Vliv rozdílných tepelných CMV inaktivačních metod na růstové faktory v mateřském mléce
Je známo, že růstové faktory (IGF, IGFBP a EGF),hrají důležitou úlohu ve vývoji a maturaci fetálních střevních buněk.
Je známo, že růstové faktory, mezi které patří inzulínu podobný růstový faktor (IGF), protein vázající inzulínu podobný růstový faktor (IGFBP) a epidermální růstový faktor (EGF), hrají důležitou úlohu ve vývoji a maturaci fetálních střevních buněk. Bioaktivita mateřského mléka je důležitější než úloha jednotlivých růstových faktorů, a kojení tak představuje obranu proti nozokomiálním infekcím, ovlivňuje dozrání střeva a snižuje intoleranci stravy u nezralých dětí.
Nedonošené děti, které jsou kojeny matkami s pozitivitou IgG protilátek proti cytomegaloviru (CMV), jsou ohroženy již v prvních týdnech života rozvojem cytomegalovirové infekce. Je známo, že u těchto matek dochází během laktace k reaktivaci viru a jeho vylučování do mateřského mléka. Pro kompletní inaktivaci viru jsou používány klasické tepelné metody (Holderova pasterizace), nověji je používána kratší tepelná deaktivace virulentních částic. Dosud však nebyl systematicky zkoumán vliv délky zahřívání a stupně teploty na růstové faktory.
Autoři studie, která probíhala v Univerzitní nemocnici Tubingen v Německu, sledovali koncentrace růstových faktorů v lidském mateřském mléce před zpracováním za odlišných tepelných podmínek a po něm. Hodnoty IGF-1, IGF-2, IGFBP-2, IGFBP-3 byly stanoveny metodou RIA v 51 vzorcích mléka od 28 matek, hladiny EGF byly vyšetřeny metodou ELISA v 35 vzorcích od 22 matek. K tepelné inaktivaci byly použity dvě metody – krátkodobá pasterizace po dobu 5 sekund při teplotě 62, 65 a 72 °C, druhou metodou byla klasická Holderova pasterizace při 63 °C po dobu 30 minut.
Bylo zjištěno, že zahřívání mateřského mléka signifikantně snižuje hodnoty IGF-1 o 39,4 %, IGF-2 o 9,9 %, IGFBP-2 o 19,1 % a IGFBP-3 o 7,0 %. Naproti tomu použití krátkodobé metody neovlivnilo koncentrace sledovaných bioaktivních substancí, s výjimkou IGF-2 při 62 °C a IGFBP-2 při 72 °C. Ani jedna z tepelných metod nezměnila koncentrace EGF.
Závěrem bylo konstatováno, že při tepelném zpracování mateřského mléka s cílem inaktivace CMV představuje krátkodobé zahřátí mléka po dobu 5 sekund na teplotu 62 °C optimální metodu pro zachování dostatečných koncentrací růstových faktorů.
(moa)
Zdroj: Pediatr Res. 2009, Vol. 65 (4): 458–461.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.