Rychlý nástup účinku a dobrá celková účinnost nazálně aplikovaného azelastinu u pacientů se sezónní alergickou rinitidou
Podle výsledků studie kanadských autorů lze v léčbě symptomů sezónní alergické rinitidy, u které je dosud léčbou 1. linie podávání orálních antihistaminik, s výhodou aplikovat nosní sprej s azelastinem.
Sezónní alergická rinitida (SAR) je zánětlivé onemocnění charakterizované četnými nepříjemnými symptomy (např. kýcháním, nosní kongescí, rhinorrheou). V léčbě první linie se běžně uplatňují orální antihistaminika. Protože jsou ale symptomy SAR způsobeny interakcí inhalačních alergenů a IgE protilátek navázaných na žírné buňky v horních dýchacích cestách, lze předpokládat, že rychlejší úlevy by bylo možno dosáhnout přímou aplikací léčiva na nosní sliznici. Cílem předkládané studie bylo stanovit dobu nástupu účinku nosního spreje s azelastinem (A) v úlevě od symptomů SAR a toto bylo srovnáváno se standardní dávkou (10 mg) perorálně podávaných antihistaminik loratadinu (L) a cetirizinu (C).
Randomizovaná dvojitě zaslepená zkřížená placebem kontrolovaná studie IV. fáze zahrnula 70 pacientů ve věku 18–65 let. Pacienti byli randomizováni k aplikaci nosního spreje s A a placeba v tabletě, C nebo L v tabletě a placeba v nosním spreji nebo k podání placeba oběma aplikačními cestami. K aplikaci léčiv nebo placeba došlo vždy po dvou hodinách standardní expozice pylu v environmentální expoziční jednotce (EEU). Projevy SAR byly hodnoceny pomocí celkového skóre nosních symptomů (TNSS) v intervalech 15–30 minut. Celková doba sledování pacientů v EEU byla 8 hodin. Vymývací perioda mezi aplikací jednotlivých látek byla vždy 13 dnů. Primárním hodnoceným parametrem byl nástup účinku podané medikace měřený prostřednictvím změny v TNSS.
Podání A vedlo v porovnání s placebem ke statisticky významnému zlepšení v TNSS ve všech časových bodech, v nichž bylo skóre měřeno. A, C i L vedly v porovnání s placebem k poklesu TNSS s nástupem účinku po 15 (p < 0,001), 60 (p = 0,015) a 75 (p = 0,034) minutách. Celková účinnost v úlevě od příznaků SAR byla pacienty hodnocena jako dobrá až velmi dobrá ve 46 % pro A, 51 % pro C, 30 % pro L a 18 % pro placebo.
Nástup účinku A v nosním spreji byl oproti perorálně podávaným C a L rychlejší. Celková účinnost A byla na základě hodnocení pacientů srovnatelná s C a významně vyšší v porovnání s L. Výsledky studie naznačují výhodu A ve formě nosního spreje oproti standardní léčbě symptomů SAR orálními antihistaminiky.
(the)
Zdroj: Ellis A. K. al. A four-way, double-blind, randomized, placebo controlled study to determine the efficacy and speed of azelastine nasal spray, versus loratadine, and cetirizine in adult subjects with allergen-induced seasonal allergic rhinitis. Allergy Asthma Clin Immunol 2013; 9: 16.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.