Oligoklonální proužky a prognóza pacientů s roztroušenou sklerózou

Přítomnost OB v likvoru svědčí pro intratekální syntézu imunoglobulinů a probíhající imunitní proces se zapojením B-lymfocytů. Cílem této studie bylo zhodnotit, zda má přítomnost OB v likvoru prognostický význam z hlediska progrese RS. Zařazeno bylo 196 pacientů s relaps-remitentní RS, u nichž byla na začátku hodnocení zjišťována přítomnost OB v likvoru. Pacienti byli sledováni 13 let od ledna 1994 do ledna 2007. Skupina pacientů s prokázanými OB byla porovnána se skupinou bez OB v likvoru, a to z hlediska dosažení skóre 6 na rozšířené stupnici stavu invalidity (EDSS) a z hlediska rozvoje sekundárně progresivní RS.

U 90 % pacientů byla zjištěna přítomnost OB II. typu, likvor 10 % pacientů byl na OB negativní. Mezi oběma skupinami nebyly rozdíly z hlediska věku, klinického stavu, skóre EDSS na začátku sledování ani z hlediska podávané imunomodulační léčby. K rozvoji sekundárně progresivní RS došlo u 31,6 % všech pacientů. Ve skupině s OB byla na konci sledování sekundárně progresivní RS zjištěna u 33,5 % a ve skupině bez OB pouze u 15 % pacientů (p = 0,032, poměr rizik [HR] = 2,2, 95% interval spolehlivosti [CI] 1,3–7,5). Skóre 6 na EDSS dosáhlo během studie 28,5 % všech pacientů, ve skupině s OB to bylo 31 %, zatímco ve skupině bez OB pouze 10 % (p = 0,037, HR = 1,9, 95% CI 1,3–8,5).

Autoři studie došli i přes malý podíl pacientů bez OB k závěru, že nepřítomnost OB v likvoru je u pacientů s relaps-remitentní RS spojena s lepší prognózou a méně výrazným zhoršováním invalidity.

(zza)

Zdroj: Rojas J. I., Tizio S., Patrucco L., et al. Oligoclonal bands in multiple sclerosis patients: worse prognosis? Neurol Res. 2012 Aug 20. [Epub ahead of print]