Je nižší funkční rezerva myokardu podkladem horší kvality života pacientů s deficitem růstového hormonu?
Pacienti s deficitem růstového hormonu mají nižší srdeční výkon. Podle dotazníku Qol-AGHDA trpí i horší kvalitou života.
Pacienti s deficitem růstového hormonu (GHD) mají nižší srdeční výkon. Navíc podle dotazníku Qol-AGHDA trpí horší kvalitou života. Tým britských vědců zjišťoval funkční cirkulační parametry u pacientů s GHD při maximální fyzické zátěži. V druhé fázi studie vědci porovnávali, zda kardiální deficit koreluje s horším hodnocením kvality života pacientů v dotazníku.
Již dříve bylo zjištěno, že pacienti s GHD mají menší srdce a jsou schopni vyvinout menší výkon než zdraví jedinci. Do této studie se zapojilo 18 dospělých s GHD a 18 kontrol spárovaných podle věku, pohlaví a body mass indexu. Při ergometrii se hodnotil celkový výkon, maximální tepová frekvence a systolický tlak.
V klidu nebyl mezi GHD a kontrolami zjištěn žádný významný rozdíl v hemodynamických parametrech a aerobní kapacita byla také velmi podobná. Maximální výkon však byl u GHD o 15 % nižší (3,5 W oproti 4,2 W, p = 0,04), maximální tepová frekvence nižší (154 oproti 174, p = 0,001) a rovněž systolický tlak vzrostl méně (160 oproti 200 u kontrol, p = 0,0001). Patofyziologický podklad není znám, podezřívá se autonomní dysregulace.
V dotazníku Qol-AGHDA pacienti subjektivně hodnotí své fyzické a psychické schopnosti, paměť, sociální interakce atd. Všech 18 vybraných pacientů mělo nad 11 bodů z 25, což je ve Velké Británii jediná indikace k substituci růstového hormonu v dospělosti.
Při porovnání hemodynamických parametrů jednotlivých pacientů a jejich sebehodnocení v dotazníku vyšlo najevo, že míra kardiálního postižení nekoreluje se zhoršením subjektivně hodnocené kvality života. Lze tedy předpokládat, že s ní nemá kauzální souvislost.
Zda substituce růstovým hormonem zvýší fyzickou výkonnost pacientů s GHD, není zcela jasné a zasluhuje další výzkum. Předchozí studie přinesly rozporuplné výsledky – podle některých se výkonnost po podání rekombinantního růstového hormonu zvýšila, podle jiných byl však tento efekt pouze krátkodobý.
(uli)
Zdroj: Robert Moisey, Diane Barker, Nigel Lewis et al.: Reduced cardiac functional reserve and quality of life in adults with GH deficiency, Clinical Endocrinology, 2009, 71, 543–548; doi: 10.1111/j.1365-2265.2009.03560.x
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.