezi skupinami nelišily.

Závěr

Léčba inhibitorem SGLT2 empagliflozinem vede u pacientů s diabetem 2. typu nebo prediabetem a srdečním selháním se sníženou EF k příznivé remodelaci LK. Toto zjištění by mohlo alespoň zčásti vysvětlovat příznivý účinek SGLT2i na klinické výsledky u srdečního selhání se sníženou EF LK. Britská studie přinesla především přesnější obraz o vlivu SGLTi na srdeční strukturu oproti dřívějším pracím, které využívaly ultrazvukových vyšetření nebo radionuklidových zobrazovacích metod.

(zza)

• Zdroj: Lee M. M. Y., Brooksbank K. J. M., Wetherall K. et al. Effect of empagliflozin on left ventricular volumes in patients with type 2 diabetes, or prediabetes, and heart failure with reduced ejection fraction (SUGAR-DM-HF). Circulation 2021 Feb 9; 143 (6): 516−525, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.120.052186.