Kariprazin jako účinná modalita v dlouhodobé udržovací léčbě schizofrenie

Úvod

Schizofrenie je závažným neuropsychiatrickým onemocněním vedoucím k výraznému ztížení společenského uplatnění pacientů a ke zhoršení kvality jejich života. Relapsy jsou v případě schizofrenie běžné a vedou k postupnému zhoršování klinického stavu nemocných. Dlouhodobá terapie antipsychotiky je integrální součástí léčby schizofrenie. Může snížit riziko relapsu ve stabilní fázi onemocnění, úplná nebo částečná neadherence k medikamentózní léčbě je však v klinické praxi velmi častá.

Unikátní vlastnosti kariprazinu v léčbě schizofrenie

Nově máme k dispozici antipsychotikum kariprazin s unikátním mechanismem účinku. Kariprazin je parciální agonista dopaminových receptorů D₂ a D₃ s preferenční afinitou k D₃. Na rozdíl od ostatních zástupců této lékové skupiny je pro kariprazin typická balancovaná vazba na receptory D₂ i D₃. Tyto jedinečné vlastnosti stojí za jeho účinností jak na pozitivní, tak zároveň na negativní symptomy, kognitivní poruchy a poruchy nálady u pacientů se schizofrenií.

Efektivní poločas kariprazinu a jeho metabolitů se pohybuje v rozmezí 1–3 týdnů. Díky tomu může terapeutický účinek kariprazinu setrvat i po určitou dobu od přerušení léčby. V případě neadherence k léčbě tak může tento efekt poskytovat ochranu proti relapsu.

Metodika a průběh studie

Studie probíhala v letech 2011–2014 v 72 centrech v 5 zemích. Sestávala z 5 fází: 1. screening, 2. open-label nastavovací fáze s flexibilní dávkou, 3. open-label fáze s fixní dávkou, 4. dvojitě zaslepená fáze, 5. follow-up bezpečnostního profilu léčby.

Po úvodním screeningu byli pacienti zařazeni do open-label fáze trvající 20 týdnů. Ta byla složena z části úvodní (8 týdnů) a stabilizační (12 týdnů). V této fázi pacienti dostávali v závislosti na odpovědi na léčbu a její toleranci kariprazin v dávce 3–9 mg/den. 

Po ukončení open-label fáze byli účastníci randomizováni do dvou skupin pro dvojitě zaslepenou fázi. První skupina dostávala kariprazin v dávce odpovídající té, kterou dostávali v průběhu open-label fáze (3/6/9 mg), druhá skupina dostávala placebo. Tato dvojitě zaslepená fáze trvala až do 72. týdne.

Během bezpečnostní follow-up fáze (trvající 4 týdny) pacienti dostávali svoji obvyklou medikaci a neužívali medikaci studijní. Bezpečnost léčby byla během této fáze zhodnocena 2×.

Primárním výstupem byl čas do relapsu onemocnění (definovaného jako zhoršení skóre na škále pozitivních a negativních symptomů schizofrenie [PANSS], psychiatrická hospitalizace, agresivní chování či riziko suicidia).

Výsledky

Po ukončení open-label fáze bylo pro stabilizační fázi randomizováno 200 dospělých pacientů. Placebo jich dostávalo 99, kariprazin 101. Doba do relapsu byla signifikantně delší ve skupině, která dostávala kariprazin (p = 0,0010, hodnoceno log-rank testem). K relapsu během trvání studie došlo u 24,8 % pacientů ze skupiny léčené kariprazinem a u 47,5 % z placebové skupiny (poměr rizik [HR] 0,45; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,28–0,73). 

Nežádoucími příhodami, jež se vyskytly u ≥ 10 % pacientů v průběhu open-label fáze, byly akatizie (19,2 %), insomnie (14,4 %) a bolesti hlavy (12,0 %). V průběhu randomizované stabilizační fáze se žádné nežádoucí příhody nevyskytly u ≥ 10 % pacientů. 

Závěr

V dlouhodobé léčbě schizofrenie byl kariprazin signifikantně účinnější než placebo v prevenci relapsů. Dlouhodobá bezpečnost této terapie byla konzistentní s doposud publikovanými daty.

(alz)

Zdroj: Durgam S., Earley W., Li R. et al. Long-term cariprazine treatment for the prevention of relapse in patients with schizophrenia: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Schizophr Res 2016; 176 (2–3): 264–271, doi: 10.1016/j.schres.2016.06.030.