Ovlivnění progrese relabující roztroušené sklerózy intramuskulárním interferonem beta-1a

Na druhou stranu nebyla dosud k dispozici žádná terapeutická možnost, která by měnila progresi invalidity spojené s touto chorobou.

Cílem následující studie bylo stanovit, zda by interferon beta-1a mohl tuto progresivní, ireverzibilní, neurologickou invaliditu u relabující roztroušené sklerózy zpomalit. Jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou, multicentrickou studii, do níž bylo zařazeno 301 pacientů s relabující roztroušenou sklerózou.

Pacientům bylo v týdenním intervalu podáváno 30 μg interferonu beta-1a v intramuskulární injekci. Primární výstupní proměnnou této studie bylo měření progrese invalidity na základě hodnocení dle Kurtzkeho stupnice EDSS (Expanded Disability Status Scale), přičemž léčba interferonem beta-1a vedla k jejímu prokazatelnému oddálení.

Kaplan-Meierův odhad podílu pacientů s progresí onemocnění do ukončení studie trvající celkem 104 týdnů byl 34,9 % ve skupině léčené placebem a 21,9 % ve skupině léčené interferonem beta-1a. Pacienti léčení interferonem beta-1a měli také signifikantně menší počet exacerbací (p = 0,03) a signifikantně menší počet i velikost gadoliniem se sytících lézí bílé hmoty mozkové v obraze magnetické rezonance (p = 0,02–0,05).

Po dvou letech byl roční podíl exacerbací 0,90 ve skupině léčené placebem a 0,61 ve skupině léčené interferonem beta-1a. Při léčbě nebyly zaznamenány žádné zásadní vedlejší účinky. Terapie interferonem beta-1a byla pro pacienty přínosná díky ovlivnění fyzické invalidity, snížení frekvence exacerbací a aktivity nemoci (měřeno gadoliniem se sytícími lézemi při zobrazení magnetickou rezonancí).

(pes)

Zdroj: Ann Neurol. 1996 Mar; 39 (3): 285–94. doi: 10.1002/ana.410390304