Výsledky gravidit u pacientek s roztroušenou sklerózou při léčbě interferonem beta 1a
Incidence roztroušené sklerózy (RS) je dvakrát vyšší u žen než u mužů a její typický začátek je udáván mezi 20. a 40. rokem, tedy ve fertilním období ženy. K nejčastěji užívané terapii této choroby patří v současné době interferon beta 1a (IFN beta). V literatuře neexistují důkazy o tom, že by samotné onemocnění zvyšovalo riziko spontánního potratu či vrozených defektů plodu. Studie, které se zabývaly účinkem terapie INF beta na průběh těhotenství, přinesly zatím jen nejednotné závěry.
Incidence roztroušené sklerózy (RS) je dvakrát vyšší u žen než u mužů a její typický začátek je udáván mezi 20. a 40. rokem, tedy ve fertilním období ženy. K nejčastěji užívané terapii této choroby patří v současné době interferon beta 1a (IFN beta). V literatuře neexistují důkazy o tom, že by samotné onemocnění zvyšovalo riziko spontánního potratu či vrozených defektů plodu. Studie, které se zabývaly účinkem terapie INF beta na průběh těhotenství, přinesly zatím jen nejednotné závěry.
U primátů je lidský IFN beta spojen s vyšší potratovostí, ale nebyl prokázán jeho teratogenní efekt. Na základě dostupných údajů je v současné době ženám s RS doporučováno používání kontraceptiv po dobu léčby IFN beta a přerušení této terapie při snaze o koncepci. U neplánovaných a náhodně zjištěných gravidit u RS pacientek léčených IFN beta zůstává výše rizika neznámá.
Cílem popisované studie bylo vyšetřit expoziční riziko IFN beta 1a u pacientek s roztroušenou sklerózou, které dostávaly zmíněnou terapii v období před či během gravidity. Data byla získána z databáze pacientů s RS zahrnující údaje o celkové bezpečnosti léčby v podobě prospektivních a retrospektivních postmarketingových studií a kontrolovaných klinických studií.
Celkem bylo nalezeno 1 022 případů expozice subkutánnímu IFN beta la během gravidit, u 679 pacientek byl dokumentován výsledek gravidity. Z celkem 231 gravidních pacientek, u nichž byla známa délka expozice lékem, bylo 199 žen (86,1 %) exponováno IFN po dobu 45 dní, celkově průměrná doba expozice do přerušení léčby činila v tomto souboru 28 dní. K vyloučení nejasností byla ke zhodnocení výsledků gravidit používána pouze data z prospektivních studií.
Celkem byly hodnoceny údaje 425 gravidních žen s RS, z tohoto souboru bylo 324 gravidit (76,2 %) ukončeno porodem zdravého dítěte, 4 (0,9 %) děti se narodily s kongenitální anomálií, z toho u 3 dětí (0,7 %) se jednalo o závažnou vývojovou vadu. Incidence mrtvě rozených dětí činila 0,9 % (4 děti), u jednoho dítěte byla nalezena závažná fetální anomálie. V souboru bylo dále dokumentováno 5 ektopických gravidit (1,2 %) a 49 (11,5 %) spontánních potratů. V 39 případech (9,2 %) byla gravidita elektivně ukončena.
Závěrem je možno konstatovat že většina gravidit žen exponovaných in utero subkutánnímu IFN beta 1a byla spojena s porodem zdravých dětí. Údaje týkající se incidence spontánních abortů a závažných vrozených vad u narozených dětí se neliší od dat udávaných pro všeobecnou populaci. Tyto získané výsledky by měly být zváženy při posuzování terapeutických postupů u žen s RS, které otěhotněly nebo zvažují graviditu při probíhající terapii IFN beta 1a.
(moa)
Zdroj: Pregnancy outcomes in multiple sclerosis following subcutaneous interferon beta-1a therapy. Multiple Sclerosis Journal 17 (4), 423–430, 2011.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.