Zahájení léčby intramuskulárním interferonem beta-1a během první epizody demyelinizace u RS
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému. Toto onemocnění postihuje typicky ženy, a to ve věku mezi 20 a 40 lety.
Diagnóza je stanovena na základě výskytu minimálně dvou epizod demyelinizace, které jsou odlišné co do anatomické lokalizace v CNS, tak i časově.
Jistotu v diagnostice pak poskytne zobrazení mozku magnetickou rezonancí (MRI) s nálezem demyelinizačních lézí. Přítomnost takovýchto lézí u pacientů s izolovaným syndromem zrakového nervu (optická neuritis), míchy (inkompletní transverzální myelitis), mozkového kmene nebo mozečku je spojeno s vysokým rizikem klinicky definitivní RS.
U pacientů s potvrzenou diagnózou RS se jako přínosná ukázala terapie interferonem beta. Zpomaluje totiž progresi nemoci, snižuje míru klinických relapsů, dle MRI omezuje rozvoj mozkových lézí a atrofie mozku. Na druhou stranu nebylo zřejmé, zda má tato léčba pro pacienty význam v časnějších fázích nemoci. Na tuto otázku však odpovídá následující randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná klinická studie. Jejím cílem bylo určit, jestli týdenní intramuskulární aplikace interferonu beta-1a u pacientů s první epizodou demyelinizace a s MRI prokázanou předcházející subklinickou demyelinizací mozku snižuje incidenci klinicky definitivní RS.
Do studie bylo zahrnuto 383 pacientů, kteří prodělali první akutní klinickou epizodu demyelinizace a měli nález předchozí subklinické demyelinizace na MRI. Po vstupní léčbě kortikoidy byli pacienti randomizováni, přičemž 193 z nich dostávalo 30 μg interferonu beta-1a v týdenních intramuskulárních injekcích a 190 dostávalo placebo. Výstupními body studie byl rozvoj klinicky definitivní RS a změny v MRI nálezech na mozku.
Během tříletého sledování byla kumulativní pravděpodobnost rozvoje klinicky definitivní RS signifikantně nižší ve skupině léčené interferonem beta-1a než ve skupině léčené placebem. Kromě toho došlo ve skupině léčené interferonem beta-1a k relativnímu snížení množství mozkových lézí a menšímu výskytu lézí nových nebo zvětšujících se. Zahajovací terapie interferonem beta-1a v době první epizody demyelinizace je tedy pro pacienty s MRI potvrzenými mozkovými lézemi jednoznačně prospěšná.
(pes)
Zdroj: N Engl J Med. 2000; 343 (13): 898–904.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.