Vliv adiponektinu v mateřském mléku na růst kojených dětí

Obezita je považována za závažný celosvětový problém. V USA se v průběhu 20 let její výskyt v dětském věku zdvojnásobil. Kojení je považováno za jedno z časných preventivních opatření proti nárůstu obezity, neboť je spojováno s jejím mírným poklesem v dětství, pubertě i v dospělém věku. Některé klinické studie však tomuto tvrzení odporují (Kramer MS, 2007).

Na růst dítěte a vznik rizika obezity mohou mít vliv specifické komponenty mateřského mléka (MM), jejichž koncentrace je rozdílná u každé ženy. Jedním z nich je hormon adiponektin produkovaný adipocyty. Za fyziologické hladiny cirkulujícího adiponektinu jsou považovány hodnoty 0 –20 μg/l, vyšší hladiny jsou spojeny s menším výskytem obezity a diabetu, z čehož lze usuzovat, že adiponektin ovlivňuje metabolismus tuků a inzulinovou rezistenci.

Cílem studie bylo zjistit souvislost mezi adinopektinem v MM a růstem a tělesnou proporcionalitou dítěte v období prvních šesti měsíců, ve kterých je příjem MM největší. Prvních 6 měsíců života dítěte představuje rovněž období s velkým přírůstkem hmotnosti, spojeným s rizikem pozdějšího nástupu obezity.

Ve studii amerických autorů byly paralelně vyšetřovány dvě kohorty kojených dětí narozených v letech 1998–2005. První skupinu tvořilo 45 párů matka – dítě z Cincinnati ve státě Ohio a druhou skupinu 277 párů matka – dítě z Mexico City v Mexiku. Skupiny tvořili zdraví donošení novorozenci, kteří byli nejméně jeden měsíc kojeni a dokončili 6 měsíců sledování. Vzorky mléka (celkem 1 379) byly měsíčně až do 6 měsíců věku dítěte analyzovány na přítomnost adiponektinu pomocí metody RIA, strukturální forma adiponektinu byla vyšetřena pomocí metody Western-blot. Antropometrická data dětí (Z-skóre hmotnosti k věku, délky k věku, a hmotnost k délce) byla vypočítána podle standardů WHO.

Iniciální hladina adiponektinu v MM dosahovala 24,0 ± 8,6 μg/l a nelišila se mezi skupinami. Během 6 měsíců bylo zjištěno, že vyšší hladina adiponektinu v mléce byla spojena s nižším Z-skóre hmotnosti (−0,20 ± 0,04, p < 0,0001) a Z-skóre hmotnosti k délce (−0,29 ± 0,08, p = 0,0002), ale neovlivnila Z-skore délky. Adiponektin se v MM vyskytoval převážně v biologicky aktivní vysokomolekulární formě.

Vysoká hladina adiponektinu v mateřském mléce je spojena se signifikantně nižší hmotností a proporcionalitou tělesné stavby u kojených dětí během prvních 6 měsíců. Bylo tedy dokázáno, že bioaktivní komponenty mateřského mléka mohou ovlivnit růst kojených dětí.

(moa)

Zdroj: Human Milk Adiponectin Is Associated with Infant Growth in Two Independent Cohorts. Breastfeed Med. 2009 June; 4 (2): 101–109. doi: 10.1089/bfm.2008.0137.