Porovnání nosních sprejů v léčbě alergické rýmy
Nosní spreje jsou již po řadu let součástí doporučených postupů v léčbě alergické rýmy. Touto výhodnou formou lze podávat účinné látky z různých lékových skupin. Který z dostupných léků je v současnosti nejúčinnější?
Výhoda snadné a efektivní aplikace
Oproti jiným lékům mají nosní spreje v rámci léčby alergické rýmy významnou výhodu – aplikaci účinné látky přímo do cílového místa, na nosní sliznici. Z toho vyplývá možnost významné redukce dávky. Proto u nosních sprejů prakticky odpadá riziko systémových nežádoucích účinků, i s ohledem na minimální systémovou biologickou dostupnost intranazálně podané účinné látky. A to vše při dobrém efektu přímo na nosní sliznici.
Protialergické nosní spreje mohou obsahovat různé účinné látky, které se liší co do mechanismu působení. Metaanalýza publikovaná v roce 2015 srovnává nosní spreje z lékových skupin nejčastěji zastoupených v léčbě alergické rýmy: antihistaminika a kortikosteroidy. Předmětem srovnání jsou jednotlivé účinné látky v monoterapii a dále nosní sprej s obsahem kombinace antihistaminika a kortikosteroidu, konkrétně se jedná o kombinaci azelastin/flutikason.
Metodika analýzy
Do analýzy byly zahrnuty placebem kontrolované studie, kde byl efekt hodnocen pomocí celkového skóre nosních příznaků alespoň u 20 pacientů. V případě sezónní či epizodické rýmy bylo nutné minimální trvání studie 2 týdny, u celoroční/perzistující rýmy alespoň 4 týdny.
Soubor pacientů
V databázi Medline bylo nalezeno dvacet studií, které splňovaly daná kritéria.
Na celoroční alergickou rýmu byly zaměřeny 4 studie (celkově zahrnující 381 dětí, 1607 dospělých), ve kterých 1245 pacientů užívalo intranazální kortikosteroid po dobu 4–26 týdnů, ostatní nemocní placebo.
16 studií pak bylo zaměřeno na sezónní alergickou rýmu (zahrnující 3081 dětí, 6548 dospělých), kde
- 3001 pacientů užívalo intranazální antihistaminikum (1116 dětí, 1885 dospělých),
- 2451 pacientů užívalo nosní kortikosteroid (481 dětí, 1970 dospělých),
- 346 dospělých pacientů, jež aplikovali nosní sprej s kombinací azelastinu a flutikasonu.
Výsledky
Ve všech studiích byl zaznamenán benefit při užívání aktivní substance oproti placebu, a to u dětí i dospělých. Navíc se hodnocené nosní spreje vyznačovaly velmi dobrou tolerancí. Z nežádoucích účinků se vyskytla epistaxe, a to při užívání všech nosních sprejů včetně placeba, bez statisticky významných rozdílů (antihistaminikum 1,7–10 %, kortikosteroidy 0,4–4 %, kombinace azelastinu a flutikasonu 1,5–3 %, placebo 0,3–5 %). U všech nosních sprejů někteří pacienti zaznamenali různé formy iritace nosní sliznice. Při aplikaci nosního spreje s obsahem azelastinu byla popisována dysgeuzie u 4–5 % pacientů, většinou mírná, a to při podávání azelastinu samotného i v kombinaci s flutikasonem.
Dvě studie hodnotí kombinaci azelastinu s flutikasonem, a to v léčbě sezónní alergické rýmy. Efekt srovnávají s placebem a současně s azelastinem a s flutikasonem v monoterapii. Všechny tři léky signifikantně snižují skóre nosních příznaků ve srovnání s placebem. Při užívání azelastinu s flutikasonem navíc byla zaznamenána signifikantně výraznější redukce skóre při srovnání s jednotlivými účinnými látkami samotnými, a to s rychlým nástupem účinku – již od 30 minut.
Asi 50 % pacientů užívajících kombinovaný lék dosáhlo alespoň 50% poklesu celkového skóre nosních příznaků, a to až o 3 dny rychleji ve srovnání se samotným flutikasonem a až o 5 dní rychleji ve srovnání se samotným azelastinem. Kompletní nebo téměř úplné vymizení nosních symptomů bylo zaznamenáno u 12,4 % pacientů užívajících kombinaci azelastin/flutikason, oproti 9,3 %, resp. 7,1 % pacientů aplikujících flutikason či azelastin v monoterapii (a jen u 4,2 % pacientů s placebem).
Závěr
Jak vyplývá z analýzy, nejnovější přírůstek do rodiny nosních sprejů, tedy kombinace azelastinu s flutikasonem, se v současnosti jeví jako nejúčinnější lék pro úlevu od příznaků alergické rýmy. Výskytem nežádoucích účinků se významně neliší od jiných běžně užívaných léků. Není tedy důvod, proč tento nosní sprej nezavést do standardního léčebného algoritmu.
(thr)
Zdroj: Berger W. E., Meltzer E. O. Intranasal spray medications for maintenance therapy of allergic rhinitis. Am J Rhinol Allergy 2015; 29 (4): 273–282, doi: 10.2500/ajra.2015.29.4215.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.