Mezi růstovými vzorci předčasně narozených a hypotrofických dětí existuje paralela
Dosud není známo, jestli existují stejné růstové vzorce u hyptrofických novorozenců a u velmi nezralých dětí eutrofických ve vztahu ke gestačnímu věku, které přibývají na hmotnosti během prvního měsíce života jen mírně.
Dosud není známo, jestli existují stejné růstové vzorce u hyptrofických novorozenců a u velmi nezralých dětí (narozených před 32. gestačním týdnem) eutrofických ve vztahu ke gestačnímu věku, které přibývají na hmotnosti během prvního měsíce života jen mírně.
Intrauterinní růstová retardace (IUGR) je definována jako porodní hmotnost nebo délka menší než minus 2 směrodatné odchylky (SD) od průměru (přibližně 3. percentil) ve vztahu ke gestačnímu věku. Fetální růstové selhání může mít různé příčiny – od chronických stavů různé etiologie či chromozomálních abnormit až po sociodemografické vlivy.
Uvádí se, že kolem 15 % dětí s IUGR má velkou pravděpodobnost další růstové retardace a velmi malé konečné výšky v dospělosti. V souvislosti s touto skutečností se uvádí i zvýšené riziko diabetu, hypertenze a mozkové příhody v dospělosti. Neopomenutelné je i riziko snížené kostní denzity a s tím spojené osteoporózy v dospělosti.
Autoři studie porovnávali postnatální růst a dosaženou výšku v dospělosti u dětí, které se narodily s intrauterinní růstovou restrikcí, a u dětí bez IUGR, které se narodily jako velmi nezralé. Za intrauterinní růstovou restrikci byla považována hmotnost (nebo délka) pod druhou směrodatnou odchylkou příslušného růstového grafu ještě tři měsíce po termínu porodu.
Do studie bylo zařazeno 380 velmi nezralých dětí, z nichž 274 bylo bez známek intrauterinní růstové restrikce. Ukázalo se, že růstové vzorce dětí bez IUGR se podobají normálu. Naopak skupina 79 (21 %) dětí s intrauterinní růstovou restrikcí rostla podle podobného schématu jako velmi nezralé děti (těch bylo 27). Jejich výška v dospělosti se pohybovala v rozmezí –1,1 až –1,2 SD. Děti narozené před 32. gestačním týdnem a předčasně narozené děti s intrauterinní růstovou restrikcí se v pěti letech se svou výškou dostaly pod minus druhou směrodatnou odchylku a v dospělosti dosáhly výšky na úrovni –2,5 směrodatné odchylky.
Závěrem uvedené studie je skutečnost, že výška, které dosáhnou v dospělosti děti velmi nedonošené a předčasně narozené děti s intrauterinní růstovou restrikcí, spadá do přibližně stejného percentilu. Výsledky z této dlouhodobé studie poukazují na vhodnost užití substituční terapie růstovým hormonem u dětí, u kterých i po pátém roce života přetrvává nižší vzrůst.
Léčba růstovým hormonem (v indikovaných případech) vede k urychlení růstu, podílí se na zlepšení psychického a sociálního vývoje dítěte, a v neposlední řadě se snižují i výše uvedená rizika, která doprovázejí neléčený stav.
(peta)
Zdroj: Finken MJJ, Dekker FW. Long-term height gain of prematurely born children with neonatal growth restraint: parallellism with the growth pattern of short children born small for gestational age. Pediatrics 2006;118(2):640–643.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.