Používání percentilových grafů v ordinaci dětského lékaře

Pravidelné preventivní prohlídky umožňují včasně zachytit odchylky ve správném vývoji dítěte. Rozpoznání růstového selhání a následné objasnění etiologické příčiny může u dětí s chronickým onemocněním nebo endokrinní poruchou směřovat k takovým léčebným opatřením, která vedou ve svém důsledku i k růstovému výšvihu, ať už léčbou základního onemocnění a celkovým zlepšením zdravotního stavu, nebo terapií růstovým hormonem.

Provedení antropometrického vyšetření – změření výšky, hmotnosti a obvodu hlavy – je povinnou součástí každé preventivní prohlídky. Náplň a rozsah preventivní prohlídky je dán platnou vyhláškou. Vyhláška však nestanovuje povinnost posouzení získaných dat ve vztahu k ostatním parametrům. Bez tohoto posouzení se jedná o pouhý sběr dat.

Podle výzkumu agentury STEM/MARK (NovoNordisk, leden 2008) až 79 % lékařů pouze zapisuje získaná data do dokumentace a pouze 29 % lékařů používá pravidelně růstový graf nebo zapisuje data do počítače k posouzení růstového tempa, přestože bez těchto postupů nelze až na výjimku úplné zástavy růstu přítomnost růstového selhání posoudit. Růstový graf část lékařů používá až při podezření na patologii růstu. Jak dále ukazuje uvedený průzkum, ani rodiče se při preventivní prohlídce neptají, zda jejich dítě správně roste.

Ke stanovení diagnózy růstového selhání je nezbytné zhodnocení naměřených růstových dat:

• posouzení výšky vzhledem k populačním datům
• posouzení výšky vzhledem ke genetické růstové predispozici
• posouzení vzhledem k předchozím měřením, posouzení růstové rychlosti

Za růstové selhání pak považujeme:

• výšku pod 3. percentilem vzhledem k populační normě
• sníženou růstovou rychlost, projevující se poklesem výšky o více než 1 percentilové pásmo
• výšku pod predikovanou výškou v rodině

Zdroj: Magnová O. Poruchy růstu v ambulanci PLDD. Pediatrie pro praxi 2008;5:320–324.

(jate)