Sledování růstu pediatrem

K hodnocení růstu jsou v pediatrii využívány takzvané percentilové grafy. Tato metoda je ze statistického hlediska vhodná k hodnocení veličin s gaussovským i negaussovským rozdělením v populaci. Percentily rozdělují soubor na devadesát devět stejných dílů. U parametrů s gaussovským rozdělením v populaci odpovídá 50. percentil aritmetickému průměru. Podkladem pro vytvoření percentilových grafů jsou národní antropometrické studie.

Pásmo středních (průměrných) hodnot se nachází mezi 25. a 75. percentilem. Jednou z velkých předností hodnocení parametrů (například růstu) je možnost porovnání s referenční populační normou.

Již během prvních dvou let života můžeme sledovat selhání růstu (patologický lag down růst) nebo patologickou růstovou akceleraci (catch up). Pro jejich včasný záchyt a další růstovou prognózu je proto důležité průběžné monitorování růstu již od narození v rámci všech preventivních prohlídek. Vzhledem k biologické významnosti období nástupu dětské růstové periody (18–24 měsíců) je doporučováno měření dětí i ve dvou letech.

Nezbytnou podmínkou pro správnou interpretaci je správnost a přesnost měření. Děti do dvou let života se měří v tzv. korýtku, kdy orientačními body jsou vertex (nejvyšší bod temene hlavy) a paty. Celková výška těla v poloze vestoje se měří u dětí od dvou let věku. Orientačními body jsou opět vertex a chodidla nohou. Využívá se stadiometr, což je pevné měřicí zařízení s pohyblivou hlavicí kolmou na osu zařízení. Lze použít i pásovou míru, pevně instalovanou, kdy se při měření výšky těla přiloží kolmo na rovinu vertexu pevný plochý předmět.

Při měření tělesné výšky se doporučuje korekce postoje. Měřený jedinec je vždy bosý v postavení s nohama u sebe. Paty, hýždě a lopatky se dotýkají svislé stěny stadiometru. Horní končetiny jsou spuštěny volně podél trupu. Pokud klademe důraz na zcela exaktní měření výšky (například při hodnocení účinku terapie), doporučuje se i měření ve stejných hodinách dne. Diurnální variace výšky u dospělých činí 7 až 8 mm.

Podrobnější endokrinologické vyšetření má podstatný význam při zjištění selhávání růstu již během prvních let života. Ideální je vyšetření mezi 2. a 3. rokem, pokud nedošlo do dvou let věku k dosažení predikčního pásma růstu dítěte, zejména u dětí s nitroděložní růstovou retardací.

Pravidelné preventivní měření a porovnávání s retrospektivně zjištěnými hodnotami a zároveň hodnotami v populaci hraje významnou roli a může nás navést na mnohdy skryté závažné onemocnění.

(peta)

Zdroj: Lebl J, Provazník K, Hejcmanová L, et al. Preklinická pediatrie. Praha: Galén, 2003;23–34. Krásničanová H, Lesný P. Kompendium pediatrické auxologie 2005. CD ROM.