Vliv intravaskulárního objemu na růst dětí léčených peritoneální dialýzou
Peritoneální dialýza (PD) je v současné době technicky zvládnutou a široce využívanou metodou u kojenců a batolat.
Peritoneální dialýza (PD) je v současné době technicky zvládnutou a široce využívanou metodou u kojenců a batolat. Období PD je však rizikové vzhledem k možnosti vzniku závažných komplikací spojených s hypervolémií. Klinický stav a opakované měření krevního tlaku neposkytuje spolehlivou informaci o intravaskulárním objemu a udržení normovolémie je zejména u anurických pacientů obtížné. Hypervolémie však bývá spojena s možným rozvojem hypertenze a kardiální hypertrofie. Hypertrofie levé srdeční komory (HLK) byla detekována u dětí na PD mladších 5 let až v 60 %. Růstový potenciál je u dětí s PD snížený a jejich finální výška zaostává oproti průměrné výšce dle věku.
Autoři prospektivní finské studie sledovali 21 pacientů mladších 2 let (průměrný věk 0,59 roku při zahájení PD) léčených PD od roku 2001. Cílem studie byla maximalizace růstu a celkového vývoje pacientů, přičemž byl kladen důraz na kontrolu nutrice, metabolismu, clearance a intravaskulárního objemu. Ke zhodnocení intravaskulárního objemu bylo využíváno stanovení hladiny atriálního natriuretického peptidu, oscilometrického měření tlaku a echokardiografických měření. Dynamika růstu byla hodnocena s ohledem na střední výšku rodičů.
Během studie měli pacienti zajištěný energetický příjem 80–90 kcal/kg/den a množství bílkovin 2–2,5 g/kg/den (dle růstové rychlosti). Dlouhodobá hypertenze byla nalezena u 43 % pacientů, známky HLK vykazovalo na začátku sledování 33 % dětí. V průběhu studie docházelo ke snížení výskytu HLK, což bylo známkou úspěšné optimalizace intravaskulárního objemu i hypertenze.
Během PD byl zaznamenán „catch-up“ růst u 57 % pacientů. Nicméně po ukončení PD nedosahovaly tyto děti (mezi 18. a 24. měsícem roku) předpokládaných středních výšek rodičů. Kromě hypertenze se na deficitu podílela i sekundární hyperparatyreóza. Autoři připisují toto snížení růstu také období před zahájením PD a zdůrazňují, že časná diagnostika, dostatečná nutriční hodnota stravy a kontrola metabolismu včetně fosfokalciových parametrů jsou pro dlouhodobý růst u dětí s chronickým ledvinným selháním rozhodující.
(moa)
Zdroj:
Pediatr Nephrol. 2010, Vol. 25 (8): 1529–1538.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.